Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Valentin Azernikov. Hra. Překlad Milan Dvořák. Rozhlasová úprava Jarmila Stárková. Režie Stanislav Vyskočil.

Osoby a obsazení: Goša Krylov, směnový mistr v chemické továrně (Ladislav Mrkvička), Ljoša Tichomirov, dělník (Jaroslav Drbohlav), Štěpánov (Mariin Štěpánek), Zolotuchin, vedoucí směny (Zdeněk Dítě), Sominskij, vedoucí provozu (Bedřich Prokoš), Platonov, inženýr, bezpečnostní technik (Miroslav Zounar), Čerkasov, předseda stranické organizace (Antonín Hardt), Basargin, ředitel továrny (Čestmír Řanda), Kasarevová, redaktorka večerníku (Růžena Merunková), Surovcev, šéfredaktor (Karel Houska), sestra (Zuzana Šavrdová), Krylovová (Karolina Slunéčková).

Natočeno 1979. Premiéra 23. 5. 1979 (Praha, 19:15 h.). Repríza 22. 6. 1980 (Praha, 19:15 – 20:26 h.); 8. 4. 1982 (Praha, 19:15 h.).

Lit.: st: Hrdinství se nekoná. Z připravovaného pořadu. In Rozhlas 7/1979 (5. 2. 1979), s. 4 (článek). – Cit.: Od počátku šedesátých let spojuje Valentin Azernikov svou práci inženýra chemie s činností redaktora a spisovatele. Spolupracuje s rozhlasem, je komentátorem pro otázky vědy a techniky v týdeníku Nědělja a jeho články uveřejňují další moskevské noviny a časopisy. Napsal asi deset knih o historii a současnosti vědecké problematiky a o životních osudech slavných vědců.

Od mládí jej přitahovalo divadlo a drama. Ale teprve ve svých třiačtyřiceti letech se odvážil nabídnout Divadlu Mossovětu svou první hru Hrdinství se nekoná (1971) a hned napoprvé slavil úspěch. Po moskevské premiéře převzalo hru osmnáct divadel v Sovětském svazu, a byla uvedena i v Polsku a Bulharsku. I další Azernikovovy knihy vzbudily zaslouženou pozornost — Podivín (1973), Možné varianty (1974) a Simultánka na šesti šachovnicích (1977).

Valentin Azernikov pracoval jako inženýr řadu let ve výrobě a ve výzkumném ústavu, a ve svých hrách čerpá z vlastních zajímavých životních zkušeností. Jeho dílo se vyznačuje originálními a aktuálními náměty a obdivuhodnou uměleckou vyzrálostí. Ve hře Hrdinství se nekoná (kterou uvádíme v rozhlasové úpravě) hledá novinářka podklady pro svůj článek o neštěstí v chemické továrně, pátrá po příčinách, které havárii zavinily. Azernikov vybudoval komorní příběh na dobře odpozorovaných a výborně napsaných charakterech lidí, kteří v továrně pracují, zároveň však vytvořil portréty současníků a zachytil podstatné rysy širších etických problémů současné doby. Jeho hra navazuje na nejlepší tradice sovětského dramatu a řadí se k nejpozoruhodnějším sovětským jevištním dílům posledních let.
V nastudování režiséra zasloužilého umělce Stanislava Vyskočila uslyšíte herce pražských divadel.

Anton Pavlovic Čechov. Hra o 4 dějstvích. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Osoby: Irina Nikolajevna Arkadinová, po muži Treplevová, herečka — Konstantin Gavrilovič Treplev, její syn, mladík — Petr Nikolajevič Sorin, její bratr — Nina Michajlovna Zarečná, mladá dívka, dcera bohatého statkáře — Ilja Afanasjevič Šamrajev, vysloužilý poručík, správce na statku Sorinově — Polina Andrejevna, jeho žena — Maša, jeho dcera — Boris Aleksějevič Trigorin, beletrista — Jevgenij Sergějevič Dorn, lékař — Semen Semenovič Medvěděnko, učitel — Jakov, dělník — kuchař — panská. Místo děje: statek Sorinův. — Mezi třetím a čtvrtým dějstvím uplynou dva roky.

Natočeno 1934. Premiéra 6. 11. 1934 (Praha I, 20:30 – 22:00 h.).

Ferdinand František Vamberk. Veselohra ve třech jednáních. Hudební vložky složil Karel Moor.

Osoby: Florián Králíček, statkář -Veronika, jeho manželka – Julie, jejich dcera – Jiří Voborský, soukromník – Emma, rozená Králíková, jeho manželka – Emanuel Střela, úředník – Jičínský, major ve výslužbě – Beránek, profesor, přátelé Voborského – Vojtěch, sluha Jičínského – Bartoloměj Pecka, soustružník, velitel hasičů a ostrostřelců – Františka, služka u Voborského – Ferdík, kupecký mládenec – Pepík, pekařský učedník. Děje se před rokem 1900 v menším městě v Čechách.

Natočeno 1935. Premiéra 26. 1. 1935 (Praha I, 19:00 – 21:30 h.).

Jiří Kuběna. Veršovaná pohádka o ztracené a znovu nalezené lvici ctitele Walta Disneyho, bítovského pána, barona Jiřího Haase. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Zdenek Plachý.

Účinkují Martin Dohnal a Michal Zavadil. Úvodem hovoří autor Jiří Kuběna.

Nastudovalo Brno v roce 2000. Premiéra 24. 12. 2000 (ČRo 2 Praha, 10:04 – 10:30 h.). Repríza 10. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: sk: Hledá se Micimaus. In Týdeník Rozhlas 52/2000 (11. 12. 2000), s. 20 (článek). – Cit.: Básník Jiří Kuběna (vrstevník a přítel Václava Havla) je v současné době (jako zaměstnanec Památkového ústavu Brno) také správcem, tedy „zámeckým pánem“ na zámku Bítově. A byl by věru špatným zámeckým pánem, kdyby nevěnoval pozornost minulým dějům, které se v jeho sídle odehrály. Studoval je tedy bedlivě a pak jednoho dne sedl a napsal veršovanou skladbu o záhadném a dramatickém zmizení nádherné lvice Micimaus a o všem, co následovalo. Jde o pohádku, která se vlastně skutečně stala. Lvice je totiž historicky doložena v majetku někdejšího hradního pána na Bítově barona Jiřího Haase, který byl široko daleko proslulý svým zvěřincem. Jeho současný „nástupce“ Jiří Kuběna s hlubokou znalostí historických i místopisných reálií napsal s jazykovou bravurou a velmi poeticky, ba něžně veršovanou hříčku se zápletkou. Ta zápletka je přirozeně rovněž historicky doložena. Baronova milovaná lvice se skutečně jednoho dne ztratila. Byl z toho smutek, poprask a zmatek – a celý hradní personál byl angažován při jejím hledání. Ale příběh by nebyl dostatečně pohádkový, kdyby neskončil – jak jinak – končí happy endem. Veršovaný pohádkový (ale pravdivý) příběh pro celou rodinu s brněnskými herci realizovala redaktorka Alena Blažejovská a režisér Zdenek Plachý.

Lit.: Blažejovská, Alena: V Zelném rynku zazní příběhy o vykradené chalupě a bítovské lvici barona Jiřího Haase. In web ČRo Brno, 10. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) Autory obou příběhů – zpracovaných formou fejetonu a pohádky ve verších – jsou Šestatřicátníci: Pavel Švanda (* 6. června 1936) a Jiří Kuběna (31. května 1936 – 10. srpna 2017). Oba jsou spjati s Brnem, ale první se narodil ve Znojmě a druhý v Prostějově. Ovšem osudem Jiřího Kuběny se stal hrad Bítov, a to už v mládí. Nakonec se jako kunsthistorik a památkář postaral o jeho obnovu, stal se správcem hradu a také zde až do své smrti bydlel. Vždy ho fascinoval poslední hradní pán – baron Jiří Haas – a také jeho vztah ke zvířatům včetně lvice Micimaus.

Na to téma napsal také veršovanou pohádku pro malé i velké děti. V roce 2000 ji v brněnském rozhlase natočil režisér Zdenek Plachý s interprety Martinem Dohnalem a Michalem Zavadilem. Úvodem hovoří autor Jiří Kuběna.

Kuběnovo rozsáhlé básnické dílo vydalo brněnské nakladatelství Host, a to včetně jeho memoárové knihy Paměť Básníka – Z Mého Orloje (2006). (…)

Rolf Schneider. Rozhlasová hra z repertoáru NDR. Režie Vladimír Týřl.

Osoby a obsazení: Priskoleit (Karel Novák), Ulla (Michaela Kubisová), Emil (Zdeněk Vrablík), Günther (Josef Bartoň), Göpler (Miroslav Rataj), Matecka (Miroslav Kahoun), Lisa (Ivana Koktová), starosta (Jiří Kroc), Seehase (Petr Pelzer), Jacques (Václav Brtna) a další.

Nastudovala Olomouc v roce 1972. Premiéra 4. 10. 1972 (Praha, 19:15 – 20:15 h.).

Lit.: anonym: Zámecká hospoda. In Rozhlas 41/1972 (25. 9. 1972), s. 20 (anotace). – Cit.: Rolf Schneider vypráví v „Zámecké hospodě“ o lidech své země. Ale jejich osudy jsou osudy i našich lidí v našich krajinách, které k nepoznání mění stavby socialismu. (…)