Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 5. 2016

Msta písecké panny (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:31

Obrázek
Vlastimil Vondruška. Audiokniha z detektivního cyklu Hříšní lidé Království českého. Příběhy Oldřicha z Chlumu. Hudba Daniel Tůma. Zvukový design Martin Dušek. Grafický design Vladimír Verner. Režie Jindřiška Nováková.

Osoby a obsazení: Oldřich z Chlumu (David Prachař), Ota ze Zástřizlí (Lukáš Příkazký), Diviš (Pavel Rímský), vypravěč (Vladislav Beneš), Přemysl II. Otakar (Václav Rašilov), Eliška, dcera českého krále (Kristina Jelínková), Anežka, dcera českého krále, Domaslava (Klára Sedláčková Oltová), abatyše Anežka (Milena Steinmasslová), Zbyslav z Valdeka, Domšík (Jiří Ployhar), Hromotluk (Jiří Schwarz), sklepnice (Regina Řandová), rybářka, Dorotka (René Slováčková), Tobiáš (Otmar Brancuzský), strážný, Duben, lotr (Svatopluk Schuller), rychtář, hlas (Bohuslav Kalva), šenkýř, sládek (Viktor Dvořák), purkrabí (Ivan Jiřík) a student, tovaryš (Petr Neskusil).

Natočeno v roce 2016 ve zvukovém studiu Babidabi. Vydalo Audiostory a Vyšehrad 9. 5. 2016 (1 CD, 116:47).

Části: 1. Urozená uličnice, 2. Sudí Benedikt, 3. Medvěd, 4. Zaječek, 5. Zbyslav z Valdeka.

Pozn.: Oldřich z Chlumu doprovází českého krále Přemysla II. Otakara s jeho družinou do Prácheňska. U řeky Otavy poblíž města Písek na něj čeká panoš Ota. Je horký letní den, a tak se jde vykoupat. Překvapí ho krásná dívka bez šatů, která mu ze břehu odnese oděv. Tak začíná příběh lásky a zrady, který se odehrává uprostřed spletitých vztahů šlechtického rodu.
Kam čert nemůže, nasadí ženu, a to platí pro tento příběh beze zbytku. Míní se tím žena jako objekt neodolatelného svodu, žena, pro kterou je rytíř schopen udělat cokoli včetně těch nejvážnějších hříchů, jakými jsou vraždy.

Lit.: Macháček, Tomáš: Mordy jako na běžícím pásu. In web Naposlech.cz, 7. 6. 2016 (recenze). – Cit.: Když se na českém audioknižním trhu objeví zbrusu nová dramatizace, je třeba zpozornět. Mezi drtivou většinou jedno či vícehlasých četeb jde o bílou vránu. Vydavatelství AudioStory se jejich natáčení nebrání, což dokazuje aktuální novinka Msta písecké panny.

Kombinace dramatizace a detektivky je pro mnohé lákadlem, obzvlášť pokud je v kolonce autora literární předlohy uvedeno jméno Vlastimila Vondrušky. Jeho historické romány si mezi čtenáři našly pevné místo a vyšvihly svého autora mezi nejprodávanější domácí tvůrce. Málokterý ze současných českých spisovatelů se může pochlubit tím, že podle jeho děl bylo natočeno tolik audioknih. Co se týče dramatizací, u AudioStory jde v tomto případě už o třetí kousek. Po dvou adaptacích románů s hlavním hrdinou Jiřím Adamem z Dobronína však nyní přichází první dramatizovaný případ z cyklu detektivek s královským vyšetřovatelem Oldřichem z Chlumu. Ten je prokurátorem, vyšetřovatelem i správcem hradu Bezděz v polovině 13. století a věrně slouží svému králi Přemyslu II. Otakarovi. Ze severu Čech se však tentokrát dostane až do jihočeského Písku, kde na něj čeká k rozlousknutí další nemalý oříšek. Hned z kraje objevená loupež klenotů a následná smrt rybáře má být totiž jen předehrou k mnohem závažnějším skutkům. Mrtvých postupně přibývá a atmosféra houstne tak, že by snad i Agatha Christie pocítila lehké mrazení v zádech.

Na rozdíl od předešlých dramatizací (autorem scénářů všech je sám Vlastimil Vondruška) zde není vypravěč součástí děje, což umožnilo využít herce Vladislava Beneše pouze pro popisné pasáže a dialogy ponechat v čistě dramatizované podobě. Tempu příběhu tento krok významně pomohl, posluchač se lépe vžije do aktuálního dění a neruší jej, když kromě dialogů pronáší stejný interpret i doplňující text.

Obsazení je široké, přesto se tvůrci ani tentokrát neubránili obsazení některých herců do více rolí. I když tyto postavy dokážou interpreti hlasově rozlišit, trochu matoucí je výběr podobně laděných hlasů. Výkony všech zúčastněných nesklouzávají k rutině ani k přehrávání, při prvním poslechu však chvíli trvá, než se uši zorientují v tom, kdo zrovna mluví, pokud postavu neuvede vypravěč. To může být způsobeno tím, že na rozdíl od třeba Pavla Rímského nebo Jiřího Schwarze nejde o často slyšené interprety. Na druhou stranu i v menších úlohách najdeme herce známých a okamžitě rozpoznatelných hlasů, potěší například obsazení Mileny Steinmasslové.
 
Zvukově třetí dramatizace v řadě pokročila zase o kus dál. Zvukový mistr Martin Dušek pracuje citlivěji s jednotlivými ruchy a efekty a celý podkres cizeluje k větší a větší propracovanosti. Pokud si posluchač nevšímá pouze děje, odhalí, že se v nahrávce dají odlišit různá prostředí, například kamenná hradní komnata, nebo cikádami a šploucháním vody charakterizované nábřeží řeky, aniž by však tyto zvuky odváděly pozornost od děje.

Mezi posluchači mluveného slova se najdou jak zarytí zastánci klasické četby, tak ti, kdo preferují vícehlasou dramatizaci. Jen čas ukáže, co uspěje u příznivců Vondruškových detektivek. Msta písecké panny může být dobrým argumentem pro ty, kdo hlasují pro druhou možnost, protože se rádi sluchově ponoří do literárního světa obklopeni zástupem kvalitních herců a doprovodnou hudbou.

10. 5. 2016

Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:53

Eduard Petiška. Audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (v přípravě, AK097; EAN: 8594169480978; 1 CD mp3, celkem 3 hodiny 54 minut).

Pozn.:  Ve starých egyptských bájích a pověstech se vracíme po stupních staletí zpátky do dob před několika tisíci lety, kdy staří Egypťané uctívali boha slunce, ale také do doby počátků velkolepého stavitelského umění, řemesel a do doby počátků lékařské vědy a astronomie, k pramenům lidské vzdělanosti. Staré egyptské příběhy zpracované podle překladů ze starých papyrů, podle zlomků i úryvků různých písemných památek i podle zpráv a pověstí starověkých řeckých spisovatelů. Vybrané desatero příběhů představuje úvod do egyptské mytologie: jak si Egypťané před dávnými lety představovali zrození země a lidí a jak slunce poprvé vyšlo na svou pouť; dozvíme se o vládě dobrého boha Usíra, o věrné lásce jeho manželky Éset a o krutém činu zlého boha Sutecha; uslyšíme o neuvěřitelných kouzlech a záhadách a také o jedné dávné pravdě; o západní říši mrtvých; o dvou bratrech Baťovi a Anupovi, o křivdě a neúprosné spravedlnosti; o dobytí města Joppy egyptskou lstí; o Egyptském rolníku Chuenanupovi, který řečnil, aby se dovolal práva; o neuvěřitelných dobrodružstvích trosečníka na očarovaném ostrově uprostřed moře; o princi, který utíkal před svým osudem; o bohatém egyptském králi a chytrém zloději.

Staré mezopotámské příběhy jsou zpracovány podle překladů klínopisných záznamů, často porušených a zlomkovitých. Báje mezopotamského starověku jsou prastarého, většinou sumerského původu a putovaly od Sumerů k Akkadům, Babyloňanům a Asyřanům, měnily se a byly doplňovány. Vypráví o tom, jak byl podle starověké mezopotamské báje stvořen svět z těla bohyně a člověk z krve boha a také o sestupu mezopotámské bohyně Ištar do podsvětí. Další příběh pojednává o vladaři mezopotámského města Kiše Etanovi, který se vznesl do povětří. A nechybí ani povídání o mezopotamském králi Gilgamešovi, který se vydal hledat nesmrtelnost.

Eduard Petiška (1924 – 1987)

(more…)

Ostrov Entry (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:33

Peter May. Audiokniha. Režie Jitka Škápíková. Překlad Linda Kaprová.

Čte Jiří Dvořák.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (v přípravě, AK091; EAN: 8594169480916;  2 CD mp3, celkem 15 hodin 28 minut).

Ukázka k poslechu

Pozn.: Autor se vrací k atmosféře trilogie Lewis v příběhu o vraždě ve skotské komunitě na kanadském ostrově, jehož minulost souvisí s ostudnou kapitolou britské historie zvanou Vyklízení Vysočiny. Když detektiv Sime Mackenzie nastupuje na palubu letadla, ani se neohlédne. Cesta na ostrov Entry pro něj představuje šanci utéct hořké směsi osamělosti a lítosti nad svým dosavadním životem ve městě. Z montrealského letiště odjíždí jako součást osmičlenného vyšetřovacího týmu, směřujícího do zálivu Svatého Vavřince. Pouhé dva kilometry široký a tři kilometry dlouhý ostrov Entry je domovem asi sta obyvatel – a ten nejbohatší z nich byl právě nalezen zavražděný ve svém domě. Vyšetřování se zdá být pouhou formalitou. Důkazy nasvědčují vraždě ze žárlivosti, kterou má mít na svědomí pomstychtivá manželka. Ale vyšetřování Simovi zamotá hlavu poté, co se s hlavní podezřelou střetne tváří v tvář. Je si jistý, že ji zná – a to i přesto, že se nikdy nepotkali. Pronásledován tímto pocitem se potácí mezi nespavostí a podivnými sny o dávné minulosti na skotském ostrově vzdáleném tři tisíce mil. Sny, v nichž vdova hraje hlavní roli. Navzdory důkazům o její vině je přesvědčen, že vraždu nespáchala. Jeho posedlost ho dovede před rozhodnutí – zvítězí profesní povinnost, nebo vlastní svědomí?

Peter May (*1951)

(more…)

Porodní bába (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:06

Katja Kettu. Audiokniha. Překlad Jitka Hanušová. Zvuk, střih Karolína Škápíková. Mastering Pavel Krch. Redakce Šárka Nováková. Produkce Martin Pilař. Grafická úprava Jindřich Loučka, 2016. Fotografie Tomáš Zumr, 2016. Titulní strana Pavel Růt, 2016. Režie Jitka Škápíková.

Účinkují Pavla Beretová, Jaroslav Plesl a Jan Vlasák.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (1 CD mp3, AK099; EAN: 8594169480992;  11 hodin 12 minut).

Pozn.: Je pozdní léto roku 1944 a v oblasti Pečenga na severu Finska probíhá laponská válka. Nemanželská dcera ze šamanské rodiny, odmalička odsunutá na okraj společnosti, působí jako porodní bába. Pak se ale bezhlavě zamiluje do nacistického důstojníka Johannese a z vlastní vůle následuje německé šiky do vojenských a vězeňských táborů, kde pomáhá jako zdravotní sestra. Zatímco dříve děti vítala do světa, zde se z ní stává anděl smrti a nakonec i ji semelou nemilosrdná kola dějin…

Katja Kettu (*1978) 

Finská spisovatelka vystudovala režii animovaných filmů na Akademii umění v Turku a finskou literaturu na univerzitě v Tampere. Nakonec oklikou přes Tallinn a Londýn skončila v Helsinkách, kde vyučuje scenáristiku, natáčí videoklipy a píše knihy. V jejích příbězích se mísí krása s ošklivostí, vznešenost s nízkostí. Za svůj třetí román Porodní bába (Kätilö, 2011) získala Runebergovu cenu – nejvýznamnější finské literární ocenění.

Pavla Beretová (* 1983) 

Pochází z Ostravy, kde se v dětství objevila v několika pohádkách tamějšího studia ČT. Absolvovala herectví na DAMU v Praze a již během studia hostovala v Divadle v Celetné či na letní scéně v Pekařově. Od roku 2008 je členkou Činohry Národního divadla. Televizní a filmoví diváci ji mohou znát také z rolí v seriálech Ulice, Soukromé pasti, Nevinné lži, Terapie II či Život a doba soudce A. K. i ze snímků jako Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka, Jako nikdy nebo Teorie tygra.

Jaroslav Plesl (* 1974)

(more…)

Metro 2033 (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:02

Dmitry Glukhovsky. Audiokniha. Zvuk, střih Karolína Škápíková. Mastering Pavel Krch. Redakce Šárka Nováková. Grafická úprava Jindřich Loučka, 2016. Produkce Martin Pilař. Režie Hynek Pekárek.

Čte Filip Čapka.

Natočeno 2016. Vydalo OneHotBook v roce 2016 (2 CD mp3, AK096, EAN: 8594169480961, celkem 17 hodin 34 minut).

Pozn.: Ticho, temno, tíseň, tma a tunely… Život v podsvětí má blízko ke smrti.

Arťom žije v labyrintu moskevského metra, kam se lidstvo uchýlilo po jaderné válce. V šachtách a tunelech živoří chabě propojená lidská společenství – co stanice, to specifická komunita. Mladík, však jednou porušil jedno ze základních přikázání podzemní existence. Aby odčinil svou vinu, musí projít celým metrem až do poslední stanice, kde snad najde možnost, jak zachránit zbytky přeživší civilizace před zkázou…  (anotace)

Dmitry Glukhovsky (*1979) 

Ruský spisovatel a žurnalista se věnuje převážně žánru sci-fi a magického realismu. Ve svých osmnácti letech zdarma uveřejnil na svých webových stránkách prózu Metro 2033. Román celosvětově získal přes 3 milióny čtenářů a roku 2005 byl vydán i knižně. Obdržel rovněž prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon 2007 jako nejlepší literární debut za rok 2007 a stal se předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal autor fantasy novelu Soumrak a o dva roky později pokračování své prvotiny Metro 2034, které se stalo ruským bestsellerem roku. Sérii zatím završil třetí knihou Metro 2035. Jako novinář působil v EuroNews TV, Deutsche Welle a Russia Today; přispíval také do periodik jako Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy.

(more…)

Složka 64 (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 10:57

Slozka 64 2016Jussi Adler-Olsen. Audiokniha. Překlad Magdalena Jírková. Produkce Martin Pilař. Zvuk, střih Martin Kusák, Tomáš Gsöllhofer. Mastering Pavel Krch. Grafická úprava Jindřich Loučka, 2016. Redakce Šárka Nováková. Režie Jitka Škápíková.

Čte Igor Bareš.

Natočeno 2016. Vydal OneHotBook v roce 2016 (2 CD mp3, AK013, EAN: 8594169480138).

Pozn: Zneužívání a násilí patřily ještě před čtyřiceti lety do každodenního života žen deportovaných na dánský ostrov Sprogø. Podobný osud potkal i Nete Hermansenovou, jíž následky zdejšího  pobytu pronásledují celý život. Asad s Rose přimějí Carla, aby znovu otevřel starý případ a pokusil se zjistit, co se tehdy dělo. Brzy si však uvědomí, že se jedná jen o malou součást něčeho mnohem většího. O nejhorší možné zneužívání moci, kterému stále není konec. Carl mezitím řeší i jiný dávný případ úmrtí z roku 1978, kdy se za záhadných okolností utopil jeho strýc. (anotace)

Jussi Adler-Olsen (* 1950)

Dánský spisovatel vystudoval politologii a filmovou vědu. Literatuře se začal věnovat už za studií, zpracoval první dánský lexikon kreslených seriálů. Hrál v několika hudebních skupinách, skládal hudbu k filmům, pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil knihou Alfabethuset (Abecední dům, 1997), pak následovaly romány Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003) a Washingtonský dekret (2006; Host 2014). Později se začal věnovat tématům spojeným s rodnou zemí. Jeho kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q dosud zahrnuje šest knih, vydaných česky v nakladatelství Host: Žena v kleci (2011), Zabijáci (2012), Vzkaz v láhvi (2012), Složka 64 (2013), Marco (2014) a Nesmírný (2015). První dva díly této série byly zfilmovány a promítaly se i v českých kinech. Charakteristickým znakem autorova stylu i jednou z příčin obrovského mezinárodního úspěchu jeho knih je osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie.

Igor Bareš (* 1966)

(more…)

9. 5. 2016

Všude kolem černý les (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 13:56

Ruth Ware.  Audiokniha. Režie Jakub Tabery. Mistr zvuku Jan Kacian.

Čte Simona Postlerová.

Natočeno 2016.  Vydalo nakladatelství Leda a Audiotéka, květen 2016 (celkem 10 hodin 46 minut).

Pozn.: Rozlučku před svatbou navštíví smrt..
Leonora, spisovatelka úspěsných detektivek, žije sama celkem spokojeným životem v Londýně, až do dne, kdy dostane nečekané pozvání na předsvatební rozlučkový víkend své bývalé kamarádky Clare, kterou deset let neviděla. Leonora po dlouhém váhání pozvání přijme a ocitá se s hrstkou dalších lidí – s většinou z nich má společné pouze to, že se znají s Clare – v extravagantním skleněném domě kdesi na anglickém venkově. Zanedlouho se začnou dít podivné věci. V Leonoře vzrůstá napětí a spolu s další přítelkyní se rozhodnou, že se hned ráno vrátí do Londýna. Jenže v noci dojde k osudné události…

Leonora se probudí s těžkým zraněním v nemocnici – a dozvídá se o vraždě. Její pokoj hlídá policie: chrání ji před někým, nebo ji hlídají jako vězně? Aby mohla odpovědět, musí si vzpomenout, co se vlastně během víkendu přihodilo. Dokáže se oprostit od pocitu viny a odhalit skutečné motivy a skutečného vraha? Najde odvahu, aby se svěřila s tajemstvím, které dosud nechala pohřbeno v minulosti?
(more…)

5. 5. 2016

Konec starých časů (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:06

Jaroslav Žák. Audiokniha. Četba ze satirického románu středoškolského profesora a spisovatele, autora známých knih Študáci a kantoři a Škola základ života a dalších humoristických a satirických próz. Režie Roman Štolpa.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2016. Vydal Tebenas, květen 2016 (MP3, celkem 10 hodin 31 minut).

Pozn.: „Vážení spoluobčani ! Vy jste se tady sešli, abyste vyslechli výklad o politický situaci. Jelikož se nikdo nemá k tomu, aby vám ty události vysvětlil, řeknu stručně, o co de: sme podruhý ve sračkách a podruhý až po uši.“

Jaroslav Žák je znám jako autor populárních knížek především ze školního prostředí (Škola, základ života, Cesta do hlubin študákovy duše). Román Konec starých časů v roce 1948 napsal, ale vzápětí ukryl pro příští generace. Vydán byl poprvé až v roce 1991. Popsal komunistický převrat v únoru 1948 a jeho průběh v malém českém městečku jako nestvůrné panoptikum, hrůzyplné a zároveň směšné hemžení figur a figurek Pepova Týnce nad Lesy. Ironicky nahlíží do dnů, ve kterých se z největších negramotů stala elita národa.

.V románu Konec starých časů, který zůstal v rukopise až do listopadu 1989, Jaroslav Žák bez nadsázky překročil svůj stín a vytvořil barevné, mnohovrstevné plátno, zachycující události února 1948 na malém městě. Autor precizně zachycuje nestvůrné panoptikum bolševického puče, hrůzyplný, avšak zároveň směšný karneval, absurdní hemžení doprovázející politický převrat, aniž by rezignoval na svůj vytříbený vtip a pověstný smysl pro humor. Jeho zábavná a přitom hrůzná společenská groteska se řadí k nejzajímavějším dílům svého žánru – lze ji přirovnat k Haškovu Švejkovi či Škvoreckého Zbabělcům.

4. 5. 2016

Hlasy českých literátů (1933-1938, 2014)

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

Natočeno 1933 – 1938. Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3, celkem 92 min.).

Obsah:

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)
Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)
Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)
Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)
Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)
Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)
J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)
Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě – přednáška)
Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění – přednáška)
Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! – přednáška)
Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)
J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)
Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)
Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)
Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)
Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)
Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

O rackovi a kočce, která ho naučila létat (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Seriály — Premek @ 15:24

Luis Sepúlveda. Audioverze světově proslulého příběhu o dobrodružství kočky a racka. Překlad Tereza Hofbauerová. Hudba Dominik Renč. Dramatizace a režie Jan Jiráň.

Účinkují Ivan Trojan, Klára Sedláčková Oltová, Jan Vondráček, Martin Myšička, Václav Kopta a Lukáš Hlavica.

Natočeno 2016. Vydal Radioservis, květen 2016 (2 CD, 94 min.; CR0785-2; EAN 8590236078529).

Rozhlasová premiéra 14.-18. 5. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:05 h).

Pozn.: Odvysíláno také jako pětidílný rozhlasový seriál.

Pozn.: Vysílený racek Kenga snesl na balkoně, kde se právě slunil kocour Zorbas, své poslední vejce. Kocour nyní stojí před těžkým úkolem: jak se postarat o vylíhlé mládě a splnit tři neobvyklé sliby, které dal racčí mámě předtím, než zemřela. Zorbas je připraven svým závazkům dostát, ale: opravdu dokáže kočka naučit ptáka létat?

Světově proslulý spisovatel Luis Sepúlveda kdysi slíbil svým dětem, že pro ně napíše příběh, který nejen podněcuje fantazii a důvtip, ale zároveň ukazuje, jak lépe poznat svět, mít ho rád, a tak o něj pečovat s větším porozuměním.

Tak se zrodilo toto vyprávění o dobrodružstvích racka a kočky, která ho naučila létat. Vyprávění, které znají čtenáři v mnoha zemích světa. Racek Kenga uvízl v černé mazlavé ropě, která unikla do moře při havárii lodě. Než naposledy vydechne, z posledních sil doletí do nejbližšího přístavu a přistane na balkoně, kde se právě sluní Zorbas, velký černý kocour. Před zraky užaslého Zorbase snese své poslední vejce. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress