Reportáže – črty – vyprávění. O svém životě a práci hovoří někdejší mlynářský deník Antonín Staněk, dnes skladník JZD Skryje u Rakovníka.
Natočeno 1971. Premiéra 24. 6. 1971 (Praha, 13:40 – 14:00 h.).
10. 9. 2026
Hlasy paměti – František Moravec (2026)
Jak Moravec hodnotil atentát na Heydricha? Jaký byl vztah mezi ním a Edvardem Benešem? A co víme o agentu A-54? O tom hovoří novinářka Lucie Korcová a dokumentarista Adam Drda, kteří připomínají příběh generála Františka Moravce.
Natočeno 2026. Premiéra 9. 9. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).
Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: „Český národ by na operaci Heydrich měl být hrdý. Já na ni hrdý jsem.“ František Moravec byl otcem operace Anthropoid. In web ČRo Plus, 9. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Anglie, 1941. „Jste ochotní akci provést?“ Josef Gabčík a Jan Kubiš s odpovědí nezaváhají. U válečné mise je riziko smrti přirozené. Oba to vědí a oba s tím počítají. Muž, který jim otázku položil, ani jinou odpověď neočekával. Věděl, proč vybral právě tyto dva. František Moravec promyslel a naplánoval atentát na Reinharda Heydricha do nejmenších detailů.
František Moravec se narodil v Čáslavi 23. července 1895. Byl studijně velmi nadaný, ale jeho studium na Univerzitě Karlově přerušila první světová válka.
Coby československý legionář prošel mnoha bojišti a do Československa se vrátil jako zkušený voják. V roce 1925 absolvoval Válečnou školu a byl přidělen ke zpravodajskému oddělení zemského velitelství v Praze.
V předvečer nacistické okupace zbytku českého území se mu podařilo spolu se skupinou nejbližších spolupracovníků a důležitými dokumenty uprchnout do Velké Británie. Tady se okamžitě zapojil do boje o osvobození Československa a založil odboj ještě dlouho předtím, než vypukla druhá světová válka. (…)
Lidé z Pešti (1959)
Lájos Mesterházi. Rozhlasová hra. Přeložili Jan Seifert a Lidmila Seifertová. Hudba Pavel Blatný. Režie Petr Adler.
Osoby a obsazení: Vyprávěč (Rudolf Walter), Monika (Dagmar Pistorová), Šándor (Jiří Dušek), Láslo (Rudolf Krátký), Běla (Josef Karlík), Andráš (Dobroslav Čech), Dula (Lubomír Černík), Deške (Karel Šebesta), Tomáš (Jiří Tomek) Moničin manžel (František Vicena), Marie, Andrášova žena (Libuše Přichystalová), mamá, matka Deškeho (Marie Pavlíková), Tonča, teta Deškeho (Miroslava Jandeková), slečna (Libuše Billová), Sepi (Karel Hospodský), Pirike (Lída Štětinová), starý lékař (Miloš Hájek) a další.
Nastudovalo Brno v roce 1959. Premiéra 18. 10. 1959 (Praha I – Praha III, 20:00 h.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 3. 4. 1962 (Československo I, 19.00 – 20:30 h.).
Pozn.: Mesterházi později hru upravil pro divadlo (česky pod názvem Monika Komorní divadlo v roce 1959, režie Ota Ornest).
Lit.: anonym: Dnešní lidé Maďarska. In Rozhlas 42/1959 (6. 10. 1959), s. 15 (článek).
Doktor Bolíto 1/6 (1971)
Korněj Čukovskij. Četba na pokračování. Pro rozhlas přeložila a upravila Ludmila Dušková. Režie Karel Weinlich.
Vypráví Karel Höger.
Natočeno 1971. Premiéra 6. dílu 8. 4. 1971 (Praha, 14:45 – 15:00 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy. Repríza 1. dílu 11. 10. 1973 (Praha, 14:45 h.) v cyklu Vysílání pro mateřské školy; 22. 7. 1976 (Praha, 14:40 h.) v cyklu Vysílání pro nejmenší; 28. 2. 1982 (Praha, 9:00 h.) v cyklu Četba pro děti.
Pozn.: Doktor Bolíto nikdy neodmítne pomoc žádnému zvířátku, dokonce se naučil rozumět i zvířecí řeči. A má i spoustu věrných kamarádů – krokodýla Nila, opičku Čiki, prasátko Chruchro i pejska Ňafku. (anotace)
Růžový budoár (1970)
Anatole France. Překlad František Fačevic. Pro rozhlas upravila Dagmar Hubená. Hudba Jiří Smutný. Režie Josef Melč.
Účinkují Karel Höger, Josef Chvalina, Vladimír Čech I., Karel Fořt, Václav Hladík, Ladislav Brothánek, Artuš Kalous, Jan Řeřicha, Karel Sekora, Aleš Morávek, Jaroslava Drmlová, Eva Trunečková a Mirka Hajská.
Natočeno 1970. Premiéra 31. 12. 1970 (Třetí program, 19:00 h.). Repríza 24. 9. 1971 (Třetí program, 9:00 – 10:00 h.); 15. 4. 1984 (Vltava, 21:55 h.) v cyklu Schůzky s literaturou; 21. 4. 1991 (Praha, 0:01 h.); 10. 5. 1993 (ČRo 2 Praha, 2:00 h.); 16. 4. 1995 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
To nebude nikdo číst (2026)
Veronika Hurdová. Kompletní audiokniha. Režie Markéta Jahodová.
Čte Pavel Soukup.Matouš Ruml, Veronika Hurdová, Veronika Lazorčáková.
Natočeno 2026. Vydal OneHotBook 1. 10. 2026 (1 CD MP3, katalogové č.: AK1037). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: Hurdová, Veronika: Jestli vás tohle nepřesvědčí, abyste se do mých nových povídek pustili, tak už asi nic. In Facebook, 10. 9. 2026 (status). – Cit.: Když jsme pro audioknihu vybírali hlas, který by seděl k povídkám Ptakopysk, Koule a Půjdeme do zoo, měla jsem jasno: musí to být Pavel Soukup.
Jeho hlas budete znát zřejmě nejvíc z dabingu, když si vybavíte českého Arnolda Schwarczeneggera, Bruce Willise nebo Anthonyho Hopkinse.
Já ale miluju hlavně audioknihy v jeho podání. Definitivně si mě získal u trilogie Medvědín od Fredrika Backmana. Když tam na dojemných místech roztřásl ten svůj podmanivý témbr a proložil to správnými pauzami, brečela jsem, i když jsem si říkala, že to určitě jen dobře hraje.
Nemohla jsem se víc plést.
Pavel je v první řadě neuvěřitelný profík. Přišel do studia připravený tak, že četl celé odstavce bez jediné chybičky. Výraz tomu propůjčil snad ještě lepší, než jsem slyšela při psaní v hlavě.
Režisérka i zvukařka se smály nahlas, protože komické postavy a scény čte se skvělou dynamikou.
Tiše jsem seděla, poslouchala a skoro zapomínala dýchat, i když už znám každé slovo povídek nazpaměť.
Když pak Pavel přišel za námi do režie, tak první, co řekl, bylo: “Já jsem tak rád, že u nás máme chytrý a vtipný autorky, co umí psát krásnou češtinou. Moc vás takových není.”
“Ale je!” oponovala jsem.
“To si jenom myslíte. Na načítání téhle knížky jsem se opravdu těšil.”
A pak že “To nebude nikdo číst”.
Celou dobu, co jsme si povídali, z něj sálala obrovská pokora k řemeslu, laskavost a skromnost. Fakt krásný člověk. Nenapadá mě nikdo, u koho by hlas tak moc seděl k osobnosti.
Taky se ptal, jestli jsem prý studovala Matfyz. A byl strašně hodný na Jeníčka, kterého jsem vzala s sebou na natáčení, protože bez nočních rozhovorů s ním o fyzice a matice by tahle knížka asi nevznikla.
Když pak Pavel odešel zpátky do studia, aby se pustil do dojemné a trochu možná smutné povídky Půjdeme do zoo, tak se mu tam v jednu chvíli roztřásl hlas.
“A je to tady,” říkala jsem si. “Fakt skvěle to hraje!”
Když vtom se ze studia ozvala samomluva: “No tááák, Pavle, nedojímej se tak. Můžem to dát ještě jednou?” Ten pan Herec, co načetl už tolik audioknih, že jenom přečíst jejich seznam trvá asi tak hodinu, se opravdicky dojímá.
Za mě není nic krásnějšího, než když interpret textem opravdu žije. Za tohle setkání jsem fakt vděčná. Ty audiopovídky budou boží.
5:59 – Jedy na Šumavě: „Politické drama“ místní neřeší (2026)
Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Pavel Vondra. Sound design David Kaiser. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Seznam Zprávy – archiv Tomáše Klézla.
Hovoří reportér domácí rubriky Seznam Zpráv Tomáš Klézl.
Natočeno 2026. Webová premiéra 10. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 27 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Hrozbu, o které mluví Červený, místní vážně neberou, říká reportér o Šumavě. In web Seznam Zprávy, 10. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) mluví o potenciální ekologické katastrofě a pochybení předchozího vedení resortu. Opozice pak o politicky motivovaných prohlášeních načasovaných do předvolební doby. Co se skrývá v šumavských hvozdech a také ve výrocích Motoristů, rozebíráme v podcastu 5:59. (…)
V národním parku Šumava se podle ministra životního prostředí Igora Červeného z Motoristů sobě nachází 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi a také zhruba 1000 tun kontaminované zeminy. Je proto podle něj třeba bezodkladně začít se sanací.
Na úterní tiskové konferenci obvinil šéf ministerstva životního prostředí (MŽP) minulé vedení ministerstva v čele s Petrem Hladíkem (KDU-ČSL), že o nebezpečných látkách uložených v zemi vědělo, ale nic s touto potenciálně nebezpečnou situací nedělalo. Přitom by podle Červeného v případě podobného požáru, jaký v roce 2022 zažil národní park České Švýcarsko, mohlo v daném místě na Šumavě – které ale veřejně blíže neurčil – dojít ke katastrofě. (…)
Vinohradská 12 – Glorifikace balkánského řezníka (2026)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Stela Chvojková. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla, Johann Foss.
Hovoří redaktorka Magdaléna Fajtová z Respektu se právě vrátila z Bělehradu.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Nechutné choreo a pohřeb zločince. Srbové pro Mladiće nesmutnili, cítili vděk, všimla si reportérka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Velel, rozkazoval, vraždil a pak zatloukal. Balkánský řezník Ratko Mladić. Jeho pohřeb vyvolal dost otázek. Proč někteří Srbové – třeba na fotbalových stadionech – glorifikují odsouzeného válečného zločince? (…)
Hovory Plus – Jan Dolejš (2026)
Jan Dolejš je firemním ombudsmanem Ředitelství silnic a dálnic, podniku s pracovníky po celé republice. Aby se mu lidé svěřili s citlivými problémy, nestačí podle něj fotografie a kontakt na internetu. Půl roku proto objížděl jednotlivá pracoviště a osobně se představoval zaměstnancům. Důvěru si totiž ombudsman musí nejprve získat. Hovory moderuje Tatiana Čabáková.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Zdeněk Slejška (2026)
Host: Zdeněk Slejška, pedagog a ředitel nadačního fondu EDUzměna. Proměnila se role učitele na základních školách s nástupem umělé inteligence? Jak u nás funguje původně americký model posílání těch nejlepších pedagogů do nejsložitějších regionů? A co by k současnému českému školství řekl Komenský? Moderuje Joachim Dvořák.
Natočeno 2026. Premiéra 10. 9. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).