Bret Harte. Příběh z Divokého západu ze sbírky Kalifornské povídky a legendy. Překlad A. J. Šťastný. Režie Viktor Dusil.
Účinkuje Felix le Breux.
Natočeno 1968. Obnovená premiéra 6. 5. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
23. 4. 2022
22. 4. 2022
Několik šumavských pověstí (2019)
Hans Watzlik. Hrst lidových pověstí tradovaných mezi německy mluvícím obyvatelstvem. Připravil Dominik Mačas. Překlad František Pastor. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Přemysl Rut.
Nastudovala Plzeň v roce 2019. Premiéra 14. 12. 2019 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídkové čtení na víkend. Repríza 24. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
21. 4. 2022
Good Humour aneb Dobrá nálada, také dobrý humor (1992)
Jerome Klapka Jerome. Příběh z knihy Tommy a spol. upravil Zdeněk Milt. Přeložil Josef Just. Režie Tomáš Kukulka.
Účinkuje Luděk Eliáš.
Nastudovala Ostrava v roce 1992 (28 min). Obnovená premiéra 22. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
15. 4. 2022
Mucholapka, Opičí ostrov, Dovede se kůň smát? Zaječí katastrofa (2022)
Robert Musil. Čtyři drobné črty o zvířatech a lidech. Připravil Dominik Mačas. Překlad Anna Siebenscheinová. Účinkuje Ivan Řezáč. Režie Jakub Doubrava.
Nastudovala Plzeň v roce 2022. Premiéra 15. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
10. 4. 2022
Voslí můstky a Puzzlení (2020)
Klára Gočárová. Povídky. Připravila Šárka Rusnáková.
Nastudoval ČRo Pardubice v roce 2020. Premiéra 27. 12. 2020 (ČRo Pardubice) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Lit.: Rusnáková, Šárka: Povídky Kláry Gočárové. In web ČRo Pardubice, 27. prosinec 2020 (článek). – Cit.: Napsala pět vlastních knih, před nimi také převedla do knižní podoby příhody slavné rozhlasové rodiny Tlučhořových. Spisovatelka a lektorka jazyků Klára Gočárová se narodila do rodiny architektů a spisovatelů. To i manželství s režisérem Jaroslavem Hanušem je jí velkou inspirací.
Pradědou Kláry Gočárové je jeden z předních prvorepublikových architektů Josef Gočár, dědou také architekt Jiří Gočár, který se ale po událostech v únoru 1948 neměl šanci tolik prosadit. Život i osobnost malé Kláry ale asi nejvíc ovlivnil její nevlastní děda, kreslíř, ilustrátor Ctibor Štolovský. Právě o něm napsala první povídku do svého vzpomínkového souboru z knihy Voslí můstky.
6. 4. 2022
Válka, která změnila Rondo / Війна, що змінила Рондо (2022)
Romana Romanyšyn a Andrij Lesiv. Poetická ukrajinská pohádka. Překlad Lucie Řehoříková a Meda Řehoříková. Režie Aleš Vrzák.
Vypráví Jan Cina (česky), Maryana Kozak (ukrajinsky).
Natočeno 2022. Premiéra 8. 4. 2022 (ČRo Rádio Junior).
Lit.: anonym: Válka, která změnila Rondo / Війна, що змінила Рондо. Jan Cina v poetické ukrajinské pohádce. In web ČRo Rádio Junior, 6. 4. 2022 (článek). – Cit.: Rondo bylo křehké město plné květin. Pak do něj ale přišla Válka. Poetický příběh o boji za mír, naději a víře, že vše nakonec dobře dopadne. Poslouchejte česky i ukrajinsky. (…)
Válka nemá srdce a nemluví žádným jazykem, přitom se dotýká každého a na každém zanechá stopy. Tuhle neveselou myšlenku zachytili oceňovaní ukrajinští autoři Romana Romanyšyn a Andrij Lesiv ve své bohatě ilustrované knize, která vyšla v roce 2015. Jejich příběh je ale hlavně o naději a dobrých lidských vlastnostech. Taky o tom, že nakonec vše dobře dopadne, když si lidé pomáhají a drží při sobě. Poslechnout si to můžete v nové audio pohádce.
Poslechněte si česky i ukrajinsky
Netradiční vyprávění jsme natočili v českém i ukrajinském jazyce, takže ho můžete pustit ukrajinským kamarádům. Dvojjazyčně vyšla taky knižní předloha, a to díky nakladatelství Větrné mlýny a veřejné peněžní sbírce na internetu. Audio i kniha tedy mohou sloužit zároveň jako jazyková pomůcka.
українÑький: «Ð’ійна, що змінила Рондо» – це книга про те, що війна не має ÑÐµÑ€Ñ†Ñ Ñ– не розуміє жодної мови, зате торкаєтьÑÑ ÐºÐ¾Ð¶Ð½Ð¾Ð³Ð¾ Ñ– на вÑÑ–Ñ… залишає шрами. Та Ñкщо Ñпільно збудувати машину Ñвітла Ñ– навчитиÑÑ Ñпівати попри вÑе, тоді навіть найтендітніші Ñ–Ñтоти зможуть виÑтоÑти й перемогти. Рще Ñ†Ñ ÐºÐ½Ð¸Ð³Ð° – це привід Ð´Ð»Ñ Ð²Ð´ÑƒÐ¼Ð»Ð¸Ð²Ð¾Ñ— розмови з дітьми (або й зі Ñобою) про те, що дієтьÑÑ Ð½Ð¸Ð½Ñ– в країні чи й деінде у Ñвіті, у форматі чарівної Ñ–Ñторії, Ñка завжди залишає міÑце Ð´Ð»Ñ Ð½Ð°Ð´Ñ–Ñ— та оптимізму.
4. 4. 2022
Píseň milostná (1998)
Jaroslav Durych. Příběh o dívčím světě navštíveném smrtí i láskou. Připravila Oldřiška Vašková. Režie Věra Pražáková.
Účinkuje Anna Cónová.
Nastudovala Ostrava v roce 1998. Repríza 7. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 30 min.).
Smršť na Kingdom Hill (2022)
Dick Francis. Povídka ze souboru Pole pro třináct britského spisovatele, žokeje a novináře. Z angličtiny přeložila Jaroslava Moserová. Pro rozhlas připravila Eva Willigová. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2022. Premiéra 5. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
Jasná bílá hvězda (2022)
Dick Francis. Povídka ze souboru Pole pro třináct britského spisovatele, žokeje a novináře. Z angličtiny přeložila Jaroslava Moserová. Pro rozhlas připravila Eva Willigová. Účinkuje Aleš Procházka. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2022. Premiéra 4. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.) v cyklu Dopolední četba.
2. 4. 2022
Ismail a Turnavitu, Cotadi a Dragomir, Algazy a Grummer (2022)
Demetru Dem. Demetrescu-Buzău Urmuz. Tři podivné dvojice – pěstitel jezevců a jeho komoří, dva vzácní přátelé a dva obchodní partneři. Tři bizarní příběhy rumunského předchůdce dadaismu. Připravil Dominik Mačas. Překlad Petr Turek. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Jan Holík.
Nastudovalal Plzeň v roce 2022. Premiéra 28. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Válka rozbila svět a on našel Dada. Ve vltavské Povídce se vracíme ke kořenům dadaismu. In web ČRo 3 Vltava, 1. duben 2022 (článek). – Cit.: Jedním z projevů nechuti bojovat bylo umění. První světová válka zrodila nový směr, který přitahuje pozornost dodnes – dadaismus. Ve vltavské Povídce připomínáme texty uměleckých „bláznů“ jako Urmuz, Arthur Cravan, Hugo Ball, Walter Serner nebo Vladimír Raffel. (…)
Ať už znamená slovo dada houpacího koně, přitakání „ano, ano“ nebo neznamená vůbec nic, je dnes jisté, že více než sto let poté, co se v curyšském Kabaretu Voltaire rozdmýchal oheň tohoto avantgardního uměleckého proudu, plane jeden z někdejších -ismů jako jeden z mála dodnes. Z jeho odkazu vycházela rakouská Wiener Gruppe i mnozí konceptualisté. A o slovo se hlásí stále noví neo a post dadaisté a pijí z jeho nevyčerpatelné studnice. Ve vltavské Povídce se tentokrát vrátíme ke kořenům dadaismu a dokonce i k jeho předchůdcům.
Urmuz
Urmuzovy Pagini bizare – podivné stránky – je soubor pozoruhodných „antipróz“ z let 1907 až 1908, který činí z tohoto rumunského spisovatele jednoho z přímých předchůdců dadaismu a surrealismu. „Urmuz (vlastním jménem Demetru Dem. Demetrescu-Buzău) je nejprve četl svým sourozencům. Později pronikly do bukurešťských literárních kaváren. Žil osaměle, uchvacovala ho jen hudba a noční procházky,“ píše o autorovi jeho český překladatel Petr Turek. „Smály se mu oči, když je četl, někdy i vybuchl smíchy,“ vzpomínala Urmuzova sestra Eliza. Vznik těchto groteskních příběhů podle ní často inspirovalo samotné znění některých slov, názvy firem (například Cotadi a Dragomir nebo Algazy a Grummer), ale i nesmyslné konverzace odposlechnuté na ulici. (…)