Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 4. 2024

Téma Plus – Nedá se tu dýchat! (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:34

Jak se Československo před rokem 1989 staralo o ochranu životního prostředí? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamýšlí Tamara Kocourková.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Kocourková, Tamara: Nedá se tu dýchat! To bylo hlavní motto ekologických protestů v Teplicích v roce 1989. In web ČRo Plus, 20. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Na konci 80. let se v Severních Čechách opravdu dalo dýchat jen s jistým sebezapřením. Velmi znečištěné ovzduší bylo ale i jinde. V emisích na obyvatele byl náš stát na jednom z prvních míst ve světě. Hodnoty koncentrací z nejzatíženějších lokali – Podkrušnohoří, Praha, Ostravsko – překonávaly jen údaje z měst rozvojových zemí s nejvíce zatíženým životním prostředím.

Co vedlo k tomuto stavu?  „V období 50. a 60. let převažoval technooptimismus,“ říká historička Doubravka Olšáková. Víru v technologický pokrok ale nedoplňovala péče o krajinu, kde lidé žili. „Na přírodu se v 70. letech v Československu zapomnělo,“ dodává.

Naopak, na Západě se od 70. let zájem o životní prostředí výrazně zvyšoval. Znečištěné životní prostředí se stalo výzvou odborníkům, veřejnosti i vládám k hledání úspor a ekologických řešení. Oproti tomu východní blok, zejména Československo, setrval v přezíravém postoji vůči ekologii a neochotě problémy řešit.

Nejhorší situace pak zřejmě nastala u černobylské katastrofy. Tady už byla situace prakticky neudržitelná. Informace se postupně začaly uvolňovat v Sovětském svazu, ale i jinde. V tom byla tragická nehoda přelomová. (…)

Noční Mikrofórum – Miloš Rejchrt (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:27

Host: Miloš Rejchrt, evangelický farář a signatář Charty 77. Jak dnes vidí svět jako člověk, který se nebál stát si za svým za všech okolností? V které těžké situaci mu jeho víra nejvíc pomohla? A čím může svou duši posilnit ten, kdo nevěří? Moderuje Tereza Boučková.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Příběhy 20. století – Robotárna v Šumperku (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:23

Bývalá věznice v Šumperku takzvaná Robotárna projde během následujících dvou let zásadní rekonstrukcí. Kraj na ní získal více než sto milionů korun z evropských fondů. Paměti národa se podařilo vypátrat poslední žijící pamětníky, kteří touto věznicí prošli. Právě o nich budou dnešní Příběhy 20. století, které připravil Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 49 min.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Cukrář Osladil ukrýval partyzány. Mechanik Aust řekl Němce, že je husa. Oba za trest putovali do Robotárny. In web ČRo Plus, 21. duben 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V šumperské Robotárně gestapo mučilo politické vězně. Budova je dnes poloprázdná, nevyužívaná, částečně zdevastovaná. Uvnitř se však zachovaly cely, katr, dřevěné podlahy, mříže v oknech a mnoho dalšího. Jaký osud čeká toto v regionu unikátní místo paměti?

Do dvou let, jak plánuje majitel – Olomoucký kraj, by se měla bývalá věznice tzv. Arbeitshaus proměnit v moderní administrativní budovu. Vlastivědné muzeum v Šumperku tu chce otevřít knihovnu, využít pro sklady a administrativní potřeby muzea.

Chystá se i expozice připomínající příběhy někdejší politických vězňů. Paměť národa před deseti lety zdokumentovala vzpomínky posledních žijících pamětníků, kteří Robotárnu zažili tak říkajíc na vlastní kůži.

V Lidické ulici v Šumperku nadohled od vlakového nádraží se nachází pozoruhodná stavba, bývalá věznice. Třípatrová budova do široka rozkročená s klenutými zamřížovanými okny nadohled od nádraží sloužila jako zvláštní zemská donucovací pracovna pro maximálně 210 vězňů a 60 vězeňkyň už za Rakousko-Uherska. Od roku 1889 sem soudy zavíraly na polepšení hříšné občany – žebráky, tuláky, nevěstky, drobné zlodějíčky. Úřady je chtěly převychovat k pravidelné práci a působením náboženské výchovy „naváděti ku spořádanému životu“, jak uvádí dobové dokumenty. V budově byly zřízeny různé dílny, např. truhlářská, tkalcovská a jiné. Místem děsu, bolesti a hrůzy se však Robotárna tzv. Arbeitshaus stala za až 2. světové války. Gestapo zde trýznilo politické vězně: bachaři je drželi v temnicích, tloukli bejčáky, apod. Budova je dnes částečně v dezolátním stavu. Plánovaná rekonstrukce za víc než 150 milionů Kč z evropských fondů proběhne v následujících dvou letech. Kraj chce z Robotárny vytvořit moderní administrativní budovu splňující přísné environmentální a energetické normy. Budova projde zateplením, původní dřevěná okna se vymění za plastová a apod.

Cukrář Metoděj Osladil za 2. světové války kousek za Radomilovem vykutal s kamarádem Josefem  Hejtmánkem „zemljanku“. Říkali si, že až bude nejhůř, mají se kde schovat. V roce 1944 tam ukryli dva partyzány, kteří se dostali z obklíčení gestapa.

Bunkr však Němci vypátrali a přepadli. Metoděj Osladil zrovna nabíral vodu z potoka, podařilo mu utéct. Po pár dnech ho Němci dopadli, mučený partyzán výslech nevydržel a prozradil ho. Gestapáci jeho mamince při domovní prohlídce vyrazili zuby.

Metoděje Osladila ve vyšetřovně mlátili přes hýždě bejčákem tak surově, že mu roztrhali maso až na kost. Drželi ho několik dní v šumperské Robotárně, která sloužila jako gestapácká věznice.

Pamatuje si zbité spoluvězně na hromadné cele: „Když mě zavřeli, tak mně tak ztloukli zadek, že jsem týden nemohl sedět. Bejčákem. Když se to přežilo, tak to ještě šlo. Byl tam chlap tak ztlučený, že mu ze zadku maso padalo,“ popisuje sugestivně pan Osladil Robotárnu, ze které ho po několika dnech transportovali na necelý rok do Malé pevnosti Terezín. V cele číslo 38 se tísnilo osmdesát vězňů.

Osladil byl zařazen do zemědělského komanda, které pracovalo na polích a v zahradách mimo věznici. Občas se mu podařilo ukrást brambory či jinou zeleninu ze záhonů a tak přežil.  (…)

Moci bez nemoci – Exkluzivní spolupráce gynekologů a imunologů (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:57

Další díl pořadu Moci bez nemoci se bude věnovat exklusivní spolupráci gynekologů a imunologů. Díky ní se daří ženám po opakovaných potratech donosit a porodit zdravé dítě. Svůj příběh přijde vyprávět Tereza, která se i přes nepřízeň osudu díky spolupráci lékařů stala maminkou malého Jakuba. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijali Doc.MUDr. Michal Koucký, Ph.D. – Vedoucí lékař perinatologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie, 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a MUDr. Ivana Šetinová, Vedoucí lékařka ambulancí centra prevence a léčby poruch imunity IMMUNIA s.r.o.. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Haprdáns 1/2 (198?)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 16:49

Ivan Vyskočil. Inspirováno hrou Williama Shakespearea Hamlet, princ dánský. Zvukový záznam divadelního představení Nedivadla z osmdesátých let. Režie Ivan Vyskočil.

Účinkují Ivan Vyskočil, Vlasta Špicnerová a Markéta Vyskočilová.

Natočeno v osmdesátých letech během divadelního představení. Rozhlasová premiéra 21. a 28. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 79 min. + ) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Velíšek, Martin: Ivan Vyskočil: Haprdáns. Unikátní záznam legendární inscenace. In web ČRo 3 Vltava, 21. duben 2024  (článek). – Cit.: Seminární cvičení se hrou pana Williama Shakespeara nazvané Haprdáns neboli Hamlet princ dánský ve zkratce: zkrátka méně známá verze známého příběhu, kdy tragický hrdina přijde zkrátka. Tak zní plný a mnohé vysvětlující titul slavné inscenace. Měla premiéru 20. 11. 1980 v Divadle v Nerudovce a později se hrála v mnoha nejen pražských sálech.  (…)

Ivan Vyskočil si spolu s hereckými kolegyněmi Vlastou Špicnerovou a Markétou Vyskočilovou pohrává s klasickou tragédií Williama Shakespeara Hamlet, princ dánský. Domýšlí situace, objevuje překvapivé souvislosti a vytváří nový příběh, konfrontovaný s ironií a nadsázkou, tudíž bez doslovnosti, ale přesto rozpoznatelně, s realitou vrcholící normalizace.

Ivan Vyskočil zanechal svůj otisk také v rozhlase. Debutoval zde sérií monologů a dialogů Návštěva čili návštěva v roce 1965. V roce 1967 byly natočeny hned dvě úspěšné inscenace Vyskočilových her Cesta do Úbic (později autorem přenesená na jeviště) a Příhoda. V obou případech se na vzniku inscenací dramaturgicky podílel Jaromír Ptáček a režisérem byl Jiří Horčička.

Ivan Vyskočil herec, dramatik, pedagog, prozaik, osobnost inspirativně činná hned v několika disciplínách, by se 27. dubna dožil 95 let a o den později uplyne rok od jeho úmrtí.

Vydat se k vidění (2024)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 16:37

Klára Krásenská. Výběr z debutové sbírky Mýtinami nominované na výroční cenu Litera. Připravil a režii má Petr Gojda.

Účinkují Anežka Šťastná, Klára Krásenská a Petr Gojda.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 14 min.) v cyklu Svět poezie.

Lit.: Gojda, Petr: Klára Krásenská: Vydat se k vidění. Výběr ze sbírky Mýtinami nominované na výroční cenu Litera. In web ČRo 3 Vltava, 21. 4. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V roce 2023 vyšla v nakladatelství Viriditas drobná sbírka se zešeřelou obálkou a názvem Mýtinami. Jde o knižní debut básnířky, redaktorky a fotografky Kláry Krásenské, absolventky bohemistiky a historických věd, studentky komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.  (…)

Básně Kláry Krásenské nás zvou do přírody. Jak banálně to zní! Pro autorku je ovšem les či krajina venkova místem, kde se rozpíjejí kontury vlastního vidění. Čas je prostupný, jednotlivé postavy rovněž. Místy jako by krajinu formovalo až dětské vidění světa – les umí být nebezpečný. Zároveň se básnířka vpíjí do světa kolem, splývá s ním a pozoruje, jak je vše prostupné.

„Je to svět rituálního zaklínání, pověr a magie, kdy si nejsme jisti, zda skutečně existuje, přesto jí však s plnou vážností věříme,“ uvádí se v hodnocení sbírky při nominaci v kategorii debut roku na cenách Magnesia Litera.

Možná je v tom místy smutek, pocit ohrožení, určitě fascinace a snad i radost z té prostupné mnohosti. Přitom se obrazy Krásenské také často odvíjejí od běžných, snadno čitelných situací. Jde ale o to, co se autorce podaří z nich vyčíst, zda se jí podaří básnicky rozlousknout svět.

Host Radiožurnálu – Alex Röhrich (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:33

Hostem je Alex Röhrich, jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Na Fakultě sociálních věd vyučuje kulturu mluveného projevu. Alex Röhrich působil také jako jakykový korektor v České televizi. Jak se nám mění čeština pod rukama třeba i působením reklamy a marketingu? A umí pojmenovat hranici chyby a přirozeného vývoje jazyka? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Úžasné životy – Jan Petránek podle Milana Pokorného (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:32

Mužem, který v přímém přenosu komentoval přistání prvních lidí na Měsíci, byl v roce 1969 Jan Petránek. Patřil k významným osobnostem české novinařiny, přesto si za normalizace vysloužil zákaz činnosti a musel pracovat jako topič. Jan Petránek se podle přítele a ombudsmana Českého rozhlasu Milana Pokorného nebál jít životem s těžkými osobními i profesními handicapy. Přesto si dokázal udržet vnitřní důstojnost. O jejich blízkém vztahu vypráví další díl Úžasných životů na Dvojce. Připravila Lenka Nechvátalová.

Natočeno 2024. Premiéra 21. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 8:04 h.).

Svätenie jari (Svěcení jara, 1982)

Filed under: Literární pásma,Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 16:18

Viera Režuchová. Dramatické pásmo ze života Igora Stravinského. Redaktorka Zoja Rajčoková. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvukoví technici Ĺuboš Klásek, Dana Nezvedová. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Darina Vašíčková, Vladimír Minarovič, Hilda Michalíková, Ján Valentík, Ĺudovít Ozábal, Jela Lukešová, Marián Gallo.

Natočeno 1982. Repríza 16. – 29. 4. 2024 (SRo Rádio Pyramída).

20. 4. 2024

Noční Mikrofórum – Yukiko Kinjo Smetáčková (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:26

Host: Yukiko Kinjo Smetáčková, sopranistka, sólistka opery Národního divadla v Praze. Jak vnímá rozdíly v životě české a japonské společnosti? Která operní role jí nejvíce přirostla k srdci? A co jí pomohlo zvládnout češtinu? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2024. Premiéra 20. 4. 2024 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress