Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

25. 1. 2026

Děvčátko Momo a ukradený čas 1/14 (1988)

Filed under: Hajaja — Přemek @ 14:00

Michael Ende. Četba na pokračování. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1988.

Lit.: vl: Děvčátko Momo a ukradený čas. In Rozhlas 16/1988 (4. 4. 1988), s. 14 (článek). – Cit.: Možná jste sl všimli, že Hajaja k vám přichází ještě za světla. Dny se prodlužují, noci zkracují, ale málo platné, od narození nového dne uplyne do jeho skončení vždycky stejná doba — 24 hodin. Kdepak, čas se ošidit nedá! Nemůžeme ho ani špetku přidat, ani ubrat. To jde leda v pohádce. A víte, že jednu takovou má pro vás Hajaja připravenu?

Čtrnáctkrát se setkáte s děvčátkem Momo, s jeho přáteli, ale i s lupiči času, kteří dokáží obrátit svět vzhůru nohama. Dospělí šetří čas, prý aby ho měli víc, ale přitom ho mají stále méně. Honí se, spěchají, hartusí, a v tom shonu si ani nestačí všimnout, že se kamsi vytrácí radost, přátelství a láska. A v okamžiku, kdy se v naší pohádce objeví šediví mužíci, stane se z ušetřeného času čas uloupený. Tihle prapodivní tvorové ho totiž zmrazí a schovají. A co bude pak? Jen spěch a shon, nevraživost a hádky, hodně peněz a málo úsměvu. Kdepak, tohle by se asi nikomu z vás nelíbilo. A nelíbí se to ani maličké Momo, a tak se rozhodne všemu zabránit. 2e nevíte jak? Pak tedy poslouchejte! Ale ne tak hrr frr, jedním uchem tam a druhým ven. Zkuste naslouchat všem těm neuvěřitelným příběhům stejně tak, jako uměla Momo naslouchat lidem. Ono prý takové naslouchání má kouzelnou moc.

Fair play (1979)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:53

Příběhy a vyprávění o ctnostech a nectnostech sportovců a lidí kolem nich. Dokumentární pásmo připravili Karel Malina a Hana Šnajderová. Režie Petr Adler.

Účinkují Milan Mach, Hana Kofránková, Karel Malina, Miroslav Doležal, Michal Pavlata, Jaromír Spal a Jan Vondráček.

Natočeno 1979. Premiéra 18. 1. 1980 (Vltava, 11:30 h.).

Lit.: tom: Fair play. In Rozhlas 3/1980 (7. 1. 1980), s. 4 (článek). – Cit.: Malá moderní encyklopedie uvádí, že »slovo sport pochází z latinského slova disportare, rozptylovali se. Je to činnost založená na organizovaném závodění, soutěžení, snaze po nejvyšším výkonu. Nemá charakter pracovního ani výrobního procesu.«
Při čtení těchto slov nás nutně musí zarazit, jak gumová a neurčitá je tato definice. Podle ní by musely být sportem i středověké rytířské turnaje, i soutěže trubadůrů v přednesu básní. Moderní jazykové slovníky znají dokonce výraz »brát lásku jako sport«, nebo brát »sportovně« špatný prospěch ve škole. Tyto a podobné pojmy však nejsou jen hraním se slovíčky. Odrážejí úskalí, s jakým se sport musí neustále potýkat. Je to — stručně řečeno — stejný rozpor, který se projevoval už ve starověku: rozpor mezi ideály starořecké olympiády a římského cirku. Mezi ideálem člověku usilujícího o harmonii myšlení a pohybu a mezi divákem na gladiátorských hrách, který hledá v cirku vzrušení a zábavu.

Autor myšlenky novodobých olympijských her Pierre de Coubertin v roce 1894 řekl: »… Novodobé olympijské hry se mohou stát školou ušlechtilého myšlení, morální čistoty a psychické energie. Ovšem pod podmínkou, že pojem cti a sportovní nezištnosti se povznese na stejnou výši jako fyzické nadšení.« Avšak proti této ušlechtilé myšlence pracovaly mocné síly, které do sportu pronikaly takřka od začátku: snaha přeměnit jej v obchod či v přehlídku prestiže jednotlivých států, u některých jednotlivců pak snaha vyniknout jakýmkoli způsobem — vždyť vítězství ve sportu mohlo zajistit slávu a peníze, dobré místo, obdiv. Jako protiváhu těmto lákadlům mohli zastánci antických ideálů postavit hodnoty zdánlivě abstraktní: rytířskost a čestnost. A právě tato dvě slova se stala krédem olympijského kongresu roku 1925 v Praze. Tak se vlastně Praha stala kolébkou hnutí Fair play, kterému jsme věnovali tento dramatický dokument o odsouzeníhodných, ale především o příkladných činech sportovců.

Horečka (1979)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 12:40

Emil Feureisl. Příběh ze současného prostředí rovníkové Afriky, kde se odehrává zápas vědců s dosud neznámou epidemii. Režie Jiří Horčička.

Účinkují Vladimír Brabec, Luděk Munzar, Růžena Meruňková, Karel Houska, Svatopluk Skládal, Josef Velda, Bohumil Švarc, Drahomíra Fialková, Bohumila Dolejšová a Vladimír Čech I.

Natočeno 1979. Premiéra 16. 1. 1980 (Praha, 19:15 – 20.15 h.).

Lit.: anonym Horečka. In Rozhlas 3/1980 (7. 1. 1980), s. 4 (článek). – Cit.: Jméno!

Už jsem vám je řekl…

Já myslím pravé jméno!

Ale, přece…

Co jste tady dělal?

Hledal jsem tu ženu, Tomalamu Sale. Někde tady má bydlet.

Kdo?

No ta žena, co ji hledám.

Ach tak. A bydlí zrovna u pošty.

Ano, někde tam.

Tak. Ona bydlí u pošty a vy jste ji tam hledal. A zrovna v tu samou dobu někdo poštu zapálil. To je náhodal A nevšiml jste sl náhodou, kdo to udělal? Byl jste přece u toho!

Náhodou?!

(more…)

Z korporátu do Kambodže (2020)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 9:51

Markéta Oddfish Nešlehová. Dokument.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 11. 2020 (ČRo 2 Praha, 26 min.). Repríza 18. 1. 2026 (ČRo Plus, 14:34 h.; 26 min.).

Lit.: Oddfish Nešlehová, Markéta: Z korporátu do Kambodže. Za sny se dá jít skoro na druhý konec světa. In web ČRo Plus, 18. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cestovali do Vietnamu, zastavili se v Angkoru a v Kambodži už jednou nohou zůstali. Změnila jim pohled na svět, na práci, na život a na jeho smysl.

Na Kambodžu má většina českých cestovatelů jasný názor: buď jednoznačné ANO, anebo NE. Ano, líbí i s chlupama, ne, nelíbí, vyhněte se.

S Davidem Pavlem a Klárou Dohnalovou nás spojilo jednoznačné kambodžské ano, se vším, co ke Kambodži náleží. S tím, čemu se dá říct národní povaha. S pocitem, když se člověk vrátí do Čech, a pak se zase těší zpátky. S touhou Kambodži pomoci i s touhou spojit s ní svůj život. Třeba pokusit se postavit školu…. (…)

Ve stínu – Miliardář postavil hotel na cizím a zve hosty na léto. Bude ale spíš bourat (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 9:30

Firma miliardáře Pavla Sehnala nedávno v pražských Letňanech dostavěla nový hotel. Nájem pozemku ale brzy vyprší. Co se stane pak? Připravil Jiří Kubík. Střih, sound design David Kaiser. Režie Jiří Marek.

Hovoří redaktorka Iva Pacnerová, právník Štěpán Ciprýn, letňanský zastupitel David Červenka, místostarosta Letňan Ondřej Lněnička, mluvčí ministerstva financí Filip Běhal a další.

Natočeno 2026. Webová premiéra 25. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 7:30 h.; 20 min.).

Lit.: Kubík, Jiří: Miliardář postavil hotel na cizím a zve hosty na léto. Bude ale spíš bourat. In web Seznam Zprávy, 25. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pražských Letňanech nedávno vyrostl nový hotel miliardáře Pavla Sehnala. Stojí na státním pozemku a nájem vyprší na konci března. Modulární stavba se tedy zřejmě bude muset brzy rozebrat. Recepce ale dál nabízí lidem ubytování.

„Nedovedu si představit, že bych investoval takové ohromné prostředky na stavbu na pozemku, kdy už tam nebudu v nájmu,“ diví se letňanský zastupitel David Červenka.

Právě on a jeho spolek Náš domov Letňany začali loni na jaře zkoumat, co se ve čtvrti v těsné blízkosti tamního výstaviště buduje. (…)

24. 1. 2026

Brněnská jedenáctka – Čínské lázně: Tučná pokuta za nesplněný slib (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 21:05

Připravili Tomáš Kremr a Marie Bílková.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 16. 1. 2026 (ČRo Brno, 12 min.).

Lit.: Bílková, Marie – Kremr, Tomáš: Čínské lázně: Tučná pokuta za nesplněný slib. In web ČRo Brno, 16. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Měl to být velký čínský lázeňský komplex 30 minut autem od Brna. Zatím je to nesplněný slib s hrozící až stamilionovou pokutou. Brněnská jedenáctka zjišťovala, jakou naději má dlouholetý projekt, který řešili všichni jihomoravští hejtmani. Další téma je rostoucí zájem o zvěřinu z brněnských lesů. Odškodnění pro muže z Bosonoh, který se soudil kvůli hluku z dopravy. A návrat jediné nonstop lékárny v kraji.

Brněnská jedenáctka – Pstruhová patrola a stoletá litina. Hlavní trubky pro Brno čekají zásadní změny (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 21:00

Březovské vodovody čeká zřejmě největší proměna za dobu jejich existence. Vydejte se do podzemí v nové B11! Připravili Tomáš Kremr a Marie Bílková.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 9. 1. 2026 (ČRo Brno, 12 min.).

Lit.: Bílková, Marie – Kremr, Tomáš: Pstruhová patrola a stoletá litina. Hlavní trubky pro Brno čekají zásadní změny. In web ČRo Brno, 9. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bez těchto trubek by Brno nemohlo fungovat. Březovské vodovody čeká zřejmě největší proměna za dobu jejich existence. Vydejte se do vzdáleného podzemí v nové Brněnské jedenáctce. Uslyšíte taky o nové brněnské poctě pro britskou královnu Alžbětu II. Poradíme, jak v tuhých mrazech pomoct lidem bez domova. V které městské části se bude rodit nejvíc dětí? A poslechněte si i to, co policie vytýká silničářům, kteří v Brně opravují matku křižovatek.

Brněnská jedenáctka – Jak se změní Brno v roce 2026? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 20:56

Prozradíme, co se v Brně chytá v roce 2026. Připravili Tomáš Kremr a Marie Bílková.

Připravilo Brno v roce 2025. Premiéra 2. 1. 2026 (ČRo Brno, 13 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš – Bílková, Marie: Jak se změní Brno v roce 2026? In web ČRo Brno, 2. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pro Brno bude rok 2026 rokem budovatelským – aspoň tak to vypadá podle slibů politiků a šéfů městských firem. Co se má postavit, otevřít nebo rozkopat? A bude se nakonec hokejová Kometa stěhovat do nové arény na výstavišti? Marie s Tomášem probírají ty největší plány a akce, které se v Brně mají v letošním roce stát. Tomáš se těší na koncert Anastacii a Marie se omlouvá všem fanouškům extrémního metalu.

Brněnská jedenáctka – Brno píše do Prahy: Nezastavujte nové nádraží! (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 20:52

Připravili Tomáš Kremr a Marie Bílková.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 23. 1. 2026 (ČRo Brno, 10:15 h.; 12 min.).

Lit.: Kremr, Tomáš – Bílková, Marie: Brno píše do Prahy: Nezastavujte nové nádraží! In web ČRo Brno, 23. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Brno už bourá a staví, aby si nachystalo území na nové hlavní nádraží u řeky Svratky. Jenže na něj pořád nejsou peníze. Vedení města i Jihomoravského kraje se obrátilo na ministra dopravy: obávají se, že stát chce miliardový projekt zastavit. A zatím jim to nikdo nevyvrátil. Co bude dál? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako léčba depresí onkologických pacientů pomocí psychedelik. Velký návrat Dědictví do kin. A brněnská podpora Užhorodu.

Má duše odejde v sen, jemuž konce není (2026)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 20:46

Pásmo věnované Jiřímu Karáskovi ze Lvovic připravil Zdeněk Grmolec. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 24. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 -18:00 h.; 20 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Už se vám stýská po letních procházkách po lese? Nebo raději lyžujete na horských svazích? In web ČRo Brno 24. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) Takový Jiří Karásek ze Lvovic (1871-1951), to už je dekadentní zjev. Jak píše Zdeněk Grmolec: „Narodil se do doby, kterou F. X. Šalda nazval dobou soumračnou, vyprahlou a zoufalou.“ Ve vzpomínkách se Karásek vrací ke chvílím, kdy se procházel Valdštejnskou ulicí na Malé Straně v Praze a sledoval „šerý smutek oken zazděných“. Jeho první sbírka, vydaná v roce 1894, se jmenuje Zazděná okna.

Karáskovy další procházky prý byly za Smíchov, do zdivočelé partie opuštěné zahrady, kde byla skála s tmavým otvorem. Tam zbásnil svou druhou sbírku Sodoma.

Karásek psal i o květinách. Ale dekadentní procházky po lese vypadaly jinak než u romantiků. Co o tom soudí umělá inteligence? – Pokud se prý dekadent vydal do lesa, bylo to za šera nebo v noci (sluneční jas považoval za vulgární), s knihou a v rukavičkách (pobyt v lese byl pro něj intelektuální rituál) – a to proto, aby hledal ticho. Pro dekadenty byla prý krajina především zrcadlem jejich vlastního vnitřního rozvratu. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress