Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Veronika Bendová. Povídka současné české autorky psaná pro Vltavu. Připravila Ivana Myšková. Účinkuje Zuzana Ščerbová. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce  2023. Premiéra 16. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.).

Lit.: Myšková, Ivana: Cena za zbabělost. Léto budoucí vysokoškolačky v 90. letech podle deníku Veroniky Bendové. In web ČRo 3 Vltava, 16. květen 2023 (článek). – Cit.: Horké devadesátkové léto tráví Veronika na brigádě v antikvariátu na Pohořelci se svým psem a svéráznými kolegy, pivo od Černého vola teče proudem, lásky zhasínají tak rychle, jako se vzňaly, a kytky zase nikdo nezalil. Všechno se zdá otevřené a nekonečné, než…  (…)

Když Veronika Bendová, autorka dvou úspěšných próz, Nonstop Eufrat (2012, Fra) a Vytěženej kraj (2019, Fra), uklízela svůj stůl, ze zaseknuté zásuvky vytáhla poklad. Skoro metr dlouhou roli papíru, na které bylo naťukané torzo deníku z roku 1993, psané na psacím stroji Consul řádkováním jedna – pro budoucí povídku, napsanou po devětadvaceti letech, jako stvořené…

Text se řítí rychlostí popřevratové doby a prožívání budoucí vysokoškolačky. Vše je v pohybu, jí táhne na dvacet a připadá si hrozně stará. Místo na Otu, který je stále s ní, myslí na Davida, který odjel na zkušenou do Anglie. Kdesi daleko na Balkánu zuří válka, ale tady se dny trávené prodejem pohledů, knih i zubních past podobají jako vejce vejci. I když už jimi prosvítají zárodky budoucích změn… „Je to zvláštní, jak upadá důležitost věcí, kterým jsme dřív přikládali velký, skoro posvátný význam,“ myslí si Veronika.

Někdy je člověk šťastný, protože neví, co ho čeká. A někdy vymění svobodu za to, aby zachoval věci, třeba i celé město, tak, jak jsou.

Alena Zemančíková. Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Cestou do sklepa se otevírá i celá Martinova manželská historie… Příběh z nové sbírky povídek Nějaké ženy a jacísi muži. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Alena Zemančíková. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 15. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 20 min.). Repríza 17. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 20 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Alena Zemančíková: Dřevomorka. Příběh z připravované sbírky Nějaké ženy a jacísi muži. In web ČRo 3 Vltava, 15. květen 2023 (článek). – Cit.: Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Cestou do sklepa se otevírá i celá Martinova manželská historie…  (…)

„Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů,“ píše o své sbírce povídek autorka. „Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší. Bude třeba ji skutečně prožít, už se nebude možné schovat za péči o děti, za studium, za milníky na cestě za úspěchem, to všechno už je jenom třeba udržovat v pořádku. To ženy umějí, v uspořádávání jsou vycvičené.“

Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubor povídek Bez otce (2008), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). Sbírku povídek Nějaké ženy a jacísi muži připravuje k vydání nakladatelství Větrné mlýny.

Lit.: Mačas, Dominik: Život se s nimi nemazlí, ale ony jdou životem stále dál. Poslechněte si povídky Aleny Zemančíkové. In web ČRo 3 Vltava, 13. 10. 2025 (článek). – Cit.: Hrdinky povídek Aleny Zemančíkové jsou obyčejné ženy, ale neobyčejně silné vůči nepřízni osudu. Snaží se svým rodinám dopřát to, čemu se říká normální život. Normální šťastný život. I když tomu režim nebo sociální situace zrovna nepřeje. (…)

Alena Zemančíková je autorka rozhlasových her a spisovatelka, emeritní rozhlasová redaktorka a dramaturgyně, divadelní dramaturgyně a pedagožka. Vydala soubory povídek Bez otce (2008) a Nějaké ženy a jacísi muži (2023), knížku pro děti Mařenka a Čenda (2009), soubor fejetonů Tažení (2010) a román Příběh v řeči nepřímé (2015). (…)

Proč se na koberci, položeném na podlahu v ložnici, vytvořila tmavá skvrna? Martin musí sejít dolů do sklepa domu, aby zjistil, co se děje. Souběžně se sklepními dveřmi se před námi otevírá i jeho manželská historie.

Příběh z povídkové sbírky Nějaké ženy a jacísi muži.

„Ženy i muži v této knize stojí na rozhraní svých životů,“ píše o své knížce povídek autorka. „Dosavadní jejich část, prožitá v nadějích, usilování a touze po uplatnění, se završila. Ta, která leží před nimi, bude mnohem těžší. Bude třeba ji skutečně prožít, už se nebude možné schovat za péči o děti, za studium, za milníky na cestě za úspěchem, to všechno už je jenom třeba udržovat v pořádku. To ženy umějí, v uspořádávání jsou vycvičené.“

Tommaso Landolfi. Pozorování zatmění Slunce s dlouhovlasou Giovannou a osamělý muž sledující v prázdném domě na podlaze malou berušku. Dva emotivně fantaskní příběhy pozoruhodného solitéra italské literatury z knižního výboru Rozprava o vyšších systémech aneb Švábí moře. Připravil Dominik Mačas. Překlad Anna Kareninová. Režie Radim Nejedlý.

Účinkuje Pavel Čeněk Vaculík.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 14. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.). Repríza 18. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Tommaso Landolfi: Zatmění, Sklepní brouk. Dvě povídky pozoruhodného italského spisovatele. In web ČRo 3 Vltava, 14. květen 2023 (článek). – Cit.: (….) Spisovatel Tommaso Landolfi (1908-1979) je v Čechách dosud málo známý autor. V jeho díle je patrná náklonost ke všemu nevysvětlitelnému, záhadnému, bizarnímu a grotesknímu. I v kontextu italské literatury je obtížně zařaditelný, zůstává svůj mimo literární skupiny a proudy, stranou literárního provozu. Landolfi kolem sebe šířil aureolu extravagantního autora. Odmítal dávat rozhovory a neměl příliš rád literárněvědné rozbory svého díla. Zato miloval noční život a jeho velkou vášní byla ruleta.

Tommaso Landolfi. Dva emotivně fantaskní příběhy pozoruhodného solitéra italské literatury z knižního výboru Rozprava o vyšších systémech aneb Švábí moře. Připravil Dominik Mačas. Překlad Anna Kareninová. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 13. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 17. 10. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Pozn.: Tajemný noční polibek jako závan větru nebo dotyk křídla. Polibek, který budí zdání daru z nebes, ale je větrnou smrští, která z notáře D. vysává život. A příběh o osudové lásce ke starší ženě, před kterou se Antonio neschová ani v Sorrentu.  (anotace)

William Butler Yeats. Překlad Jaroslav Skalický. Připravila Helena Berková. Čte Stanislav Šárský. Režie Věra Pražáková.

Nastudovala Ostrava v roce 1996. Repríza 12. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min).

Lit.: Mačas, Dominik: Vizionář, Keltský soumrak, Hrdý Costello a další povídky Williama Butlera Yeatse. In web ČRo 3 Vltava, 11. květen 2023 (článek) – Cit.: V prózách irského básníka Williama Butlera Yeatse se nám otevírají neobyčejné příběhy o bytostech z féerického světa – světa bájného, kouzelného, pohádkového – tak nějak bychom mohli opsat význam tohoto slova, které básník používá pro svět, který se lidem zjevuje ve stavech vytržení, kdy je možné komunikovat s „dětmi dne a soumraku“, tedy s andělskými a féerickými bytostmi.  (…)

„Toužil jsem, jako každý umělec, stvořit malý svět plný krásných, příjemných a pozoruhodných věcí z tohoto smutného a nevydařeného světa a ukázat pohled na jinou tvář Irska komukoli z mého lidu, kdo se podívá tam, kam já ukáži. Napsal jsem tedy přesně a upřímně mnohé z toho, co jsem vyslechl a spatřil…,“ píše osmadvacetiletý básník v úvodu k prvnímu vydání Keltského soumraku.

Rodilý Dubliňan William Butler Yeats (1865–1939) od dětství často pobýval v hrabství Sligo na severozápadě Irska, odkud pocházeli jeho rodiče. Sligo je kraj zahalený mystickým závojem. Je to místo, které v senzitivním básníkovi probouzelo zájem o vše tajemné a záhadné. Podivuhodná vyprávění zdejších venkovanů, tradované keltské legendy a příběhy, vzrušovaly Yeatsovu mysl a podněcovaly jeho fantazii. Jak zmiňuje, zaznamenal nejen věci slyšené, ale i prožité, „co leží mimo dosah všech slov“. K výročí prvního vydání Keltského soumraku (1893) i udělení Nobelovy ceny za literaturu jejímu autorovi v roce 1923, vybíráme z této knihy několik ukázek do vltavské Povídky. (…)

William Butler Yeats. Syrový pohádkový příběh tradovaný na irském venkově z knihy Keltský soumrak. Připravil Dominik Mačas. Překlad Andrea Poláčková a Tomáš Grünfeld. Účinkuje Zdeněk Hruška. Režie Jakub Doubrava.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 11. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.). Repríza 11. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Vizionář, Keltský soumrak, Hrdý Costello a další povídky Williama Butlera Yeatse. In web ČRo 3 Vltava, 11. květen 2023 (článek) – Cit.: V prózách irského básníka Williama Butlera Yeatse se nám otevírají neobyčejné příběhy o bytostech z féerického světa – světa bájného, kouzelného, pohádkového – tak nějak bychom mohli opsat význam tohoto slova, které básník používá pro svět, který se lidem zjevuje ve stavech vytržení, kdy je možné komunikovat s „dětmi dne a soumraku“, tedy s andělskými a féerickými bytostmi.  (…)

„Toužil jsem, jako každý umělec, stvořit malý svět plný krásných, příjemných a pozoruhodných věcí z tohoto smutného a nevydařeného světa a ukázat pohled na jinou tvář Irska komukoli z mého lidu, kdo se podívá tam, kam já ukáži. Napsal jsem tedy přesně a upřímně mnohé z toho, co jsem vyslechl a spatřil…,“ píše osmadvacetiletý básník v úvodu k prvnímu vydání Keltského soumraku.

Rodilý Dubliňan William Butler Yeats (1865–1939) od dětství často pobýval v hrabství Sligo na severozápadě Irska, odkud pocházeli jeho rodiče. Sligo je kraj zahalený mystickým závojem. Je to místo, které v senzitivním básníkovi probouzelo zájem o vše tajemné a záhadné. Podivuhodná vyprávění zdejších venkovanů, tradované keltské legendy a příběhy, vzrušovaly Yeatsovu mysl a podněcovaly jeho fantazii. Jak zmiňuje, zaznamenal nejen věci slyšené, ale i prožité, „co leží mimo dosah všech slov“. K výročí prvního vydání Keltského soumraku (1893) i udělení Nobelovy ceny za literaturu jejímu autorovi v roce 1923, vybíráme z této knihy několik ukázek do vltavské Povídky. (…)

Pohádkový příběh svým dějem velmi připomíná naši pohádku Třetí princ. Je ovšem mnohem syrovější a má současně i ambice posluchače pobavit. Yeats vzpomíná, že tomuto příběhu, který jeho příteli vyprávěl jeden stařík z galwayského chudobince, „všichni kolem potěšeně naslouchali, občas propukajíce v smích.“

William Butler Yeats. Lidové báje a tajuplné příběhy tradované na irském venkově z knihy Keltský soumrak. Připravil Dominik Mačas. Překlad Andrea Poláčková a Tomáš Grünfeld. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Zdeněk Hruška.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 9. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.). Repríza 9. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Jan Štifter. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Účinkuje Tomáš Drápela.

Natočeno 2023. Premiéra 7. 5. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:04 h.; 25 min.) v cyklu Čtení na neděli. Repríza 7. 5. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Toušková, Martina: Jan Štifter: Deset. Malý Fanda v den svých narozenin zjistí, co se vlastně v květnu 1945 stalo s jeho rodiči. In web ČRo České Budějovice, 7. květen 2023 (článek). – Cit.: Fanda vyrůstá jen se svým dědou. Stále mu vrtá hlavou, kde jsou jeho rodiče a proč nemůže být s nimi, vymýšlí si různé teorie. Píše se rok 1955, Fanda slaví desáté narozeniny a právě tehdy zjistí, co se doopravdy stalo.

„Když děda řekl, že dneska vyrazíme, přestal jsem se ptát po vesnici, jak to všechno bylo. Asi se to k dědovi doneslo. Ale ptát se člověk musí, když doma nedostává odpověď. Kluci ze školy šílí po dávných ještěrech a každý z nich se alespoň dvakrát vydá na Cestu do pravěku, a mně by přitom stačilo tak málo, vidět o pár let nazpátek. Vědět, proč mám jiné příjmení než kdokoliv ze vsi. Proč se jmenuju jinak než děda – kdo byli máma s tátou, proč nejsou jejich jména na zdejším hřbitově ani na žádném pomníku nebo křížku v okolí – člověk se může zabývat pravěkem, když má vyřešenou vlastní minulost.“

Povídku Deset napsal českobudějovický spisovatel a novinář Jan Štifter přímo pro Český rozhlas České Budějovice. A inspirace na její námět přišla částečně také díky rozhlasu.

„Poslouchal jsem speciál Českého rozhlasu k atentátu na Heydricha. Mluvil tam člověk, kterému za heydrichiády zastřelili rodiče. Zaujala mě jedna věc – když mluvil o tom, jak mu děda neřekl, čí je, kde jsou máma s tátou, v rodině se mlčelo,“ popisuje Jan Štifter. (…)