Marie Iljašenko. Očima opomíjených tvorů. Ze třetí řadové sbírky básnířky s ukrajinsko-polsko-českými kořeny připravila a režii má Zuzana Burianová.
Účinkuje Barbora Šupová.
Natočeno 2026. Premiéra 19. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.) v cyklu Svět poezie.
Hostem je Kamila Procházková, odbornice na divoké byliny. Co všechno se dá uvařit z květů planých rostlin? A jak divoký česnek, sedmikráska, levandule, popenec nebo mařinka dokážou roztančit naši kuchyni a chuťové pohárky? Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 19. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Český rozhlas Plus se volně inspiruje námětem autorské divadelní hry Služebnictvo režiséra Wayna Jordana, kterou aktuálně uvádí Dejvické divadlo v Kulturní stanici Galaxie. Inscenace rozehrává humornou formou otázku loajality i manipulace, ambice a závislosti. Jak se bránit manipulacím? Existují červené signály, na co si dát pozor? Jak posílit společenskou odolnost vůči manipulátorům? Poslechněte si záznam z veřejné debaty z cyklu Ctnosti a neřesti, která vznikla v Kavárně Dejvického divadla. Moderuje Renata Kalenská.
Hovoří herečka Klára Melíšková, mediální teoretička Lenka Vochocová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček.
Natočeno 14. 4. 2026 (kavárna Dejvického divadla). Premiéra 19. 4. 2026 (ČRo Plus, 10:07 h.; 54 min.).
Lit.: Lorencová, Natálie: Z jeviště do veřejné debaty. Plus a Dejvické divadlo pokračují v cyklu Ctnosti a neřesti. In web ČRo Plus, 10. 4. 2026 (článek). – Cit.: Český rozhlas Plus a Dejvické divadlo propojují divadelní náměty s veřejnými debatami o palčivých společenských tématech. Ve společném cyklu Ctnosti a neřesti hledají odpovědi na otázky úzce vázané k tématům nově uváděných inscenací.
Co formuje lidské chování i dnešní společnost? Odpovědi hledají v diskusích s odborníky, umělci i veřejností. Další z debat se 14. dubna od 19 hodin v Kavárně Dejvického divadla zaměří na téma manipulace. (…)
Nakolik jsme svázáni společenskými konvencemi a očekáváním okolí? Jakou moc mají gesta, rituály nebo fráze? Co ovlivňuje utváření identity každého z nás?
Moderátorka, novinářka Renata Kalenská přivítá herečku Kláru Melíškovou, mediální teoretičku Lenku Vochocovou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Jiřího Horáčka na veřejném natáčení debaty z cyklu Ctnosti a neřesti.
V diskusi zaměří pozornost na témata manipulace a mechanismů moci z pohledu psychologie, mediálních studií, filosofie a umění.
Český rozhlas Plus se volně inspiruje námětem nové inscenace režiséra Wayna Jordana Služebnictvo, která rozehrává otázku loajality i manipulace, ambice a závislosti tam, kde se lidé potkávají v předem daném uspořádání. (…)
Lit.: jud – Kalenská, Renata: „Chci, abyste mě viděli jinak.“ Melíšková, Horáček a Vochocová o tom, jak snadné je s lidmi manipulovat. In web ČRo Plus, 19. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jsme v běžném životě tak trochu herci? Manipulace je přirozenou součástí lidského chování, rozpoznat jí je ale mnohdy složité. „Jakmile je vztah s druhým člověkem z jakéhokoli důvodu nevyrovnaný, otevírá to prostor. To je ta chvíle, kdy se začíná manipulovat,“ poukazuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Jiří Horáček. V debatě z cyklu Ctnosti a neřesti se potkává s herečkou Klárou Melíškovou a mediální teoretičkou Lenkou Vochocovou. Moderuje Renata Kalenská. (…)
„Přestože jsem herečka a dalo by se říct, že třeba manipulujeme s diváky, tak se snažím jít cestou hledání opravdovosti,“ zamýšlí se v debatě, kterou společně pořádají Český rozhlas Plus a Dejvické divadlo, Melíšková, která účinkuje ve hře Služebnictvo.
Psychiatr Horáček definuje manipulaci jako snahu ovlivnit druhého člověka nikoli v jeho, ale ve svůj vlastní prospěch. Manipulace je podle něj spjatá s rozvojem lidských společností.
„Teorie sociálního mozku říká, že naši předkové žili v malých skupinách po několika desítkách členů. Postupně se zvětšovaly skupiny a zvětšoval se i lidský mozek. A jak se začal zvětšovat, tak docházelo k tomu, že člověk začal reflektovat svoje bližní, a to v několika cyklech. Ten první: Já vás vidím. Druhý: Já vím, že vy vidíte mě. A třetí cyklus: Chci, abyste mě viděli jinak. To vyžaduje jistou velikost mozku a k tomu došlo před 100 tisíci lety,“ vysvětluje vědec a dodává:
„Bohužel všichni trochu manipulujeme, protože je to vlastně lidská přirozenost.“ (…)
Michal Mareš a Pavel P. Novotný z Hospodářek probírají zákulísí českého businesu.
Natočeno 2025-2026. Webová premiéra 1. dílu 8. 10. 2025 (Hospodářské noviny, 15:41 h.; 47 min.).
Lit.: Mareš, Michal – Novotný, Pavel: Nový autorský podcast HN odhaluje fotbalové zákulisí. Jak to bylo se Strnadem v Plzni a jak to bude s Baníkem? In web Hospodářky, 8. 10. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedle výrazných autorských podcastů jako Bruselský diktát, Generační konflikt nebo Money Penny spouští Hospodářské noviny novou podcastovou sérii Moucha na zdi. Redaktoři Michael Mareš a Pavel P. Novotný, kteří se dlouhodobě věnují českému top byznysu a miliardářům, v něm budou rozebírat témata, která hýbou českým byznysem. Nabídnou pohled do zákulisí a přiblíží, jak v něm fungují moc, peníze a vliv, a také občas přidají to, co slyšeli „na trhu“.
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Tea Veseláková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla, Damiana Smetanová.
Hovoří Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy.
Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 18. 4. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.; 26 min.); 2. dílu 25. 4. 2026 (ČRo Plus, 24 min.); 3. dílu 2. 5. 2026 (ČRo Plus); 4. dílu 9. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 5. dílu 16. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 6. dílu 23. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.), 7. dílu 30. 5. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 8. dílu 6. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 9. dílu 13. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.); 10. dílu 20. 6. 2026 (ČRo Plus, 15:34 h.).
Obsah: 1. Fidel Castro – 2. Pinochet – 3. Hitler pampy. Profesionální voják, zabiják, šéf hrůzné argentinské junty – Jorge Rafael Videla. – 4. Poslední evropský diktátor, kámoš Putina – Alexandr Lukašenko. – 5. Generál Francisco Franco, vůdce Španělska, Caudillo de Espaňa. – 6. Komunista Ceausescu. Brutální vládce Rumunska. – 7. Marxista Mugabe. Učitel, revolucionář a diktátor. – 8. Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. – 9. Řezník z Bagdádu, irácký diktátor – Saddám Husajn. – 10. Vládce Damašku – Bašár Asad.
Lit.: Skalický, Matěj: Kluk z plakátu, který se tulí k Moskvě. Castro chtěl svobodnou Kubu, málem ale zažehl třetí světovou. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. 4. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Revolucionář se vším všudy, půl století lídr a trýznitel Kuby – Fidel Castro. Právě o něm je první díl speciální série Vinohradské 12 s názvem KATI o diktátorech s krví na rukou. (…)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát s kastelánem Lukášem Bojčukem na státním hradě Švihov.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Hector Hugh Munro-Saki. Mikrokomedie z viktoriánské Anglie. Překlad František Vrba. Dramatizace Ludmila Engelová a Miloš Novotný. Scénická hudba Zdeněk Šikola. Režie Lída Engelová.
Účinkují Václav Sloup, Svatopluk Beneš, Josef Patočka, Jana Drbohlavová, Jaroslava Adamová, Naďa Konvalinková, Otto Šimánek a Ludmila Engelová.
Připravilo Audiostudio v roce 1990. Premiéra (?) 23. 8. 1991 (Vltava, 22:45 h.; 12 min.) v cyklu Z černého humoru. Repríza 13. 3. 1994 (Ostrava, 18:15 h.); 18. 4. 2026 (ČRo 2 Praha, 13:28 – 13:41 h.) v cyklu Hra na sobotu.
Připravil Vojtěch Bidrman.
Hovoří hlavní projektant Petr Souček.
Natočeno 2026. Premiéra 18. 4. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min.).
Lit.: opa – Bidrman, Vojtěch: Nový most přes Vltavu vsadil na kubismus a bílý beton. „Tvarování je mimořádné,“ říká projektant. In web ČRo 1 Radiožurnál, 18. 4. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Most ukrývá pevnou jízdní dráhu pod asfaltem. Koleje se tak budou moct vyměnit, aniž by se poškodila konstrukce mostu, vysvětluje hlavní projektant Petr Souček.
Přes Vltavu v Praze vede už dvacet osm mostů. Nejnověji i ten Dvorecký, který byl včera slavnostně otevřený a dnes už je v běžném provozu. V dopravní špičce po něm projede až sto autobusů a tramvají za hodinu. Auta na něj ale nesmějí. „Most by je přitom snesl. Hlavní část zatížení tvoří jeho vlastní tíha. Není ale pro ně určený,“ říká hlavní projektant stavby Petr Souček ze společnosti Pontex. Jak náročné projektování bylo? A proč byl použit bílý beton? (…)
Karel Klostermann. Povídka. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.
Čte Pavel Oubram.
Premiéra 16. 7. 2023 (ČRo České Budějovice, 14:05 h.) v cyklu Čtení na neděli ke 100. výročí autorova úmrtí. Repríza 19. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)
Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)
Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)
Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Strýček z nebe. Povídka o „vykutáleném“ strýčkovi, který si uměl zajistit péči a pozornost. In web ČRo České Budějovice, 16. 7. 2023 (článek) – Cit.: Pro peníze se ledaskdo zapře a přemůže… Stále platný námět zpracoval ve svém příběhu „básník Šumavy“, spisovatel Karel Klostermann. U příležitosti 100. výročí autorova úmrtí uvádíme v premiéře rozhlasovou verzi povídky Strýček z nebe.
Příběh z drsného Pošumaví vypráví o stejně drsné touze po penězích a jednom „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu.
Strýček z nebe vyšel poprvé pod názvem Cesta do nebe v časopise Národní obzor v roce 1907. O tři roky později byl text zařazen do povídkové knížky Odyssea soudního sluhy.
Rozhlasovou podobu dostala povídka na jaře 2023 ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. Text načetl herec Jihočeského divadla Pavel Oubram.
„Kdo z těch krajin nepochází, málokdo o nich zvěděl a slýchal. Kamenitá poušť, od světa odloučená, bývalých svých lesů zbavená. Na skalnatých svazích, mezi haldami šedé ruly políčka jako dlaně, obehnaná vysokými hradbami z nanášeného kamení. Roztroušené chaloupky, bídné, chudičké, s polozborcenými šindelovými střechami. Ale v sousedství staří velikáni staré Šumavy, na jihu Boubín a Schreiner, že bys jich rukou dosáhl, zdá se ti, a na severu, v mlhovité dáli, Javorník…“ (…)
Karel Klostermann. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. Připravila Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 8. 7. 2023 (ČRo Plzeň, 18:04 h.; 29 min.) v cyklu Povídka na sobotu. Repríza 18. 4. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Toušková, Martina: Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna. In web ČRo 3 Vltava, 18. 4. 2026 (článek). – Cit.: Příběh o staré čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem a vyprávění o „vykutáleném“ strýčkovi, který věděl, jak si zajistit péči a zájem o svoji osobu. (…)
Karel Klostermann (1848–1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (..)
Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden. (…)
Lit.: Toušková, Martina: Karel Klostermann: Zmizela. Příběh o staré šumavské čarodějnici, po níž se jedné mlhavé noci slehla zem. In web ČRo Plzeň, 9. 7. 2023 (článek). – Cit.: Karel Klostermann (1848-1923) strávil velkou část svého mládí ve vnitřní Šumavě a zažil tam situace a scenérie, které mu po celý život nevymizely z paměti. Mezi nejsilnější zážitky patřily i ty, které mu připravila sama šumavská příroda. (…)
„Nedojeli doprostřed cesty, když nastala jedna z charakteristických pro vysoké planiny a močály šumavské proměn počasí: déšť pojednou přestal a skoro tímže rázem půda se počala pařit, jako by chtěla vrátit nebesům veškero vlhko, jehož se jí bylo dostalo. Deset minut neuběhlo a celá údolina se naplnila hustou valící se mlhou. Na tři kroky nebylo lze prozříti touto příšernou atmosférou. Louky, lesy, mýtiny i močály, stromy a křoviny, potok i potroušené na svazích domky, samy svahy a samo nebe k tomu, vše zmizelo v bělošedých, večerním soumrakem ztemnělých, tiše vroucích hmotách.“
Autor sám sebe skromně označoval za pouhého zprostředkovatele příběhů, které slýchal nebo je sám prožil. A tenhle o staré čarodějnici z Kaltenbachu (Nově Hutě na Vimpersku) je jedním z nich. „Neumím naprosto vynalézat ani typů, ani povah, ani událostí; toho daru se mi nedostalo. Osoby, jež předvádím svým čtenářům, existovaly; a co ve svých románech a povídkách vypravuji, se také stalo; já jsem to pouze kombinoval, uspořádal a v jakýsi celek upravil.“
Povídka Zmizela vyšla v povídkovém souboru Urvané listy v roce 1908. Poprvé byla publikována časopisecky v roce 1889 pod německým názvem Verschwunden.
Powered by WordPress