Patřila ostrá slova, osobní útoky i vyhrocený jazyk k politice vždy, nebo se veřejná debata skutečně posouvá k větší agresivitě? A může styl politiků ovlivňovat atmosféru v celé společnosti? Debatují politolog Miloš Gregor a komentátor serveru Echo 24 Martin Weiss. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 7. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Ve své profesi propojuje umění a řemeslo. Co se odehrává v dílně – Ateliér Na Tvrzi ve Slezské Ostravě, který obývá host dnešní Vizitky – textilní výtvarnice, návrhářka, švadlena a rukodělnice, Johana Žáčková? Kam chodí pro originální nápady, do jaké míry improvizuje na místě, s kým spolupracuje při výběru látek a motivů a jak si na tom dnes stojí originální oblečení? V Ostravě uprostřed letních prázdnin s Johanou Žáčkovou natáčela Renáta Spisarová.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).
Politika, společnost, byznys, věda. Mohlo by být výsledkem návštěvy Zelenského v USA zastavení vzdušných přestřelek s Ruskem? Milan Uhde slaví devadesátiny. Jak tuhle osobnost reflektuje jeho neméně slavný kolega Petr Oslzlý? Digitální identitu využívá ke komunikaci se státem čím dál víc lidí. Nakolik je bezpečná? Moderují Šárka Fenyková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 7. 2026 (ČRo Plus, 8:10 h.).
Hans Kollibabe. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy připravil Dominik Mačas. Překlad Vlasta Reittererová. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.
Čte Jaroslav Achab Haidler.
Nastudovala Plzeň v roce 2026. Premiéra 1. dílu 4. 7. 2026 (ČRo Plzeň, 18:04 h.); 4. dílu 25. 7. 2026 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídka na sobotu.
Obsah: 1. O přízracích, prokletích a strašidlech. – 2. O zlodějích, loupežnících, pytlácích, zlých duších i jiných lidech. – 3. O kouzlech, proroctvích a zázracích. – 4. O zlatě ve studnách, v řece Otavě a ve starých štolách. – 5.
Lit.: Mačas, Dominik: Hans Kollibabe: Prst trpaslíka. Čtvrtá část pětidílné četby z knihy šumavských pověstí. In web ČRo Plzeň, 26. 7. 2026 (článek) – Cit.: Tentokrát je čtení z knihy Prst trpaslíka věnované pověstem o zlatě ve studnách, v řece Otavě a ve starých štolách. (…)
V první polovině minulého století ho znal v Kašperských Horách a jejich širokém okolí téměř každý. Hans Kollibabe (1880-1950), kterému přátelé říkali Kolli, byl učitel, regionální historik a folklorista, ale také ochotnický hudebník a divadelník.
Kniha Volkssagen aus dem mittleren Böhmerwalde, besonders aus dem Bergreichensteiner Ländchen (Lidové pověsti ze střední Šumavy, zvláště z oblasti Kašperských Hor) je jeho opus magnum, na kterém pracoval více než třicet let. Podařilo se mu zde zaznamenat přes 700 lidových vyprávění původních obyvatel Šumavy. Z této hluboké studnice už čerpal mnohý, kdo se pověstmi v této oblasti zaobíral. Teprve v roce 2024 ale vyšla Kollibabeho sbírka knižně i česky, v překladu Vlasty Reittererové v nakladatelství Kodudek.
Petr Šabata. Komentář.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šabata, Petr: Petr Šabata: Koalice se vrhla na devátou třídu základní školy. Nedává to smysl. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Premiér Andrej Babiš (ANO) si myslí, že na základní škole by stačilo osm tříd. Je to podle něj velké téma, které chce řešit. Ve skutečnosti to žádné reálné téma není, jen nápad koaličního partnera Tomia Okamury (SPD), ani Motoristé nejsou proti.
Nesouhlasí lidé ze školství, ekonomové, co se vzdělávání dlouhodobě věnují, a v první řadě ministr Robert Plaga (ANO), který na rozdíl od jiných koaličních politiků o celém systému hodně ví. (…)
Emil Kintzl a Jan Fischer. Kompletní audiokniha. Dvacet jedna příběhů šumavského regionu o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete.
Vydalo Voxi a Kniha Zlín v roce 2021 (MP3, EAN 8594050431645; celková délka 3 hodiny 4 minuty). Ukázka k poslechu zde.
Edice: Zmizelá Šumava, Walt
Obsah: 21 příběhů o životě a místech, která na dnešních mapách Šumavy už nenaleznete. Autor Emil Kintzl a Jan Fischer, čte Petr Štěpánek. Do osudů obyvatel na pomezí českoněmecké hranice totiž nemilosrdně zasáhly „velké“ dějiny 20. století, nejprve obě světové války, poté odsun německých obyvatel, neprodyšné uzavření hranice a vytvoření vojenského výcvikového prostoru Dobrá voda, kterému musely ustoupit nuceně vysídlené obce i osady. (anotace)
Emil Kintzl a Jan Fischer. Kompletní audiokniha. Dvacet příběhů šumavského regionu od místní legendy Emila Kintzla.
Vydalo Voxi 20. 6. 2024 (MP3, celková délka 2 hodin 33 minut). Ukázka k poslechu zde.
Edice: Zmizelá Šumava, Walt
Obsah: 1. Zánik samoty Torfstich – 2. Vogelsang – Osada, kterou Švédové nikdy nedobyli – 3. S dynamitem na kapli – 4. Pekelské údolí – 5. Útěk za čáru – 6. Bílá tma na Zelené hoře – 7. Sterzmühle – Šumavský skvost v údolí říčky Pstružné – 8. Doktor na koni – 9. Tajemství bílého jelena – 10. Návrat paštěckých kapliček – 11. Udavač z Karlova – 12. Poslední plavení dřeva – 13. Masakr na Grubergu – 14. Vražedná pohádka – 15. Majzlíky a kladiva – 16. Tragický omyl – 17. Smrt v plamenech – 18. Legendy hradu Kašperk – 19. Hadry, kosti, papír, kůže… moje Kašperky.
Pozn.: Odhalte další příběhy starých, dnes již zaniklých osad a osudy obyvatel Šumavy. Budete svědky zániku samoty Torfstich, dozvíte se, jaké legendy obestírají hrad Kašperk, objevíte Sterzmühle, šumavský skvost v údolí říčky Pstružné, i osadu Vogelsang, kterou Švédové nikdy nedobyli. Dvacet nových příběhů z tohoto mnohdy drsného kraje doprovázejí dobové i současné fotografie.
Emil Kintzl (1934) na Šumavě prožil celý svůj život a je uznávanou šumavskou legendou. Pracoval jako učitel, působil v Hartmanicích, Srní a Kašperských Horách. V důsledku neustálých konfliktů s režimem byl v roce 1975 donucen učitelské povolání opustit a dalších čtrnáct let pracovat v kotelně jako topič. Žije v Kašperských horách, věnuje se turistice, sportu, zejména lyžování, a sbírá příběhy o starých, dnes už zaniklých osadách a obcích, které v bouřlivém 20. století zmizely z mapy šumavského kraje.
Jan Fischer (1960) působí od roku 1975 jako textař, hudebník, scénárista a filmař. V letech 1980–1991 pracoval v hudební redakci Československé televize. Od roku 1991 se živí jako nezávislý autor, producent a režisér. V roce 2013 začal spolupracovat s internetovou televizí Stream.cz a podílí se na vzniku pořadů Vypečené reklamy, Troublemaker, Ničení povoleno, Mise K2 a Jídlo s.r.o. Spolu s Emilem Kintzlem vytváří cyklus dokumentů Zmizelá Šumava, který zároveň i režíruje.
Tuvia Tenenbom. Kompletní audiokniha. Překlad David Weiner. Režie Ondřej Černý.
Čte Otakar Brousek II.
Natočeno 2026. Vydala Audiotéka a Zeď v roce 2026 (MP3, celková délka 14 hodin 17 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Objednali si u něj krásnou knížku o Německu. Mysleli si, že je má každý obdivovat, protože jsou ti nejsprávnější a nejspravedlivější lidé na světě. Jenže to se milí Němci setsakramentsky přepočítali! Protože na scénu nevstoupil nikdo menší, než fenomenální, milovaný i proklínaný, Tuvia Tenenbom.
A ten Germány rozložil na prvočinitele i atomy. Dokáže totiž nahlédnout pod povrch a zjistit věci, které jiní nevidí. Například že zářivý design, jímž se naši sousedé a milovníci technologií tak rádi honosí, je jen nátěr, z pod něhož vyčuhuje temná minulost. Nezapomněli dnešní Němci pro samou proklamovanou lásku k jiným kulturám a cizincům na šest milionů mrtvých Židů? Začali je najednou po staletích nenávisti milovat? Ale nechme Židy Židy. Jací vlastně dnešní Němci jsou?
Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor Německo křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od těch obyčejných po špičkové politiky, od aktivistů po kapitány průmyslu, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy, od Turků po východní Němce, a k tomu všemu spal jako Hitler.
Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval – což se mu často daří – a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní.
Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny. (anotace)
Marek Wollner. Kompletní audiokniha.
Čte Petr Třebický.
Natočeno 2026. Vydalo Čti mi! v roce 2026 (MP3, celková délka 8 hod. 29 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Toulky s tátou představují fiktivní román se silnými autobiografickými prvky. Jeho páteří je cesta dospělého syna se stárnoucím otcem do Ameriky – cesta za dávným snem, za domnělým ideálem svobody a za místy známými z milovaných knih, které oba hlavní aktéry formovaly. Nejde však o pouhý výlet, ale o výpravu do dříve nedosažitelných dálek, jejímž skutečným smyslem se ukazuje být hledání cesty k sobě navzájem i návrat k rodinné paměti a dlouho umlčovaným otázkám. Epizody z cesty se skládají jako snímky ve starém albu. Otevírají staré křivdy, zděděná traumata a pozvolna, nenápadně směřují k porozumění a sblížení. Román sleduje radosti i tíhu proměňujícího se vztahu mezi rodiči a dětmi v různých fázích života a citlivě se dotýká témat stárnutí, křehkosti osobního štěstí i odpovědnosti jednotlivce vůči těm nejbližším.
Vypravěč propojuje osobní a rodinný příběh s literárními souvislostmi, vhledem do dějin i nenásilnou reflexí současného světa. Text tak nabývá vrstevnatosti, nesené obrazným jazykem, jemnou ironií a občasným vkusným sarkasmem. Toulky s tátou jsou knihou o paměti, cestě a pozdním smíření – s druhými i se sebou samým. (anotace)
Režisérka, dramatička a zakladatelka Divadla „MA“ Marianna Arzumanova opustila Rusko už ve chvíli, kdy cítila, že se země vydává směrem, se kterým se nemůže ztotožnit. Dá se oddělit ruská kultura od politiky Kremlu? A může divadlo rozpoznat diktaturu dřív než společnost? Poslouchejte Hovory o válce, identitě, umění i ceně svobody. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Powered by WordPress