Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Matěj Ondřej Havel, předseda TOP 09, poslanec a pedagog. Osm tříd základní školní docházky stačí, řekl premiér Andrej Babiš. Má pravdu? Přineslo by zrušení devátých tříd padesát miliard do státního rozpočtu, jak prohlašuje předseda SPD Tomio Okamura? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

V rámci vltavského filmového léta představíme novozélandského skladatele Graemea Revella, autora hudby k filmům Vrána, Svatý, Sin City nebo seriálu Duna. Klasicky školeného klavíristu a hráče na lesní roh, jehož cesta k filmové hudbě ovšem vedla přes projekt SPK, jedné z nejradikálnějších industriálních skupin své doby. Pořad připravil a uvádí Pavel Zelinka.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Vaše každodenní inspirace: Když vztahy končí. Host: párový terapeut Jan Honza Vojtko. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Aleš Michal, odborník na extremismus z Fakulty sociálních věd. Ministerstvo vnitra podle tisku ve výroční zprávě o extremismu za loňský rok neuvedlo stranu SPD, která se předtím ve zprávě objevovala opakovaně. Znamená to, že SPD v loňském roce vystupovala umírněněji než dříve? Nebo se snad to, co bývalo extremistické, stalo normálním? Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Jud – Vizina, Petr: Politolog: SPD do zprávy o extremismu nadále patří, za extremistickou stranu bych ji ale neoznačil. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo vnitra ve výroční zprávě o extremismu a předsudečné nenávisti za loňský rok neuvedlo stranu SPD Tomia Okamury. V minulých letech se tam přitom objevovala opakovaně. „Neumím si představit, že by ministři nominovaní za SPD souhlasili nebo vzali na vědomí zprávu, která by SPD obsahovala,“ poukazuje v Interview Plus odborník na extremismus Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Z mého pohledu SPD do té zprávy nadále patří,“ upozorňuje odborník. Pro Český rozhlas Plus vysvětluje, že se dokument nezabývá jen extremismem, ale zmiňuje i subjekty, které pracují s takzvanou předsudečnou nenávistí.

„To znamená s nějakým vymezováním se proti nějakým skupinám obyvatel, často velmi vulgárním, často násilným i ve verbálním slova smyslu,“ definuje expert. „A tam SPD i v poslední době určitě patří.“

Hnutí Tomia Okamury by tak podle něj do zprávy mělo být zařazeno právě proto, že jeho politika odpovídá šíření předsudečné nenávisti. Nutně ale nesplňuje znaky tradičního politického extremismu, podotýká.

„Jako celek bych SPD neoznačil za extremistickou stranu,“ vysvětluje. „Na druhou stranu, některé prvky, které jsou historicky spojené zejména s extremistickou pravicí, prvky nenávisti vůči migrantům, cizincům, určitě přítomné jsou.“ (..)

Petr Balla, hungarista. „Magyar si musí dát na ruce želízka. S ústavní většinou může všecko,“ varoval po dubnových volbách. Odolává nový maďarský premiér pokušení nebo orbánovatí? Jsou současné dramatické politické změny a protikorupční tažení nutné k obnovení demokracie a právního státu? A měl by se bát i Orbán? Ptá se Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 27. 7. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: Tachecí, Barbora – vvr: Hungarista Balla: Magyar naplňuje očekávání voličů, ale omezení pro volební kandidáty jsou děsivá. In web ČRo Plus, 27. 7. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimořádně zostra začal nový maďarský premiér Péter Magyar. Mění ústavu, odstavuje Orbánovy lidi, ruší jeho instituce a sahá i na veřejnoprávní média. „Očekávání maďarské veřejnosti jsou poměrně značná a s tímto programem jeho strana zvítězila,“ připomíná hungarista Petr Balla. Změny ústavy, které omezují funkční období poslanců i premiéra, jsou podle něj ale příliš razantní. „Měly by vyvolávat poměrně značné rozpaky třeba u evropských institucí,“ říká v Osobnosti Plus.

Balla označuje za nejdůležitější a poměrně děsivé změny ústavy, které omezují poslance tak, že ve funkci mohou být nanejvýš 12 let.

Zdůrazňuje, že součástí nového znění je retroaktivita a funkční období se poslancům počítají už od roku 1990, kdy se sešel první demokraticky zvolený parlament. „Co vím, tak v současné době asi polovina poslanců Fideszu už v příštích volbách bude naplňovat těch 12 let a nebude moct znovu kandidovat,“ popisuje hungarista. (…)