Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 6. 2024

Alex a host – Kateřina Macháčková (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:45

Herečka Kateřina Macháčková hostem Alex Mynářové.

Natočeno 2024. Premiéra 26. 6. 2024 (ČRo Region, 26 min.).

Lit.: djo – Mynářová, Alexandra: Dialog s tátou ve filmu Dva lidi v zoo jsme oba protrpěli, prozrazuje Kateřina Macháčková. In web ČRo Brno, 26. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Proslavila ji především role učitelky Marie Králové v seriálu Život na zámku. „My to původně s Tomášem Töpfrem neměli točit, musela jsem se narychlo naučit texty.“ Kdo měl hrát manžele Královy?

Kateřinu Macháčkovou režijně vedly takové osobnosti jako Hynek Bočan, František Filip nebo Otakar Vávra. Ve dvou filmech si zahrála i se svým otcem, hercem a režisérem Miroslavem Macháčkem. „Bylo to ve filmu Vinobraní. To jsme se spolu asi rok neviděli a on se choval jako ten nejstarostlivější táta. Pak jsme spolu ještě měli dialog ve filmu Dva lidi v zoo, a to jsme oba trochu protrpěli. Tátovi rudla pleš,“ vzpomíná herečka.

Jejich vztah byl specifický. „Byli jsme spíš jak dobří známí, ne jako otec s dcerou. Během natáčení jsme byli oba takoví stísnění. On byl ještě víc ve stresu než já. Styděl se ohledně všeho, co se týkalo rodinných věcí, neuměl moc zacházet ani s partnerkami a měl problémy sám se sebou. A tak, když se mi něco povedlo, tak mi řekl, že Vlasta Chramostová říkala, že jsem byla dobrá. Nikdy mi to neřekl přímo, jen takhle opisem. Strašně nechtěl, aby někde byla cítit protekce.“ (…)

5:59 – Assange, WikiLeaks, „bláznivá doba“ a „vysoká politika“ (2024)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:14

Zakladatel WikiLeaks Julian Assange je na svobodě.  Připravila Barbora Sochorová.

Hovoří vědecký novinář Deníku N Petr Koubský.

Natočeno 2024. Webová premiéra 27. 6. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 21 min.).

Lit.: Sochorová, Barbora: Assange je volný. „K jeho osvobození vedla vysoká politika,“ říká Koubský. In web Seznam Zprávy, 27. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hacker, whistleblower a zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange je volný. Soudkyně ve středu schválila jeho dohodu s americkou prokuraturou a shledala ho vinným v případu vyzrazení tajných informací. Trest si podle ní ale už odpykal v britském vězení. Assange proto z jednání odletěl rovnou do rodné Austrálie. (…)

Po letech ve středu skončil případ zakladatele serveru WikiLeaks a hackera Juliana Assange. Americké úřady ho stíhaly kvůli porušení zákona o špionáži a zveřejnění utajovaných záznamů armády. Australan se ve Velké Británii léta bránil extradici a procesu ve Spojených státech, posledních pět let ale přesto pobýval v londýnském vězení se zvýšenou ostrahou Belmarsh.

Zásadní roli v Assangeově osvobození podle vědeckého novináře Deníku N Petra Koubského hráli nejen dobrovolníci a příznivci známého hackera, kteří mu dělali kampaň, ale nakonec také australský předseda vlády Anthony Albanese, kterému se podařilo vyjednat dohodu se Spojenými státy. „K jeho osvobození nakonec vedla vysoká politika,“ říká v podcastu 5:59. (…)

Ranní Plus – Finální dohoda evropských lídrů v Bruselu, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, Německo snáze vyhostí cizince (2024)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 10:04

Evropští lídři míří do Bruselu pro finální dohodu o obsazení čelních pozic. Jak do toho může promluvit Česko? V Bruselu bude také Volodymyr Zelenskyj a podepíše se sedmadvacítkou dohodu o bezpečnostních zárukách. K čemu bude? Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. Co tomu předcházelo? Moderuje Tomáš Pavlíček a Pavlína Nečásková.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 6. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Vinohradská 12 – Assange je na svobodě (2024)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 6:59

Matěj Skalický. Editace Kristýna Vašíčková. Rešerše Zuzana Marková. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.

Hovoří Jaromír Marek ze zahraniční redakce Českého rozhlasu.

Natočeno 2024. Premiéra 27. 6. 2024 (ČRo Plus, 10:10 h.; 21 min.).

Lit.: Skalický, Matěj: Bídák, nebo hrdina? Propuštění Assange vybízí k otázce, co bude s WikiLeaks. In web ČRo Plus, 27. červen 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Assange je na svobodě. Po letech ve vězení sedl do soukromého tryskáče a zamířil do rodné Austrálie. Jak se to stalo? A co teď bude s jeho serverem WikiLeaks, přes který zveřejňoval tajné informace? Assangeův příběh zná Jaromír Marek ze zahraniční redakce Českého rozhlasu. (…)

26. 6. 2024

Host Dne na Moravě – Zuzana Matisovská (2024)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:08

Jak moc je koncept mučednic čistoty podmíněn dobovými představami o panenství? V čem se rozchází se současným vědeckým poznáním o přirozené reakci člověka na násilný útok? Jak s tématem mučednic čistoty pracuje současná katolická církev a co to vypovídá o ní samotné? Zuzana Matisovská o mučednicích čistoty v katolické církvi v kontextu současného vědeckého poznání. Připravila Karolina Antlová.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 26. 6. 2024 (ČRo Brno, 19 min.).

Lit.: Antlová, Karolína: Raději smrt než hřích. Koncept mučednic čistoty je překonaný a teologicky plochý, myslí si teoložka. In web ČRo Brno, 26. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Termín mučednice čistoty se používá v katolické církvi. Jedná se o blahořečené či svatořečené ženy, které se raději nechaly násilníkem zabít, než aby přišly o panenství. Koncept mučednic čistoty bývá kritizován mimo i uvnitř katolické církve. Kdysi ladil s tím, jak ženskou nevinnost, sexualitu a roli vnímala a zdůrazňovala i civilní společnost.

Téma na začátku letošního roku pro časopis Salve představila teoložka Zuzana Matisovská na případu blahořečení první ženy laičky Anny Kolesárové pocházející ze Slovenska, které se uskutečnilo v roce 2018.

Mladá dívka byla v roce 1944 na konci druhé světové války ve svých šestnácti letech zastřelena, protože se navzdory hrozbám bránila sexuálnímu nátlaku ze strany opilého ruského vojáka. Katolickou církví je vyzdvihovaná proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Na jejím hrobě je nápis ‚Raději smrt než hřích‘.

„Je potřeba zmínit, že církevní autority oficiálně odmítají, že by byla tato dívka blahořečena proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Odmítají, že by blahořečení prezentovalo nadřazování nějaké fyzické neporušenosti nad životem člověka. A také odmítají, že by chtěly přenášet vinu na znásilněnou oběť (v případě, že se násilníkovi neubrání, pozn. red). Problém ale je, že to nutně vyplývá z toho, jak je tento příběh na veřejnosti prezentovaný,“ doplňuje teoložka. (…)

Gottwaldovy oprátky. Poslední adresa Cejl 1/8 (2024)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 14:35

Luděk Navara a Miroslav Kasáček. Četba na pokračování. Připravila Iveta Novotná. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Michal Bumbálek, Petr Kubes, Igor Dostálek a Adriana Růžičková.

Nastudovalo Brno v roce 2024. Premiéra 28. 6. – 5. 7. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Třeba bych do ohně skočila? Příběh bratrů Daňkových Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Karla a Antonína Daňkových, kteří byli popraveni na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 14. října 1950.

2. Čest a sláva demokracii! Příběh Františka Dvořáka Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Františka Dvořáka, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 14. října 1950.

3. Zuřivě nenávidí stávající státní zřízení. Příběh Jaromíra Vrby. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Jaromíra Vrby, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 19. prosince 1950.

4. Ten druhý mrtvý. Příběh Rudolfa Pohla. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Rudolfa Pohla, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 14. června 1951.

5. Než vydat Rusům, raději nás zastřelte! Příběh Jana Křižana a Františka Boháče. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Jana Křižana a Františka Boháče, kteří byli popraveni na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 14. června 1951.

6. Proč mne nezastřelíte? Příběh Petra Křivky. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Petra Křivky, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 21. července 1951.

7. Hlasy Panny Marie. Příběh Bohumila Sixty. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Bohumila Sixty, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 5. února 1952.

8. Buď na mě hrdá! Příběh Leopolda Doležala. Autoři v tomto dílu rekonstruují osud Leopolda Doležala, který byl popraven na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl dne 30. srpna 1952.

Lit.: Novotná, Iveta – Blažejovská, Alena: Gottwaldovy oprátky: Poslední adresa Cejl. Příběhy popravených z období rudého teroru od Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. In webo ČRo Plus, 5. červenec 2024 (článek). – Cit.: Osm příběhů přibližuje deset osudů mužů, kteří se nebáli postavit komunistickému útlaku. Na první pohled je nespojuje nic, přesto mají něco společného. Všichni se zapojili do protikomunistického odboje a za svou činnost zaplatili životem na popravišti na nádvoří věznice na brněnské ulici Cejl. (…)

V brněnské věznici na Cejlu se po únorovém převratu v roce 1948 popravovali političtí vězni jen krátce – ani ne pět let, resp. do 30. srpna 1952.

Údajně tady mělo být popraveno 12 lidí, a to za činy, na které se později vztahovala rehabilitace (zahlazení odsouzení a navracení trestní bezúhonnosti). Ukázalo se, že jeden z nich zemřel vlastně jinde a druhý byl sice popravený v Brně, ale za činy, které byly spíš kriminálního rázu. (…)

Příběhy deseti statečných. O knize Gottwaldovy oprátky s publicistou Luďkem Navarou (2024)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:33

Rozhovor o knize Gottwaldovy oprátky s podtitulem Poslední adresa Cejl připravil Milan Mundier. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Hovoří Luděk Navara.

Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 29. 6. 2024 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).

Lit.: Mundier, Milan: Příběhy deseti statečných. O knize Gottwaldovy oprátky s publicistou Luďkem Navarou. In web ČRo Brno, 25. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historik a publicista Luděk Navara se dlouhodobě zabývá zločiny nacismu a komunismu a poválečným odsunem sudetských Němců. Ve spolupráci s kolegou Miroslavem Kasáčkem nedávno vydal publikaci Gottwaldovy oprátky pojednávající o tragických osudech deseti účastníků protinacistického a protikomunistického odboje, kteří byli popraveni na nádvoří bývalé brněnské věznice na ulici Cejl. A právě tomuto tématu je věnován i rozhovor, který Luděk Navara poskytl pořadu Zelný rynk.

V roce 2009 založil Navara s Kasáčkem také Občanské sdružení Paměť, které pečlivě mapuje komunistickou totalitu na území Jihomoravského kraje. (…)

V brněnském studiu Českého rozhlasu byla kniha zpracována formou četby na pokračování pro pořad Radiokniha, který vysílá Český rozhlas Plus od 28. června. V režii Radima Nejedlého účinkují Michal Bumbálek, Petr Kubes, Igor Dostálek a Adriana Růžičková. Četbu připravila Iveta Novotná, dramaturgie Alena Blažejovská.

Fenomény – Eliška Junková (2024)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:48

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří filmová teoretička Magda Španihelová a divadelníci z Moravského divadla Olomouc, kteří vytvořili inscenaci Ela!

Natočeno 2024. Premiéra 27. 6. 2024 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 29. 6. 2024 (SRo Rádio Devín, 8:05 h.).

Pozn.: Automobilová pretekárka Eliška Junková bola v 20. rokoch minulého storočia najrýchlejšou ženou sveta a ako jediná žena v histórii Grand Prix sa dokázala vyrovnať najlepším jazdcom tejto súťaže. Pretekala na legendárnom vozidle Bugatti T35. Bola raritou svojej doby, patrila medzi moderné emancipované ženy novovzniknutej Prvej česko-slovenskej republiky. Práve jej budú venované najnovšie Fenomény Zuzany Golianovej. Hovoriť o nej bude filmová teoretička Magda Španihelová, divadelníci z Moravského divadla Olomouc, ktorí vytvorili autorskú inscenáciu ELA! a tiež budete počuť hlas Elišky Junkovej – jeden z pokladov archívu Slovenského rozhlasu. (anotace)

Babylon neboli Nutnost násilí (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:55

Rebecca F. Kuangová. Kompletní audiokniha. Překlad Daniela Orlando. Režie Vít Malota.

Čte Ondřej Novák a Tereza Dočkalová.

Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 25. 4. 2024 (MP3, katalogové č. AK660; EAN 8594169486604; celková délka 25 hod. 55 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Básník pobíhá nespoutaně po louce. Překladatel je nucen tančit v okovech – a přece má ohromnou moc.

Chlapce z čínského Kantonu potkalo štěstí v neštěstí. O nejbližší příbuzné ho sice připravila cholera, ale před smrtí v bídě ho uchrání britský profesor Lovell. Předloží mu nabídku, o níž se většině sirotků může leda zdát: když se bude hoch vzdělávat v jazycích, pro něž má zvláštní nadání, zařídí mu učený muž život v pohodlí. Hrdina tedy přijme nové anglické jméno Robin i svůj úděl a vydává se do Oxfordu, aby v elitním ústavu Babylon studoval stříbrodělství – magické umění překladatelství. Sejde se tu s podobně talentovanými vrstevníky z dalších zemí. Všem se dostalo blahobytných výsad, avšak za podmínek, kterým tak docela nerozumějí a o něž mohou kdykoli přijít. Zvlášť kdyby se zapletli s nesprávnými osobami. Jenže jak poznat, co je ve skutečnosti správné, když Britové žijí v přepychu díky pokladům z kolonií, zatímco původní spoluobčané mladých překladatelů jsou prachsprostě vykořisťováni?

Historická fantasy zpracovává nejen téma národní identity v čase dějinných křivd, ale líčí i roli jazyka při budování pomyslných kulturních mostů. Román získal řadu literárních ocenění, mj. cenu Nebula za nejlepší knihu roku 2022, British Book Award za nejlepší prózu a prémii Locus.  (anotace) (more…)

Dvě třetiny Čechů by schvalovaly cosi jako Mnichovskou dohodu pro Ukrajinu. Nepoučily se z historie (2024)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:52

Martin Fendrych. Komentář.

Natočeno 2024. Premiéra 23. 6. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: Dvě třetiny Čechů by schvalovaly cosi jako mnichovskou dohodu pro Ukrajinu. Nepoučily se z historie. In web ČRo Plus, 23. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Agentura STEM v březnu opět zkoumala postoj Čechů k válce na Ukrajině a k ukrajinským uprchlíkům u nás. Výsledky nedávno předložila poslancům branného výboru.

Začněme uprchlíky. Jejich pobyt u nás podpořilo v průzkumu 55 procent respondentů, v lednu jich bylo o dva procentní body méně. Znamená to ovšem, že 45 procent, skoro polovina dotázaných, je proti tomu, abychom lidem prchajícím před válkou poskytli ochranu. Nic na tom kupodivu nemění ani fakt, že český stát už na uprchlíky nedoplácí, naopak se mu vyplácejí. Smutné.

Další neradostný výsledek výzkumu: podle 65 procent dotázaných by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i kdyby to znamenalo, že Rusku zůstanou některá zabraná území. Proti lednu jde o pokles o čtyři procentní body, ale pořád tak uvažují dvě třetiny obyvatel. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress