Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Woody Allen. Úryvky z chystané knihy rozhovorů s Freudovým současníkem a průkopníkem psychoanalýzy a stručný životopis vynálezce hraběte Sandwiche. Překlad Michael Žantovský. Účinkuje Pavel Čeněk Vaculík. Režie Hana Mikolášková.

Natočeno 2025. Premiéra 24. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Hovory s Helmholtzem, Metterlingovy seznamy, Velký šéf a další povídky Woodyho Allena. In web ČRo 3 Vltava, 24. 11. 2025 (článek). – Cit.: Woodymu Allenovi bude 30. listopadu 2025 devadesát. Díky bravurním překladům Michaela Žantovského je také u nás znám nejen jako filmový režisér a komik, ale také jako autor osobitých humorných próz. K nejznámějším patří jeho sbírky krátkých textů jako Vedlejší příznaky, Vyrovnat si účty nebo Bez peříček, v nichž míchá směs satiry, intelektuálních hříček a absurdních situací. Nechte se okouzlit jeho humorem (…).

První povídka předkládá ukázky z knihy, ve které její autor, Strachota Hoffnung, zaznamenal své filozofické rozhovory s dr. Helmholtzem, Freudovým současníkem a průkopníkem psychoanalýzy. V parodickém duchu se nese i druhé vyprávění, ve kterém Allen líčí nesnadnou cestu hraběte Sandwiche k jeho revolučnímu objevu. (…)

Heinrich Böll. Z němčiny přeložil Jiří Jankovský. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Nastudovalo Brno v roce 1966. Premiéra 10. 6. 1966 (Praha, 11:45 – 12:00 h.) v cyklu Povídka před polednem.

Emil Hakl. Skutečnost není nic jiného než soubor přání a nadějí. Příběh z devadesátek. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 26 min.) v cyklu Historické povídky.

Pavla Horáková. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.

Čte Matyáš Darnady.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 11. 11. 2023 (ČRo Plzeň, 26 min.) v cyklu
Povídka na sobotu.

Lit.: Pavla Horáková: Eldorádo. Příběh o dospívání v dobách předlistopadových. In web ČRo Plzeň, 12. 11. 2023 (článek). – Cit.: Vypravěčem příběhu je náctiletý kluk, žák sedmé třídy základní školy, kterému je tak nějak pořád líto, že nemůže mít super džíny, super lyže Elan nebo sjezdařské brýle jiné než značky Okula. A deska nebo plakát Madonny, to by bylo teprve terno! S rodiči a bratrem žije nedaleko Plzně, odkud to na hranici se západním Německem sice není tak daleko, ale ten svět za ní je pro něj v roce 1986 stále ještě nedostupné eldorádo.

„Jsou to vzpomínky moje a mých vrstevníků. Byla jsem těmi konzumními předměty obklopena – ne snad, že bychom je měli všechny doma, ale řada mých spolužáků a kamarádů k nim měla přístup. Buď jejich rodiče pracovali v zahraničí, nebo tam měli příbuzné, kteří je navštěvovali, nebo do Československa posílali balíčky a katalogy zásilkových obchodních domů. Lidí, kteří „utekli“ na Západ, bylo kolem mě dost, ale nešlo o blízké kamarády, ani nikoho z rodiny. Znala jsem ty příběhy jen z vyprávění. Zato emigraci Waldemara Matušky si pamatuju dobře, i přednášku, kterou nám k tomu udělala soudružka učitelka v hodině občanské nauky.“ (Pavla Horáková) (…)

Ivan Klíma. Povídka. Další tvůrci nezjištěni.

Čte Jiřina Švorcová a Karel Beníško.

Natočeno 1956. Premiéra 28. 5. 1956 (Praha II, 11:30 – 11:50 h.).

Jaroslav Kovanda. Prázdninové dobrodružství s želvou a vzpomínky na rodinu Paprskových ze zlínské Letné. Z dosud nepublikovaných rukopisů pro rozhlas vybral Dominik Mačas. Účinkuje Vasil Fridrich. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 21 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Adély Knapové, Petra Šmída, Jaroslava Rudiše a dalších českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 20. 11. 2025 (článek). – Cit.: K povídkám současných českých spisovatelů se pravidelně vracíme každé tři měsíce. Tentokrát vám nabídneme nejen texty z nových povídkových sbírek, ale i několik próz dosud nepublikovaných, vybraných z autorských šuplíků. (…)

Dvě vzpomínkové prózy z časů autorova dětství. V první vypráví o prázdninách v Archlebově a dobrodružství se želvou, kterou jim přivezl na sajdce bratranec Mojmír z Bulharska. V druhé vzpomíná – jako jeden z posledních pamětníků – na osudy rodiny Paprskových, která se po válce přistěhovala do čtvrtdomku u křižovatky Topolová – Krátká na zlínské Letné. Dosud nepublikované autorovy povídky.

Jaroslav Kovanda. Dvě drobné vzpomínkové prózy z časů autorova dětství, kdy Zlín už nebyl Zlín, ale Gottwaldov. Z dosud nepublikovaných rukopisů pro rozhlas vybral Dominik Mačas. Účinkuje Vasil Fridrich. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 22. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 21 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Adély Knapové, Petra Šmída, Jaroslava Rudiše a dalších českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 20. 11. 2025 (článek). – Cit.: K povídkám současných českých spisovatelů se pravidelně vracíme každé tři měsíce. Tentokrát vám nabídneme nejen texty z nových povídkových sbírek, ale i několik próz dosud nepublikovaných, vybraných z autorských šuplíků. (…)

Dvě drobné prózy z časů autorova dětství, kdy Zlín už nebyl Zlín, ale Gottwaldov a ideálem mládeže pionýr Pavlík Morozov, který udal svého otce za krádež pytle obilí. Kovanda vzpomíná na svého tatínka, kamarády z dětství a stará místa, například koupaliště Baťák, kam se kluci z Letné chodili v létě koupat. Dosud nepublikované autorovy povídky.

Jaroslav Kovanda (1941) je absolventem Uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Během svého života působil v různých profesích – byl učitelem, korektorem, kulisákem, topičem, jevištním mistrem a scénografem. Od 60. let 20. století se věnuje literární tvorbě, je autorem řady básnických sbírek, například Za oknem Erben (1999), Legenda o Svedrupovi (2000), Odpolední klid (2001), Žádný žebř (2005), Výlet na Kost (2007), Jákobův dvoják (2013) nebo Za oknem Mitterrand (2020). Píše také poezii pro děti. Za román Gumový betlém byl v roce 2011 nominován na literární Cenu Josefa Škvoreckého.

V letech 1997–2006 Jaroslav Kovanda vydával a vedl časopis pro současnou poezii Psí víno, který se stal důležitým prostorem pro prezentaci mladé básnické generace. V současnosti provozuje malé nakladatelství JáSám.

Kromě literatury se intenzivně věnuje výtvarné tvorbě – malířství a sochařství. Žije ve Zlíně. (…)

Ludvík Němec. V brněnském Besedním domě zní zvon naděje, na záchranu světa už je ale pozdě. Dosud nepublikovaná autorova povídka. Účinkuje Dana Černá. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 26 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Adély Knapové, Petra Šmída, Jaroslava Rudiše a dalších českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 20. 11. 2025 (článek). – Cit.: K povídkám současných českých spisovatelů se pravidelně vracíme každé tři měsíce. Tentokrát vám nabídneme nejen texty z nových povídkových sbírek, ale i několik próz dosud nepublikovaných, vybraných z autorských šuplíků. (…)

Advent je tady! V brněnském Besedním domě zní zvon naděje. Mezi posluchači je i Lada se svou matkou. Koncert má název Hudba za záchranu světa. Zdá se ale, že na záchranu už je příliš pozdě. Dosud nepublikovaná autorova povídka. 

Ludvík Němec je český prozaik a básník narozený v roce 1957 v Kyjově. Knižně debutoval už ve svých devatenácti letech s titulem Nejhlasitější srdce ve městě, jehož děj se odehrává v Mikulově, kde Němec vystudoval gymnázium. V Průvodci povětřím a tmou zase čerpal ze svých zkušeností, když pracoval jako průvodce v kasematech na hradě Špilberk. Na literární scénu se vrátil po sedmnácti letech se sbírkou povídek Láska na cizím hrobě, za kterou byl nominován na Magnesii Literu. Dlouhá léta působil jako slovesný dramaturg v brněnském studiu Českého rozhlasu. (…)

Ondřej Fibich. Dvě vzpomínkové prózy básníka, šumavského regionalisty a vydavatele. Pro rozhlas připravil Dominik Mačas. Účinkuje Jan Dvořák. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2025. Premiéra 20. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.).

Lit.: Mačas, Dominik: Povídky Adély Knapové, Petra Šmída, Jaroslava Rudiše a dalších českých prozaiků. In web ČRo 3 Vltava, 20. 11. 2025 (článek). – Cit.: K povídkám současných českých spisovatelů se pravidelně vracíme každé tři měsíce. Tentokrát vám nabídneme nejen texty z nových povídkových sbírek, ale i několik próz dosud nepublikovaných, vybraných z autorských šuplíků. (…)

Tak jako v nedávno vydaných Ztracených povídkách, i v těchto se Ondřej Fibich vrací na konec šedesátých let a do divných časů normalizace. Vítr na předměstí je sugestivní básnická próza, která evokuje invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy 21. srpna 1968. V Misii na čtyřech kolech Fibich vypráví o páteru Kaňkovském, který za normalizačních časů pracoval jako myč oken a výkladů. Dosud nepublikované autorovy povídky.

Už v první polovině 70. let se Ondřej Fibich (1954) podílel na vydávání neoficiálních tiskovin. Nejprve to byl časopis DRU, který založili se spolužáky z gymnázia. Časopis byl určený mladým autorům, kteří nesměli oficiálně publikovat. A nezůstalo pouze u časopisu. Ondřej Fibich založil samizdatovou edici Cor cordium. Jeho aktivit si ale začala všímat také StB a pod jejím tlakem musel v roce 1979 odejít z Prahy.

Oficiálně publikovat mohl Ondřej Fibich teprve na začátku devadesátých let. Pak postupně vychází jeho básnické sbírky, např. Země Jana Křtitele, Podoby soumraku, Pasovské elegie, Topografie, Pohanský les, Kniha poutníků, Okřesáno tmou nebo Upoutat mračna, básnický obraz Sidonie Nádherné. V novém tisíciletí pak Ondřej Fibich založil vlastní nakladatelství, které se zaměřuje na publikace věnované Karlu Klostermannovi, prácheňskému kraji a Šumavě. V roce 2021 dokončil svůj „opus magnum“ Cesty k Šumavě, knihu spirituálních esejů a svou básnickou i lidskou životní bilanci.  (…)