Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

14. 12. 2025

Setkání s Tucho (1984)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 21:05

Kurt Tucholsky. Literární .pásmo o díle německého básníka Kurta Tucholského, jehož knihy byly spáleny. Připravil a verše přeložil Jindřich Flusser. Hudbu k šansonům napsali Hans Eisler a Henry Krtschil. Hudební úprava a nastudování Petr Kaňka. Režie Vladimír Tomeš.

Recitují a zpívají Laďka Kozderková a Miroslav Masopust, dále účinkují Miroslav Moravec a Josef Velda.

Natočeno 1984. Premiéra 8. 1. 1985 (Vltava, 11.30 h.) k 95. výročí narození německého básníka Kurta Tucholského.

Lit.: his: Setkání s Tucho. In Rozhlas 2/1985 (28. 12. 1984), s. 4 (článek) – Cit.: »Pokud si vzpomínám, narodil jsem se v Berlíně 9. ledna 1890 jako zaměstnanec „Weltbühne“. Moji předkové seděli podle „Mtesbachského oznamovatele“ na stromech a dloubali se v nose. Já sám žiji tiše a poklidně v Paříži, denně po jídle hraji s Doumerguem a Briandem vole lehni, což mi nepřijde zatěžko, a mám v životě už jen jediné drobné přání! Vidět, jak němečtí političtí vězni a jejich soudci si vymění role.»

Autor této krátké »autobiografie« Kurt Tucholsky byl, podobně jako jeho o sto let starší předchůdce a učitel Heinrich Heine, »velkým žurnalistou mezi básníky a velkým básníkem mezi žurnalisty«. Naši čtenáři znají především jeho knižní prvotinu, sbírku fejetonů a esejů Rheinsberg — obrázková kniha pro zamilované — a dílo poslední, román Zámek Gripsholm.

Mezi první a poslední knihou však leží rozsáhlé literární dílo, u nás téměř nebo vůbec neznámé. Kurt Tucholsky byl autorem sžíravě ironických a satirických veršů, které čekaly na přetlumočení do češtiny celé půlstoletí. Nyní je uslyšíte v překladu Jindřicha Flussera, který je zároveň autorem pořadu.

Jistě bude vhodné, dříve než se zaposloucháte do Tucholského veršů, seznámit se v krátkosti s životní dráhou tohoto pokrokového německého umělce. Jeho vlastní životopis, otištěný na začátku tohoto článku, je sice vtipný, leč přece jen neúplný. Tucholsky byl synem berlínského ředitele obchodní společnosti. Že nepůjde v seriózních šlépějích svého otce, dávala tušit již posměšná básnička na Jeho Veličenstvo císaře Viléma II., kterou jako sedmnáctiletý otiskl v časopise Simplicissimus. Když vypukla první světová válka, dostal »pro jistotu« do rukou místo pušky krumpáč a lopatu. Hned po válce začal pracovat v redakci Weltbühne. Na ostré útoky proti nepravostem výmarské »republiky bez republikánů« mu nestačí vlastní jméno a píše pod pěti dalšími pseudonymy. Od roku 1924 působil jako dopisovatel v Paříži.

Vzmáhající se nacistické hnutí bylo stále více terčem satirického pera Tucholského. Není tedy dlvu, že jeho knihy vzplály mezi prvními při Goebelsově ohňové parádě na berlínském Operním náměstí v roce 1933. To už ale byl naštěstí jejich autor ve švédské emigraci. Jindřich Flusser píše: »Básníka stále více souží bolesti hlavy, zánět čelních dutin, které nebylo možné ničím vyléčit, žádnou kúrou zmírnit. Navíc už ví: nezahradí cestu válce svým psacím strojem. A co je ještě horší: narůstá v něm nezvratné přesvědčení, že v nadcházející válce se nakonec ocitne Sovětský svaz osamocený tváří v tvář přesile spolčených kapitalistických mocností včetně fašistických. V tomto nejtěžším období života, kdy se s ním rozešla i žena, zůstal Tucholsky sám.«

Básník přestal věřit v účinnost vlastní práce a přestal psát. Dne 21. prosince 1935 přestal věřit, že se svět a především jeho vlastní národ vzpamatuje, a sáhl si na život. Je pochován ve Švédsku na hřbitově Martefred poblíž zámku Gripsholm.

Život pod nánosem (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 20:32

Kolik může být v Česku lidí, kteří chronicky hromadí? Proč násilné vyklizení bytu může napáchat víc škody než užitku? A jak těmto lidem skutečně pomoci? Připravila Kateřina Hrochová.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.; 25 min.). Repríza 1. 3. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 22:32 h.).

Lit.: Hrochová, Kateřina: Zaskládaný byt, ve kterém skoro nejde chodit. Dokument Život pod nánosem ukazuje problém hromadění. In web ČRo Plus, 14. 12. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Paní Eva si prošla dlouhodobým citovým zanedbávání v dětství, domácím násilím v dospělosti a později šikanou na pracovišti. Pocit bezpečí získala až tehdy, když ve svém bytě začala chronicky hromadit různé věci. Jenže to jí způsobilo další problémy.

Dokument Život pod nánosem Kateřiny Hrochové upozorňuje na rozšířený, ale málo známý jev, navíc doprovázený spoustou mýtů a předsudků. (…)

Monster 1983 (2016)

Filed under: Cizojazyčné,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 12:17

Ivar Leon Menger, Anette Strohmeyer a Raimon Weber. Překlad Guy Meredith. Režie Cherry Cookson. Hudba Ynie Ray.

Osoby a obsazení: Callum Blue (šerif Cody), Anastasia Griffith (zástupce Taylor Dunford), Marc Warren (zástupce Landers). Dále účinkují Rachel Atkins, Barbara Barnes, Andrea Browne, Nicholas Boulton, Philip Bulcock, Sophie Cartman, Amy Cash, Lobo Chan, Charlotte Christie, Trevor Cuthbertson, Stephen Critchlow, Sean Delaney, Jessica Dennis,Tom Gregory, Adam Hall, Will Howard, Gerran Howell, Nicky Henson, Madeleine Kasson, Lorelei King, Stuart Milligan, Harry Myers, Nathan Osgood, Chris Rogers, Martin T Sherman, Thomas Stroppell a Trevor White.

Nastudoval Wireless Theatre production pro Audible Studios. Vydal Audible Audio 12. 10. 2026 (celková délka 7 hod. 18 min.).

Pozn.: Callum Blue (Dead Like Me), Anastasia Griffith (Damages) and Marc Warren (Hustle) star in new audio-drama from Germany’s master of thriller.

Catalysing the surge of interest in classic 70s and 80s sci-fi thrillers, and just in time for Halloween, Audible today exclusively debuts Monster 1983, an original audio-drama from Berlinale-winning director Ivan Leon Menger. Directed by multiple-Audie and RPA winner Cherry Cookson, the chilling tale stars Callum Blue (Dead Like Me), Anastasia Griffith (Damages) and Marc Warren (Hustle) amongst others.

Drawing influences from Poltergeist, Stand By Me and E.T. and other Spielberg classics, the story unfolds in the small coastal town of Harmony Bay, Oregon. Still reeling from a sudden and profound family tragedy, Sheriff Cody uproots his elder son Michael, and younger daughter Amy, from the chaos of Orlando to begin a new, more relaxed life in the Beaver State. Soon after their arrival however, this new-found tranquillity is disturbed by a succession of brutal but mysterious deaths. As the plot twists and turns its way through small-town secrecy, psychiatry wards and the supernatural, Cody comes under increasing pressure to solve each new case whilst keeping his family safe from harm.

Ivar Leon Menger, author of Monster 1983, said: ‚Having been raised on Spielberg, King and Kubrick I can’t remember a time in my life when I wasn’t watching some kind of horror, sci-fi or psychological thriller. I think the legacy of 70s and 80s horror cinema runs quite strongly through Monster 1983, and that’s part of the reason I decided to create an audio-only story, it emphasises both the nostalgia and suspense for listeners.‘

Steve Carsey, Director of Original Programming at Audible, said: ‚After the enormous success of Alien, Out of the Shadows we knew there was a huge appetite for compelling sci-fi audio fiction. Ivar’s stories have been immensely successful in Germany so we’re really excited to introduce his work to UK listeners.‘

Monster 1983 is a Wireless Theatre production for Audible Studios. Written by Ivar Leon Menger, translated by Guy Meredith and directed by Cherry Cookson with music scoring by Ynie Ray. (…)

Noční Mikrofórum – Marek Toman (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:02

Host: Marek Toman, básník a prozaik. Jak obsáhlá příprava u něj předchází vydání historického románu? Čím ho přitahuje svět diplomacie, k němuž se vrátil i v knize České sklo? A potěšila ho dramatizace tohoto detektivního příběhu na vlnách Dvojky s Janem Vondráčkem v hlavní roli? Moderuje Jan Smetana.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Příběhy 20. století – Polyxena Czerninová (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:59

Polyxena Czerninová se narodila 28. dubna 1941 v Praze rodičům Gabriele, rozené Kerssenbrockové, a Jaroslavu Lobkowiczovým. Vyrůstala na rodinném sídle v Křimicích u Plzně, měla čtyři sourozence. V roce 1951 byla rodina ze zámku vystěhována a všechny pozemky a nemovitosti jim komunisté zabavili. Otec musel pracovat jako cestář pro správu silnic. Polyxena Czerninová po absolvování jedenáctiletky nesměla studovat vysokou školu, absolvovala zdravotnickou nástavbu a pracovala jako zdravotní sestra. V roce 1961 se provdala za Děpolda Czernina a narodilo se jim pět dětí: Tomáš, Terezie, Děpold, Jan a Gabriela. Početná rodina žila postupně v Bílině, Chodově u Karlových Varů a v Rudném u Nejdku. Dny srpnové okupace v roce 1968 trávili u příbuzných v Rakousku. Do dubna 1969 zůstali ve Švýcarsku, ale rozhodli se odjet zpět do vlasti. V roce 1991 se vrátili na restituované hospodářství v Dymokurech, odkud pocházela manželova rodina. Pořad připravil Adam Drda.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Moci bez nemoci – Pokles hladiny testosteronu (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:57

Další díl pořadu přinese téma úbytku testosteronu u mužů a jeho vlivu na kvalitní život. Současná medicína přináší řešení v podobě substituční terapie, v podobě gelu. Svůj příběh přijde vyprávět Miroslav, který tuto léčbu podstupuje. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové také přijal MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM – primář Sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a předseda České společnosti pro sexuální medicínu.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Milující (2025)

Filed under: Povídky — Přemek @ 11:54

Rainer Maria Rilke. Střet dvou přátel kvůli milované dívce. Kdo z nich je tím skutečně milujícím? Překlad Ivana Vízdalová. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Kamil Halbich. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 24 min.).

Světlo v září (2025)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 11:44

Jiřina Hauková. Unikající chvíle v prudkých záblescích. Ze sbírky, za kterou básnířka obdržela Cenu Jaroslava Seiferta, připravil Vratislav Färber. Režie Lukáš Hlavica.

Účinkují Helena Dvořáková a Lukáš Hlavica.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 15 min.) v cyklu Svět poezie.

Host Radiožurnálu – Liobr Slatinka a Kamil Abuklam (2025)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:42

Je bonsai „jenom“ rostlina, nebo umělecké dílo? A co vlastně k pěstování miniaturních stromů přivedlo Libora Slatinku a Kamila Abuklama z České bonsajové asociace? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 14. 12. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Tragédie Liblice (2025)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 10:37

Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5. Námět Jiří Havelka, Martin Hůla a Ondřej Cihlář. Scénář a režie Jiří Havelka. Zvuk Martin Hůla a Radim Dlesk. Hudba a zvukový design Martin Hůla. Asistent režie Ondřej Bauer. Produkce Dana Reichová. Dramaturgie Klára Novotná.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Tomáš Hanák). Šulc (Ondřej Bauer), asistent (Vojtěch Vondráček), technik 1 (Jiří Vyorálek), technik 2 (Václav Vašák), starosta (Jiří Havelka), místostarosta (Petr Prokop), správce Milan (Hanuš Bor), Jarda (Ondřej Cihlář), vyjednávač (Tomáš Procházka), moderátor (Aleš Cibulka), herec (Václav Kopta), herečka (Tereza Kostková), hostinská (Halka Jeřábek Třešňáková), frontman (Dalibor Gondík), posluchač (Aleš Vrzák), posluchačka (Daniela Voráčková), Jirka (Petr Vršek), ředitelka (Magdaléna Borová), technický ředitel (Petr Reif), finanční ředitel (Pavel Batěk), šéf zpravodajství (Vasil Fridrich), policista (Jan Hofman), velitel (Tomáš Jeřábek) zprávař (Vladimír Kroc) a expert (Jakub Žáček).

Natočeno 2025. Premiéra 31. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:15 h.).

Ocenění: Prix Bohemia Radio 2026 – 1. místo v kategorii Drama, 1. místo studentské poroty.

Lit.: Velíšek, Martin: Tragédie Liblice. Mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru z dílny VOSTO5. In web ČRo 3 Vltava, 31. 12. 2025 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Divadelní soubor VOSTO5 se dlouhodobě netají svým vřelým vztahem k fenoménu rozhlasu. Z něj vychází i téma mysteriózní krimi Tragédie Liblice, zasazené do novoroční noci roku 2022, kdy bylo ukončeno celoplošné vysílání na středních vlnách, které zasáhlo i největší středoevropský pozemní vysílač v malé obci Liblice. (…)

Jak si rozhlasoví technici, kteří tu noc mají službu, poradí se skutečností, že odpojené zařízení dál vysílá i přijímá? Co, komu a proč? Tým rozhlasáků musí do terénu pokusit se za pomoci zkušeného kriminalisty rozplést největší záhadu našeho éteru, propojení časoprostorů a toku energií a dostává se zcela náhodně k fascinujícímu objevu. (…)

Drama na trase mezi Vinohradskou 12 a středočeskými Liblicemi převedl z jeviště do rozhlasové podoby režisér Jiří Havelka společně se skladatelem a zvukovým designérem Marinem Hůlou, členy divadla VOSTO5 a za podpory více než dvou desítek dalších hereckých interpretů včetně skutečných moderátorů a redaktorů Českého rozhlasu. (…)

Lit.: Zbořil, Jonáš: Liblice nevypnuly. Rozhlasová hra ctí starý svět, který chce fungovat. In web Seznam Zprávy, 9. 1. 2026 (recenze). – Cit.: Stranger Things se nepovedly, naštěstí je tu ještě Tragédie Liblice. Rozhlasová adaptace divadelní hry od souboru Vosto5 je mysteriózně-špionážní vesnické drama nejen o tom, co se stane, když naštvete rozhlasáka. (…)

Možná jste ty stožáry zahlédli po cestě vlakem nebo po dálnici. Trčí z krajiny jako dvě rybí kosti. 355 metrů vysoké věže v obci Liblice jsou nejvyšší stavbou v Česku a ještě donedávna sloužily jako vysílač středně dlouhých rádiových vln. S nástupem digitálního vysílání stožáry ztratily smysl a měly jít k zemi. Jenže místní obyvatelé se začali bouřit.

„My jsme pod tím vyrůstali,“ říkala mi místní obyvatelka a členka Spolku přátel obce Liblice Irena Kuklová, když jsem před několika lety o vysílači psal poprvé. „Koupali jsme se v rybnících pod vysílačkami. Svítily do dálky, my se podle nich řídili a říkali: ‚A už jsme doma.‘ Nedokážeme si to tu bez nich představit.“

Nepravděpodobně silné emoce vůči tunám oceli ale nepociťují jen místní obyvatelé, radioamatéři nebo nelegální horolezci, ale také divadelní soubor Vosto5, který liblickému vysílači věnoval hru. Napsali ji Jiří Havelka, Ondřej Cihlář a Martin Hůla, premiéru měla v říjnu 2024 a pořád ji můžete vidět na pódiu vršovického Vzletu. Teď si ale Tragédii Liblice, „mysteriózně-špionážní vesnické krimi s prvky utopického thrilleru“, také můžete poslechnout. Adaptoval ji totiž Český rozhlas. Kruh se uzavřel. (…)

„Liblice nevyply.“ – „Cože?!“ – „Lib-li-ce ne-vy-ply!“ opakuje rozhlasový technik svému šéfovi, kterého vyrušil z novoročního veselí. O půlnoci měly být vyřazeny z provozu všechny středovlnné vysílače. Dobrochov odpojen. Počerny odpojeny. Topolná odpojena. Jenže Liblice svítí. Liblice jedou dál.

„Jděte do prdele! Vobsadil jsem vysílač, zpacifikoval jsem správce a jestli se sem pokusíte vniknout, zabiju ho, rozumíte? Normálně ho zastřelim!“ křičí muž v kukle (Jiří Havelka). Technici jsou v šoku. Policie rozjíždí vyšetřování. „Nespokojenej posluchač,“ uvažuje o útočníkovi kriminalista Šulc (Ondřej Bauer). „Rozhlasovej terorista. Nějakej Balda. Rádio Balda.“ V útrobách provozní budovy vysílače mezitím kvete idea celoplanetární revoluce.

Tragédie Liblice, momentálně nejposlouchanější položka v obsahu Českého rozhlasu Vltava, je především mimořádně zábavná hra. Dramatický hlas vypravěče Tomáše Hanáka provází posluchače rychle se střídajícími sceneriemi a pravidelně zkouší pozornost dvojsmysly nebo surreálnými obrazy (kdo si všiml staženého bernardýna?).

Díky akčnímu střihu se přemisťujeme z vysílače do vinohradského velínu, z nevytopené fabie rozhlasáků do služební octavie kriminalisty Šulce (také nevytopené) a někdy až hluboko do myslí hrdinů, v nichž by se samým napětím krve nedořezal. Rozhlasová adaptace Tragédie Liblice odhaluje, že zvuk podporuje imaginaci mnohem zajímavěji než obraz. Výsledek si nezadá s nejlepší televizní krimi nebo sci-fi. Tohle jsou ty pravé Stranger Things.

Mysteriózní historky z Liblic ostatně šíří i vedoucí oddělení rozhlasových přenosů Jaromír Nikl. „Když si člověk vzal kus drátu a namotal ho na žárovičku nižších wattů, jeden díl drátku přidělal na plot a druhý píchnul do země, žárovička se rozsvítila,“ vypráví Nikl v rozhovoru s Ondřejem Cihlářem, který kromě hraní s Vosto5 pracuje jako moderátor ČRo Vltava. Kruh opět uzavřen!

(…) Jestli něčemu Vosto5 dokonale rozumí, je to rozhlasácké nerdství, nejspíš pramenící z dob, kdy technici chodili po klikatících se chodbách vinohradské centrály v bílých laboratorních pláštích a k vysílaní přistupovali jako k masivnímu fyzikálnímu experimentu, při kterém je potřeba ctít procesy.

Tak tomu nejspíš bude dodnes. Nedávno hackeři napadli rozhlas a připravili ho o obrovské množství dat. Velká část ale byla zachráněna díky mravenčí práci techniků, jako je Vladislav Duba. Každý den ručně zálohoval vše, co odvysílala jeho domovská stanice Radio Wave. Za záchranu dat získal Cenu generálního ředitele. Těžko ale říct, jak dlouho staří rozhlasáci vydrží.

„Proč se to rozhodli zrušit?“ ptá se Šulc svého kolegy z kriminálky, proč se v zemi vypínají středovlnné vysílače. „To nevím, asi si to žádá doba,“ zní odpověď. Vysvětlení je přitom celkem jednoduché, alespoň podle slov technika Jaromíra Nikla. Provoz vysílačů je extrémně energeticky náročný.

Hra Tragédie Liblice ale není jen nostalgická ždímačka starých časů. Spíš upozorňuje na potenciál věcí, které jsme začali vnímat jako bezcenné. Dva ocelové stožáry by pořád mohly Česku pomáhat. Ostatně se o jejich využití zajímal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu, nedávno pak i hasiči. Liblice jsou totiž ideální záložní komunikační zdroj v dobách krize.

Ztřeštěná hra o kovových rybích kostech, jejichž rudá světla se v noci míchají s hvězdami a místním svítí na cestu domů, ale nese ještě jeden význam. Zní jako pocta veřejnoprávnímu rozhlasu. Instituci, kterou se tolik politiků snaží ukázat jako zastaralou, překážející a vhodnou k demolici.

I kdyby to mělo být jen kvůli stovkám hodin rozhlasových dramat, knižních adaptací, silvestrovských speciálů nebo studiím, v nichž technici neúnavně nahrávají ruchy na rekvizity rozvrzaných dveří, oprýskaných schodišť i telefonních sluchátek. Vinohrady ať nevypnou. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress