Karel Poláček. Povídka. Natáčecí technik Alena Vejsadová. Zvukový mistr Miloš Kot. Hudební spolupráce Josef Plechatý. Režie Vlado Rusko.
Čte Josef Somr.
Natočeno 2004. Premiéra 19. 10. 2004 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.) v cyklu Psáno kurzívou. Repríza 20. 10. 2025 (ČRo 3 Vltava, 4:45 h.) v cyklu Psáno kurzívou.
Vydala Radiotéka, listopad 2025 (MP3, CR.ES.2025.302) v souboru Povídky Karla Poláčka. Ukázka k poslechu zde.
Drago Jančar. Nebezpečí přispívá k vnitřnímu vzrušení. Vyprávění obstarožního univerzitního profesora. Povídka současného slovinského spisovatele. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 3. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 28 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Pohled anděla, Kastilský obraz, Svůdce a další povídky slovinského spisovatele Drago Jančara. In web ČRo 3 Vltava, 1. 12. 2025 (článek). – Cit.: Pětice vybraných povídek představuje šíři vypravěčského umění i tematických poloh Drago Jančara – od intimních psychologických miniatur až po dramatické příběhy zasazené do vypjatých okamžiků středoevropských dějin. Společně tvoří pestrý, mnohovrstevnatý obraz světa, v němž osobní osudy neustále narážejí na mocnější síly historie, náhody i lidské povahy. (…)
Drago Jančar (1948) je jeden z nejvýznamnějších hlasů současné evropské prózy. Je známý svými romány, povídkami, esejemi i dramatickou tvorbou. Vyrůstal v Mariboru, městě poznamenaném historickými zvraty, které se pro něj staly důležitým inspiračním zdrojem. Po studiích práva pracoval jako novinář a redaktor, což mu umožnilo detailně poznat politickou i společenskou atmosféru Jugoslávie – a k jejímu kritickému zkoumání se pravidelně vracel i ve svém psaní.
Jazyk Jančarových próz je hutný, přesný a často symbolicky vrstvený. Rád pracuje s kontrasty – mezi osobním a politickým, mezi intimitou a velkými dějinami, mezi svobodou a mocí. Zkoumá témata viny, odpovědnosti, paměti a lidské zranitelnosti. Postavy se ocitají v prostředí, kde jsou dějiny stále přítomné – jako stín, jako břemeno nebo jako neviditelná síla, jež formuje jejich rozhodnutí. (…)
Obstarožní univerzitní profesor a významný literární vědec vypráví svému asistentovi cestou vlakem o svém milostném zasvěcení v mládí. „Nebezpečí přispívá k vnitřnímu vzrušení,“ říká mu profesor.
V asistentovi jeho „lovy“ studentek ale vyvolávají vlny nechutenství. Povídka z knihy „Člověk, ki je pogledal v tolmun“ vyšla v roce 2005 v časopisu Host. (…)
Drago Jančar. Kajícná pouť Ulrycha Celjského ke svatému Jakubovi do Kompostely. Povídka současného slovinského spisovatele. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 2. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 29 min).
Lit.: Mačas, Dominik: Pohled anděla, Kastilský obraz, Svůdce a další povídky slovinského spisovatele Drago Jančara. In web ČRo 3 Vltava, 1. 12. 2025 (článek). – Cit.: Pětice vybraných povídek představuje šíři vypravěčského umění i tematických poloh Drago Jančara – od intimních psychologických miniatur až po dramatické příběhy zasazené do vypjatých okamžiků středoevropských dějin. Společně tvoří pestrý, mnohovrstevnatý obraz světa, v němž osobní osudy neustále narážejí na mocnější síly historie, náhody i lidské povahy. (…)
Drago Jančar (1948) je jeden z nejvýznamnějších hlasů současné evropské prózy. Je známý svými romány, povídkami, esejemi i dramatickou tvorbou. Vyrůstal v Mariboru, městě poznamenaném historickými zvraty, které se pro něj staly důležitým inspiračním zdrojem. Po studiích práva pracoval jako novinář a redaktor, což mu umožnilo detailně poznat politickou i společenskou atmosféru Jugoslávie – a k jejímu kritickému zkoumání se pravidelně vracel i ve svém psaní.
Jazyk Jančarových próz je hutný, přesný a často symbolicky vrstvený. Rád pracuje s kontrasty – mezi osobním a politickým, mezi intimitou a velkými dějinami, mezi svobodou a mocí. Zkoumá témata viny, odpovědnosti, paměti a lidské zranitelnosti. Postavy se ocitají v prostředí, kde jsou dějiny stále přítomné – jako stín, jako břemeno nebo jako neviditelná síla, jež formuje jejich rozhodnutí. (…)
Mladý hrabě Ulrych se vydává na pokyn svého mocného děda Hermana Celjského roku 1430 na pouť do Compostely. Cesta pokání ho vede přes Goricko, severní Itálii a jižní Francii.
V kastilském království, blízko Valencie, se uprostřed rozpálené roviny zastaví v opuštěném kostele. To, co uvnitř spatří, ho poznamená na celý život. Povídka ze sbírky Přízrak z Rovenské. (…)
Petr Stančík. Povídka. Režie Anna Vošalíková. Mistr zvuku Dominik Budil.
Čte Jakub Žáček.
Natočeno 2025. Webová premiéra 1. 12. 2025 (MujRozhlas, 7:00 h..; 49 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Komisař Durman je zpět s dalším premiérovým případem. V pražském ghettu se zase vraždí. Tentokrát se ale nejedná o ledasjakou vraždu. Proč chyb mrtvole končetiny? Co mají s celou akcí společného uzené rybí hlavy, parní hlomozidlo a tajemná postava papeže středoevropského zločinu? (anotace)
Drago Jančar. Bůh všechno vidí, Bůh všechno ví. Povídka současného slovinského spisovatele. Účinkuje Igor Bareš. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 1. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.).
Lit.: Mačas, Dominik: Pohled anděla, Kastilský obraz, Svůdce a další povídky slovinského spisovatele Drago Jančara. In web ČRo 3 Vltava, 1. 12. 2025 (článek). – Cit.: Pětice vybraných povídek představuje šíři vypravěčského umění i tematických poloh Drago Jančara – od intimních psychologických miniatur až po dramatické příběhy zasazené do vypjatých okamžiků středoevropských dějin. Společně tvoří pestrý, mnohovrstevnatý obraz světa, v němž osobní osudy neustále narážejí na mocnější síly historie, náhody i lidské povahy. (…)
Drago Jančar (1948) je jeden z nejvýznamnějších hlasů současné evropské prózy. Je známý svými romány, povídkami, esejemi i dramatickou tvorbou. Vyrůstal v Mariboru, městě poznamenaném historickými zvraty, které se pro něj staly důležitým inspiračním zdrojem. Po studiích práva pracoval jako novinář a redaktor, což mu umožnilo detailně poznat politickou i společenskou atmosféru Jugoslávie – a k jejímu kritickému zkoumání se pravidelně vracel i ve svém psaní.
Jazyk Jančarových próz je hutný, přesný a často symbolicky vrstvený. Rád pracuje s kontrasty – mezi osobním a politickým, mezi intimitou a velkými dějinami, mezi svobodou a mocí. Zkoumá témata viny, odpovědnosti, paměti a lidské zranitelnosti. Postavy se ocitají v prostředí, kde jsou dějiny stále přítomné – jako stín, jako břemeno nebo jako neviditelná síla, jež formuje jejich rozhodnutí. (…)
Oko pluje zimní krajinou k chalupě v kopcích. V nízké komůrce těžce dýchá nemocný stařec. V maštali se schází jeho mladá žena s milencem. Bůh všechno vidí, Bůh všechno ví. Povídka ze sbírky Pohled anděla. (…)
Hans Carl Artmann. Novela současného rakouského autora. Přeložila a úvod napsala Bohumila Grögerová. Výběr hudby Jiři Žižka. Režie Miroslav Buriánek
Účinkují Monika Švábová, Pavel Pavlovský a Tomáš Šolc.
Nastudovala Plzeň v roce 1992. Premiéra 4. 10. 1992 (Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: hu: Jak skolit vlkodlaka. In Týdeník Rozhlas 40/1992 (21. 9. 1992), s. 4 (článek). – Cit.: Když jsme v červnu tohoto roku upozorňovali na tituly, které připravila literární redakce Českého rozhlasu pro měsíc rakouské kultury, zdůrazňovali jsme, že nejde o jednorázovou programovou kampaň, ale že tato redakce hodlá pozornost dílům rakouských autorů věnovat i nadále. Skutečně: v srpnu zazněla premiéra dramatizované četby z novely Franze Werfla Sjezd abiturientů. Nyní je připraven do vysíláni pořad z cyklu Schůzek s literaturou, který je zasvěcen dílu svérázné osobnosti rakouské poezie (ale i prózy a dramatu) — dílu Hanse Carla Artmanna.
Ti z posluchačů, kteří sledují literární pořady Českého rozhlasu pravidelně, se nesporně s Artmannovým uménim již setkali. Slyšeli buď drobnější ukázky z jeho experimentátorské poezie, mohli se dozvědět i zajímavé podrobnosti o jeho osobě — to v případě, pokud poslouchali pořad Sympozion, v němž nám Artmanna představili lidé nejpovolanějši, totiž překladatelé jeho dila Bohumila Grögerová a Josef Hiršal.
Artmannův literární projev je založený na objevitelské práci s jazykem, využivajici prvky četných dialektů, inspirovaný tu lidovým popěvkem, tu rytířským románem, jinde triviální literaturou, zjemnělý projevy surrealismu, dadaismu a manýrismu … Převést tento složitý a promyšlený jazykový projev do jiného jazyka je úkol nesmírně obtížný. Bohumila Grögerová a Josef Hiršal se s nim vyrovnávají s obdivuhodnou invenci a básnickou lehkosti. Obsáhlý výbor z Artmannova díla byl v jejich interpretaci připraven k vydání již v roce 1968 v nakladatelství Mladá fronta. Tehdy však (v atmosféře tzv. normalizující se kultury) již nevyšel; revidován a doplněn o další básné a prózu vyjde však snad ještě v tomto roce v nakladatelství Odeon. Výbor ponese název Drákula, Drákula, tedy titul, který sám o sobě odkazuje k jednomu z inspiračních zdrojů Artmannovy tvorby — k parodii pokleslých literárních žánrů.
Přiběh, který překladatelé vybrali pro rozhlasové Schůzky s literaturou, je odlit z podobného kadlubu. Leccos napovídá již jeho celý, značně bizarní titul — »Tök ph’rong süleng aneb Návod, jak skolit vlkodlaka«. Artmann nás v nmě zavádí do přízračné atmosféry himálajských velehor a prostřednictvím kaskády absurdit, parodii, nonsensů a poetismů rozvíjí příběh, který … který nelze převyprávět, který je třeba vyslechnout.
Pavla Horáková. Perchta z Rožmberka k nám promlouvá ze zásvětí a vzpomíná na svůj nelehký osud v područí nemilovaného muže. Účinkuje Hana Franková. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 28. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 28 min) v cyklu Historické povídky.
Woody Allen. Největší případ Kaisera Lupowitze. Překlad Michael Žantovský. Účinkuje Pavel Čeněk Vaculík. Režie Hana Mikolášková.
Natočeno 2025. Premiéra 26. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Hovory s Helmholtzem, Metterlingovy seznamy, Velký šéf a další povídky Woodyho Allena. In web ČRo 3 Vltava, 24. 11. 2025 (článek). – Cit.: Woodymu Allenovi bude 30. listopadu 2025 devadesát. Díky bravurním překladům Michaela Žantovského je také u nás znám nejen jako filmový režisér a komik, ale také jako autor osobitých humorných próz. K nejznámějším patří jeho sbírky krátkých textů jako Vedlejší příznaky, Vyrovnat si účty nebo Bez peříček, v nichž míchá směs satiry, intelektuálních hříček a absurdních situací. Nechte se okouzlit jeho humorem – online po dobu osmi týdnů po odvysílání.
Literární styl Woodyho Allena je typicky neurotický, filozofující a sebeironický – často si dělá legraci z vlastní existence, psychoterapie nebo náboženských otázek. Allenovy texty vznikaly převážně jako sloupky pro prestižní magazíny a jeho humor vychází z kontrastu intelektuálního a každodenního světa. Jeho styl lze považovat za postmoderní: ironizuje tradice, míchá vysoké a nízké a odhaluje absurditu moderního života. Přestože jeho psaní působí nenuceně, příběhy často ukrývají vážnější témata, jako je smrtelnost, hledání smyslu či lidská úzkost.
(…) Tohle je bezpochyby největší případ soukromého detektiva Kaisera Lupowitze. Má vypátrat samotného Boha. A to celkem rychle. Nechybí krásky s nohama až na zem, drsní chlapíci ani noir počasí. Příběh paroduje americkou detektivní „hard boiled school“. Allen na ní nenechá nit suchou. (…)
Připravili Barbora Chaloupková a Jiří Sobota.
Hovoří americký politolog Michael Kimmage a z Kyjeva reportérka Petra Procházková.
Natočeno 2025. Webová premiéra 25. 11. 2025 (Deník N, 14:00 h.; 79 min.).
Lit.: Chaloupková, Barbora – Sobota, Jiří – Procházková, Petra: Ukrajinci už od Američanů žádnou spásu nečekají, říká Petra Procházková. O mírové dohodě pohledem z Kyjeva a Washingtonu. In web Deník N, 25. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Evropě i na Ukrajině minulý týden zavládlo zděšení, že Trumpova vláda tlačí Ukrajinu ke kapitulaci. Teď je ale situace pro Kyjev nadějnější. Rozumí někdo ve Washingtonu, co se vlastně stalo? Smíří se Ukrajinci se ztrátou území? A proč Evropa mlčí? V nové epizodě podcastu Amerika, bejby nabízí z Washingtonu svoji analýzu americký politolog Michael Kimmage a z Kyjeva reportérka Petra Procházková. (…)
Woody Allen. Pokus o analýzu seznamů prádla rozervaného génia a zlaté časy s Hemingwayem a Steinovou. Překlad Michael Žantovský. Účinkuje Pavel Čeněk Vaculík. Režie Hana Mikolášková.
Natočeno 2025. Premiéra 25. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Hovory s Helmholtzem, Metterlingovy seznamy, Velký šéf a další povídky Woodyho Allena. In web ČRo 3 Vltava, 24. 11. 2025 (článek). – Cit.: Woodymu Allenovi bude 30. listopadu 2025 devadesát. Díky bravurním překladům Michaela Žantovského je také u nás znám nejen jako filmový režisér a komik, ale také jako autor osobitých humorných próz. K nejznámějším patří jeho sbírky krátkých textů jako Vedlejší příznaky, Vyrovnat si účty nebo Bez peříček, v nichž míchá směs satiry, intelektuálních hříček a absurdních situací. Nechte se okouzlit jeho humorem (…).
Literární styl Woodyho Allena je typicky neurotický, filozofující a sebeironický – často si dělá legraci z vlastní existence, psychoterapie nebo náboženských otázek. Allenovy texty vznikaly převážně jako sloupky pro prestižní magazíny a jeho humor vychází z kontrastu intelektuálního a každodenního světa. Jeho styl lze považovat za postmoderní: ironizuje tradice, míchá vysoké a nízké a odhaluje absurditu moderního života. Přestože jeho psaní působí nenuceně, příběhy často ukrývají vážnější témata, jako je smrtelnost, hledání smyslu či lidská úzkost. (…)
První povídka má podobu analytické studie o „seznamech prádla“ spisovatele Hanse Metterlinga. Každou položku autor detailně interpretuje s přímými odkazy na Metterlingovy životní osudy a duševní rozpoložení. V druhé povídce vypravěč vzpomíná na zlatá dvacátá léta, která prožil po boku takových osobností, jako byl Ernest Hemingway nebo Gertruda Steinová. Parodie na pseudovědecké traktáty a banální sebezviditelňující memoáry. (…)
Powered by WordPress