Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

9. 5. 2017

Dlouhý stín času (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:06

Pavel Nauman. Strhující detektivka z šedesátých let; od banální defraudace zlata po vyřešení brutální vraždy Otylie Vranské.  Hudbu napsal, nahrál a nazpíval Raven. Režie Roman Štolpa.

Čte Miroslav Táborský.

Natočeno 2017. Vydal Tebenas, říjen 2017 (1 CD mp3, TBN020-2; EAN 8594177770207, 11 hod. 14 min.).

Pozn.: Se jménem Pavla Naumana jsou již přes 70 let spojeny především legendární Pohádky o mašinkách. Ale dětská tvorba nebyla jeho hlavní náplní. Kromě knihy povídek a historické ságy napsal v šedesátých letech i temnou a strhující detektivku Dlouhý stín času. Čerstvý absolvent práv nastupuje k pražské kriminálce a otráveně řeší drobné krádeže. Pak se ale dostane ke zdánlivě banálnímu případu defraudace zlata, ze kterého se nakonec vyvine napínavý a drsný příběh. Jde o jediné dílo v české historii, ve kterém je vyřešen případ vraždy Otýlie Vranské. Tento největší pomník české kriminologie slibuje Policie ČR ještě letos vyřešit. Předběhl ji autor o 50 let? (anotace vydavatele)

Rudé paprsky severního slunce (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:58

Markéta Hejkalová. Hudba Raven. Režie Roman Štolpa

Čte Simona Postlerová a Roman Štolpa.

Natočeno leden 2017 (studio Ateliér). Vydal Tebenas, říjen 2017 (TBN019-2; EAN 8594177770191; celková délka cca 9 hod. 30 min.).

Pozn.: Česká žena Monika neví, co si dál počít se životem. Pak odjede s manželem, badatelem blíže nejmenovaného ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na několik měsíců do Jižní Koreje. Tam se bezhlavě zamiluje do muže, o němž ví jenom to, že v něm potkala svoji druhou polovinu. Zrovna tak dobře ví, že jejich veliká láska jednoho dne skončí, protože v obyčejném lidském světě nepřežije.

Věčné štěstí a muže na celý život hledají i další hrdinky románu: paní Song, již manžel přiměl k útěku ze Severní Koreje, úspěšná česko-finská podnikatelka Kamila, která už nevěřila, že potká toho pravého, i tajemná slečna Lee. Která z nich nepřežije? Kruté paprsky severokorejské diktatury dopadají až do Soulu, do univerzitního kampusu, ztracených zákoutí i purpurového pokoje hodinového hotelu Ben Hur. Ale nejen tam. Ženy netuší, že jsou jen loutkami v podivné hře a jejich pohyby řídí neznámé vzdálené ruce. Nebo až příliš blízké?

Kniha Rudé paprsky severního slunce je originálním spojením tklivého milostného příběhu a napínavé detektivky a čte se jedním dechem.

Lit.: Macháček, Tomáš: Na hraně. In web Naposlech.cz, 9. 10. 2017 (recenze). – Cit.: Monika Tomanová odjela s manželem Michalem, badatelem v ústavu pro zkoumání totalitní minulosti, na půlroční pobyt do Soulu. Všední běh událostí přeruší nález mužovy účtenky z obskurního hotelu. Aniž by tušila, do jakého řetězce událostí se oba během svého pobytu v Soulu zapletli, vydává se Monika pátrat po tajemství, které před ní manžel ukrývá. Tak začíná román Rudé paprsky severního slunce, který na pozadí desetiletí trvajícího konfliktu dvou polovin kdysi jednotné země vykresluje osudy hrdinů, mimoděk zatažených do mocenského boje mezi svobodou a diktaturou.

Recenze audioknihy Rudé paprsky severního slunce.

Česká autorka, překladatelka a členka výboru Mezinárodního PEN klubu Markéta Hejkalová, má na svém kontě už desítku knih, přesto se však doposud její tvorba se světem audioknih míjela. Až nyní u Tebenas vycházejí Rudé paprsky severního slunce. Pro začátek se sluší říct, že je poměrně obtížné novinku žánrově zaškatulkovat. Příběh psaný v několika rovinách osciluje mezi milostným románem, detektivkou a špionážním thrillerem. Nejvíce se blíží prvně jmenovanému, protože vzájemně propletené vztahy všech postav propojují různé formy vztahů mezi muži a ženami. Kromě ústřední dvojice se děj točí mimo jiné kolem podnikatelky Kamily, záhadné slečny Lee z univerzity či severokorejské uprchlice Song. Kromě nich jsou v prologu představeny i další postavy, které se po zbytek knihy drží v pozadí, aby v závěrečném rozuzlení vyplula jejich role naplno na povrch.

Nejzajímavěji jsou asi prokresleny vedlejší postavy, zejména paní Song, která se po emigraci z totality musí vyrovnat s naprosto odlišnými nároky, které na člověka klade svobodný svět. Monice i Michalovi oproti ní hlubší prokreslení charakteru chybí. Oba působí spíše jako figurky na šachovnici, kterými táhne kdosi v pozadí. Jeho plány však zkomplikuje nález mrtvoly, díky němuž naberou události rychlý spád a na první poslech trochu roztříštěný děj se zcelí do jediné výsledné linky.

Stejně nesourodě jako obě části korejského poloostrova působí na papíře i interpretační dvojice Roman Štolpa a Simona Postlerová. Zatímco hereččin katalog audioknižní tvorby se v posledních letech útěšně zaplňuje, herecké příležitosti jejího kolegy by se daly spočítat na prstech jedné ruky, ačkoliv pro Tebenas několik příběhů natočil i jako režisér. Ve výsledku však rozdílné zkušenosti nejsou příliš znát – Štolpa i přes menší prostor, který mu text prostřednictvím plošších postav nabídl, dokáže vést vyprávění tak, že posluchače nenudí. Svým pomalým a klidným pojetím potěší zejména ty, kteří nevyžadují dramaticky procítěný projev. Toho se ostatně nedočkají ani u Postlerové, která tentokrát kromě zpočátku trochu horlivého tempa čte velmi uvolněně a přirozeně. I způsob jejich interpretace koresponduje s tím, že kniha je spíše milostným příběhem než akční špionážní hrou mocností.

Nedílnou součást audioknih od Tebenasu tvoří hudební doprovod, tvořený na míru danému příběhu, který na konci tradičně dostává i podobu závěrečné písně v samostatném tracku. Melodie s korejskými motivy přesně dokreslují atypické prostředí, jen jim více sluší postupný náběh než občas razantní nástup ihned po posledním slově interpreta. Svou roli ale plní hudba skvěle, zejména když v rámci kapitoly tvoří předěly dějových linek.

Rudé paprsky severního slunce se v mnoha ohledech pohybují na hranici, ať už jde o dějové umístění mezi dvě poloviny Koreje, či o žánrové neukotvení. Trochu atraktivnější obal by jistě nalákal posluchače na poměrně zajímavý příběh, kterému velmi pomáhá exotická lokace a pojetí audioknihy jako dvouhlasé četby.

Spalovač mrtvol (2017)

Ladislav Fuks. Dramatizace románu z roku 1967 o jemném a milém člověku, abstinentovi a nekuřákovi Karlu Kopfrkinglovi, zaměstnanci krematoria. Dramatizace Lenka Veverková. Hudba Ladislav Železný. Dramaturgie Zuzana Drtinová Vojtíšková. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Karel Kopfrkingl (David Novotný), Marie Kopfrkinglová (Ivana Uhlířová), Willi Reinke (Ivan Trojan), Erna Reinkeová (Petra Špalková), Zina (Marta Falvey Sovová), Milivoj (Jan Köhler), Dvořák (Kamil Halbich), doktor Bettelheim (Jaroslav Haidler), Dvořák (Kamil Halbich), Boehrmann (Zdeněk Maryška), Fenek (Dušan Sitek) a řečník v krematoriu (Libor Vacek).

Natočeno 2017. Premiéra 17. 11. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:00 h; 60 min.). Repríza 5. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra; 7. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama; 18. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Vydal Radioservis, v přípravě (1 CD, CRO928-2; EAN 8590236092822; celková délka cca 60 min.).

Pozn.: O natáčení inscenace vznikl dokumentární cyklus Jak vznikla inscenace Spalovače mrtvol.

Lit.: anonym: Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol. In web ČRo 3 Vltava, 17. 11. 2017 (článek). – Cit.: Karel Kopfrkingl (David Novotný) je obětavý zaměstnanec pražského krematoria a vzorný otec rodiny, který důsledně dbá o řádný chod domácnosti. Jenže…

Temná groteska o proměně člověka v bestii. Strhující zvukový design. V hlavních rolích David Novotný a Ivan Trojan.

Ústředním tématem hry je, jak se z obyčejného, spořádaně žijícího člověka, milujícího svou rodinu, hudbu a umění, stane netvor, který dokáže bez mrknutí oka likvidovat nejen svoje nejbližší, a to navíc s pocitem, že zachraňuje svět.

Život zaměstnance pražského krematoria Karla Kopfrkingla se začne vychylovat ve chvíli, kdy ho přijde navštívit dávný přítel Willi Reinke se svou ženou Ernou, nadšení přívrženci Hitlerova režimu a fanatici nekompromisních změn ve prospěch šťastné budoucnosti lidstva.

Chytrá, rafinovaně vedená a vytrvalá manipulace dokáže člověka dovést k nečekaným činům, odporujícím jeho původnímu přesvědčení.

Lit.: Herget, Jan: Spalovač mrtvol promluví poprvé z Českého rozhlasu. Jak vznikala inscenace? In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. 11. 2017 (článek + reportáž k poslechu). – Cit.: Slavný Fuksův Spalovač mrtvol poprvé zazní na vlnách Českého rozhlasu. Nabízíme proto sérii reportáží z natáčení hry až do premiéry, která bude za pět dní na Dvojce.

Podle novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol z roku 1967 vznikla už dlouhá řada adaptací. Nejslavnější a neznámější je jistě stejnojmenný film Juraje Herze s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Ve své hodně černé grotesce, která přechází místy až do hororu, vyprávěl Herz o muži zakládajícím si na své laskavosti, jenž se díky dějinné příležitosti změní z malého ve „velkého“, ze spořádaného pracovníka krematoria v udavače a vraha.

Téma novely se netýká jen konkrétní doby, do níž byla zasazena, což dokládá i fakt, že při premiéře filmu v březnu 1969 vtrhli do sálu příslušníci StB, projekci předčasně ukončili a až do srpna 1989 – do obnovené premiéry – film ležel v trezoru. O aktuálnosti Fuksovy novely i pro dnešek svědčí řada adaptací z poslední doby na českých jevištích. Dramatizaci Spalovače mrtvol uvedlo loni Divadlo Petra Bezruče v Ostravě i první česká scéna Národní divadlo.

Naplnit úkol a pálit

Před studiem č. 7 se scházejí u stolu na první čtenou zkoušku režisér, dramaturgyně, produkční i herci. Aleš Vrzák obsadil do hlavní role Davida Novotného, s nímž se připravuje na scénu, která se bude točit. „Je důležité postihnout Koprkingelovy fašistické, nacionalistické sklony, postihnout tu myšlenku – Co je to jedinec proti národu. Vystihnout to, co z něj sálá, proč naplní ten úkol pálit,“ vysvětluje režisér. Vidíme tu například i Ivana Trojana či Martu Sovovou. V obsazení čteme také třeba jméno Petry Špalkové či Ivany Uhlířové.

V Českém rozhlasu bude Spalovač mrtvol v dramaturgii Zuzany Vojtíškové a režii Aleše Vrzáka uveden v dramatizaci z pera Lenky Veverkové vůbec poprvé. Premiéru si lze poslechnout v pátek 17. listopadu ve 20 hodin na Dvojce. Do konce týdne mohou posluchači sledovat na Radiožurnálu, jak se rozhlasová práce liší od té divadelní či filmové v reportážích před devátou každý den až do páteční premiéry. (…)

„Rozhlasová práce s předlohou je něco jiného,“ říká dramaturgyně inscenace Zuzana Vojtíšková. „Řadu věcí, které si čtenáři a diváci pamatují z knihy či filmu, v rozhlasové hře posluchači nenajdou. Rozhlas je jiné médium. Určité okleštění o vedlejší motivy je v rozhlase nutné. To nejdůležitější je, najít v příběhu téma, které vás zajímá. V našem případě je to proměna člověka. Kopfrkingel sleduje ve svém životě krásu, jaká se nám třeba může zdát bizarní, ale pro něj to krása je. Kopfrkingel chce pomáhat lidem. V zájmu své snahy, jejímž výsledkem má být v jeho očích krása, se ale on sám promění v odpudivé zvíře. Silné je pro nás také téma manipulace, jejímž výsledkem je cesta dlážděná sic dobrými úmysly, ale vedoucí do pekla,“ uzavírá Vojtíšková.

Procesu natáčení se účastní i produkce, která má nemalý podíl na zdárném vzniku rozhlasové hry. „Činohra se v rozhlase natáčí obvykle pět dní. V této relativně krátké době musíte dát dohromady všechny zúčastněné, kteří mají samozřejmě své závazky v divadlech a jiných hereckých aktivitách. S kolegyní Janou Knappovou si přečteme text a na čtverečkovaný papír si nakřížkujeme scény, postavy a v které scéně kdo je a uděláme si takový plánek, někdy i barevně, abychom to měly takové přehledné, to my si s tím zase umíme vyhrát. Říká se tomu natáčecí plán. Následně zjistíme, že v potřebných termínech vlastně nikdo nemůže, a tak začínáme stále znovu, sestavujeme další čtverečkované tabulky, dokud se plán nepodaří sestavit,“ dodává Reichová, která v mezičase roznáší hercům čaj s medem, zázvorem a citrónem a prostor zavoní domácí atmosférou.

Zítra se podívame již do studia na to, co se při natáčení děje.

Lit.: Herget, Jan: Neviditelné herce Spalovače mrtvol musí v absolutním tichu fascinovat bas z Donizettiho. In web ČRo 1 Radiožurnál, 14. 11. 2017 (článek + reportáž k poslechu). – Cit.: Ve druhém dílu seriálu o vzniku rozhlasové hry Spalovač mrtvol přibližujeme práci herců v rozhlasovém studiu. Scházejí se tam podle scén, v nichž společně účinkují, což je podobné i práci filmařů a i tady pro ně bývá docela náročné trefit se do přesné představy režiséra. Ten práci herců u mikrofonu sleduje přes velké prosklené okno od mixážního pultu, který ovládá zvukař.

Přestože má román Spalovač mrtvol prokreslenou psychologii postav, zejména té ústřední, vsadil jeho autor Ladislav Fuks především na symboliku. „Projevuje se to ve způsobu slovního projevu jednotlivých figur, v opakování určitých vět, ve vrstvení obrazů. A podobně je utvořena i rozhlasová hra. Režisér Aleš Vrzák nebudoval přesnou psychologii postav, jejich promluvy jsou téměř až monotónní, šlo mu však o vnitřní pravdivost a sílu jednotlivých charakterů a o vytvoření svébytné atmosféry, která nabývá postupně, jak se proměňuje myšlení Karla Kopfrkingla,“ říká dramaturgyně rozhlasové inscenace Spalovače mrtvol Zuzana Vojtíšková.

Rozhlasová hra je, jak dosvědčují účastníci úterní reportáže, pro herce přece jen něco zvláštního. Práce se sice trochu podobá té divadelní, ale uvidíme, že ani té ne tak docela.

Ve filmu či na divadle má herec k dispozici reálné prostředí, které má na hereckou práci vliv a pomáhá jí. V rozhlase sedí herci u mikrofonu ve studiu, režisér a zvukař za oknem u mixážního pultu a když se rozsvítí červená, jede se „na ostro“. Ve studiu 7 Českého rozhlasu na Vinohradské třídě se tentokrát sešli Ivan Trojan, představitel hlavní role David Novotný s těžkým úkolem vyrovnat se s filmovým předobrazem postavy pana Koprkingela v podání Rudolfa Hrušínského a Ivana Uhlířová v roli jeho ženy, kterou ve filmu hrála Vlasta Chramostová.

V reálném čase se natáčejí poměrně dlouhé scény, třeba několik stránek textu v jednom zátahu. Režisér Vrzák dává hercům připomínky až po skončení celého záběru. Technicky je pro herce náročné natáčet scénu, která má být ve výsledku velmi dynamická a ve výrazném prostředí plném jiných zvuků.

Ivan Trojan má s rozhlasovou prací řadu zkušeností. Zahrál si například i v dramatizaci Mefista od Klause Manna. Jde o podobné téma, o proměnu hlavního hrdiny z levicově smýšlejícího rebela v miláčka nacististického režimu a následně velmi úspěšného umělce. Po natočení sekvence Spalovače, která se odehrává v kasinu, režisérovi přesto říká: „Ta scéna byla taková forsírovaná, ale zároveň ten noční život kolem nás neprobíhá. Musím si to jen představit, a proto je to těžší. Musí to být forte, hodně halasné a zároveň úplně přesně nevím, kdy si sedám, kdy vstávám, kdy se za mnou ozve nějaký zvuk.“

V Radiotéce Českého rozhlasu lze už z pera Ladislava Fukse najít záznam četby Příběhu kriminálního rady, románu Myši Natálie Mooshabrové nebo posledního autorova díla, historické fresky Vévodkyně a kuchařka. Zanedlouho přibude také inscenace Spalovače mrtvol.

Podobně je na tom i David Novotný. Coby emotivní herec nejraději mluví „jak mu zobák narostl“. Striktně spisovný jazyk předlohy mu ale paradoxně pomáhá. „Ve chvíli, kdy dodržuji spisovný jazyk, mám určené mantinely a polovinu role mám vlastně postavenou a jen jí dodávám vnitřní akcent,“ říká. I jemu ale dává režisér připomínku k textu. „Slyšíš, nebeská, co to teď jako hrajou… sbor, bas z Donizettiho! Jsi fascinovaný tou hudbou. Pouštíš si ji vlastně pro její smrt,“ dokresluje atmosféru díla režisér. A o to právě jde. Herec sedí u stolu, deklamuje do ticha a zvuky a ruchy se přidávají dodatečně. Rozhlasová hra zkrátka klade velké nároky na hereckou představivost.

Kopfrkingelovu manželku Lakmé hraje Ivana Uhlířová. Má poměrně málo textu, ale o to důležitější je, aby své repliky deklamovala pravdivě a v úzkém sepětí se svým rozhlasovým manželem. Vnějškové prostředky k vyjádření tohoto sepětí, které může herec například v podobě gesta použít na jevišti, ale herečka k dispozici nemá. Jen hlas. Pro rozhlasového posluchače je neviditelná.

Jak vzniká zvuková stopa rozhlasové divadelní hry, a co vše to obnáší, se dozvíme zase zítra opět před devátou na stanici Radiožurnál.

Případ Pavlína (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:52

Martina Formanová. Návrat zoufalé matky pro své dítě pod falešnou identitou. Jeden z nejsilnějších příběhů české emigrace. Režie Eva Spoustová.

Čte Petra Špalková.

Natočeno 2017. Vydalo Tebenas, září 2017 (1 CD MP3, TBN018-2; EAN 8594177770184, cca 9 hodin).

Pozn.:  Životní osudy první české top modelky Pavlíny Pořízkové. Komunistické úřady nepovolí vycestování tříletého děvčátka za svou rodinou.

Po třech letech marných jednání se zoufalá matka rozhodne k riskantní akci. Pod falešnou identitou se vrátí do Československa. Unést svoji dceru. Spadne klec a se svou dcerou se setká až po šesti letech. Jeden z nejsilnějších příběhů české emigrace.

8. 5. 2017

Melouch (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 22:05

Michal Viewegh. Audiokniha. Režie, hudba a mistr zvuku Miloš Vrána.

Čte Otakar Brousek II.

Natočeno 2017. Vydala Audiotéka – Bookmedia, květen 2017 (MP3, celková délka 3 hod. 40 min.).

Pozn.: Dva dlouholetí kamarádi – původní profesí učitelé se teď už živí něčím mnohem lukrativnějším. Z jednoho je gigolo a z druhého se stal nájemný vrah. Aby si ale odpočinuli, jedou spolu na dovolenou na řeku Sázavu. Takovýto příběh se snaží autor prodat filmovému producentovi. Jednoduchá a krátká kniha s typickými Vieweghovskými znaky.

Michal Viewegh
Držitel Ceny Jiřího Ortena Michael Viewegh je nejprodávanějším českým spisovatelem, s více než milionem výtisků. Píše společenské romány a parodické prózy. Jeho díla se vyznačují prolínáním komediálních a tragických momentů, citacemi a vyprávění prostřednictvím různých pohledů. Jeho romány bývají často zfilmovány.

Otakar Brousek ml.
Český herec a dabér, který propůjčil svůj hlas mnoha postavám, například Davidu Thewlisovi ve filmové sérii Harry Potter. Vyrůstal v hereckém prostředí, proto není divu, že vystudoval pražskou konzervatoř a herectví se aktivně věnoval od mala. Dnes je členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Vystupuje i ve filmu a v televizi a příležitostně moderuje. V roce 2010 byl nominován na cenu Thalie.

6. 5. 2017

Vysazená okna 1/12 (2017, 2019)

Bedřich Golombek. Četba na pokračování z psychologického románu s tajemstvím z doby osvobozování Brna na konci druhé světové války od českého spisovatele a novináře. Připravil Jiří Vondráček. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Aleš Procházka. 

Natočeno 2017. Premiéra 1. dílu 8. 5. 2017 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Vydala Radiotéka v roce 2019 (MP3, CR.ES.2025.37). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Vondráček, Jiří: Bedřich Golombek: Vysazená okna (12 částí). In web ČRo 3 Vltava, 8. květen 2017 (článek). – Cit.: Slaboch a zločinec, nebo utajený hrdina? Psychologický román s tajemstvím z doby osvobozování Brna na konci druhé světové války od českého spisovatele a novináře. (…)

Prozaik, reportér, fejetonista, soudničkář a novinář Bedřich Golombek (1901-1961) debutoval v r. 1919 v Lidových novinách. Nejrozsáhlejší je autorova tvorba publicistická – množství reportáží, soudniček, sloupků, kurziv a fejetonů. S žurnalistickou profesí bezprostředně souvisí také syrové dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne“ – Co nebude v dějepise z roku1945 (třináctidílnou četbu z této knihy vysílal Český rozhlas Vltava v květnu 2014).

Hlavní postavou psychologického románu s tajemstvím Vysazená okna (1947) je mladá žena Michaela, vdova po Jiřím Kavalovském, člověku, o němž ani ona sama neví, zda byl slaboch a zločinec, či hrdina. Michaela se musí potýkat s touto otázkou sama: její pátrání a konflikty, ponižování i vítězství nad zlobou, to vše probíhá v době nejtěžších osvobozovacích bojů o Brno, v posledních dnech druhé světové války a v prvních dnech míru.

… byl konstruktérem zbrojního podniku. Pracoval na magnetronových generátorech k výrobě ultravysokofrekventních radiových vln. (…) Šlo o to vyrobit generátor, který by vysílal radiové vlny na větší dálku, než se to dařilo dosud. Tyto vlny neprostupují předmět, ale odrážejí se od něho tak, že je lze znovu zachytit. Ve válce by tento vynález sloužil znamenitě jako dokonalý zaměřovač letadel, hledač min a oko, které vidí v noci. Kavalovský a jeho skupina byli blízko cíle, když vtrhli Němci do českých zemí. Německý generál a jeho poradci uložili konstruktérům, aby na svém díle nerušeně dále pracovali, ale rychleji. (…) Konstruktéři si přísahali, že budou pracovat, jak jenom lze nejpomaleji, že zatají každý pokrok na svém díle a že výsledky své práce neodevzdají nikdy nacistům.

Vše se zkomplikovalo příchodem Němky Anemarie Krefeldové. Inženýr Kavalovský je nakonec zatčen gestapem, obviněn z vraždy Krefeldové a popraven. Byl zbabělcem, zrádcem a slabochem? Nebo byl utajeným hrdinou, který se zasloužil o to, že se významný vojenský vynález nedostal do rukou nacistům?

5. 5. 2017

Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 21:28

Miloň Čepelka. Kniha rozhovorů. Připravil Alen Palán. Hudba Jan Vlasák.

Čte Miloň Čepelka a Aleš Palán.

v koprodukci s nakladatelstvím Vyšehrad Natočeno leden 2017 (studio MI 91). Vydal Supraphon 28. 4. 2017 (1 CD; SU 6449-2).

Obsah: 1. Chtěli jsme bejt aneb Založení Divadla Járy Cimrmana 41:02 –  2. Kdo je tady režisér aneb Odchod otce zakladatele 17:11  – 3. Amadeus Lojza aneb Dětství s lehčím průběhem 27:24 – 4. Asi jsem strhával málo aneb Únorová lekce strachu 22:21 – 5.  Blankolinový večer komikálií aneb Fakulta ve stínu 48:47 – 6. Z rýžového nákypu mlhy aneb Tři roky na druhém stupni  38:59  – 7. Propadli jsme optimismu aneb Představa o rozhlase 40:00  – 8.  Proniknout do života jinudy aneb Rodinný úkol 14:33  – 9. Je půlnoc nádherná aneb Volání žesťů  21:01  – 10. V každém rohu lípa aneb Básník se středním b    11:21 – 11.  Kdyby nás zakázali aneb Nepohodlní šťourači  1:15:43 – 12.  Na dvou cimrmanovských židlích aneb Sonet osamělého     28:07  – 13. Oprašovačka aneb Stýskání po divadle  26:54 – 14. Konzument příběhů aneb Vypřahání mezka.

Pozn.: Kniha rozhovorů Aleše Palána s jedním z protagonistů Divadla Járy Cimrmana Miloněm Čepelkou, vydaná v roce 2016 nakladatelstvím Vyšehrad, vzbudila zájem veřejnosti především proto, že dotazovaný patří k nejoblíbenějším členům slavného souboru. Kdo by neznal jeho mamku z Aktu, dvojroli princů Jasoně a Drsoně z pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký, hraběte Zeppelina z Hospody Na Mýtince, šikovatele Vogeltanze ze Záskoku či Babičku Boženy Němcové z Českého nebe. Miloň Čepelka svým jménem neklame. Je milý, a zároveň dokáže být ostrý a břitký jako čepel nože. Aleši Palánovi se podařilo navázat s ním důvěrný vztah, díky němuž se zpovídaný otevřel a odkryl tajné schránky své osobnosti v míře neslýchané. Spolu s Alešem Palánem se Miloň Čepelka zasloužil i o zvukovou verzi svých rozhovorů, které v rozsahu víc jak 7 hodin vycházejí v této audioknize.

Ve 14 kapitolách se dozvíme nejen podrobnosti o vzniku Divadla Járy Cimrmana, jehož je spoluzakladatelem, o rozkolu, který v souboru nastal už v počátcích, ale i zajímavosti z dob jeho dalšího fungování, a také ze života Miloně Čepelky samého. Významná je například kapitola, v níž vzpomíná na dění kolem okupace v roce 1968, kdy se spolu se svými divadelními kolegy podílel na ilegálním vysílání Československého rozhlasu. Budeme upozorněni i na jeho literární tvorbu, na sbírky básní, povídek, na řadu televizních a rozhlasových her, písňových textů, zábavných a osvětových pořadů i na jeho osobité uvádění Knižní hitparády v Country radiu.

Podrobnosti, zajímavosti a překvapivé informace nejen o Cimrmanech, ale o Miloni Čepelkovi a celém jeho životě. (anotace)

Lit.: Horák, Jakub: Ve středu narozené nedělňátko. In web Naposlech.cz, 22. 6. 2017 (recenze). – Cit.: Zdá se, že loňské cimrmanovské jubileum doznívá u audioknižních posluchačů teprve letos. Ostatně je to příznačné – až na výjimky vycházejí audioknihy u nás týdny, měsíce i roky po vydání svých literárních předloh. Zrovna u Divadla Járy Cimrmana to ale až tak nevadí – vždyť od prvního veřejného vystoupení uplyne padesát let až v tomto roce, a i kdyby ne, důvod k oslavě by se hravě našel kdykoliv jindy. Zatímco tedy Radioservis přišel s audioverzí knihy Půlstoletí s Cimrmanem, Supraphon v koprodukci s Vyšehradem v téže chvíli připravil zvukovou podobu Nedělňátka – biografické knihy rozhovoru s Miloněm Čepelkou.

Knižní Nedělňátko aneb s Cimrmanem v zádech se sice s padesátiletým výročím DJC svezlo, primárně ale vzniklo k jiné příležitosti – osmdesátinám Miloně Čepelky. Ten je široké veřejnosti znám především jako zakládající člen Divadla, legendární Jasoň i Drsoň, možná jako tlumočník z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje! („kolik třešní tolik višní“). Méně však už jako básník, textař, scenárista a rozhlasový redaktor. Kniha i audiokniha všechny tyto jeho aktivity čtenářům a posluchačům přibližuje a prozrazuje o Čepelkovi, a nejen o něm, mnohem více.

Jak už bylo zmíněno, Nedělňátko je koncipováno jako rozhovor, při němž novinář a publicista Aleš Palán prostřednictvím dotazů posouvá Čepelkovo vzpomínání kýženým směrem. Patrně právě z důvodu všeobecně známého spojení Čepelka-Cimrman začíná společné povídání právě touto etapou a teprve posléze se vrací k Čepelkově dětství, aby pak dále pokračovalo chronologicky. Kniha doplněná dobovými fotografiemi je příjemným čtením pro všechny, kdo mají alespoň vůli zajímat se o život a dílo Miloně Čepelky. Co ale dobře funguje na papíře, nemusí na sto procent šlapat i ve zvuku.

Audiokniha formu rozhovoru zachovává v nezměněné podobě, což považuji za ne zcela šťastné. Zatímco totiž například nahrávky rozhovorů Jana Wericha s dcerou Janou nebo loni vydané povídání Josefa Škvoreckého s Lídou Baarovou vznikaly naživo, audioknižní Nedělňátko je rozhovorem čteným. Posluchač se tedy, alespoň z počátku, jen těžko zbavuje pocitu nepřirozenosti podporovaném strojenými úsměvy či váháním naoko. Rozhovor není zdaleka tak příjemně nevázaný jako se jeví ze stránek knihy. Teprve později se oba protagonisté uvolní a jejich povídání už není tak toporné. Těžko lze samozřejmě očekávat, že by Supraphon vydal původní nahrávky Aleše Palána, které pořizoval při svých rozhovorech s Miloněm Čepelkou – bůhví, zda vůbec nějaké takové vznikaly. Snad by ale bylo lépe pro audioknihu opustit formu rozhovoru a nechat Miloně Čepelku vyprávět samotného, podobně jako to zvládnul ve svých rozhlasových Osudech v roce 2009.

Jestliže ale formou zvuková nahrávka pokulhává, obsahem vše dohání. Není snad etapy Čepelkova života, která by zůstala opomenuta. A není snad tématu, kterému by se Čepelka vyhýbal, či o něm nemluvil otevřeně. Posluchačům tak poprvé bez mlžení přibližuje situaci v Divadle Járy Cimrmana, kdy z něj odešel Jiří Šebánek, bez zbytečných skrupulí mluví o osobnostních rysech Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, nebojí se hovořit o hrách Divadla, které považuje za nepovedené. Miloň Čepelka je, alespoň takový pocit z poslechu Nedělňátka mám, dokonale upřímný, čímž je výpovědní hodnota celého rozhovor s ním povýšena na maximum.

Pokud tedy audioknize dokážete odpustit velmi nejistý rozběh a příliš okatou „hru na ptaní“, dostane se vám komplexní pohled na člověka, který i když se narodil ve středu, žije celý svůj život jako šťastné nedělňátko.

Harry Potter i Kamień Filozoficzny (Harry Potter a kámen mudrců, 2002)

J. K. Rowlingová. Audiokniha.  Úprava a režie Ewa Ziembla. Technická spolupráce Wojciech Michalski a Wawrzyniec Sierosławski.

Čte Piotr Fronczewski.

Vydal Pottermore from J.K. Rowling v roce 2002 (celková délka 9 hod. 48 minut).

Pozn.: Harry Potter, sierota i podrzutek, od niemowlęcia wychowywany był przez ciotkę i wuja, którzy traktowali go jak piąte koło u wozu. Pochodzenie chłopca owiane jest tajemnicą; jedyną pamiątką Harry`ego z przeszłości jest zagadkowa blizna na czole. Skąd jednak biorą się niesamowite zjawiska, które towarzyszą nieświadomemu niczego Potterowi? Harry nigdy by się nie spodziewał, że można latać na miotle, znać bardzo pożyteczne zaklęcia i nosić pelerynę niewidkę. Nigdy też nie przyszłoby mu do głowy, że to właśnie on stoczy walkę z potężnym i złym Lordem Voldermortem.

Svitky z londýnského mostu (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:08

Jana Maffet Šouflová. Audiokniha. Lehce humorná detektivka s fantasy prvky odehrávající se na londýnském mostě roku 1306. Na středověkou harfu hraje autorka.

Čte Jiří „Jiřík“ Pobuda.

Dokončeno 5. 5. 2017. Vydalo nakladatelství Straky na vrbě, listopad 2017 (2 CD).

Křest audioknihy proběhl 18. 11. 20117  na akci Knížkon v Městské knihovně od 15 hodin.

Pozn.: Na této monumentální stavbě připomínající svérázné město se kromě nekonečných davů pocestných vyskytují i duchové, rozličná tajemná stvoření a samozřejmě lapkové, podvodníci a vrazi.
Vyřeší londýnský konstábl Thomas Collingham a jeho přítel koroner Lionet zapeklitý případ muže, který byl zabit desetkrát, poradí si s případem svaté kočky, vybojují zápas s ohnivým salamandrem a zjistí, jak je možné, aby nebožtíci tancovali? (anotace)

Svitky

3. 5. 2017

Prevítovi (2012, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:39

Roald Dahl. Audiokniha. Z anglického originálu The Twits vydaného nakladatelstvím Penguin Books v Londýně roku 1982 přeložila Iva Nováčková. Hudba Mario Buzzi. Remastering Tympanum, s. r. o. Obálka The Twits © Quentin Blake 2010. Úprava obalu pro CD Martin Urbánek. Odpovědná redaktorka Karolina Srncová.

Čte Věra Slunéčková.

Nahrávku vytvořila Knihovna a tiskárna pro nevidomé Karla Emanuela Macana v roce 2012. Vydalo Tympanum, s. r. o., duben 2017 (1 CD MP3, celková déka 77 min.) v edici Načteno.

Pozn.: Pan a paní Prevítovi jsou ošklivá, protivná a hloupá dvojice, která si celý život provádí samé naschvály. Také rádi trápí zvířátka, vábí ptáčky na stromy namazané lepidlem a nutí své ochočené opičky provádět krkolomné kousky. Že nemají rádi děti, to se rozumí samo sebou – paní Prevítová na ně dokonce má zvláštní hůl! Už je opravdu načase, aby těmhletěm dvěma ohavům někdo dal pořádně na pamětnou… (anotace) (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress