Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 4. 2024

Studio N – Co když se Netanjahu utrhne ze řetězu? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 21:14

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří  válečný reportér slovenského Denníku N Miroslav Mirek Tóda.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Co když se Netanjahu utrhne ze řetězu? In web Deník N, 16. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Západní spojenci se po víkendové odvetě Íránu postavili za Izrael. Ačkoliv íránský útok odsoudili, dali si i další úkol: naléhají na vládu v Tel Avivu, aby jednala s chladnou hlavou a neeskalovala situaci dalším útokem na Írán. Jak může vypadat odplata Izraele? A jak napětí mezi zeměmi ovlivní dění v Pásmu Gazy? (…)

Keď hľadáme radosť (Když hledáme radost, 1959?)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 15:45

Viktor Rozov. Komedie. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1959 (?). Premiéra (?) 30. 7. 1959 (Bratislava, 20:00 – 21:30 h.).

Věčně živí (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:38

Viktor Rozov. Hra. Překlad Karel Vašíček. Rozhlasová úprava Josef Palla. Hudba Jan Kaláb. Režie Olga Valentová.

Osoby a obsazení: Fjodor Ivanovič Borozdin, lékař (Ota Sklenčka), Varvara Kapitonovna, jeho matka (Leopolda Dostalová), Boris, jeho syn (Vladimír Brabec), Irena, jeho dcera (Jarmila Smejkalová), Marek, jeho synovec (Svatopluk Beneš), Veronika Bogdanovová (Alena Kreuzmannová), Anna Michajlovna Kovalevová, profesorka historie (Jiřina Šejbalová), Vladimír, její syn (Luděk Munzar), Štěpán, Borisův přítel (Milan Mach), Antonína Nikolajevna Monastyrská (Jaroslava Adamová), Varja, dělnice v mydlárně (Ljuba Luba Skořepová), Nikolaj Nikolajevič Černov, administrátor filharmonie (Eduard Kohout).

Natočeno 1959. Premiéra 20. 9. 1959 (Praha I – Praha III – VKV, 20:00 – 21:32 h.) v cyklu Nedělní večery. Repríza 29. 11. 1959 (Praha II, 19:25 h.) v cyklu K měsíci čs.-sovětského přátelství.

Pozn.: Podle této Rozovovy hry vznikl scénář filmu Jeřábi táhnou.

Lit.: anonym: Nový Rozov v rozhlase. In Čs. rozhlas a televize 38/1959 (8. 9. 1959), s. 1 (článek).

Nový Rozov v rozhlase. In Čs. rozhlas a televize 38-1959 (8. 9. 1959), s. 1 (článek).

Studio N – Írán vs. Izrael. Je Blízký východ na pokraji katastrofy? (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:32

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří Matouš Horčička, analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na Írán.

Natočeno 2024. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Írán vs. Izrael. Je Blízký východ na pokraji katastrofy? In web Deník N, 15. 4. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Írán v noci na neděli udělal to, co ještě nikdy předtím: vůbec poprvé přímo zaútočil na Izrael. Nikdy ve své historii nečelil židovský stát tak masivnímu vzdušnému útoku, stejně jako nikdy ve své historii Írán podobným způsobem neprovedl rozsáhlý válečný úder proti jiné zemi. Izraelci úder očekávali a drtivou většinu íránských raket a dronů zlikvidovali. Proč Írán drony vyslal? A vyhrotí se konflikt do globálních rozměrů? (…)

Na básníkovu smrt (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 14:50

Klára Salcmanová. Pásmo o tom, jak porozumět poezii. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Účinkuje Michal Stránský.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 13. 4. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 14 min.).

Lit.: Salcmanová, Klára: Existuje něco jako špatná poezie? Klára Salcmanová hledá způsob, jak číst básně a rozumět poezii. In web ČRo Brno, 15. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Porozumět poezii se může mnohým z nás zdát jako pěkně tvrdý oříšek. Rozlousknout se ho pokusila studentka Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU Klára Salcmanová.

Hledala odpověď na otázky jako: Jak se dají poznat kvalitní verše? Existuje něco jako špatná poezie? Co to vlastně znamená? Hledala je v několika básnických sbírkách, v budově Městské knihovny v Praze i v sobě samé. (…)

Pořad Na básníkovu smrt ilustrují ukázky veršů napříč žánry, styly i formáty. Svůj hlas jim propůjčil student prvního ročníku činoherního herectví na JAMU Michal Stránský. Ilustrují různé přístupy k četbě poezie a komunikují s různými polohami, kterými prochází autorka samotná.

Pásmo Kláry Salcmanové kombinující poezii, humor a hluboké úvahy hledá způsob, jak básně číst a jak se jimi nechat oslovit. Především ale soucítí se všemi, kteří si při četbě poezie říkají: A jak tomu mám rozumět?

Rozjímání nad významem poezie doprovázejí verše Jana Skácela, Jiřího Žáčka, Walta Whitmana, Uedžimy Onicury, Karla Hynka Máchy a Jaroslava Seiferta.

Host Apetýtu – Adam Chroust (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:42

Připravila Jarka Vykoupilová.

O knize Richard Konkolski: Být první hovoří spisovatel a publicista Adam Chroust.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 15. 4. 2024 (ČRo Brno, 32 min.) v rámci pořadu Apetýt.

Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Po Stinglovi Konkolski. Tahání příběhů z lidí mě baví, přiznává autor publikace o českém mořeplavci. In web ČRo Brno, 15. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Richard Konkolski svoji první plachetnici vyrobil vlastníma rukama ve sklepě paneláku. Několikrát obeplul svět a dosáhl na 12 světových rekordů. Držitel ceny Magnesia Litera a autor knihy Adam Chroust popíše vznik knihy, která nabízí mimo jiné i dobové mapy nebo úryvky z osobních deníků prvního českého mořeplavce. „Kniha není jen pro jachtaře nebo lidi, co mají rádi jachting. Je pro každého, kdo si jde v životě za svými cíli a je to obrovská inspirace pro každého z nás.“ (…)

Seriál Radiožurnálu – Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích? 1/26 (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:33

Připravil Jakub Lucký, Agáta Faltová, Ladislav Novák a další.

Natočeno 2024. Premiéra 1. dílu 15. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h.), 15. dílu 23. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál) v cyklu Seriál Radiožurnálu.

Obsah: 1. Slámu dřív zemědělci zaorávali nebo pálili, teď z ní má celý ostrov zdroj tepla. Poslechněte si reportáž z dánského ostrova Samsø ( – 2. Technologické firmy jsou v Irsku klíčovým zaměstnavatelem. „Silikonové doky“ stojí i na nízkých daních (

15. Život na východním Slovensku je těžký, lidé z něj odcházejí. Regionu by pomohl vstup Ukrajiny do EU (4:44) –

Lit.: agf: Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích? In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. duben 2024 (anotace + nahrávky k poslechu). – Cit.: (..) Co je hlavním tématem eurovoleb v Německu a co v Itálii? Ve kterých státech mohou tyto volby otřást i domácí politikou? Poslechněte si seriál Radiožurnálu, který připravila zahraniční redakce. (…)

Lit.: agf – Lucký, Jakub: Elektřina ze slunce a větru, teplo z biomasy ze slámy. Na dánském ostrově Samsø jsou soběstační, ušetří tím lidé i region. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za necelé dva měsíce si budeme vybírat nové zástupce v Evropském parlamentu. Energetika a nahrazování fosilních paliv bude jedním z velkých témat i dalších pěti let. Průkopníkem v některých oblastech je v tomto ohledu Dánsko. To už před několika lety umožnilo to, co nedávno schválila i Evropská unie, tedy zavádět takzvané energetické komunity. Do jedné z nich, na ostrov Samsø, se v rámci seriálu k evropským volbám vydal trajektem redaktor Jakub Lucký.

„Úspěšně jsme přeměnili místní energetiku z topných olejů na vítr, slunce a biomasu z místních zdrojů,“ vysvětluje Søren Hermansen, který byl u zrodu místních komunit i u toho, když ostrov získal ocenění Klimatického lídra od OSN. A rovnou mne svým elektroautem bere do jednoho z nenápadných zařízení, které tu řeší vytápění, právě pomocí biomasy. (…)

Lit.: agf – Novák, Ladislav: Život na východním Slovensku je těžký, lidé z něj odcházejí. Regionu by pomohl vstup Ukrajiny do EU. In web ČRo 1 Radiožurnál, 23. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Slovenští Progresivci se na plakátech pro eurovolby přejmenovali na Proevropské Slovensko. Chtějí porazit stranu Směr premiéra Roberta Fica a ukázat, že současná vláda nereprezentuje celé Slovensko. Hned několik stran v kampani slibuje, že zastaví takzvaný diktát Bruselu. Hlavním tématem evropských voleb na Slovensku tak bude jeho zahraničně-politická orientace. Výsledek mohou v budoucích letech pocítit například obyvatelé východní části země.

Josef na okraji východoslovenského města Sobrance provozuje restauraci. Stoly kolem poledne zaplnili dělníci z okolí. Podnikatele jako Josef tu ale prý bojují o přežití:

„Je to velmi těžké, každý je rád, když přežije. Je rád, když dokáže vše zaplatit a nějaká koruna mu zůstane. Je to velmi těžké, nejsou tu továrny…“ (..)

Má sestřenka Rachel (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:11

Daphne du Maurier. Kompletní audiokniha. Překlad Magda Hájková. Ilustrace Myokard. Režie Markéta Jahodová.

Čte Matouš Ruml.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook  5. 3. 2024 (2 CD MP3, katalogové č. AK589; EAN 8594169485898; celková délka nahrávky 13 hodin 58 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: „Jsou ženy, které ne vlastní vinou přivolávají neštěstí…“ Píše se rok 1830. Po náhlé smrti bratrance Ambrože, jenž mu byl opatrovníkem i rádcem, je čtyřiadvacetiletý Filip Ashley na cornwallské panství sám. I když ne docela. Zakrátko z daleké Florencie přicestuje poloviční Italka, se kterou se jeho vychovatel před osudnou nemocí narychlo oženil, a prosí o podporu, jelikož jí v postavení nezaopatřené vdovy nic jiného nezbývá. Svědomí Filipovi velí příbuzné pomoct, byť se mu ani trochu nechce. Během osmi měsíců zbývajících do jeho právní zletilosti se však mladíkův vztah k sestřence Rachel změní. Samotářský hoch, pobývající až dosud v izolaci od nástrah velkého světa, předvede veletoč a projeví až pošetilou vášeň k vdově, jejíž způsoby se tolik liší od upjatosti slečen ze sousedství. Jsou však ženy, jež přinášejí jen smůlu. Co když je to prostě tak, že city z Racheliny strany jsou povýtce zištné – neměl by se tudíž zamilovaný kolísající Filip radši řídit radami zesnulého Ambrože, který se ho v posledních dopisech snažil varovat? A proč italský právník tak podezřele tlačí na spěšné vyrovnání?

První filmová adaptace děsivého melodramatu (1952, Henry Koster) o dopadech zištnosti a žárlivosti staví na výkonech Olivie de Havilland a Richarda Burtona. Čtyřdílnou minisérii podle této látky uvedla BBC v roce 1983 s Geraldine Chaplinovou. Nejnovější adaptaci (2017) natočil Roger Michell s Rachel Weiszovou v titulní úloze.  (anotace) (more…)

Člověk v šachtě a lidé na zemi (1959)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 13:49

Julius Fučík. Literární pásmo připravil Ivo Emr.

Nastudovaly České Budějovice v roce 1959. Premiéra 6. 9. 1959 (Praha II, 14:00 – 14:30 h.).

Über Übersetzen – Barbora Schnelle (O překládání – Barbora Schnelle, 2024)

Filed under: Cizojazyčné,Podcast — Premek @ 13:31

43. dílu podcastu. Moderuje Yvonne Griesel.

Hovoří česká překladatelka Barbora Schnelle.

Natočeno 2024. Webová premiéra 19. 3. 2024 (PodBean, 39 min.). K poslechu zde.

Lit.: Schnelle, Barbora: The podcast Über Übersetzen builds a bridge between theory and practice. In Facebook, 16. 4. 2024 (status). – Cit.:  The podcast Über Übersetzen builds a bridge between theory and practice. In the 43rd episode, I spoke with host Yvonne Griesel about my work as a theatre translator in the German-Czech context. We talked about the challenges involved in translating the feminist plays of Austrian author Elfriede Jelinek and Israeli playwright Sivan Ben Yishai into Czech or how to translate the plays by Czech playwright Roman Sikora, which criticise capitalism and are written in a derailed language, into German. And, of course, about what it means to live between several languages and what freedoms have to be fought for here. And about the advantages of collaborative working contexts! Thanks to all of you who has accompanied me, many of you from Drama Panorama.

Lit.: anonym (= Griesel, Yvonne?): Der Podcast über Übersetzen. Eine Brücke zwischen Theorie und Praxis. Folge 43 – Übersetzen für die tschechische Theaterlandschaft. In web Überübersetzen,

Ein Gespräch mit Barbora Schnelle über das Übersetzen zeitgenössischer Dramatik.

Welche Auswirkung hatte es auf die tschechische Dramatik, dass Václav Havel nach der Wende Präsident wurde? Warum werden Roman Sikoras kapitalismuskritische Stücke nicht auf den großen Bühnen gespielt? Und wie bringt man seine besondere Sprache ins Deutsche?  (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress