Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 2. 2016

Purpura (2010)

Filed under: Povídky,Slovenské — Martin @ 9:22

Henryk Sienkiewicz. Pohádka. Překlad Emília Drugová. Dramaturgie Beata Panáková. Zvuk Stanislav Kaclík. Režie Róbert Horňák.

Vypráví Ján Mistrík.

Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2010 (8 min.). Repríza 13. 2. 2016 (SRo 9 Rádio Junior); 4. – 9. 6. 2021 (SRo Rádio Litera).

11. 2. 2016

Láska (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 19:20

Maria Jotuni. Tři povídky finské spisovatelky a dramatičky. Překlad Viola Parente-Čapková. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Helena Dvořáková a Dana Černá.

Natočeno 2015. Premiéra 13. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:31 h.; 29 min). Repríza 25. 4. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h); 6. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 18. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 13. 11. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Maria Jotuni: Láska. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (článek). – Cit.:  Finská prozaička a dramatička Maria Jotuni (1880-1943) studovala po maturitě literaturu, historii a historii umění; plánované učitelské dráze se však nikdy nevěnovala. Pracovala jako redaktorka a později se se plně soustředila na psaní beletrie.

Už ve svých prvních dílech, sbírkách povídek Vztahy (Suhteita, 1905), Láska (Rakkautta, 1907) a Když máte city (Kun on tunteet, 1913), vyvíjí Jotuni velice originální lakonický styl, pro nějž je typický velký podíl dialogů. Některé povídky, obsahující pouze dialogy či monology, můžeme označit za jakási minidramata. Jotuni užívá mistrně ironii, jak je patrno už ze zmíněných názvů jejích raných děl: u mezilidských vztahů je zdůrazňována nerovnost a dynamika moci. „Láska“ a „city“ jsou prezentované jako absurdní iluze ve světě, kde je manželství obchodem, v němž si muž kupuje služebnou a žena přijatelný společenský statut a materiální zabezpečení.

Jak v povídkách, tak i v dramatech (která bývala často charakterizována jako komedie, ale spíše by se pro ně hodilo označení tragikomedie) se zabývá otázkou platnosti morálních zásad pro znevýhodněné společenské skupiny: příkladem mohou být divadelní hry Mužovo žebro (Miehen kylkiluu, 1914), Zlaté tele (Kultainen vasikka, 1918) a Manželka muže pod pantoflem (Tohvelisankarin rouva, 1924). Odlišné polohy tvorby této mnohostranné autorky představují její delší prozaická díla, poeticko-filosofický „román jednoho dne“ Všední život (Arkielämää, 1914) a ostrá analýza finského společenského a politického života 30. let 20. století, nazvaná Otřásající se dům (Huojuva talo, 1936, vydáno posmrtně 1963).

Lit.: Bezdíčková, Vladimíra: Maria Jotuni: Láska. In web ČRo 3 Vltava, 6. 7. 2019 (článek). – Cit.: Tři povídky, ve kterých jsou „láska“ a „city“ jen absurdními iluzemi. Finská spisovatelka v nich vykresluje svět, kde je manželství pouhým obchodem – muž si kupuje služebnou a žena přijatelný společenský statut a materiální zabezpečení. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Prozaička a dramatička Maria Jotuni (1880-1943) studovala po maturitě literaturu, historii a historii umění; plánované učitelské dráze se však nikdy nevěnovala. Pracovala jako redaktorka a později se se plně soustředila na psaní beletrie.

Už ve svých prvních dílech, sbírkách povídek Vztahy (Suhteita, 1905), Láska (Rakkautta, 1907) a Když máte city (Kun on tunteet, 1913), vyvíjí Jotuni velice originální lakonický styl, pro nějž je typický velký podíl dialogů. Některé povídky, obsahující pouze dialogy či monology, můžeme označit za jakási minidramata. Jotuni užívá mistrně ironii, jak je patrno už ze zmíněných názvů jejích raných děl: u mezilidských vztahů je zdůrazňována nerovnost a dynamika moci.

Dana Černá

Jak v povídkách, tak i v dramatech (která bývala často charakterizována jako komedie, ale spíše by se pro ně hodilo označení tragikomedie) se zabývá otázkou platnosti morálních zásad pro znevýhodněné společenské skupiny: příkladem mohou být divadelní hry Mužovo žebro (Miehen kylkiluu, 1914), Zlaté tele (Kultainen vasikka, 1918) a Manželka muže pod pantoflem (Tohvelisankarin rouva, 1924). Odlišné polohy tvorby této mnohostranné autorky představují její delší prozaická díla, poeticko-filosofický „román jednoho dne“ Všední život (Arkielämää, 1914) a ostrá analýza finského společenského a politického života 30. let 20. století, nazvaná Otřásající se dům (Huojuva talo, 1936, vydáno posmrtně 1963).

Odyssea (do 2002)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:46

Homér. Překlad Rudolf Mertlík. Připravila a uvádí Dagmar Hubená. Režie Josef Melč.

Účinkuje Viktor Preiss.

Natočeno do roku 2002. Repríza 12. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 15 min) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Slepá ulice (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 18:27

Eden Robinson. Povídka americké autorky, Indiánky z kmene Haisla. Překlad Dita Dvořáková a Lucie Martínková. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Petr Lněnička a Helena Dvořáková.

Natočeno 2016. Premiéra 12. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet.

Lit.: anonym: Eden Robinson: Slepá ulice. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (anotace). – Cit.: Eden Robinsonová se narodila roku 1971 je příslušnicí kmene Haisla – Heiltsuků. Spisovatelka pochází z kanadské Britské Kolumbie a už v mládí získala několik významných kritických ocenění.  Sbírka povídek Traplines z roku 1998 získala cenu za nejlepší prvotinu Commonwelthu a časopis New York Times ji označil jako nejlepší knihu roku. Neméně zdařilá je další sbírka povídek Monkey Beach (2000). Povídka Slepá ulice odráží střet prostředí indiánské rezervace a okolní americké technické civilizace. Pracuje s prastarými motivy starého a nového řádu, dvou rozdílných bratrů, podobá se malé antické tragédii.

O majáku, mrtvém hlídači a nevěrné ženě (1992)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:45

Karel Schulz. Připravil Zdeněk Milt. Režie Věra Pražáková.

Účinkují Eva Režnarová a Jan Fišar.

Nastudovala Ostrava 18. 11. 1992. Repríza 13. 7. 1997; 12. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka; 15. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 10. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

10. 2. 2016

Mateřský znamínko (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:56

Richard Van Camp. Povídka amerického autora, Indiána z kmene Dogribů. Překlad Daniela Zounková. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Yvona Žertová.

Účinkuje Tomáš Kobr.

Natočeno 2016. Premiéra 11. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet a Americký rok.

Lit.: anonym: Richard Van Camp: Mateřský znamínko. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (anotace). – Cit.: Richard Van Kamp je příslušníkem kmene Dogribů z oblasti Bella Coola v kanadské Britské Kolumbii. Narodil se v roce 1971 a je všestranný básník, romanopisec a povídkář.

Jeho tvorba byla vyznamenána řadou literárních cen a zahrnuje román, knihy pro děti a rozhlasovou hru Mermaids, Mořské víly. Všechny jeho práce vyšly v 90. letech 20. století. Do češtiny je přeložena pouze povídka Mateřský znamínko, která magickým způsobem pojednává o principu zločinu a trestu…

Letní tragédie (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:34

Arna Bontemps. Povídka afroamerického autora z New Yorku. Překlad Michael Žantovský. Připravila Jiřina Tejkalová. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Michal Pavlata.

Natočeno 2016. Premiéra 10. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 19 min) v cyklu Kabinet a Americký rok.

Lit.: anonym: Arna Bontemps: Letní tragédie. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (anotace). – Cit.: Povídka afroamerického autora z New Yorku. Arna Bontemps, jehož život byl ohraničen lety 1902-1973, byl tak trochu stranou aktivního literárního dění – byť byl literaturou obklopen. Pracoval totiž 25 let v knihovně.

Je známý spíše jako komentátor děl jiných autorů, editor antologií, spisovatel knih pro mládež. Známe jeho knihu esejů Harlemská renesance ve vzpomínkách z roku 1972 a román Černý hrom z roku 1936.

Povídka Letní tragédie se odehrává kdesi na americkém Jihu, odkud se starý černošský pár chystá na svou poslední cestu. Má to být cesta nejspíš do nějakého pečovatelského domu, ale na tom příliš nezáleží, protože všechno dopadne jinak. Povídka je působivá tím, jak se v ní nic neřekne přímo. O to hlubší je dosah oné „letní tragédie“.

 

Tvář neznámého a Tvář na obraze (2015?)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:29

Karel Schulz. Dvě povídky  čte a komentuje Přemysl Rut. Režie Petr Adler.

Natočeno 2015 (?). Repríza (?) 10. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 30 min) v cyklu Noční bibliotéka.

Památník (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 15:06

Daniela Fischerová. Z knihy Mé dětství v socialismu pro rozhlas připravila a čte autorka. Režie Aleš Vrzák.

Natočeno 2015. Premiéra 8. 2. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 19. 8. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 19. 2. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Současná povídka; 13. 2. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Daniela Fischerová: Památník. In web ČRo 3 Vltava, únor 2016 (anotace). – Cit.: Povídka Památník spisovatelky a dramatičky Daniely Fischerové byla v původní verzi publikována v souboru Mé dětství v socialismu, který vyšel zásluhou Jána Simkaniče u příležitosti 25. výročí Sametové revoluce. Autorka vzpomíná na dětská léta, kdy navštěvovala základní školu na pražském Čapajevově náměstí (dnes náměstí Jiřího z Lobkovic).

8. 2. 2016

Foxl – Voříšek (2015)

Filed under: Povídky,Rozhlasové hry — Premek @ 15:35

Ignát Herrmann. Povídka. Připravila Eva Lenartová. Režie Simona Nyitrayová.

Účinkují Jan Fišar, David Viktora, Alexandra Gasnárková, Tereza Cisovská, Tomáš Jirman, Vladimír Polák, Pavel Cisovský, Marek Cisovský a Petr Houska.

Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2015. Premiéra 6. 2. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 27 min). Repríza 11. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Setkání s literaturou.

Lit.: anonym: Ignat Herrmann: Foxl – Voříšek. In web ČRo 2 Praha, únor 2016 (anotace). – Cit.: Humorná povídka, kde je zápletka postavena na záměně dvou nebohých psíků. V hlavních rolích uslyšíte ostravské herce Jana Fišara nebo Davida Viktoru.   Podle jmen snadno uhádnete, že zatímco Foxl může být i šlechticem, Voříšek je doma na dvorku. Pejskařům můžeme snad prozradit, že příběh má rozhodně dobrý konec.

Autor povídku napsal už před víc než sto lety (vyšla v souboru roku 1913). Povídek napsal 387 a řada z nich se dočkala také filmového zpracování. Patrně nejznámější je ale filmová podoba románů U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara.  (…)

Lit.: Lenartová, Eva: Ignát Herrmann: Foxl-Voříšek. In web ČRo 3 Vltava, 11. leden 2020 (anotace). – Cit.:  V roce 1913 vyšla v Topičově nakladatelství kniha Ignáta Herrmanna Foxl-Voříšek a jiné historky kratochvilné. Titulní povídka Foxl-Voříšek je groteskou postavenou na záměně dvou nebohých psíků.

Podle jmen snadno uhádnete, že zatímco Foxl může být i šlechticem, Voříšek je doma na dvorku. Pejskařům můžeme snad prozradit, že příběh má rozhodně dobrý konec.

Autor povídku napsal už před víc než sto lety (vyšla v souboru roku 1913). Povídek napsal 387 a řada z nich se dočkala také filmového zpracování. Patrně nejznámější je ale filmová podoba románů U snědeného krámu a Otec Kondelík a ženich Vejvara.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress