Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Stanislav Novotný.

Hovoří Miloš Flajšhans.

Natočeno 2023. Webová premiéra 10. 6. 2023 (Outsider Media, 126 min.).

Lit.: Novotný, Stanislav: Na prahu zmien: Miloš Flajšhans. In web Outsider Media, 10. 6. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Miloš Flajšhans, učitel, redaktor a překladatel, si bude v rozhovoru s bývalým policejním prezidentem a předsedou Asociace nezávislých médií Stanislavem Novotným povídat o svých zkušenostech z práce v Mezinárodní informační agentuře Rossia Segodnia, o životě v současném Rusku, česko-ruských vztazích i válce na Ukrajině.

Lit.: Prchal, Lukáš: Roky pracoval pro ruskou propagandu. Teď učí dějepis v Plzni. In web Deník N, 10. 9. 2026 (článek). – Cit.: Šest let studoval a pracoval v Rusku, poté pracoval pro ruskou státní propagandu. Nyní v Plzni vyučuje angličtinu a dějepis. Ředitel školy tvrdí, že to je pro něj nová informace. A nevadí mu to. (…) Před třemi lety však poskytl dvouhodinový rozhovor dezinformační platformě Svobodný vysílač, kde o své práci v Moskvě podrobně mluvil.

„Když začali hledat v Rossija Segodňa Čechy, protože o to byl z české strany zájem, začalo to růst. Potřebovali někoho z Česka a vzpomněli si, že poměrně solidně umím jazyk a orientuji se po Evropě a Rusku, a zkusili mi to nabídnout. Tehdy jsem seděl v průmyslové společnosti a dělal jsem něco jiného, nakupoval jsem díly pro výrobu, když mi pinkla SMS, kde mi nabídli, že dělají československou redakci a zda chci být součástí,“ popsal Flajšhans v roce 2023.

Nejčastěji trpí čerstvé matky poporodní depresí. Mnohem závažnější poporodní psychóza naopak postihuje jen jednu až dvě ženy z tisíce. Připravily Veronika Lehovcová Suchá a Lenka Kabrhelová. Editorka Barbora Sochorová. Sound design a hudba Martin Hůla.

Hovoří psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Kristýna Hrdličková, vedoucí pražského centra Úsměv mámy Lucie Kočová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 11. 9. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 54 min.).

Lit.: Lehovcová Suchá, Veronika – Kabrhelová, Lenka: Případ Lindsay Clancy nasvítil ožehavé téma. Poporodní deprese si nevybírá. In web Seznam Zprávy, 11. 9. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Případ Američanky Lindsay Clancy, která v roce 2023 uškrtila své tři děti a soud se teď nedokázal shodnout na její vině či nevině, otevřel otázku péče o duševní zdraví novopečených matek. Jejich obtíže sice v drtivé většině případů nejsou tak extrémní jako zmíněný případ z Massachusetts, úzkostné stavy nebo deprese je ale postihnout mohou. Namístě je pak hlavně včasná diagnostika, správná odborná pomoc a ideálně i podpora okolí. Jak jsme na tom s poporodní péčí o psychiku žen v Česku? (…)

Podle Kristýny Hrdličkové z Národního ústavu pro duševní zdraví, která přijala pozvání do podcastu MDŽ, je potřeba rozlišovat, jakými psychickými obtížemi ženy v těhotenství nebo po porodu trpí. „Jedna z nejčastějších diagnóz je poporodní deprese, která je charakterizována trvale posmutnělou, pesimistickou náladou, třeba až ztrátou schopnosti radovat se, prožívat radost, užívat si aktivity, které jste dřív měla ráda,“ popisuje psycholožka a dodává, že s poporodní depresí se může pojit i velká únava, nedostatek energie, ale zároveň také nespavost nebo časté noční buzení.

Kromě poporodní deprese se podle ní ženy mohou potkávat také s různými formami úzkostí, panických atak nebo s obsedantně kompulzivními poruchami. Společným jmenovatelem přitom bývají přehnané obavy o miminko, které ale neodpovídají realitě. Nejzávažnější, zároveň ale i nejméně častou formou potíží je potom poporodní psychóza. (..)

Podcast připravili Michal Stehlík a Martin Groman.

Natočeno 2026. Webová premiéra 9. 9. 2026 (Přepište dějiny – Opinio, 35 min.).

Pozn.: „Dvanáct milionů Němců bylo v roce 1945 vyhnáno ze své vlasti. Nevzdáme se jediného dalšího milimetru naší země!“ napsal mladý politik AfD Helmut Strauf a připojil mapu poválečného útěku a vysídlení Němců. V Polsku tím způsobil pořádný rozruch. Co vlastně Straufova mapa ukazuje a co zamlčuje? Kde končí připomínání skutečných tragédií německých civilistů a začíná hra s historickým revizionismem? A proč se téma hranic, odsunu a ztracené „Heimat“ znovu objevuje v rétorice mladé generace AfD? Jeden virální příspěvek jako cesta k tomu, jak se i osmdesát let po válce dá bojovat o minulost – a možná také o přítomnost. (anotace)