Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 6. 2016

Faktor Churchill (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 9:53

Boris Johnson. Kompletní audiokniha. Mistr zvuku Jan Kacian. Režie Jakub Tabery.

Čte Pavel Rímský.

Natočeno 2016. Vydala Audiotéka, červen 2016 (MP3, 14 hodin 28 minut).

Pozn.: V životopise Winstona Churchilla podává autor se svým charakteristickým vtipem a pronikavostí podobiznu premiéra, který nebojácně vedl svůj národ do boje, přestože nenáviděl válku a pohrdal politiky postrádajícími zkušenost s jejími hrůzami; muže potýkajícího se s depresemi a šišláním, který se přesto vypracoval na jednoho z největších řečníků všech dob a nejproslulejšího žurnalistu své éry; politika, který se díky své otevřenosti novým myšlenkám stal průkopníkem v oblasti zdravotnictví, školství i sociálního zabezpečení, aniž by se přitom zřekl vrozené politické nekorektnosti; a především neohroženého, vynalézavého, odhodlaného velikána, jehož existence je nejlepším argumentem proti názoru, že sebevětší osobnost nemůže zvrátit běh dějin.

Boris Johnson (1964) svou kariéru zahájil jako novinář, který se ze zpravodaje londýnských Timesů a deníku The Daily Telegraph vypracoval na šéfredaktora konzervativního magazínu Spectator. Vstoupil i do politiky a stal se poslancem, mezinárodní proslulost však získal teprve ve funkci starosty Londýna, kterou zastává od roku 2008. Charakteristickým rozcuchaným účesem a samorostlým vystupováním se Boris (jak je běžně nazýván i v médiích) řadí ke staroslavné tradici britských výstředníků a politicky tíhne v rámci konzervativní strany k libertariánskému křídlu: je známým kritikem Evropské unie, pravidelně se účastní londýnského průvodu sexuálních minorit a podporuje ve městě cyklistiku. Jeho bibliografie se rozpíná od anekdotických dějin Londýna přes úvahy nad politikou a zánikem Římské říše až po satirické romány. (more…)

1. 6. 2016

Šlapací pejsek a další pohádky (1996, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:20

Jiří Kahoun. Pohádky. Hudba Zdeněk Matějů, hraje autor.

Čtou Taťjana Medvecká a Ladislav Mrkvička.

Nahrávka dokončena 31. 1. 1996 (Studio Nadace Lyry Pragensis). Vydal Suprapho v roce 1996 (1 MC; SU 5130-4). Reedice květen 2016 (Supraphonline, MP3).

Pozn.: JIŘÍ KAHOUN (12. března 1942 v Praze) je český spisovatel, autor mnoha knížek pro děti.
K původní kazetě Šlapací pejsek a další pohádky (SU 5130-4) vydané v Supraphonu v roce 1996 napsal:
Viděli jste někdy štěňátko, jak se třese radostí? Já jo. Od takového štěňátka to přeskočí na člověka na to šup a píše pohádky. Radost je přeskakovací.
A měl bych radost, se všemi, kteří se podíleli na téhle kazetě, kdyby z vyprávění skočila také na vás.
Pak přeskočí na dalšího člověka nebo na smutné štěňátko a uvidíte, jakou bude mít radost…
………………………
Pohádky jsou vhodné pro děti předškolního věku.

Já jsem Zlatan Ibrahimović (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:10

David Lagercrantz. Audiokniha.

Čte David Novotný.

Natočeno 2016. Vydala Audiotéka 1. 6. 2016 (MP3, celkem 12 hodin 49 minut).

Pozn.: Ibrahimović vypráví o době, kterou strávil v dorosteneckém týmu Malmö FF, a o tatíncích z lepší části města, kteří se ho z něj snažili vystrnadit. Dozvíme se všechno o konfliktech v Ajaxu, prodeji do Juventusu, úspěších v Itálii i skandálu, který mu málem zničil kariéru. Poví nám o výhrách s Interem Milán, o Mourinhovi, o svých nejslavnějších gólech. Vypráví o Heleně, dětech a svém životě mimo hřiště. A vůbec poprvé se dozvíme celou pravdu o tom, co se ve skutečnosti stalo mezi ním a Pepem Guardiolou v Barceloně.

Nejlepší autobiografií fotbalisty posledních let je pravděpodobně kniha Já jsem Zlatan Ibrahimović… Vzhledem k 700 tisícům výtisků prodaných jen ve Švédsku a vydání knihy v patnácti zemích se nejspíš jedná o nejúspěšnější příběh evropského imigranta od románu Bílé zuby (2000) spisovatelky Zadie Smithové. Kniha se také dostala do užšího výběru kandidátů na prestižní švédské literární ocenění – Augustovu cenu (Augustpriset)… Po obligátním pousmání, které u vás vyvolá označení „autobiografie fotbalisty“, zjistíte, že Zlatanova kniha překvapivě připomíná vyprávění imigranta zachycené Philipem Rothem v klasickém románu Portnoyův komplex (1969), v němž autor popisuje, jak jako mladý Žid vyrůstal ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století v Newarku ve státě New Jersey. Příběhy obou těchto mužů se vzájemně osvětlují. Kromě toho oba přibližují stále typičtější, avšak málo známé zkušenosti ze života imigrantů. Většina zmínek o přistěhovalcích totiž vychází pouze z úst politiků, kteří o nich kážou. Autoři v těchto knihách z vlastních zkušeností nádherně líčí, jaké je vyrůstat v přistěhovalecké rodině. Přestože Zlatana a Rotha dělí oceán a čtyři desetiletí, paralely v obou příbězích jsou pozoruhodné. – Simon Kuper, autor knihy Why England Lose (more…)

31. 5. 2016

Doba z druhé ruky 1/10 (2016, 2017)

Světlana Alexijevičová. SSSR zmizel, ale my Sověti jsme zůstali. Četba na pokračování z knihy současné běloruské novinářky, nositelky Nobelovy ceny. Z vlastního překladu připravila Pavla Bošková. Režie Aleš Vrzák.

Účinkuje Apolena Veldová.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 3. 6. 2016 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.; 26 min). Vydala Radiotéka, říjen 2017 (MP3, celkem 4 hod. 13 min.) v akci Velký audioknižní čtvrtek – pod názvem Doba z druhé ruky : Konec rudého člověka.

Pozn.: Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu…

Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci. Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč 70 % Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější.

Lit.: Kamberský, Jakub: Tohle Rusko není pro nás. In web Naposlech.cz, 1. 11. 2017 (recenze). – Cit.: Kniha držitelky Nobelovy ceny za literaturu, běloruské novinářky Světlany Alexijevičové, Doba z druhé ruky, se stala bestsellerem roku 2013. K českému čtenáři se ve výtečném překladu Pavly Boškové dostala o dva roky později, roku 2016 pak sama překladatelka připravila vybrané části pro rozhlas. Konečně na počátku listopadu 2017 tuto četbu vydává Radioservis jako audioknihu.

Mozaika příběhů žen, s nimiž autorka vedla rozhovory – nejprve je natáčela na magnetofon, následně je přepsala do knihy – je silným a niterným textem, který lze vnímat jako svědectví o životě v Sovětském svazu a dnešním Rusku. Mapuje osudy žen rozdílného postavení, odlišných pohledů na svět, a konečně i různých národností, které ovšem svého času spojovalo sovětské impérium.

Zatímco kniha předkládá desítky výpovědí, pro potřeby desetidílné rozhlasové četby jich bylo vybráno sedm. Ke slyšení je např. příběh komsomolky, kategoricky odmítající Gorbačovovu perestrojku a současné chování komunistů, proti němu lze postavit svědectví ženy, která šla s odhodláním na barikády v srpnu 1991, příběh spisovatelky, vyrůstající ve vyhnanství, jejíž snahou bylo to špatné vytěsnit, silnou zpověď architektky narozené v gulagu, zároveň oddané stalinistky, nebo konečně svědectví předsedkyně moskevského fondu Tádžikistánu o nepokojích na počátku 90. let.

Mnohé příběhy mají jedno společné: na jedné straně otřesnou zkušenost útlaku, na straně druhé naprostou deziluzi z dnešních poměrů v Rusku – to už není svět pro ně, tohle není jejich Rusko. Pocity utrpení se přetavily v pocity odcizení. Není těžké takový pohled na věc pochopit, je ale nesmírně obtížné se s ním ztotožnit.

Režisér Aleš Vrzák nechal jednotlivé zpovědi interpretovat sedm hereček, přesněji řečeno šest hereček (Danielu Kolářovou, Hanu Maciuchovou, Helenu Dvořákovou, Lenku Vlasákovou, Vandu Hybnerovou a Apolenu Veldovou) a jednu interpretačně nadanou rozhlasovou režisérku (Hanu Kofránkovou). Podařilo se mu dovést interpretky nejen k porozumění textu, ale i k jejich vcítění se do myšlení zpovídaných žen. Příběhy tak zní velmi uvěřitelně.

Daniela Kolářová dokázala do svého partu vtisknout projev unavené ženy, které leží na duši mnoho utlačovaných osudů. Hana Maciuchová zase vypráví příběh spisovatelky odosobněně, u Apoleny Veldové lze vnímat horlivost střídající se s pocity zmaru a zhnusení. Vanda Hybnerová je zase plná odhodlanosti, v četbě Heleny Dvořákové je slyšitelná něha a cit, u Lenky Vlasákové pro změnu překvapení a strach. Snad vůbec nejsilnější, v dobrém slova smyslu nejprocítěnější částí, je part Hany Kofránkové – výpověď architektky, vyrůstající v gulagu, vyhnanství a dětském domově, čte Kofránková se vší pokorou, empatií a dojetím.

Tklivé improvizace na akordeon jen podtrhují stísněnost slyšeného. Škoda, že svou zvukovou podobu nezískala kompletní kniha Světlany Alexijevičové. I tento čtyřhodinový výsek však dává posluchači ucelený obraz. Navíc, díky promyšlené interpretaci přináší nevšední a nezapomenutelný zážitek.

30. 5. 2016

Pod jezevčí skálou (1990, 1996, 2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:42

Josef Pohl. Hudba Tomáš Vránek. Hraje studiový orchestr, řídí Jiří Váchal.

Účinkují Ladislav Mrkvička, Vlastimil Brodský,  Jakub Zdeněk, Jana Drbohlavová a Tomáš Töpfer.

Nahrávka dokončena 6. 2. 1990 (studio Lucerna). Vydal Bonton v roce 1996 (1 MC, 71 0401-4). Reedice Supraphonline, květen 2016 (VT 7837-2; MP3).

Pozn.: Krásná šumavská příroda rámuje dobrodružný příběh pražského kluka prožitý u dědy na hájence uprostřed šumavských lesů.  Hajný Straka žije sám a svého vnuka Vaška vůbec nezná, protože se synem, Vaškovým tatínkem, se kdysi rozešel ve zlém.
Ani se mu nechce o vnuka se starat, jeho nelibost je ale pomalu obrušována Vaškovým zájmem o přírodu a zvěř a jeho bezprostředností.  Straka bere Vaška na své pochůzky, ukazuje mu les a krásy zimní Šumavy. Nejvíce je ale sblíží snaha zachránit Strakova jezevčíka, který při stopování lišky narazí na jezevce, pronásleduje jej do nory, kde mu jezevec zatarasí zpáteční cestu, aby jej zahubil. (anotace)

Magdalena Dobromila (2016, 2017)

29496624_832620603588129_878151741714407_nVendula Borůvková. Komorní rozhlasová hra, která představuje českou buditelku, známou díky slavné knize receptů, jako emancipovanou ženu a starostlivou matku. Dramaturgie Hana Hložková. Hudba Mario Buzzi. Režie Lukáš Kopecký.

Osoby a obsazení: Magdalena Dobromila Rettigová (Simona Peková), Jindřiška Milina Rettigová, její dcera (Tereza Novotná), Josef Ondřej Liboslav Rettig, její syn (Jan Grundman), Eliška, její žačka (Magdaléna Tkačíková).

Nastudoval ČRo Brno v roce 2016. Premiéra 13. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.; 65 min.) v cyklu Hry nové generace. Repríza 3. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 18. 2. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Vydala Radiotéka v roce 2017 (MP3).

Pozn.: Simona Peková získala 2. místo v soutěži Neviditelný herec 2017 – Nejlepší herečka.

Lit.: anonym: Doporučujeme! Mezi kuchyní a operou. In 100+1 Historie, duben 2018 (článek).

Lit.: Hložková, Hana:  Vendula Borůvková: Magdalena Dobromila. In web ČRo 3 Vltava, září 2016 (článek). – Cit.:  Původní rozhlasová hra Venduly Borůvkové byla napsána pro divu brněnských jevišť Simonu Pekovou. Přestože je z názvu patrné, že je hlavní postavou hry spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová, její kuchařské kariéře, se kterou je nejčastěji spojována, se hra věnuje nejméně. Drama spočívá v konfliktu stárnoucí národní buditelky a její úspěšné dcery Jindřišky Miliny, která se stala operní primadonou v Mnichově.

   Kromě toho, že Milina žije jen zpěvem a málokdy přijede za rodiči do Litomyšle, tak své matce po létech českého vzdělávání píše dopisy německy, což Magdalena považuje za svoji rodičovskou prohru. Druhé ze třech dětí, které se dožilo dospělého věku, syn Josef, na úkor osobního života zůstal nablízku rodičům, což jí dělá také starost. Rettigová se však nepitvá úzkostlivě v osobních problémech, nemá na to čas. Musí se věnovat kurzům pro měšťanské dcerky. A příprava je to všestranná – od vaření a hospodaření, přes znalosti české literatury až po rady pro harmonické manželské soužití. Magdalena Dobromila je totiž neobyčejně odhodlaná, chytrá a společensky činorodá žena.

Ačkoliv autorka prostudovala množství historických pramenů a pracuje s věrohodnými fakty, dramatické situace jsou fiktivní. Prostřednictvím emancipované ženy, která bývá neprávem spojována pouze se slavnou „Domácí kuchařkou“, se ocitneme ve světě konvencí, snah o jejich překonání, ale také mezi odlišnými tužbami žen a mužů. Borůvková říká: „Je to hra o vztazích v rodině a také o manželství, protože Magdalena kdysi prohlásila, že kdyby věděla, co ji po svatbě čeká, tak by ‚radši ze skály do propasti skočila,‛ protože ‚je lepší si naráz zlámat vaz, než si nechat pomalu, den za dnem, vrážet do těla špendlíky.‛ A to měla muže relativně uznalého, který její neutuchající obrozenecký aktivismus dost podporoval.“ Jelikož má hra výraznou genderovou linku, titulní postava není pouze postavou historickou. Problémy, se kterými se posluchači svěřuje, k němu velmi intenzivně promlouvají i přes stosedmdesát let vzdálený časový odstup.

Inscenace vychází z herecky expresivního temperamentu Simony Pekové, kterému se postaví o generaci mladší, nadaní kolegové. Hudba byla komponována tak, že se historizující operní odkazy střídají s elektronickým ambientem a zvukovou koláží, jež lze s nadsázkou označit jako „kuchyňský industriál“.

Vendula Borůvková (1977) vystudovala Střední knihovnickou školu v Brně a poté činoherní dramaturgii na divadelní fakultě JAMU. Jako dramaturgyně spolupracovala s různými scénami a vytvořila několik dramatizací (Zánik samoty Berhof, Kytice, Podzemníci). Napsala monodrama Modelka XXL, aktovku Měl jsi na to!, je spoluautorkou her Palach 69-06 (s Martinem Františákem) a Carla del Ponte (se Simonou Polanskou). S Českým rozhlasem spolupracuje od roku 2012. Kromě minutové hry Voucher, byly natočeny její pohádkové hry s písněmi Medvěd Čokoláda a Dobrodružství ve starém domě. V roce 2014 jí vyšla dobrodružná kniha pro mládež Annie a berlepsové. Pracuje jako šéfredaktorka časopisu 100+1 historie.

Lit.: Kopecký, Lukáš: AVISO: HRA O RETTIGOVÉ. In web Backstage Lukáš Kopecký, 11. 9. 2016 (článek). – Cit.: Nenechte si ujít premiéru rozhlasové inscenace Magdalena Dobromila. Je to komorní drama o manželství, rodičovství a zhrzených nadějích, ve kterém autorka Vendula Borůvková představuje českou buditelku, známou díky slavné knize receptů, jako emancipovanou ženu a starostlivou matku. Jelikož má hra výraznou genderovou linku, titulní postava není pouze postavou historickou. Problémy, se kterými se posluchači svěřuje, k němu velmi intenzivně promlouvají i přes stosedmdesát let vzdálený časový odstup. Hra byla napsána pro divu brněnských jevišť Simonu Pekovou. V dalších rolích se představí Tereza Novotná, Jan Grundman a Magdaléna Tkačíková.
„Kdyby mně dnes bylo znovu dvacet a věděla bych, co mě čeká a o čem to všechno je, tak bych radši ze skály do propasti skočila, než abych svolila ke svatbě. To je lepší si naráz zlámat vaz, než si nechat pomalu, den za dnem, vrážet do těla špendlíky.“

25. 5. 2016

The Complete Ripley 1/5 (Tom Ripley, 2009)

Patricia Highsmith. Seriál. Tom Ripley nenávidí zločin, pokud ho k němu jeho ctižádost nedonutí. Psychologická sonda a detektivka zároveň vypráví příběh ambiciózního mladíka, milovníka umění, muže mnoha identit a chladnokrevného zločince. Dramatizace Alan Mac Donald (1-3) a Stephen Wyatt (4, 5). Produkce Claire Grove. Režie Claire Grove (1-4) a Steven Canny (4, 5).

V roli Toma Ripleyho Ian Hart.

Natočeno 2009. Premiéra 1. dílu 28. 2. 2009 (BBC Radio 4, 14:30 h). Repríza 1. dílu 2. 9. 2011 (BBC Radio 4, 21:00 h); 24. 2. 2014 (BBC Radio 4 Extra, 6:00 h.).

Vydal BBC Audiobooks 23. 4. 2009 (ISBN-10: 140840947X; ISBN-13: 978-1408409473).

Česká inscenace

Obsah:

1. The Talented Mr Ripley (Talentovaný pan Ripley). Osoby a obsazení: Tom Ripley (Ian Hart), Dickie Greenleaf (Stephen Hogan), Marge Sherwoodová (Barbara Barnes), pan Greenleaf (Malcolm Tierney), paní Greenleafová (Janice Acquah), Roverini (Stephen Critchlow), Buffi (Matt Addis). Natočeno 2009. Premiéra 28. 2. 2009 (BBC Radio 4, 14:30 h). Repríza 2. 9. 2011 (BBC Radio 4, 21:00 h); 24. 2. 2014 (BBC Radio 4 Extra, 6:00 h.).

2.  Ripley Under Ground (Ripley pod zemí). Osoby a obsazení: Tom Ripley (Ian Hart), Heloise (Helen Longworth), Bernard Tufts (Benedict Sandiford), Jeff Constant (Stephen Hogan), madam Annette (Caroline Guthrie), Murchison (Malcolm Tierney), Webster (Stephen Critchlow). Natočeno 2009.  Premiéra 7. 3. 2009 (BBC Radio 4, 14:30 h). Repríza 9. 9. 2011 (BBC Radio 4, 21:00 h.); 25. 2. 2014 (BBC Radio 4 Extra, 6:00 h.).

3. Ripley’s Game (Ripleyho hra). Osoby a obsazení: Tom Ripley (Ian Hart), Heloise (Helen Longworth), madam Annette (Caroline Guthrie), Reeves Minot (Paul Rider), Jonathan Trevanny (Tom Brooke), Simone Trevanny (Janice Acquah), Gauthier (Philip Fox), Marcangelo (Matt Addis), Lippo (Sam Dale). Natočeno 2009. Premiéra 14. 3. 2009 (BBC Radio 4, 14:30 h). Repríza 16. 9. 2011 (BBC Radio 4, 21:00 h.); 26. 2. 2014 (BBC Radio 4 Extra, 6:00 h.). (more…)

24. 5. 2016

Tak to bylo, tak to je…. (2016)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:59

Lou Fanánek Hagen. Audiokniha. Hudba Tři sestry a další. Zvuk Jenda Šmejkal. Produkce David Kerbach. Foto Pavel Martinek, 2016. Design Lukáš Klofec, 2016. Režie Gabriela Osvaldová.

Čte David Matásek.

Natočeno ve studiu S Pro Alfa v březnu 2016. Vydal Kristián a Radioservis, květen 2016 (1 CD MP3, KR005-2; EAN 8590236004832; 8 hod. 39 min.).

Pozn.: Oblíbená „záchodová knížka“, kterou autor vydal v r. 1995 ve svém nakladatelství Hagen a Veselý se v r. 2007 dočkala reedice a prodalo se jí téměř 15 000 kusů. Nyní přichází jako „zvukonosič“, aby zpestřila noční jízdy za volantem i cesty do školy v prostředcích veřejné dopravy posluchačům všech věkových kategorií.

Во имя мира и cоциального прогрессa (Ve jménu míru a sociálního vývoje, 1976)

Leonid Brežněv. Výběr ze záznamů projevů.breznev

Natočeno 1970 – 1976. Vydala Мелодия v roce 1976 (1 LP).

Obsah:

A1    Из Доклада На Совместном Торжественном Заседании ЦК КПСС, Верховного Совета СССР И Верховного Совета РСФСР, Посвященном Столетию Со Дня Рождения Ð’.И.Ленина 21 Апреля 1970 Года
A2    Из Отчетного Доклада ЦК КПСС XXIV Съезду КПСС 30 Марта 1971 Года
Отчет КЦ КПСС И Очередные Задачи Партии В Области Внутренней И Внешней Политики. Из Доклада XXV Съезду КПСС 24 Февраля 1976 года
A3    Начало
B     ÐžÐºÐ¾Ð½Ñ‡Ð°Ð½Ð¸Ðµ
–
Речь Главы Делегации КПСС Товарища Л.И.Брежнева На Конференции Коммунистических И Рабочих Партий Европы. Берлин, 29 Июня 1976 Года
C     ÐÐ°Ñ‡Ð°Ð»Ð¾
D     ÐžÐºÐ¾Ð½Ñ‡Ð°Ð½Ð¸Ðµ

16. 5. 2016

Hlasy – Antonín Přidal (2016, 2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:41

Hlasy - PřidalAntonín Přidal čte ze svých básnických sbírek Sbohem ale čemu a Zpovědi a odposlechy. Režie a dramaturgie Ivan Arsenjev. Zvuk Jan Hála. Titulní fotografie Ivan Arsenjev. Design obalu Jakub Suchý.

Natočeno 22. duben 2016 (Brno). Vydala Triáda v roce 2018 (1 CD).

Pozn.: Seděla v pokoji a hrála. / Zavřeli noty. Hrála po paměti. / Odnesli klavír. Ruce nepřestaly. / Odnesli židli. Stála a hrála. / Odnesli obraz. Zavřela oči. / Odnesli květiny. Zadržela dech. // Co zbylo, nikdo neslyšel. / Jak dlouho ještě? ptali se před domem. / Nikdo nevěděl. // Pak ucítila, jak jí na prst sedá / jakási zpráva. Tečka tak lehká / jako by měla čtyři křídla (…)
Báseň Zpráva je jedna z těch, které její autor Antonín Přidal, básník a dramatik, načetl pro připravované CD Hlasy. Vybral na něj verše ze dvou sbírek, které mu vyšly po roce 1989: Sbohem ale čemu – 1992, Zpovědi a odposlechy – 2015. Nahrávku poezie doplnil esejistickým textem Kříšení (z knihy Některé tváře, některé hlasy – 2002). Natáčení jeho profilového CD z edice autorského čtení Hlasy proběhlo v dubnu v Brně, vyjde na podzim.
(anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress