Jiří Kratochvil. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 28. 2. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 7 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Pocta dvěma brněnským doyenům – prozaikovi Jiřímu Kratochvilovi a básníkovi Vítu Slívovi. In web ČRo Brno, 28. 2. 2026 (článek). – Cit.: (…) Označení „doyen“ se většinou používá pro nejstaršího reprezentanta určitého oboru. Od kolika let už tedy člověk může být doyenem? Takhle otázka nestojí. Můžeme se podívat třeba do Ottova slovníku naučného z přelomu 19. a 20. století, kde se píše, že „doyen“ (čteme: doajen) je „nejstarší věkem nebo první důstojností člen nějakého sboru, jenž jej při slavnostních příležitostech zastupuje“. Podle Wikipedie to může být označení pro „vůdčí osobnost nějakého vědeckého nebo uměleckého oboru, hudebního žánru apod.“
A tak se nám v posledním únorovém vydání magazínu Zelný rynk v roce 2026 sešli doyen brněnské prózy Jiří Kratochvil (narozený 4. ledna 1940) a doyen brněnské poezie Vít Slíva (narozený 11. ledna 1951).
Jiří Kratochvil je tu zastoupen fejetonem s názvem Anatomie přizpůsobení. Ten je úvahou o „řemesle spisovatele“. Tím je prý podle Ernesta Hemingwaye pravda. „Jenže jsou příběhy způsobilé vyslovit pravdu?“ ptá se Kratochvil. A upozorňuje, že odedávna tu také byli spisovatelé, „co mocipánům slouží, posluhují“. A co je ještě horší: brzy prý už ani žádní spisovatelé nebudou – a zůstanou jen scenáristé.
(A chci ještě upozornit na knižní rozhovor Moniky Rychlíkové s Jiřím Kratochvilem, který pod názvem Vyprávět, abych mohl žít vydalo nakladatelství Větrné mlýny.) (…)