Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

S Ivanem Matouškem o literatuře i filmu Naposledy v polích. Připravil a uvádí Miroslav Buriánek.

Hovoří spisovatel Ivan Matoušek, ředitel knihovny Libri Prohibiti Jiří Gruntorád, kurátor a překladatel Jean-Gaspard Páleníček, režisér a producent Přemysl Havlík.

Natočeno 2026. Premiéra 14. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 40 min.) v cyklu Víkendová příloha.

Lit.: Buriánek, Miroslav: Mezi samizdaty. S Ivanem Matouškem o literatuře i filmu Naposledy v polích. In web ČRo 3 Vltava, 14. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pražské knihovně československé exilové a samizdatové literatury Libri prohibiti byla instalována výstava s názvem Mezi samizdaty, představující olejomalby, serigrafie spisovatele a výtvarníka Ivana Matouška, jednoho z nejzajímavějších prozaiků současnosti. Expozice je koncipována v kontextu s literárními díly, které vyšly v Edici Expedice nebo autorovým nákladem.

V doprovodném programu k výstavě byl promítnut film Naposledy v polích. Ivan Matoušek v něm vytváří dvojroli Člověka a Smrti. Člověk putuje krajinou svého života uprostřed vlnících se polí. Film je podobenstvím o konečnosti lidské existence. Výsledným dojmem je emotivně silný audiovizuální zážitek. Realizace filmu si vyžádala roky práce.

Na začátku byla kantáta Kytice Bohuslava Martinů
„Já jsem si představoval, jak by to vypadalo, kdyby se na to člověk díval a nejenom poslouchal. Napsal jsem scénář, který zdůrazňuje ty momenty, které pro mne byly velice silné. Začali jsme se s režisérem o tom bavit. Scénář zmizel, Bohuslav Martinů zmizel, zastoupil ho Radek Baborák,“ objasňuje Ivan Matoušek.

Experimentální film z roku 2017 měl jen čtyři projekce, a to premiéru v pražském kině Lucerna, uveden byl na filmovém festivalu v Jihlavě, promítán na AVU a naposledy v knihovně Libri prohibiti. O realizaci filmu v pořadu kromě Ivana Matouška hovoří režisér Přemysl Havlík: „Film cíleně vznikal bez jakékoliv grantové či jiné finanční pomoci tohohle typu právě proto, abychom se naprosto soustředili na tu látku a nebyli vůbec rušeni pocitem, že musíme vykazovat něco. V podstatě jsme peníze ani tolik nepotřebovali na to, co jsme chtěli udělat. Zásadní bylo mít čas a životní prostor.“

Jak vzpomínal Jan Werich na začátky legendárního Osvobozeného divadla? Připravil Jan Sedmidubský. Dramaturg David Hertl.

Ze záznamů hovoří Jan Werich, Jiří Voskovec, Miroslav Horníček, Václav Trégl a Hana Vítová.

Natočeno 2026. Premiéra 13. 2. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; ) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: „Já jsem zásadně proti vzpomínání,“ říkal Jan Werich. 100 let Osvobozeného divadla. In web ČRo Plus, 13. 2. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Dvacátá léta minulého století znamenala převratnou změnu v chápání a prožívání moderního umění. Směry jako dadaismus, surrealismus nebo poetismus, ať už se odrážely v divadle, výtvarném umění, literatuře nebo filmu, se otevřeně stavěly proti dosavadním tradicím. Prim v tom hráli samozřejmě generace dospívající na troskách starého světa před první světovou válku. (…)

Julius Firt byl manažerem největšího nakladatelství. Znal se s Čapkem i Werichem. A také přijal do Svobodné Evropy agenta STB, kapitána Minaříka. Julia Firta připomene Archiv Plus, do kterého historika Michala Jareše pozval David Hertl.

Natočeno 2024. Premiéra 14. 6. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Julius Firt, blízký přítel Karla Čapka a mnoha dalších spisovatelů. In web ČRo Plus, 14. 6. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 45 lety, 27. května 1979, zemřel v mnichovském exilu politik, publicista a nakladatel Julius Firt. Dnes neprávem zapomenutá osobnost. Výrazná postava meziválečného literárního života a později první Čech, který Američanům pomáhal budovat Rádio Svobodná Evropa.

Julius Firt, původním jménem Fürth, se narodil 17. listopadu 1897 v Sestrouni u Sedlčan. Nedokončil plzeňské gymnázium a přešel na jednoroční obchodní školu v Praze. Nejprve pracoval v bance, později jako úředník lihovaru v Plzni. (…)