Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

2. 3. 2026

Historie Plus – Podsvětí devadesátek 1/4 (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 0:03

Připravila Bronislava Janečková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 7. 2. 2026, 4. dílu 28. 2. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.). Repríza 1. dílu 20. 8. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Návraty časem a Devadesátkové léto na Plusu!

Lit.: Janečková, Bronislava – Kindlová, Veronika: Podsvětí devadesátek: Mrázek, Běla, Polgári a Markovič. Zločinci, policisté a nový svět po sametové revoluci. In web ČRo Plus, 28. 2. 2026 (článek). – Cit.: U příležitosti 20. výročí od zavraždění jedné z hlav porevoluční mafie Františka Mrázka se ve speciální sérii Historie Plus ohlédneme za světem zločinu v 90. letech. Pád komunistického režimu a transformace společnosti po roce 1989 byl zlomem také pro podsvětí. (…)

„Po tý revoluci, než se to překlenulo, tak trpěl i můj muž. Protože on byl osobnost, ale najednou nebyl nic,“ vzpomíná v sérii Podsvětí devadesátek Marie Bělová, manželka Antonína Běly, jednoho z kápů podsvětí.

Před revolucí organizoval veksláky, šmelil s falešnými šperky a podobně. O tom, jak se z něj po pádu režimu stala výrazná osobnost organizovaného zločinu a učitel Františka Mrázka, vypráví první díl série.

Ve druhém si povídáme o vraždách mafiánů. Zatímco Běla byl v roce 1996 rozstřílen mnoha ranami jako románový Sony Corleone, František Mrázek byl zavražděn jedinou přesnou ranou. Pachatele obou vražd se dodnes nepodařilo vypátrat.

Sametová revoluce se výrazně dotkla vězňů. Na začátku roku 1990 nový československý prezident vyhlásil rozsáhlou amnestii. Na pachatele nejtěžších zločinů se ovšem nevztahovala. V březnu 1990 proto ve slovenské věznici Leopoldov vypukla vzpoura těchto vězňů, která je pokládána za největší vězeňskou vzpoura v bývalém Československu. Vypráví o ní třetí díl.

Ten poslední je věnován hlavním protivníkům hrdinů dílů předchozích – policistům. Období po sametové revoluci bylo pro bezpečnostní složky velmi náročné. Musely se vyrovnávat jednak s novými typy kriminality, s jejím nebývalým nárůstem a zároveň s despektem a nedůvěrou ze strany občanů, kteří si policisty stále spojovali s minulým režimem.

1. 3. 2026

Pocta Vítu Slívovi (2026)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 23:52

Radek Štěpánek. Pásmo. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 28. 2. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 21 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pocta dvěma brněnským doyenům – prozaikovi Jiřímu Kratochvilovi a básníkovi Vítu Slívovi. In web ČRo Brno, 28. 2. 2026 (článek). – Cit.: (…) Doyen brněnské poezie Vít Slíva je v Zelném rynku zastoupen svou poezií. K tomu, aby svému básnickému kolegovi popřáli k 75. narozeninám, přizval Radek Štěpánek k sobě ještě dalších devět básníků (přesněji osm básníků a jednu básnířku). A ti v roli čtenářů a současně básníkových přátel vybrali ze Slívova díla verše, které jsou jim blízké a které také komentují. Režie pásma se ujal Radim Nejedlý. (…)

Anatomie přizpůsobení (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 23:50

Jiří Kratochvil. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 28. 2. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pocta dvěma brněnským doyenům – prozaikovi Jiřímu Kratochvilovi a básníkovi Vítu Slívovi. In web ČRo Brno, 28. 2. 2026 (článek). – Cit.: (…) Označení „doyen“ se většinou používá pro nejstaršího reprezentanta určitého oboru. Od kolika let už tedy člověk může být doyenem? Takhle otázka nestojí. Můžeme se podívat třeba do Ottova slovníku naučného z přelomu 19. a 20. století, kde se píše, že „doyen“ (čteme: doajen) je „nejstarší věkem nebo první důstojností člen nějakého sboru, jenž jej při slavnostních příležitostech zastupuje“. Podle Wikipedie to může být označení pro „vůdčí osobnost nějakého vědeckého nebo uměleckého oboru, hudebního žánru apod.“

A tak se nám v posledním únorovém vydání magazínu Zelný rynk v roce 2026 sešli doyen brněnské prózy Jiří Kratochvil (narozený 4. ledna 1940) a doyen brněnské poezie Vít Slíva (narozený 11. ledna 1951).

Jiří Kratochvil je tu zastoupen fejetonem s názvem Anatomie přizpůsobení. Ten je úvahou o „řemesle spisovatele“. Tím je prý podle Ernesta Hemingwaye pravda. „Jenže jsou příběhy způsobilé vyslovit pravdu?“ ptá se Kratochvil. A upozorňuje, že odedávna tu také byli spisovatelé, „co mocipánům slouží, posluhují“. A co je ještě horší: brzy prý už ani žádní spisovatelé nebudou – a zůstanou jen scenáristé.

(A chci ještě upozornit na knižní rozhovor Moniky Rychlíkové s Jiřím Kratochvilem, který pod názvem Vyprávět, abych mohl žít vydalo nakladatelství Větrné mlýny.) (…)

Dobré dopoledne s ČRo Brno – Eva Lustigová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:34

Připravila Sandra Silná.

Hovoří spisovatelka a dokumentaristka Eva Lustigová.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 26. 2. 2026 (ČRo Brno, 28 min.).

Lit.: Silná, Sandra: Eva Lustigová: Arnošt byl úžasný optimista, i když byl zároveň nejsmutnějším člověkem na světě, když psal. In web ČRo Brno, 26. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel Arnošt Lustig by se letos dožil 100 let. Jeho odkaz rozvíjí v rámci nadace Arnošta Lustiga jeho dcera Eva, dokumentaristka a spisovatelka žijící střídavě v Praze a Ženevě. „Pořád pokračuji s tím kočovným stylem života. Kořeny mám v Česku a mám je taky v Izraeli,“ říká. Jaký zájem je o odkaz Arnošta Lustiga v jiných zemích? Jaké jsou její rané vzpomínky na otce, o kterém mluví jako o Arnoštovi? Které Lustigovy scénáře a knihy by stály za zfilmování?

Noční Mikrofórum – Ondřej Smeykal (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:29


Host: Ondřej Smeykal, hráč na didgeridoo. Má hra na tento exotický nástroj i zdravotní a terapeutické benefity? Může didgeridoo zpívat? A co je to nekonečný dech? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 3. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Téma Plus – Vesmírný závod. Od studené války k éře miliardářů (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 23:19

Jak se dobývání vesmíru proměnilo po roce 1990, kdy na scénu vstoupily soukromé společnosti? Proč se do popředí zájmu dostal Mars, a jak podpořit zájem mladých lidí o vesmír? Připravili Radim Štícha a František Šedivý.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 53 min.).

Lit.: Štícha, Radim – Šedivý, František: Vesmírný závod. Od studené války k éře miliardářů. Jak se mění dobývání kosmu i role Česka? In web ČRo Plus, 28. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve druhé polovině 20. století se vesmír stal jedním z hlavních bojišť studené války, kde Spojené státy a Sovětský svaz soupeřily o technologickou prestiž, ideologickou převahu i symbolická prvenství. Vesmírný závod měl světu ukázat, kdo dokáže posunout hranice lidských možností dál než soupeř. 

Jak se toto soupeření proměnilo v éru, kdy do vesmíru vstupují soukromé firmy, miliardáři i turisté? A jakou roli dnes mohou hrát menší státy, například Česká republika? Nejen těmto otázkám se věnuje pořad Téma Plus o dobývání vesmíru. (…)

Priezračné veci (Průzračné věci, 2017)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Přemek @ 23:16

Vladimír Nabokov. Literární pásmo o knize amerického autora. Scénář Vladimír Hanuliak. Překlad Otakar Korřínek. Zvukový mistr Rudolf Fritzmann. Hudební dramaturgie Zuzana Jurišová. Redaktor a režie Pavol Náter.

Účinkují Alfréd Swann a Oľga Solárová.

Natočeno 2017. Repríza 1. 3. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 27 min.).

Host Radiožurnálu – Martina Koziar Vašáková (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:59

Hostem je Martina Koziar Vašáková. Česko je jednou z mála zemí v Evropě, kde už čtvrtým rokem funguje screeningový program časného záchytu rakoviny plic. Jak je úspěšný? Kolika lidem dokázal pomoct? Proč bychom i k plicnímu lékaři měli chodit na pravidelné prohlídky? A co pro ni a pro celý obor znamená, že se umístila v 50 TOP nejlepších lékařů, který sestavuje časopis Forbes Česko? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. 3. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Modrá lampa (1955)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 12:27

Jacob a Wilhelm Grimmové. Německá lidová pohádka. Dramatizace Marie Náhlíková. Hudba Jaromír Dlouhý. Režie Elena Bauerová. Dramaturgie Emília Drugová. Zvuk Július Loderer, Radka Sekerášová.

Osoby a obsazení: Martin, vysloužilý voják (Ján Kramár), vypravěč (Rudolf Thrún), trpaslík (Ivan Krivosudský), král (Vladimír Kostovič), princezna (Eva Dulková), čarodějnice (Mária Hájková), soudci (Ján Koštial, Jozef Cút), voják (Milan Hrabinský).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1955. Repríza 27. 2. – 5. 3. 2026 (SRo Rádio Junior, 33 min.) k 240. výročí narození Wilhelma Grimma.

Pozn.: Hlavným hrdinom príbehu je vyslúžilý vojak Martin (Ján Kramár), ktorého kráľ (Vladimír Kostovič) po vernej službe v jeho armáde vyženie bez poďakovania a bez odmeny. Z Martina už nemá žiaden osoh a dlhoročnú obetu v jeho službách si neváži. Neborák Martin navyše natrafí na starú čarodejnicu (Mária Hájková), ktorá mu prisľúbi nocľah, ak splní jej úlohu. Striga potrebuje, aby jej Martin vytiahol zo studne stratený lampáš s nekonečným modrým plameňom. Zákerná bosorka však nemala v úmysle Martina zo studne vytiahnuť. V modrom svetielku ale prebýva trpaslík (Ivan Krivosudský), ktorý plní želania, a Martin na to včas príde… Ako neborák veterán naloží so svojím náhlym šťastím, sa dozvieme v príbehu, ktorý podľa ľudovej rozprávky zo zbierky nemeckých bratov Grimmovcov napísala Mária Náhliková. (anotace)

Modrá lampa (1956)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 12:23

Jacob a Wilhelm Grimmové. Pohádka. Dramatizace Marie Náhlíková. Hudba Vilém Prokop Mlejnek. Režie Věra Frühaufová – Kovaříčková.

Premiéra 19. 2. 1956 (Praha I – Praha III, 13:20 h.). Repríza 11. 10. 1959 (Praha I – Praha III, 13:17 h.). v cyklu Pohádka pro děti.

Pozn.: Poslechněte si, děti, Grimmovu pohádku „Modrá lampa“ o vysloužilém vojáku Martinovi, kterému nevděk královský připravil mnohou trpkou chvíli. Kouzelná modrá lampa a dobré srdce člověka však pomohou Martinovi z nesnází a dovedou nedělní pohádku ke šťastnému konci. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress