Jak moc je koncept mučednic čistoty podmíněn dobovými představami o panenství? V čem se rozchází se současným vědeckým poznáním o přirozené reakci člověka na násilný útok? Jak s tématem mučednic čistoty pracuje současná katolická církev a co to vypovídá o ní samotné? Zuzana Matisovská o mučednicích čistoty v katolické církvi v kontextu současného vědeckého poznání. Připravila Karolina Antlová.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 26. 6. 2024 (ČRo Brno, 19 min.).
Lit.: Antlová, Karolína: Raději smrt než hřích. Koncept mučednic čistoty je překonaný a teologicky plochý, myslí si teoložka. In web ČRo Brno, 26. červen 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Termín mučednice čistoty se používá v katolické církvi. Jedná se o blahořečené či svatořečené ženy, které se raději nechaly násilníkem zabít, než aby přišly o panenství. Koncept mučednic čistoty bývá kritizován mimo i uvnitř katolické církve. Kdysi ladil s tím, jak ženskou nevinnost, sexualitu a roli vnímala a zdůrazňovala i civilní společnost.
Téma na začátku letošního roku pro časopis Salve představila teoložka Zuzana Matisovská na případu blahořečení první ženy laičky Anny Kolesárové pocházející ze Slovenska, které se uskutečnilo v roce 2018.
Mladá dívka byla v roce 1944 na konci druhé světové války ve svých šestnácti letech zastřelena, protože se navzdory hrozbám bránila sexuálnímu nátlaku ze strany opilého ruského vojáka. Katolickou církví je vyzdvihovaná proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Na jejím hrobě je nápis ‚Raději smrt než hřích‘.
„Je potřeba zmínit, že církevní autority oficiálně odmítají, že by byla tato dívka blahořečena proto, že nedala své panenství a raději se nechala zabít. Odmítají, že by blahořečení prezentovalo nadřazování nějaké fyzické neporušenosti nad životem člověka. A také odmítají, že by chtěly přenášet vinu na znásilněnou oběť (v případě, že se násilníkovi neubrání, pozn. red). Problém ale je, že to nutně vyplývá z toho, jak je tento příběh na veřejnosti prezentovaný,“ doplňuje teoložka. (…)