Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

20. 1. 2026

Reparát – Kariérní řád učitelů a manažerů školství (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 17:22

Moderátorka Markéta Vozková. Editorka Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný.

Hosté epizody: Jana Majerová, lektorka a metodička vzdělávání učitelů ze společnosti ScioEdu
Blanka Pravdová, analytička vzdělávání organizace Učitel naživo.

Natočeno 2026. Premiéra 19. 1. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 25 min.).

Lit.: ano – Vozková, Markéta: Jak se pozná zkušený učitel a jak pomoci začínajícímu? S orientací by pomohl kariérní systém. In web ČRo Plus, 19. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle České školní inspekce v Česku chybí 6000 vyučujících. Nejvíce se jich nedostává v přírodovědných oborech, informatice, cizích jazycích a v odborných a řemeslných předmětech. Varovné je, že z učitelské profese odchází do pěti let 53 procent těch, kteří absolvovali pedagogické vzdělání. Jak vypadá kariéra učitelů a manažerů školství? Může přehledný kariérní systém podpořit prestiž učitelské profese a současně zvýšit kvalitu vzdělávání?

„Učitelské povolání nemá takovou společenskou prestiž,“ vysvětluje si frustraci začínajících učitelů, Jana Majerová, lektorka a metodička vzdělávání učitelů ze společnosti ScioEdu. (…)

Šťastný podcast – Babiš před zhroucením. Štěká na spojence i opozici (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 17:15

Andrej Babiš zdá se býti podrážděn. Vít Rakušan a jeho hnutí STAN vylézají ze stínu s vlastním emancipačním plánem. Připravili Jindřich Šídlo, Tereza Povolná a Ondřej Lasák.

Natočeno 2026. Webová premiéra 19. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 17:00 h.; 47 min.).

Lit.: anonym: Šťastný podcast: Babiš před zhroucením. Štěká na spojence i opozici. In web Seznam Zprávy, 19. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Babiš nevědomky píše příručku, jak ho vytočit. Stačí nahlas říci „Turek“, „imunita“ a „slabý premiér“. Jestli ho víc trápí vlastní koaliční partneři, nebo opozičníci, řeší Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák.

Vláda má důvěru, může se konečně na plný plyn pustit do práce. Premiér nehledě na úspěch stoprocentně spokojený není, neb nenese dobře, když ho někdo nařkne z budoucí změny chování po zisku imunity.

„Andrej Babiš teď vypadá hodně nervózně a podrážděně ve svých veřejných vystoupeních,“ sděluje své pocity Ondřej Lasák. O jeho vydání či nevydání by se mělo rozhodnout v horizontu týdnů. „Máte novou komunikační kartu, všichni to papouškují, opozice i novináři. Pokud Babiše nevydají, že se bude chovat jinak. Jak jste na to přišli? Kdo vám to dává? My tady nejsme stádo,“ obořil se minulý týden na novináře na tiskové konferenci, podobná slova volil i v rozpravě ve Sněmovně. (…)

Własna pięciolinia (Vlastní notová osnova, 2025)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Přemek @ 17:10

 Agnieszka Czyżewska Jacquemet. Radiodokument.

Natočeno 2025. Premiéra 20. 1. 2026 (Radio Lublin, 21:00 h.; 24 min.). K poslechu zde.

Pozn.: Rap. flamenco, blues i muzyka klasyczna wszystko na raz a równocześnie osobno. Projekt „Żywa muzyka“ nie ocenia nie segreguje lecz traktuje wszystkie style muzyczne jak źródło zabawy i sposób na wyraźnie siebie. W chaosie dźwięków nikt nie miał pewności jak sprawy się potoczą. Były momenty trudne i zaskakujące dla każdego, ale finał przeszedł oczekiwania wszystkich. Na scenie zamiast profesjonalistów wystąpiły uczestniczki czyli dziewczyny z Młodzieżowego Ośrodka Wychowawczego w Podgłębokiem. (anotace)

TOP HIT leicht gemacht (Top Hit snadno a rychle, 2002)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 15:48

Paul Plamper. Na vrcholu hitparád za 50 minut! Rozhlasová hra. Hudba Lychee Lassi, Olsen Involtini. Technická realizace Paul Plamper, Olsen Involtini, Andreas Köppen. Režie Paul Plamper.

Osoby a obsazení: hlasy (Astrid Meyerfeldt, Milan Peschel, Olsen Involtini, Celina Bostic, Carmen Naumann, Andreas Köppen, Beat Halberschmidt), členové „Sboru neúspěšných kapelních hudebníků“ (Dirk Berger, Sebastian Krajewski, Vinzent von Schlippenbach), zpěv (Celina Bostic).

Nastudoval Westdeutscher Rundfunk v roce 2002. Premiéra 11. 6. 2002 (1LIVE, 23:00 h.; 52 min.).

Cena Prix Europa 2002.

Lit.: anonym: TOP HIT leicht gemacht. In web ARD Hörspieldtenbank, b. d. (článek). – Cit.: „TOP HIT leicht gemacht“ ist das „Making Of …“ eines Nr. 1-Hits. Unerschrockene Laien und Profis aus dem Musikbusiness machen sich auf den Weg zum Chartgipfel. Was braucht ein Nr. 1-Hit? Was ist der Sound der Zukunft? Das Produzententeam unternimmt eine Achterbahnfahrt durch den Kosmos musikalischer Möglichkeiten. Ziel ist die Nr. 1-Platzierung, der Countdown läuft … „TOP HIT leicht gemacht“ ist die Komposition einer Komposition, ist Entertainment pur und gleichzeitig genaue Gebrauchsanleitung zum eigenen Nr. 1-Hit. „TOP HIT leicht gemacht“ schafft Fakten statt Mystifizierung. Niemand muss originell sein, um ein Star zu werden: Papier und Stift bereithalten, das Hörspiel zum Nachmachen. Jeder kann Hit-Produzent werden. Mit Eins Live live dabei. „TOP HIT leicht gemacht“ ist ein Musikgottesdienst, in dem die Zukunft gefeiert wird, bzw. die Menschen, denen die Zukunft gehört: die Stars von morgen ganz nah – und wir sind dabei, sind es selbst! (…)

Paul Plamper ist Regisseur und Autor von Theater- und Hörspielen, u.a. „Projekt RAF“ (nach Briefen von Gefangenen aus der RAF) und „Artaud erinnert sich …“ (Monolog mit Martin Wuttke) am Berliner Ensemble. Er realisierte die erste türkische Heiner Müller-Inszenierung („Der Auftrag“ am Stadttheater Istanbul) und zusammen mit Tim Staffel für Eins Live die Hörspiele „Hüttenkäse“ und „Stopper“.

Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost 1/15 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:18

Petr Blažek, Miroslav Vodrážka. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravili autoři. Zvuková spolupráce Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Vladimír Hauser, Jiří Miroslav Valůšek, Michal Bumbálek a Aleš Slanina.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 20. 1. – 3. 2. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah:

Díl první: Petr Blažek: Úvodem Egon Bondy – básník, filozof, duchovní otec českého undergroundu. A traké spolupracovník komunistické STB s krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar. Právě tuto temnou stránku jeho života zmapovali historik Petr Blažek a publicista Miroslav Vodrážka.

Díl druhý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část první. Gesamtwerk – obrana proti diskursivnímu a konfirmačnímu zkreslení.

Díl třetí: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část druhá. Interpretační potíže s dvojitou identitou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho.

Díl čtvrtý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část třetí. Apologetický mýtus o oběti a počátcích spolupráce s tajnou komunistickou policií.

Díl pátý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část čtvrtá. Mýtus o tvůrčí absolutní svobodě.

Díl šestý: Miroslav Vodrážka: Historie jako rozplétání otevřenosti života a díla, část pátá. Rozdíl mezi anomickou subkulturou a kontrakulturou.

Díl sedmý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti, života a díla – část šestá. Záviš Kalandra a Karel Teige čelící polochoromyslné dvojici.

Díl osmý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část sedmá. Vztah k undergroundu, Chartě 77 a Václavu Havlovi.

Díl devátý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část osmá. Víra v marxleninské oběšené naděje 20. století.

Díl desátý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část devátá. Osudová předvolební sobota 15. května 1954.

Díl jedenáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část desátá. Mýtus o duševní nezpůsobilosti.

Díl dvanáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část jedenáctá. parazitické působení ve Vídni v roce 1950.

Díl třináctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část dvanáctá. Mýtus o autorově filosemitismu.

Díl čtrnáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část třináctá. Selhání historické reflexe aneb byl někdo vskutku poškozen?

Díl patnáctý: Miroslav Vodrážka – historie, jako rozplétání otevřenosti života a díla – část čtrnáctá. Osobní doslov.

Lit.: Blažejovská, Alena: Zbyněk Fišer / Egon Bondy a Státní bezpečnost. Pohled do zákulisí sledování, donášení a vydírání. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek). – Cit.: Egon Bondy byl ikona undergroundu, originální marxistický filozof a neúnavný provokatér. Zbyněk Fišer byl ve čtyřech různých obdobích mezi lety 1949 a 1989 aktivním spolupracovníkem totalitní Státní bezpečnosti. Historik Petr Blažek a publicista Miroslav Vodrážka rozebírají tento fascinující paradox v patnáctidílné Radioknize. Předkládají dokumenty tajné policie a analyzují takzvaný bondyovský mýtus a nabízejí pohled do zákulisí udávání, vzdoru a psychologických her.

Postava spisovatele a filozofa Zbyňka Fišera (20. ledna 1930 – 9. dubna 2007), od konce čtyřicátých let 20. století známého i pod pseudonymem Egon Bondy, patří k nejvíce fascinujícím a zároveň nejkontroverznějším zjevům české kultury 20. století.

Fišer totiž nebyl jen asivním objektem zájmu tajné policie a někým, kdo při výsleších příležitostně selhal, ale opakovaně se Státní bezpečností spolupracoval.

Pod krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar byl úspěšně nasazován do mnoha akcí, které měly za cíl monitorovat a rozkládat tehdejší opoziční struktury. (…)

Hovory Plus – Marie Zákostelecká (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:50

Marie Zákostelecká pracuje v centru architektury a městského plánování CAMP v Praze a založila projekt Mapamátky: „Skupina studentů, kteří sem jedou na výměnný pobyt si k Praze najdou vztah, ale i turisti, kteří cestují chytře – za lokálními věcmi, nchtějí být součástí davů, které koukají po nejznámnějších historických památkách,“ vysvětluje, proč vznikla knížka o pražských architektonických zajímavostech mimo hlavní pozornost bedekrů. Co říká autorský tým o místech, které nejsou primárním cílem turistů, publikace Prague Uncovered? Moderuje Lenka Buriánková.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: jpr – Buriánková, Lenka: Zákostelecká: To, co u nás vzniklo po válce, je světově kvalitní architektura. A my to chceme bourat. In web ČRo Plus, 20. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Marie Zákostelecká pracuje v Centru architektury a městského plánování CAMP v Praze a založila projekt Mapamátky: „Skupina studentů, kteří sem jedou na výměnný pobyt, si k Praze najde vztah, ale i turisti, kteří cestují chytře – za lokálními věcmi, nechtějí být součástí davů, které koukají po nejznámějších historických památkách,“ vysvětluje, proč vznikla knížka o pražských architektonických zajímavostech mimo hlavní pozornost bedekrů Prague Uncovered.

Co říká autorský tým o místech, která nejsou primárním cílem turistů?

„Knížka Prague Uncovered má v sobě celkem 70 míst, které jsme kurátorsky vybrali s naším týmem. A my se snažíme ukazovat nejen centrum města, ale i širší centrum. Takže zajímavými příběhy můžou být například příběhy poválečné architektury. Může to být třeba stará čistička odpadních vod, která se stala kulturním centrem,“ popisuje Zákostelecká. (…)

Noční Mikrofórum – Jitka Ferencová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:48

Host: Jitka Ferencová, učitelka češtiny na waldorfském lyceu. Co říká jazyku současných studentů, protkanému anglicismy? Jak se při své práci vyrovnávala s dočasnou ztrátou hlasu? A čím ji zaujala waldorfská pedagogika? Moderuje Monika Valentová.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Fazóna 1/12 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:05

Miika Nousiainen. Četba na pokračování. Překlad Jitka Hanušová. Připravila Kristýna Franková. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkují Jaroslav Plesl, Vasil Fridrich a Apolena Veldová. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 20. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Pozn.: Sami je pohledný muž na prahu čtyřicítky, který ze všeho nejvíc touží po rodině a dětech, ale stále nemůže najít tu pravou polovičku. Jeho kamarád Markus zase zůstal sám se třemi dcerami a představám o harmonické rodině už dávno přestal věřit. Třetí kamarád Pesonen se stará o nemocné, stárnoucí rodiče a kvůli tomu zanedbává svůj osobní život. Samiho sestra Henna se marně pokouší otěhotnět, jejich matka Seija ovdověla a připadá si zbytečná, ale láska má ráda překvapení a přijde až tehdy, kdy ji nikdo nečeká. Finský bestseller s humorem boří všechny stereotypy o partnerství a rodině. (anotace)

Ex libris – Svět studené války 1945-1991 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 14:03

Je studená válka historický pojem, nebo mají pravdu ti, kteří prohlašují, že se opět vrací? Proč vlastně tento konflikt po druhé světové válce vznikl a co bylo jeho podstatou? Na to originálním, často provokativním způsobem odpovídá profesor historie Vladislav Zubok, rodák ze Sovětského svazu dlouhodobě působící na Západě. Jeho kniha Svět studené války 1945-1991 vyšla v roce 2025 jen anglicky. V Ex libris ji představí Ondřej Houska.

Natočeno 2026. Premiéra 20. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Vodník (1988)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové perličky — Přemek @ 11:55

Karel Jaromír Erben. Kantáta na text ze sbírky Kytice. Hudba Pavel Blatný. Hraje Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, řídí Petr Altrichter.

Recituje Petr Haničinec, zpívají Anna Kratochvílová, Anna Barová, Pavel Kamas a Kuhnův smíšený sbor, sbormistr Pavel Kühn.

Snímek z veřejného koncertu 14. 12. 1988 ve Smetanově síni. Premiéra 8. 9. 1989 (Vltava, 15:00 – 15:30 h.). Repríza 12. 9. 1991 v rámci pořadu Soudobá hudba (Vltava, 14:00 h.); 2. 2. 1995 v rámci pořadu Pro Musica – České kantáty posledních let (ČRo 3 Vltava, 10:15 h.); 15. 4. 1998 v rámci pořadu Hudební moderna (ČRo 3 Vltava, 19:05 h.); 28. 7. 1999 v rámci pořadu Hudební moderna (ČRo 3 Vltava, 19:05 h.); 17. 8. 2006 v rámci pořadu Hudební fórum z Brna z nahrávek soudobé hudby 4/5 (ČRo 3 Vltava, 23:15 h.); 17. 4. 2007 v rámci pořadu Soudobá hudba (ČRo 3 Vltava, 1:05 h.); 20. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:43 – 21:15 h.).

Lit.: Štilec, Jiří: Tři koncerty pražských symfoniků. In Hudební rozhledy 3/1989 (11. 1. 1989), s. 117–118 (recenze). – Cit.: (…) Největší pozornost vzbudila pražská premiéra Blatného Vodníka. Určitou diskusi by mohla vyvolat už zvolená literární předloha a nabízí se otázka, zda není určitým anachronismem. Blatný však volí erbenovský text zcela záměrně v návaznosti na svoji předchozí tvorbu inspirovanou tímto autorem (Vrba, Štědrý den, Polednice). Co dnes může tato látka přinést? Kromě návratu k jistotám a matérii, která tvoří jakousi „přírodní nestárnouc) hmotu (ani to není v dnešní neuroticky chaotické době málo), i možnost najít soudobější výklad některých všelidských, trvale platných rovin erbenovského mýtu. Dostatečný prostor i pro soudobého skladatele! Záměrem P. Blatného však nebylo vytvořit originální kontrapozici básnického a hudebního textu, nacházet šokující (expresionistické, existenciální či psychoanalytické) roviny. Dílo naopak zdůrazňuje vazby na předchozí hudební vývoj, snaží se o jakýsi „prvoplánový“ výklad básně, i když není naivisticky tradicionalistické a promítají se do něj výrazové prostředky a postupy hudby dvacátého století, přesněji možná: množina prvků, kterými žije i všední hudební den. Autor pracuje například s dlouhými plochami výrazné tonální stability (úvodní f moll a další místa), ale i s kontrasty v rámci harmonického plánu, užívá různých typů vokálních melodik včetně několikatónových popěvků. Dramatický obraz, který má své aktéry, vypravěče i chór, sleduje velmi přesně dějovou linii Erbenovy básně. Nesnaží se ji příliš ozvláštňovat, autor spíše hudebně podtrhuje místa uzlových dramatických situací. Objevují se i takřka deskriptivní plochy, ale zvolené prostředky nepatří k arzenálu minulosti — jsou soudobé (heterofonní vrstvení hlasů a klastr na vrcholu celé básně i hudebního díla). Blatný docílil maximální sdělnosti a přehlednosti. Podrobná analýza zde pouze letmo naznačených problémů by vyžadovala daleko větší prostor. Posluchačsky ohlas Blatného díla byl značný a velkou měrou se na něm podílely velmi pečlivé a zaujaté výkony všech interpretů. Petr Altrichter je dirigentem, který dokáže koncentrovat pozornost i rozsáhlého aparátu, jeho gesto je přesné a zvukově stavebná představa velmi promyšlená a precizní.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress