Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

William Shakespeare. Rozhlasová úprava divadelní hry. Režie Orson Welles.

Osoby a obsazení: Orsino (Orson Welles), Olivia (Tallulah Bankhead) a další.

Natočeno 1937 (CBS Radio Playhouse, 59 min.).

Lit.: anonym: Orson Welles Tallulah Bankhead „Twelfth Night“ Shakespeare Estelle Winwood Cleaned. In YouTube, 21. 8. 2012 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: A one-time only pairing of Orson Welles and Tallulah Bankhead in Shakespeare’s „Twelfth Night“ in 1937 on the „CBS Radio Playhouse“, cut down to an hour for the radio. Now Tallulah would have been a wonderful Olivia, a lady of some experience of life who is a bit over-much, but as she was the star she played the star role of Viola, a young bewildered innocent who disguised herself as a boy for protection. Orson, who later played Malvolio very well a year later with his Mercury Theater Company (issued on a huge 78 set), plays Orsino (it was fated) here and quite well. Estelle Winwood, who often appeared with Tallulah, is ripe for the material, and cast in an appropriate role to boot. Choice is the scene where Tallulah sings „Come Away Death“ as the boy and Orson’s reaction is a bit muted. Cleaned and restored by Tormented Artist Ink Studios. Though Shakespeare was not her forte, Tallulah remains a one-off talent.

Lit.: Pavlíčková, Petra: Kouřila 120 cigaret denně, byla bisexuální a fetovala. Zvrhlá herečka Tally Bankhead alias Zlá mrcha. In web Medium Seznam, 24. 9. 2025 (článek). – Cit.: Femme fatale, Zlá mrcha, Chrastící kostra, Chrchlavá Tally, Lítá coura, Whisky Lady, Kokainová víla! Takhle se přezdívalo hollywoodské herečce Tallulah Bankhead. Budiž řečeno, že to byla pravda. Její život se dá označit jako „jeden obrovský průšvih“. (…)

Stanislaw Lem. Rozhlasová hra. Rozhlasová úprava N. N. Dramaturg Adolf Sckerl. Technická realizace Dietmar Hagen. Režie Klaus Zippel.

Osoby a obsazení: soudce (Alfred Driesener-Tressin), advokát (Walter Niklaus), Donovan (Hans Joachim Hegewald), Harry Johns (Wolfgang Sörgel), jeho bratr (Siegfried Pappelbaum), reportér (Dieter Bellmann).

Nastudoval Rundfunk der DDR v roce 1976. Premiéra 3. 9. 1976 (Radio DDR II, 21:30 h.; 25 min.).

Pozn.: Eine Science-Fiction-Groteske des bekannten polnischen Autors. – Harry Johns, der Autorennfahrer, steht vor Gericht. Die Cybernetics Company hat ihn verklagt. Während seiner Rennfahrerlaufbahn hatte Johns so viele Unfälle erlitten und dabei ein Körperteil nach dem anderen eingebüßt, dass ihm die Company ebenso fortlaufend mit Prothesen aushelfen musste. Johns kann seine kann seine Schulden nicht bezahlen, da meint die Cybernetics Company, wenigstens Anspruch auf ihn selbst stellen zu können. Denn der Beklagte besteht inzwischen zu 100 % aus Prothesen der Company. (anotace)

Stanisław Lem. Rozhlasová hra. Režie Michał Melina. Zvukový mistr Andrzej Pruski. Rozhlasová úprava Maria Komorowska.

Osoby a obsazení: pan Johns, automobilový závodník (Tadeusz Fijewski), soudce (Andrzej Łapicki), Donovan, ředitel Cybernetics Company (Stefan Witas), advokát (Tadeusz Olsza), Johnsův bratr (Rudolf Gołębiowski).

Natočeno 1955. Premiéra 18. 12. 1955 (25 min.).

Lit.: Marcinik, Barbara: „Czy Pan istnieje, Mr. Johns?“ na STT. In web Polskie Radio Trójka, 17. 6. 2021 (článek) – Cit.: W sytuacji, w której 29 maja odbyły się w Polsce podobno 44 premiery, czyli rozpoczął się miesiąc nadrabiający zaległości z całego sezonu 2020/2021 (jak zauważył prof. Dariusz Kosiński w artykule dla e-teatru) zapraszanie na słuchowisko sprzed 66 lat wydaje się co najmniej ekscentryczne.

A jednak to właśnie archiwa podtrzymywały misję przez miesiące „zamknięcia“. Pomagały choć „na chwilę“ zapomnieć, że „coś jest nie tak“. Pozostawały sobą. Czerpiąc z owych archiwów Teatru Polskiego Radia i Telewizji Polskiej, mogliśmy byli obcować z teatrem, nie powtarzając: „tak, ale online“.

Od marca ubiegłego roku, dzięki Archiwum Polskiego Radia, istniejemy, odpowiedzialni za misję, jaką media publiczne zobowiązane są pełnić.