Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Geoffrey Chaucer. Šestidílná dramatizovaná četba na pokračování. Překlad František Vrba. Dramatizace Jaroslava Strejčková. Hudba Petr Mandel. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Josef Červinka.

Účinkují :
1. Povídka lodníkova – Vilém Besser, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková, Jiří Hálek, Michal Pavlata a Carmen Mayerová.
2. Povídka mlynářova – Vilém Besser, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková, Ivo Gübel, Michal Pavlata, Ljuba Krbová, Antonín Molčík, Vladimír Čech, Václav Bouška a Jan Řeřicha.
3. Povídka šafářova – Jiří Ornest, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková, Vladimír Krška, David Vejražka, Ljuba Krbová a Carmen Mayerová.
4. Povídka ženy z Bath – Jiří Ornest, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková, Jana Štěpánková, Petr Štěpánek, Daniela Kolářová a Růžena Lysenková.
5. Povídka studentova – Jiří Ornest, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková a další.
6. Povídka statkářova – Jiří Ornest, Pavel Soukup, Milan Neděla, Josef Somr, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vízner, Otakar Brousek st., Růžena Merunková a další.

Natočil Český rozhlas v roce 1984. Repríza 1. a 2.  dílu 12. 8. 2023, 3. a 4. dílu 19. 8. 2023, 5. a 6. dílu 26. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu. Repríza 11. – 16. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Vydala Radiotéka, duben 2019 (MP3).

Pozn: Canterburské povídky náleží již více než šest set let ke světové literární klasice. Hlavním důvodem, proč jsou stále živou četbou, je skutečnost, že Geoffrey Chaucer, královský panoš, celní úředník, příležitostný diplomat a básník, nenapsal intelektuální dílo z uzavřeného dvorského prostředí, typické pro tehdejší literaturu, ale plnokrevné příběhy o životě ve všech jeho podobách; jeho povídky jsou strhujícím obrazem velké země na sklonku středověku a jejích obyvatel, urozených i neurozených, movitých i chudých, laskavých i vypočítavých, inteligentních i přihlouplých, tedy lidí se všemi jejich přednostmi a nectnostmi. (anotace)

Graham Greene. Napínavý příběh z válečného Londýna. Překlad Jiří Valja. Dramatizace Josef Hlavnička. Použitá hudba Emil Viklický. Kompoziční spolupráce Pavla Schönová. Zvukové efekty Jiří Binek. Dramaturg Jan Kolář a Hynek Pekárek. Asistentka režie Květoslava Straková.  Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: Artur Rowe, později Richard Digby (Radoslav Brzobohatý), Anna Hilfeová (Hana Maciuchová), vypravěč (Rudolf Kvíz), Henry Wilcox (Bohuslav Kalva), Henryho matka (Věra Kubánková), Fullow (Ferdinand Krůta), Johns (Jan Novotný), doktor Forrester (Jiří Adamíra), Poole / Neznámý (Boris Rösner), major Stone (Ilja Racek), recepční Davis (Petr Nárožný), poslíček (Jiří Hromada), Purvisova (Antonie Hegerlíková), Bellairsová (Nelly Gaierová), Willi Hilfe (Lukáš Hlavica), asistent Jones (Marcel Vašinka), Rennit (Ilja Prachař), úředník (Milan Mach), pokladník (Jiří Plachý), duchovní (Rudolf Pellar), matka (Zora Jiráková), Cost (Svatopluk Beneš), sekretářka (Luďa Marešová), společnice (Daniela Bartáková). 1. dáma (Drahomíra Fialková), 2. dáma (Daniela Bakerová), nocležník (Artur Šviha), ženské hlasy (Zdenička Tichá a Jaroslava Drmlová), mužské hlasy (Jan Šváb a Oldřich Panovský), policejní inspektor Prentice (Petr Haničinec), policejní asistent (Pavel Soukup), policejní inspektor (Soběslav Sejk), policista (Rudolf Jelínek) a další.

Natočeno 23. 9. – 31. 10. 1991. Premiéra 22. 5., 29. 5. a 5. 6. 1991 (Praha, 22.45 – 23.40 h.; 54 + 61 + 64 min.). Reprízy 7., 14. a 21. 11. 2004 (ČRo 3 Vltava), 10., 17. a 24. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).

Vydal Radioservis v roce 2012 (1 CD).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Novinka – Graham Greene: Ministerstvo strachu. In Facebook, 25. 9. 2012 (booklet). – Cit.: Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak. Stačí jedna nezáměrně vyřčená věta, jedna návštěva u tajemné kartářky, jeden vynikající nenáhražkový dort – a život nenápadného muže se mění od základů: oslovují jej neznámí muži s neodbytnou touhou získat jeho dort, záhadná návštěva se jej pokusí otrávit a po velkém náletu na Londýn dokonce Rowe ztratí paměť…

Graham Greene (1904-1991) založil svůj příběh Ministerstvo strachu (Ministry Of Fear) na dokonale propracovaném systému vrstvení událostí současných i minulých tak, aby před čtenářem (a v případě našeho vydání též před posluchačem) vyvstával postupně obraz těžko prostupné sítě špionážní mašinerie, kterou teprve s nasazením veškeré energie a odvahy hlavní hrdina překoná a dostane se k jádru veškerých záhad, které ho jednoho odpoledne obklopily. Roweovo pátrání je navíc komplikováno jeho dávným proviněním – zabil svou milovanou ženu. Byly však shledány natolik polehčující okolnosti, že místo tvrdého trestu absolvoval pouze pobyt v psychiatrické léčebně; i ten jej však poznamenal – armáda o něj v době nejvyššího ohrožení vlasti nemá zájem. Právě podivná historka s dortem, vyhraným v ještě podivnější tombole, však pomůže nesmírně osamocenému Arthurovi získat naději na plnohodnotný život a snad i štěstí.

Greene svůj příběh, vydaný roku 1943, vystavěl na dokonalé znalosti státní mašinerie (pracoval několik let na ministerstvu zahraničí), zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.

Československý rozhlas nastudoval Ministerstvo strachu celkem dvakrát. První inscenace vznikla v roce 1968 (režie Jan Berger) a roli Arthura Rowea hrál tehdy Ilja Racek. My vám však přinášíme novější, třídílnou realizaci, kterou v roce 1991 natočil tentýž režisér, ovšem v hlavní roli s Radoslavem Brzobohatým (Ilja Racek tentokrát hraje postavu majora Stonea).

Nezbývá než vám popřát příjemně napínavý poslech – a předat slovo Jiřímu Valjovi, jehož překladu byl použit v obou rozhlasových adaptacích: „Greenův hrdina tak často bolestně a poraněně tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám, nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte… Arthur Rowe zapomněl při výbuchu pumy na polovinu svého života, ale právě to ho vyprovokuje k nástupu do dalšího boje přímo z odrazového můstku té první a lepší poloviny, dychtivého a nenahlodaného jinošství, nezdeptaného žádnou tragédií ani zklamáním, neochočeného kompromisnictvím dospělého člověka. Jaké úžasné podobenství nejen pro válečné Londýňany, ale i pro všechny nové a činorodé lidské rozběhy.“

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): Na třech CD si můžete připomenout rozhlasové umění Radoslava Brzobohatého. In web IDnes, 24. 9. 2012 (článek). – Cit.: V roce 1991 natočil Radoslav Brzobohatý v Českém rozhlase hlavní roli v dramatizaci slavného románu Grahama Greena Ministerstvo strachu. Záznam nyní vychází na kompletu tří CD.

„Titul, chystaný k 80. narozeninám Radoslava Brzobohatého, vyšel smutnou shodou událostí v den jeho úmrtí,“ uvedla za vydavatelství Radioservis Markéta Konopová. V bezmála tříhodinové nahrávce slyšíme kromě Radoslava Brzobohatého také hlasy dalších známých herců, např. Hany Maciuchové, Jiřího Adamíry, Borise Rösnera, Svatopluka Beneše, Ilji Racka nebo Petra Haničince.

Autorem scénáře, vycházejícího z českého překladu Jiřího Valji, byl Josef Hlavnička, režie se ujal Jan Berger. Ten nastudoval Ministerstvo strachu celkem dvakrát. Poprvé v roce 1968, kdy hlavní roli Arthura Rowea hrál Ilja Racek. V roce 1991 byla role svěřena právě Radoslavu Brzobohatému, zatímco Ilja Racek si zahrál postavu majora Stonea.

Graham Greene

Graham Greene (1904-1991) založil román Ministerstvo strachu (Ministry Of Fear) na dokonale propracovaném systému vrstvení událostí současných i minulých tak, aby před čtenářem vyvstával postupně obraz těžko prostupné sítě špionážní mašinerie, kterou teprve s nasazením veškeré energie a odvahy hlavní hrdina překoná a dostane se k jádru veškerých záhad, které ho jednoho odpoledne obklopily.

Svůj příběh, vydaný roku 1943, autor vystavěl na dokonalé znalosti státní mašinerie (pracoval několik let na ministerstvu zahraničí), zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.

Lit.: Prohaska, Jerry: Radioservis k památce Radoslava Brzobohatého vydává Ministerstvo strachu. In web RadioTV, 11. 10. 2012 (recenze). – Cit.: „Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak,” začíná Přemysl Hnilička popis rozhlasové hry Ministerstvo strachu. Stačila však jedna nezáměrně vyřčená věta a život se změní od základů.

Rozhlasová hra Ministerstvo strachu měla být chystaným dárkem pro Radoslava Brzhobohatého k jeho osmdesátým narozeninám. Bohužel smutnou shodou událostí vyšla hra v den jeho úmrtí. Vydavatelství Radioservis uvádí na třech CD dílo autora Grahama Greena, premiéru v Československém rozhlase měla roku 1991. O dramaturgii se postarali Hynek Pekárek Jan Kolář.
Brilantní vrstvení událostí

Autor díla Graham Green dokázal propracovat systém vrstvení událostí minulých i současných tak, aby obraz sítě mašinerie vyvstával postupně. Hlavní hrdina, Arthur Rowe, se dostane k jádru záhad až na samotném konci. Již tak komplikované pátrání ještě ztěžuje téměř zapomenuté provinění, z lítosti totiž zabil vlastní milovanou manželku (přesto byl poté omilostněn).

Jak uvádí Přemysl Hnilička, Graham Greene působil několik let na ministerstvu zahraničí, použít tak mohl znalosti státní mašinerie. „Zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.”

Ministerstvo strachu se dočkalo prvního zpracování Československým rozhlasem už v roce 1968 za režijního dohledu Jana Bergera, hlavní roli ztvárnil Ilja Racek. Novější adaptace vznikla v roce 1991. Režijní aktovky se ujal týž Jan Berger, Arthura Rowe ovšem promlouvá hlasem Radoslava Brzobohatého. Neztratil se ale ani Ilja Racek, toho uslyšíme jako majora Stonea.

Téměř tři hodiny v napětí

„Greenův hrdina tak často bolestně a poraněně tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám, nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte… Arthur Rowe zapomněl při výbuchu pumy na polovinu svého života, ale právě to ho vyprovokuje k nástupu do dalšího boje přímo z odrazového můstku té první a lepší poloviny, dychtivého a nenahlodaného jinošství, nezdeptaného žádnou tragédií ani zklamáním, neochočeného kompromisnictvím dospělého člověka. Jaké úžasné podobenství nejen pro válečné Londýňany, ale i pro všechny nové a činorodé lidské rozběhy,” říká Jiří Valja, který se postaral o překlad díla Ministerstvo strachu.

Bez deseti minut vás na třech CD čekají rovné tři hodiny napínavého dobrodružství odehrávajícím se za druhé světové války v Anglii. O mistrovském umění Radoslava Brzobohatého není třeba snad ani nic psát. Volba padla na toho pravého. Bez pochyby správným bylo obsazení Hany Macuichové do role Anny Hilfové, rakouská emigrantka sehraje důležitou úlohu v dalším bytí Arthura Rowa. Hvězdná jména ale nabízí i další role – Lukáš Hlavice, Jiří Adamíra, Boris Rösner, Svatopluk Beneš, Nelly Gaierová, Petr Haničinec a řada jiných. Dramatizace Josefa Hlavničky předurčuje nezapomenutelný poslech. Každé CD má stopáž přes 50 minut.

Po skončení jednotlivých CD budete napnuti a s velkou pravděpodobností budete chtít poslouchat i další disk. Když se mi do rukou dostalo CD Ministerstvo strachu, nevěděl jsem, že budu mít velké problémy dostat se k jeho poslechu (samozřejmě berte tato slova s mírnou nadsázkou). Ostatní členové rodiny si totiž disk chtěli též poslechnout :). Už samotná synopse slibovala mimořádně silný příběh. Slíbit v tuto chvíli můžeme uzavřený děj. Zda vše dopadne dobře či špatně ovšem v tuto chvíli prozradit nemůžeme. Jisté je, že Ministerstvo strachu je skvělým počinem, jenž by neměl zůstat bez povšimnutí. Jedná se o důstojnou památku na mistra Radoslava Brzobohatého.

Lit.: Petříčková, Renata: Ministerstvo strachu jako audiokniha. In web Sůvička, 11. 10. 2012 (recenze CD). – Cit.: Dostalo se mi té cti, že jsem nikdy nečetla Ministerstvo strachu od Grahama Greena. Umožnilo mi to plně si vychutnat rozhlasovou verzi, kde hlavní roli hrál Radoslav Brzobohatý.
Paradoxní audiokniha. Snad až trochu tragicky osudová, stejně jako příběh sám.
V roce 1991 byla tato hra natočena Československým rozhlasem a umírá Graham Greene.
V roce 2012 byla tato hra vydána v audioverzi a umírá Radoslav Brzobohatý. Navíc přímo v den, kdy toto cédéčko spatřilo světlo světa.
Zvláštní souvislosti, protože i sám příběh je vlastně tragicky osudový. Přitom vás neuvrhne do beznadějné deprese, nevezme vám chuť žít ani iluze o dobru světa. Může za to snad ohraničený svět kulis druhé světové války, ječící sirény nebo temný strach lidí, kdy ze slov a neviditelných gest přímo hmatatelně cítíte, jak se lidé po každém svém slově potajmu otáčí, aby je někdo neslyšel. A přitom nevěří ani tomu, komu svá slova říkají.
To je Ministerstvo strachu: dokonale propracovaný pavouk psychologických nitek, jež vás udrží v tomto napětí, které je tak neskutečné, jako pro dnešní mladou generaci odraz druhé světové války. Příběh je mistrně rozepsaný, rozvíjený a opět zavíjený v nečekané konce. Tady nelze vůbec nic vytknout a zápletka vás udrží v napětí každičkou minutu těch tří hodin poslechu.
Nedá se u toho dělat nic jiného, nic, nač byste se museli soustředit – musíte prostě JEN poslouchat. Nádhernou hru s hlasem tu kromě pana Brzobohatého, předvádí také Hana Maciuchová, Antonie Hegerlíková, Petr Nárožný nebo Petr Haničinec.
A tady musím opravdu smeknout také před výkonem Hany Maciuchové, která tu svou hlavní ženskou roli zvládla lépe, než bravurně. Nezapomutelná naléhavost jejího hlasu je jedním z mistrovství herectví. A do bojácného válečného období je jako dělaná.
„Greenův hrdina tak často bolestně a poraněn tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám,nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte,“ píše se v anotaci. Ano – a já jsem opravdu ráda, že jsem knížku nečetla – zatím. Jestli je jen zpoloviny tak dobrá a umí vykreslit atmosféru a emoce, tak bych se připravila o nádherný posluchačský zážitek.

Milovníci psychologických extrémů a dějových zamotanců si tady přijdou na své a to nejen díky druhému cédéčku v pořadí této třídílné série, se kterou se ocitnete v sanatoriu pro choromyslné.
Lit.: Korytářová, Eva: Osudový okamžik. In web Klub knihomolů, 1. 11. 2012 (recenze). – Cit.: Původně měla být audioverze rozhlasové hry Ministerstvo strachu dárkem pro Radoslava Brzobohatého k osmdesátým narozeninám, nečekanou shodou okolností však vyšla v den jeho úmrtí. Smrt známého herce není jedinou smutnou událostí, jež se k této hře pojí. Autor knižní předlohy Graham Greene zemřel roku 1991, ve stejném roce, kdy mělo Ministerstvo strachu v Československém rozhlase premiéru. Vydavatelství Radioservis vydává rozhlasovou adaptaci Greeneova románu na třech CD.

I samotný příběh klade důraz na osud a poukazuje na to, že i rozhodnutí, jemuž nepřikládáte větší váhu, může odstartovat řadu nečekaných, někdy až dramatických událostí. Společně s hlavním hrdinou Arthurem Rowem, bývalým novinářem, se ocitnete v Anglii během druhé světové války. Tuto skutečnost vám občas připomenou hlasité sirény nebo bombardování.  Arthur se stále ještě nevyrovnal s tím, že zabil svou těžce nemocnou manželku. Přestože ho soud osvobodil a označil jeho čin za vraždu ze soucitu, Rowe se stále utápí ve výčitkách a sám sobě odpustit nedokáže.

Náhoda ho zavede na dobročinnou slavnost, kde je nabádán, aby si zkusil tipnout váhu soutěžního dortu z pravých vajec a másla. Získat takový dort není ve válce zrovna lehké, a tak se Rowe soutěže zúčastní. Zaujme ho také stánek jasnovidky, u které si chce nechat hádat budoucnost. V tu chvíli však nevědomky odstartuje velmi nebezpečnou hru, jež pro něj může mít nedozírné následky…

Audiokniha Ministerstvo strachu vás pohltí od začátku až do konce. Rozmanité zvuky a hudba skvěle dokreslují dramatickou atmosféru příběhu a ještě umocňují již tak dost napjatý děj. Vývoj situace je nepředvídatelný, a tak se občas nestačíte divit. Graham Greene znamenitě popisuje složitost lidské psychiky, aniž by působila nepřirozeně nebo podivně. Spíše naopak. Občas se možná sami sebe zeptáte, zda byste se v situaci, ve které se hrdina ocitl, nezachovali úplně stejně.

Přestože je příběh Arthura Rowa starý téměř sedmdesát let, stále se dotýká témat, jež jsou aktuální i v dnešní době – vina, manipulace, zrada, lež, smutek. Téměř tři hodiny budete společně s hrdinou napjatě čekat, co nového se mu přihodí a zda se mu podaří rozluštit záhadu, do které byl nechtěně vtažen. Rowe se ocitá v prostředí lidí, již si s ním zahrávají, a on netuší, komu může důvěřovat a kdo je jeho skrytý nepřítel.

Velký obdiv si zaslouží Radoslav Brzobohatý, jenž propůjčil svůj charakteristický hlas hlavnímu hrdinovi – Arthuru Roweovi. Postava bývalého novináře hledajícího pravdu díky tomu působí mužněji a je vám zvláštním způsobem blízká.  Stejně výborný výkon podala i Hana Maciuchová, která se představí v roli rakouské emigrantky Anny Hilfové. Tím však plejáda známých jmen nekončí, v rozhlasové adaptaci proslulého špionážního románu uslyšíte například Jiřího Adamíru, Petra Nárožného, Borise Rösnera, Lukáše Hlavicu, Svatopluka Beneše, Petra Haničince a další.

Ministerstvo strachu bude útočit na všechny vaše smysly. Napětí, které prožívá hrdina, pocítíte na vlastní kůži.  Spletitý příběh vás donutí zamyslet se nad tím, jak snadno se může člověku jeho svět obrátit vzhůru nohama a vše, co jste považovali za samozřejmé a známé, se vám náhle může zdát cizí a nebezpečné. Každopádně na vás tato audiokniha udělá velký dojem a nedovolí vám, abyste na Ministerstvo strachu jen tak zapomněli.

Leo Rosten. Desetidílný seriál o humorných jazykových i jiných potížích žáků Večerní přípravné školy pro dospělé v New Yorku. Překlad, dramatizace a režie Antonín Přidal. Hudební dramaturgie a improvizace Maxmilián Wittmann. Dramaturg Pavel Minks. Stereoscénář a zvuk Josef Daněk. Záznam a střih Jitka Barešová. Asistent režie Eva Pryclová.

Osoby a obsazení: Hyman Kaplan (Miroslav Donutil), Schnepfová, sekretářka (Drahomíra Hofmanová), Zelda Moskowitzová (Eva Hradilová), Róza Mitnicková (Gabriela Ježková), Nathan Nathan (Zdeněk Junák), ředitel Robinson (Jaroslav Kuneš), prof. Parkhill (Ladislav Lakomý), prof. Kraut (Jiří Dušek), Karl Finsterwald / Firnsterwald (Arnošt Goldflam), prof. Higbyová (Jana Hlaváčková), prof. Pflaumová (Jana Janěková), Gina Caravellová (Monika Maláčová), Norman Bloom (Jiří Tomek), Gus Matsukas (Jaroslav Dufek), reportérka a hlasatelka (Jitka Škápíková)  a Olga Tarnovská (Ivana Valešová).

Nastudovalo Brno v roce 1996 (1 díl cca 24 min). Repríza 5 dílu 29. 12. 2002 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h). Repríza 1. dílu 3. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h); 1. a 2. dílu 28. 6. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 3. a 4. dílu 5. 7. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); v cyklu Hra na neděli; 1. a 2. dílu 25. 8. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.; 11:21 h.), 9. dílu 22. 9. 2024 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál; 1. dílu 22. 12. 2025 (ČRo Brno, 17:30 h.).

Zkrácenou verzi na 2 CD vydal Radioservis (CR 0259-2-802 – 2CD, délka: 148:34 min.). Ilustrace Antonín Lukavský. Design Antonín Lukavský. Úprava a střih pro vydání na CD Antonín Přidal.

Lit.: Pekárek, Hynek: Pan Kaplan má stále třídu rád. In web ČRo 8. 12. 2003 (anonymus). – Cit.: Jedním z nejúspěšnějších pořadů stanice Vltava se v posledních letech stal seriál natočený podle humoristické knihy amerického autora Leo Rostena „Pan Kaplan má třídu stále rád“. Desetidílný seriál vypráví o komických příhodách pedagogů a žáků newyorské večerní školy pro dospělé. Žáky jsou přistěhovalci z nejrůznějších koutů světa a mezi nimi obzvláště „vyniká“ samorostlý a neobyčejně horlivý pan Kaplan, který se záludnými houštinami vyučovaného jazyka prodírá s nezdolnou energií a zcela osobitou logikou.
Traduje se, že Svaz amerických ošetřovatelek prý jednou žádal, aby na obálku knihy o věčném školákovi panu Kaplanovi bylo vytištěno varování, protože někteří pacienti se jeho jazykovým vylomeninám smějí tak silně, že by jim mohly prasknout pooperační stehy.
Knihu převedl skvěle do češtiny Antonín Přidal, který se stal zároveň autorem scénáře i režisérem desetidílného rozhlasového seriálu. Do titulní role obsadil Miloslava Donutila. Právě ten na počátku měsíce podepisoval nové dvojalbum s výběrem těch nejlepších příhod Pana Kaplana, které vydalo hudební vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis. Fotoreportáž z autogramiády můžete spatřit na webu stanice Vltava. Pokud jste někdy přemýšleli, jak se dá kniha postavená na jazykových hříčkách vůbec převést z angličtiny do českého jazyka a jak vypadá originál, máte možnost nahlédnou do něj na internetu na webu Babelguide.
Leo Rostena jako autora, který popularizoval v Americe jidish, představuje zajímavý článek na webu Jewish Bulletin. A Leo Rosten jako humorista nechybí ani na různých webech shromažďujících vtipná a moudrá rčení od autorů známých i méně známých ze všech koutů světa. Pár citátů z Rostenových knih najdete na serveru. „chytré citáty“.
Tak třeba o humoru, kterým jeho knížky oplývají, řekl Rosten toto: „Humor je ten nejlaskavější způsob, jak proniknout do podstaty věci.“

Jane Austenová. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních. Přeložila Eva Kondrysová. Dramatizace Jana Knitlová. Hudební spolupráce Petr Mandel. Zvuk Radek Veselý. Záznam a střih Renata Kadaníková. Zvuková spolupráce Josef Plechatý. Asistentka režie Jana Knapová. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: hlášení (Miloš Hlavica), Elinor (Dana Černá), Marianna Dashwoodová (Věra Hučínová), Margaret (Tereza Tobiášová), paní Dashwoodová, jejich matka (Jana Preissová), John Dashwood, jejich nevlastní bratr (Václav Vydra III.), Fanny, jeho žena (Ljuba Krbová), Edward Ferrars, její starší bratr (Lukáš Hlavica), John Dashwood (Václav Vydra III.) a Henry (David Štěpán), sir John Middleton (Jiří Štěpnička), John Willoughby (David Novotný), paní Jenningsová (Věra Kubánková), lady Middletonová (Taťjana Medvecká) a sluha (Václav Legner), Robert Ferrars, mladší bratr Fanny (Matěj Hádek), paní Ferrarsová (Blanka Bohdanová), plukovník Brandon (Pavel Soukup), pan Palmer (Aleš Procházka), paní Palmerová (Klára Trojanová), slečna Lucy Steelová (Lenka Krobotová), slečna Nancy Steelová (Dana Verzichová), prodavač (Václav Legner), apatykář (Soběslav Sejk).

Natočeno v roce 2001. Premiéra prvního dílu 23. 12. 2001. Repríza 1. dílu 2. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 10:30 h.); 28. 12. 2020 (ČRo České Budějovice) v cyklu Podvečerní čtení; 23. 12. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 14. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 7. a 8. dílu 4. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:0 h.) v cyklu Radioseriál.

Vydal Radioservis, květen 2010 (1 CD mp3, CR0824-2, 248 min.).

Části: 1. Kdo je pánem na Norlandu?, 2. Kdo je vlastně John Willoughby?, 3. Proč plukovník Brandon pokazil výlet na Whitwell?, 4. Co trápí Edwarda Ferrarse?, 5. Kdo uhodne tajemství Lucy Steelové?, 6. Proč John Willoughby zradil svou lásku?, 7. Koho nemá ráda mamá Ferrarsová?, 8. Z čeho budou žít mladí manželé Ferrarsovi?, 9. Skončí se svatbami?

Lit.: Toušková, Martina: Jane Austenová: Rozum a cit. In web ČRo České Budějovice, 28. prosinec 2020 (článek). – Cit.: Rozum a cit je první publikovaný román Jane Austenové (1775-1817). Poprvé byl vydán v roce 1811 pod pseudonymem „Dáma“ („By a Lady“). Pouze nejbližší rodinní příslušníci věděli, kdo je autorkou románu. I všechna další díla Jane Austenové vycházela za jejího života anonymně. (…)

Z arabštiny přeložil Felix Tauer. Pro rozhlas připravili Vladimír Matějček a Marie Procházková. Hudbu složil a hraje Petr Mandel. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Ivan Chrz.

Účinkují Hana Maciuchová a Josef Somr.

Natočeno mezi lety 1995 a 1997 (1 díl cca 14 min). Vydal Radioservis v roce 2010 (1 CD, 78 min.; obsahuje úvod, příběh noci 1., 2., 52., 999., 1000. a 1001). Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Obsah: Noc dvoustá. Premiéra 18. 6. 1996 (ČRo 3 Vltava, 23:45 – 0:00 h.).

Noc dvoustá padesátá druhá a třetí. Repríza 29. 12. 2002 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Pozn.: Král Šahrijár se zklame v lásce, z pomstychtivosti si pak každý den bere novou ženu, a když s ní stráví noc, dá ji ráno zabít. Potom však pozná vzdělanou a krásnou Šahrazád, která si zachraňuje život tím, že svému manželovi vypráví po dobu tisíce a jedné noci zajímavé a poutavé příběhy. Vždy, když se rozednívá, královna s líčením přestane v nějakém dramatickém okamžiku, a král, zvědavý, jak vyprávění dopadne, nechá manželku naživu. Nakonec se do Šahrazád, která mu mezitím porodí tři syny, zamiluje a už s ní zůstane. (anotace)

Lit.: Škytová, Alžběta: Pohádky tisíce a jedné noci. In web Audioknihy.net, 3. 12. 2010 (článek). – Cit.: Radioservis vydává další novinku a to přímo pohádkovou. Český rozhlas 3 – Vltava připravil zcela ojedinělý projekt – od listopadu 1995 do ledna 1998 natočil kompletní Pohádky tisíce a jedné noci v neopakovatelném  podání Hany Maciuchové a Josefa Somra. Cyklus se tehdy setkal s mimořádným ohlasem, Hana Maciuchová dokonce  získala posluchačskou cenu za nejlepší rozhlasový herecký výkon. Dnes se vám dostává do rukou jen malá ochutnávka z celkové nahrávky dlouhé neuvěřitelných  168 hodin (přesně 10094 minut) – alespoň sedm kamínků z bohaté mozaiky orientální moudrosti a poezie, která přes všechny podoby zla vrací víru v naději, věrnost a lásku, právě tak, jako ji králi Šahrijárovi svým vyprávěním vrátila Šeherezáda.