Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Håkan Nesser. Kompletní audiokniha. Překlad Jaroslav Bojanovský. Režie Michal Bureš.

Čte Martin Zahálka.

Natočeno 2025. Vydal OneHotBook 21. 2. 2025 (1 CD MP3, katalogové č. AK764
EAN 8594169487649; celková délka 19 hod. 44 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Inspektor Gunnar Barbarotti #4

Pozn.: V čem může být zakopaný pes? Na Severu? V chladné a zmučené duši?

Na kamenech Husí rokle u města Kymlinge se našlo tělo teoretického fyzika proslulého bytostným samotářstvím. Vše nasvědčuje tomu, že se v návalu deprese vrhl ze srázu dobrovolně, ale proč si tedy na příští týden kupoval letenku? A především je k tragédii nutno přičíst krutě ironický fakt, že před pětatřiceti lety se ze stejného místa za nevyjasněných okolností zřítila jeho tehdejší milá. Jaká je mezi událostmi spojitost krom toho, že oba poškození byli značně složité osobnosti – odpadlíci z kdysi nerozlučné party studentů, kteří se seznámili v Uppsale začátkem 70. let? Pověstný pes je zřejmě zakopaný v tom, jak obě úmrtí nahlížet, jenže tak podivný případ už Barbarotti s kolegyní Evou dlouho nevyšetřovali. Aby porozuměli vraždě dnešní, musejí se na základě letitých svědectví dobrat smyslu zločinu minulého, teď už promlčeného. A vedle pátračského vypětí, jež vedení vnímá tak pochybovačně, řešit i ohrožení života svých nejdražších.

Hosana! Třikrát korunovaný král psychologické detektivky ze země tří korunek je opět ve svém živlu. Navrstvil před nás sérii otazníků a čeká, jestli se lapíme. Protože pokud ano, budeme žasnout… (anotace)

Håkan Nesser. Kompletní audiokniha. Překlad Jaroslav Bojanovský. Režie Michal Bureš.

Čte Martin Zahálka.

Natočeno 2026. Vydal OneHotBook 2. 3. 2026 (1 CD MP3, katalogové č. AK889;
EAN: 8594169488899; celková délka 14 hod. 59 min.). Ukázka k poslechu zde.

Série: Inspektor Gunnar Barbarotti #5

Pozn.: Kde udělali kolegové chybu? Na Severu? Že by byli na vražedkyni moc tvrdí?

Marianne, odpočívej v pokoji. Barbarottimu zemřela milovaná druhá žena a jednapadesátiletý inspektor kriminálky ze švédského Kymlinge rázem v životě postrádá oporu – zbyla mu jen pětice dospělých dětí, z nichž ani jedno neměli spolu, a kolegyně Eva, naštěstí spolehlivá jako volvo. Aby vykolejený policista nebyl v nejhorších měsících na obtíž záchranné síti sociálního státu, pověří ho náčelník revizí staršího případu pohřešovaného elektrikáře, jenž byl před smrtí v kontaktu s propuštěnou trestankyní, která si už odseděla dlouholetý trest za vraždu násilnického manžela na chudém statku Malá Barma poblíž města.

Buldočí bojovník Barbarotti se pouští do rozmotávání dalšího gordického uzlu viny a trestu navzdory chmurám. Nalezení pravdy ve dvojici ledabyle vyšetřených případů – jeden jeho tehdejší kolegové uzavřeli příliš rychle a druhý pro nedostatek důkazů odložili – obnáší i výpravu za polární kruh. A tam strážce chybujícího zákona za dramatických okolností zjistí, že údajná řeznice vůbec nenaplňuje představy o brutální vražednici…

Pátý případ policejního dříče, jenž v osudových otázkách diskutuje přímo s Bohem a umí se nám dostat pod kůži, je psychologickou rozpravou o ztrátách a nálezech. Rameno spravedlnosti může léta bloudit po křivolakých stezkách, ale nakonec uhodí hřebík na hlavičku. Nebo spíš do tváře viníka. (anotace)

Lit.: Růžičková, Iva: O naději a křehkosti v Řeznici z Malé Barmy s Michalem Burešem a Martinem Zahálkou. In web Naposlech.cz, 16. 3. 2026 (článek). – Cit.: Výraz zahálka byl užíván ve významu zahalení a skrytosti až do roku 1683, doby obléhání Vídně Turky vedenými pašou jménem Al-Zahalka, který byl tak mohutné postavy, že se pohyboval jen pomocí nosítek. Tehdy slovo zahálka získalo i význam lenošivosti. Tuto zajímavost o původu svého příjmení nám prozradil herec Martin Zahálka v úvodu rozhovoru o vznikající audioknize Řeznice z Malé Barmy. Jde o pátý díl série detektivních románů Håkena Nessera s vyšetřovatelem Barbarottim, kterou režíruje Michal Bureš. (…)

František Cinger. Kompletní audiokniha. Použitá hudba Jaroslav Ježek.

Čte Radek Melša.

Natočeno prosinec 2025 (studio V-Zenit). Vydal Supraphon 13. 3. 2026 (1 CD MP3, SU 6869-2). Ukázky k poslechu zde.

Pozn.: 120 let od narození Jaroslava Ježka – objevte hudebního génia tak, jak ho neznáte!

Tato audioknižní verze velmi úspěšné memoárové knihy Františka Cingera (již vyšla ve třech vydáních), uznávaného popularizátora odkazu Osvobozeného divadla, čerpá z Ježkových dopisů, méně známých archivních materiálů a odhaluje i jeho soukromý a milostný život. Zavede nás do života skladatele, jehož melodie zná každý, ale jeho osud zůstává plný překvapení. Z téměř nevidomého chlapce ze slepeckého ústavu se stal skvělým skladatelem, uznávaným umělcem i bojovníkem proti fašismu. V exilu čelil dramatickým zvratům, které změnily jeho život. Zemřel jako uprchlík v New Yorku na Nový rok 1942. Osud mu vyměřil, stejně jako Mozartovi, pouhých pětatřicet let.

Jeden z největších skladatelů moderní české vážné i populární hudby – věčné dítě, milovník piva, hovadin i temně modrých blues. Kluk ze Žižkova, který se dalekohledem díval vysoko do světel velkoměst a svůj milovaný pokoj si musel přidržovat blízko před očima. Žil a hrál vždycky naplno. Všem omezením, trápením a bolestem navzdory. Radek Melša – herec nominovaný na Cenu Thálie 2025 za titulní roli v inscenaci Divadla ABC „Ježek“ – vtiskl vyprávění citlivost a hloubku, která vás vtáhne do atmosféry tehdejší doby. Poznejte neznámá fakta, intimní okamžiky i chvíle, kdy hudba byla víc než umění – byla zbraní.

Audiokniha je doplněna nahrávkami písní Jaroslava Ježka z archivu Ultraphonu a Supraphonu. (anotace)

Dramatizace Miroslav Glaclík. Produkce Mikroslav Graclík, Bohumír Šlegl. Hudba Bedřich Čuba. Zvuková režie Milan Balla. Hudební režie a zvukové efekty Ivan Umáčený. Cover Lucie Suchá.

Obsah: 1. Božena Němcová – Čertův švagr. Osoby a obsazení: Vypravěč (Dalimil Klapka), Petr (Petr Meissel), Dorota (Heidi Janků), vrchní (Roman Vojtek), biřic (Martin France), teta (Ljuba Krbová), dívka (Naďa Nosková), sedlák (Jiří Litera), hospodyně (Pavla Kapitánová), správce (Zbyněk Fric), čert (Karel Gult), hostinský (Dalimil Klapka), Jiříček (Martina Ballová), kníže (Karel Gult), dcera 1 (Monika Kvasničková), dcera 2 (Naďa Nosková), Angelína (Hana Šefčíková).

2. Karel Jaromír Erben – Hrnečku vař! Osoby a obsazení: Vypravěč (Dalmimil Klapka), dcera (Hana Ševčíková), matka (Ljuba Krbová), stařenka (Pavla Kapitánová).

Natočeno březen 2000 (studio Fermata s. r. o). Vydal Tonus, hudební vydavatelství, Žižkovo náměstí 103, 286 01 Čáslav.

Námět František Nejedlo a Bohumír Šlegl. Výběr Karel Weinlich a Bohumír Šlegl. Režie Karel Weinlich. Hudební předěly Luboš Krtička. Zvuk Zdeněk Klement. Produkce Bohumír Šlegl. Cover Lucie Suchá.

Vypráví František Němec a Iveta Blanarovičová.

Natočeno květen 1997 (studio Ateliér Romana Cejnara). Vydal Tonus hudební vydavatelství, Žižkovo náměstí 103, 286 01 Čáslav.

Obsah: 1. O pavím králi. – 2. Čarodějnice na Stříbrných horách.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Audiokniha plná něhy, snů a nenaplněné lásky. Překlad Jaroslav Tafel.

Účinkují Petr Pochop a Karolína Půčková.

Natočeno 2026. Vydalo Čti mi!, březen 2026 (MP3, celková délka 2 hod. 15 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Osamělý mladík se během jedné z petrohradských bílých nocí setká na břehu řeky s půvabnou dívkou. Mezi dvěma neznámými lidmi vzniká křehké pouto a naděje na něco víc. Dívka ale stále čeká na svého snoubence, který má každým dnem dorazit do města…

Krátký, ale silný příběh o samotě, naději a touze po lásce od Fjodora Michajloviče Dostojevského ožívá v citlivé interpretaci Petra Pochopa a Karolíny Půčkové.

Nechte se unést atmosférou tichých nocí, kdy se sny zdají být na dosah. (anotace)

Agatha Christie. Audiokniha. Poslední román královny detektivek &
Poslední případ detektivní dvojice Tommyho a Pentličky. Hudba Jan Neruda.

Čte Jana Stryková.

Natočeno 2026. Vydal Radioservis v roce 2026 (CR1308-9; EAN 8595738613087; katalogové číslo CR1308-2; celková délka 9 hod.).

Lit.: Pekárek, Hynek: Agatha Christie: Brána osudu (sleeve-note). – Cit.: Z kompletního seznamu díla královny detektivek Agathy Christie lze vyčíst, že příběhem amatérských detektivů Tommyho a Pentličky svou literární dráhu začínala a také končila. Detektivka Tajemný protivník, v níž poprvé uvedla nerozlučný manželský pár na scénu, byl vydán necelé dva roky po jejím literárním debutu v roce 1922 a špionážní zápletka odkazovala na události z první světové války. Ke svým oblíbeným hrdinům se pak vracela s dlouhými přestávkami po celý život a stárli spolu s ní. Poslední příběh manželů Beresfordových Brána osudu, který už z důvodu vleklé nemoci diktovala, její úctyhodné dílo v roce 1973 uzavřel.
I v tomto románu zužitkovala znalosti a záliby z mládí. Christie byla od dětství vášnivou čtenářkou a první stopu vedoucí ke zločinu nastražila tentokrát v podobě záhadné slovní šifry do staré knihy. Tam ji objevuje Pentlička, když třídí svazky po předchozích majitelích domu na anglickém venkově, kam se na důchod s Tommym přestěhovali.

K další stopě Christie přivedla její válečná praxe. V letech 1914-18 sloužila jako dobrovolnice v jednotce britského Červeného kříže a po složení zkoušky tu působila jako lékárnická asistentka. Znala účinky nebezpečných rostlinných látek i jedů samotných. A jedovaté listy náprstníku ze zahrady nového domu jsou další stopou ke zločinu, který povede Tommyho a Pentličku až do dnů před první světovou válkou. Proto tak často při pátrání po vrahovi guvernantky Mary Jordanové probírají detaily svých předchozích případů z knih Tajemný protivník a N či M?, v nichž sami dva odhodlaně čelili mocným sítím špionů.
Krátce po vydání knihu přivítal v nedělníku The Observer kritik Maurice Richardson: „Minulost a přítomnost se tu působivě prolínají. Navzdory jisté politické naivitě je to opravdu mistrovské dílo s hvězdnou rolí manchesterského teriéra Hannibala“.

Karin Smirnoff. Kompletní audiokniha. Překlad Lucie Olešová.

Čte Kryštof Bartoš.

Natočeno 2025. Vydalo Voxi v roce 2025 (MP3, celková délka ). Ukázka k poslechu zde.

Série: Milénium #8

Pozn.: V severním Švédsku zavládl surový kapitalismus, ekologický úpadek a zločin. Město Gasskas se stává jevištěm dramatu, které rozehraje smrt místní novinářky. Mikael Blomkvist se na sever vrací kvůli dceři – i kvůli poslední šanci na příběh, který by mohl zachránit jeho skomírající kariéru. Když Lisbethin ochránce Plague zmizí, sáhne po ní podsvětí. Svala je ve smrtelném nebezpečí, protože záhadný Branco je opět na scéně a má jediný cíl: pomstu. Jde zastavit to, co už se dalo do pohybu? (anotace)

Lit.: Tarnovský, Marek: Na úrovni dobré fanfikce, když budeme mírní. In web Naposlech.cz, 19. 2. 2026 (recenze). – Cit.: Když se v roce 2005 objevil na pultech švédských knihkupectví román Muži, kteří nenávidí ženy z ohlášené trilogie Milénium, byl na světě fenomén celosvětového dosahu, potěšitelně jeden z těch, jehož všeobecná popularita je významně podpořena nespornou kvalitou. Novinář a levicový aktivista Stieg Larsson se své literární slávy nedočkal, zemřel několik měsíců před prvním vydáním svého „opus magnum“.

Známý příběh jeho dědictví, kdy autorská práva nezískala Larssonova dlouholetá partnerka, nýbrž otec a bratr, vyústil ve dvě pokračovací trilogie sepsané s požehnáním rodiny. Tu první napsal v letech 2015–2019 novinář a spisovatel David Lagercrantz, který sice ani vzdáleně nedosáhl kvalit originálu, přesto ho také v lecčems dokázal věrně napodobit a čtenář více méně dostal to, co čekal.

V roce 2021 nakladatelství Polaris oznámilo, že psaní po Lagercrantzovi převezme Karin Smirnoff, autorka, která si vydobyla renomé i čtenářskou přízeň svými sociálními romány (např. Můj bratr v parádním podání Vandy Hybnerové). To na jednu stranu vzbudilo drobné rozpaky, protože Smirnoff se do té doby nezabývala kriminálním žánrem, na druhou i očekávání plynoucí z její předchozí tvorby, která naopak výtečně pasuje k sociálně-kritickému tónu původní Larssonovy románové triády.

Autorka nejprve v románu Dívka v orlích spárech Salanderovou posílá do severošvédské pustiny, kde se na pozadí skandinávské verze zlaté horečky rozjíždí za vlasy přitažený thriller s ekologickými, politickými, ale i nezáměrně groteskními motivy, jejichž odrazem je postava antagonisty, která je jakoby poskládaná z nejhorších klišé, až působí parodicky…

Proměna skvělé literatury v rutinní psaní maximálně na úrovni lepší fanfikce pokračuje románem Dívka v rysích drápech, rozvleklým, až nudným příběhem, do kterého Smirnoff přidala novou hrdinku Svalu (která patrně dostane slovo i v dalším románu, který nás ještě čeká) a ve kterém Blomkvistovi, jenž je v obou jejích pokračováních odsunut na vedlejší kolej, navíc přičarovala rakovinu prostaty.