Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 4. 2026

Ranní Plus – Nový premiér Magyar, spor Macinka vs. Pavel a summit NATO (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:30

Jak chce vládnout příští maďarský premiér Péter Magyar? Co znamená volební porážka premiéra Viktora Orbána pro Evropskou unii? Jak se premiér Andrej Babiš postaví ke sporu o to, kdo by měl zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře? Moderují Martina Mašková a Lukáš Matoška.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 4. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Vizitka – Martin Donutil (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:05

Martin Donutil, herec. Je jedním z herců, kteří spolu s Vandou Hybnerovou v nové inscenaci Funerál s humorem a nadsázkou nahlíží pohřební ceremoniál. Původně vážné téma se na jevišti mění v kabaretní průvod, který si pohrává s představami o důstojném rozloučení i s tím, co všechno jsme ochotni brát smrtelně vážně. Co všechno si může divadlo dovolit v tématu smrti? V čem může být i poslední rozloučení – alespoň na jevišti – osvobozující zkušeností? A jak se mu daří na volné noze a po odchodu z angažmá v Městských divadlech pražských? Ptá se Karolína Koubová.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 20. 6. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).

Čtyřicetiny časopisu Veronica (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:38

Rozhovor o časopise Veronica připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Bohdana Fabianová a Miroslav Kundrata.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 11. 4. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 23 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Časopis pro ochranu přírody a krajiny Veronica slaví čtyřicátiny a klade si otázky, jak dál. In web ČRo Brno, 11. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) O lidech kolem environmentálně-kulturního časopisu pro ochranu přírody a krajiny Veronica by se dalo říct, že jsou to „spravedliví mezi našinci“. Práva přírody včetně ostatních živočišných druhů (ale i člověka) tito lidé hájí už více než čtyřicet let. Právě proto ještě v dobách disentu před listopadem 1989 začal vycházet i časopis, jemuž dali jeho zakladatelé nezvalovský název Veronica, tj. Rozrazil: „Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil…“ Aby jako zprvu bulletin ochránců přírody mohl zveřejňovat problémy a úvahy o jejich řešení tak, jak se tehdy v oficiální sféře nesmělo.

Začátky nebyly vůbec snadné – vypráví o tom spoluzakladatel časopisu a jeho někdejší šéfredaktor Miroslav Kundrata. A současná šéfredaktorka Bohdana Fabianová spolu s ním hovoří nejen o „otcích zakladatelích“, ale také o umělcích (výtvarnících, esejistech, básnících), kteří na jednotlivých číslech či celých ročnících časopisu za těch čtyřicet let spolupracovali.

Co s časopisem dál v digitální éře? Zatím jej drží hlavně předplatitelé a široká komunita kolem časopisu, Nadace Veronica i Centra Veronica Hostětín. Převezme časopis nová generace a bude po svém překonávat úskalí současné společensko-politické situace? (…)

Našinec mezi spravedlivými (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 10:36

Milan Mundier. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 11. 4. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 9 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Časopis pro ochranu přírody a krajiny Veronica slaví čtyřicátiny a klade si otázky, jak dál. In web ČRo Brno, 11. 4. 2026 (článek). – Cit.: (…) Ve fejetonu se Milan Mundier zamýšlí nad tím, po kom je vlastně pojmenována zastávka tramvaje číslo 1 Ečerova v Brně-Bystrci. Kdo byl Bohuslav Ečer? Asi o tom v běžných dnech moc nedumáme – jací hrdinové a hrdinky jsou za názvy tramvajových zastávek. A je to škoda.

Bohuslava Ečera nazval Mundier „našincem mezi spravedlivými“. Proč? To si poslechněte v našem audiu. Prozradím, že Ečerova činnost se vztahuje k mezinárodnímu vojenskému tribunálu, který v listopadu 1945 začal pracovat v Norimberku. (…)

Vinohradská 12 – Vláda vs. Hrad: Kdo pojede na summit? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 8:14

Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tereza Velebilová. Sound design Johann Foss. Hudba Martin Hůla.

Hovoří ústavní právnička Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity v Brně.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:10 h.; 23 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Cestu na summit NATO může řešit i Ústavní soud. Právnička doufá, že politici odloží ega. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pavel chce jet s Babišem, Babiš říká, že pojede s Macinkou a Macinka odmítá jet s Pavlem. Vláda se s Hradem přetahuje o cestu na summit NATO. Kdo je v právu? A kdo tenhle rébus vyřeší? Téma pro ústavní právničku Marii Zámečníkovou z Masarykovy univerzity v Brně. (…)

5:59 – Lidé opět u Měsíce. Co ukázala rekordní mise (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 8:11

Připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Matěj Válek, Dominika Kubištová. Sound design Ursula Sereghy. Hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, Facebook – NASA (@NASA), YouTube – NASA (@NASA).

Hovoří populizátor vědy Jan Lukačevič.

Natočeno 2026. Webová premiéra 13. 4. 2026 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Paradox obletu Měsíce. Rekordní mise bude úspěšná, když se na ni zapomene. In web Seznam Zprávy, 13. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vesmírná odysea čtyřčlenné posádky k Měsíci a zase zpátky naředila často velmi chmurné zprávy, které dnešní svět nabízí. Mise Artemis II měla svá rizika, po bezmála desetidenním putování a bezpečném návratu ale napsala pozitivní tečku. Co ukázala o dalších vesmírných vyhlídkách lidstva? (…)

Více než milion překonaných kilometrů, čtyřčlenná posádka a necelých 10 metrů krychlových obyvatelného prostoru. Ale také například tisíce pořízených fotografií. A především – ověření, že „to jde“. To jsou jen některé z parametrů rekordní mise Artemis II, z níž se astronauti po téměř desetidenním letu v lodi Orion před víkendem vrátili na Zemi.

A byl to podle všeho bezpečný návrat, završený úsměvy velitele mise Reida Wisemana, pilota Viktora Glovera, specialistky mise Christiny Kochové a dalšího specialisty mise Jeremyho Hansena poté, co záchranné týmy NASA a amerického námořnictva vyzvedly posádku z hladiny Tichého oceánu. (…)

12. 4. 2026

Vojta Náprstek: vlastenec, sběratel, mecenáš 1/10 (2026)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 21:47

Milena Secká. Při příležitosti 200. výročí narození Vojty Náprstka (1826-1894) připravila Alena Blažejovská. Zvuková spolupráce Antonín Kánský. Režie Hana Mikolášková.

Účinkují Kateřina Veselá, Michal Bumbálek, Pavel Čeněk Vaculík, Jiří Mach a Šárka Šildová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 12. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: Díl první: Vojtovo dětství a studia. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl druhý: Revoluční rok 1848. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl třetí: New York a Millwaukee. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl čtvrtý: Mecenáš Musea království českého. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl pátý: Náprstkova knihovna. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl šestý: Práce pro blaho druhých. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl sedmý: Založení Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl osmý: Zákaz činnosti a konec Amerického klubu dam. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl devátý: České průmyslové muzeum. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Díl desátý: Komunální politik a Gotha. Kniha předkládá barvitý život muže, který se zapojil do revolučních bouří v roce 1848, utekl do Ameriky a po návratu ovlivnil mnoho oblastí života Čechů.

Lit.: Blažejovská, Alena: Příběh Čecha, který nás naučil být moderní. Secká: Vojta Náprstek, vlastenec, sběratel, mecenáš. In web ČRo Plus, 12. 4. 2026 (článek). – Cit.: Byl to Vojtěch Náprstek, kdo v české kotlině založil, vynalezl nebo prosadil téměř vše, co dnes považujeme za samozřejmost – od techniky po sociální reformy. Ukázal Praze, jak se žije moderně. Naučil ji, že pokrok začíná u dobře fungující domácnosti, vyžaduje otevřenou mysl a končí až za hranicemi české kotliny. Bojoval s rigiditou úřadů, dovážel do Prahy novinky, prosazoval, stavěl, organizoval, řídil a učil. Poslechněte si příběh výjimečného muže z pera Mileny Secké.

Vojtěch Náprstek (1826–1894) se narodil jako Adalbert Fingerhut v rodinném domě U Halánků, kde vyrůstal mezi pivovarskými sudy a rázovitou pražskou společností.

Už během studií ve Vídni se projevila jeho neklidná nátura, která ho v bouřlivém roce 1848 dovedla až na barikády.  Po porážce revoluce následoval bleskový ústup – nikoliv však do ústraní, ale rovnou do Ameriky.

Nebyl tam však sám, doprovázela ho jeho láska, herečka Kateřina Krákorová. Tento vztah se však stal trnem v oku jeho matce v Praze, která synovi v exilu přestala posílat peníze i dopisy.  Vojta se tak v USA musel probíjet jako pomocný tesař, dělník na stavbách, a dokonce i jako podomní kolportér knih a novin.

Nakonec si v Milwaukee otevřel vlastní knihkupectví s čítárnou, které se stalo centrem tamních krajanů a kde si poprvé vyzkoušel roli osvětového organizátora.

Noční Mikrofórum – František Adámek (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:44

Host: František Adámek, zakladatel záchranné stanice dravců a sov. Kdy se nechal okouzlit světem těchto ptáků? Co nejvíc potřebují české sovy? A proč je dobré lidem neustále připomínat to, jak se mají chovat k divokým zvířatům? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2026. Premiéra 12. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Příběhy 20. století – Lubomír Dohnal (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 21:42

Lubomír Dohnal se narodil před 2. světovou válkou v nábožensky smíšeném manželství. Maminka byla židovského původu a zemřela ve vyhlazovacím táboře Sobibor a s ní i většina její rodiny. Odmítavý postoj ke komunistickému režimu v něm postupně uzrál na konci padesátých let. Pravidelně se setkával se šikanou ze strany Státní bezpečnosti. V roce 1977 podepsal i s manželkou Blankou Chartu a následujícího roku s dcerou odjeli bez jakéhokoli připraveného zázemí do Vídně. Usadili se v Mnichově.

Natočeno 2026. Premiéra 12. 4. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Dinosauři v ulicích (2026)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 20:45

Současná poezie USA ze stejnojmenné antologie. Překlad Milan Děžinský, Thea Radka Harrys, Daniela Theinová, Jan Zikmund a Martin Světlík. Připravil Martin Světlík. Režie Jakub Doubrava.

Natočeno 2026. Premiéra 12. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Světlík, Martin: Dinosauři v ulicích. Současná poezie USA ze stejnojmenné antologie. In web ČRo 3 Vltava, 12. 4. 2026 (článek). – Cit.: Po dlouhých desetiletích bez reprezentativní antologie poezie Spojených států amerických vyšla v roce 2025 sbírka Dinosauři v ulicích, která představuje tři generace současných amerických básníků a básnířek. (…)

Její editor Jan Zikmund představuje pestrý výběr poetik a stylů v poezii vzniklé od osmdesátých let dvacátého století do současnosti. Mezi autory nechybí nositelé Pulitzerovy ceny jako Kay Ryan či Franz Wright.

Vedle spirituality nebo introspekce nabízí tematickou šíři sahající až k politickým tématům nebo zkušenostem potomků imigrantů jako u Ady Limón. Pestrost jednotlivých poloh zohlednil anglista Martin Světlík v předkládaném rozhlasovém výboru.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress