Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Valentin Azernikov. Hra. Překlad Milan Dvořák. Rozhlasová úprava Jarmila Stárková. Režie Stanislav Vyskočil.

Osoby a obsazení: Goša Krylov, směnový mistr v chemické továrně (Ladislav Mrkvička), Ljoša Tichomirov, dělník (Jaroslav Drbohlav), Štěpánov (Mariin Štěpánek), Zolotuchin, vedoucí směny (Zdeněk Dítě), Sominskij, vedoucí provozu (Bedřich Prokoš), Platonov, inženýr, bezpečnostní technik (Miroslav Zounar), Čerkasov, předseda stranické organizace (Antonín Hardt), Basargin, ředitel továrny (Čestmír Řanda), Kasarevová, redaktorka večerníku (Růžena Merunková), Surovcev, šéfredaktor (Karel Houska), sestra (Zuzana Šavrdová), Krylovová (Karolina Slunéčková).

Natočeno 1979. Premiéra 23. 5. 1979 (Praha, 19:15 h.). Repríza 22. 6. 1980 (Praha, 19:15 – 20:26 h.); 8. 4. 1982 (Praha, 19:15 h.).

Lit.: st: Hrdinství se nekoná. Z připravovaného pořadu. In Rozhlas 7/1979 (5. 2. 1979), s. 4 (článek). – Cit.: Od počátku šedesátých let spojuje Valentin Azernikov svou práci inženýra chemie s činností redaktora a spisovatele. Spolupracuje s rozhlasem, je komentátorem pro otázky vědy a techniky v týdeníku Nědělja a jeho články uveřejňují další moskevské noviny a časopisy. Napsal asi deset knih o historii a současnosti vědecké problematiky a o životních osudech slavných vědců.

Od mládí jej přitahovalo divadlo a drama. Ale teprve ve svých třiačtyřiceti letech se odvážil nabídnout Divadlu Mossovětu svou první hru Hrdinství se nekoná (1971) a hned napoprvé slavil úspěch. Po moskevské premiéře převzalo hru osmnáct divadel v Sovětském svazu, a byla uvedena i v Polsku a Bulharsku. I další Azernikovovy knihy vzbudily zaslouženou pozornost — Podivín (1973), Možné varianty (1974) a Simultánka na šesti šachovnicích (1977).

Valentin Azernikov pracoval jako inženýr řadu let ve výrobě a ve výzkumném ústavu, a ve svých hrách čerpá z vlastních zajímavých životních zkušeností. Jeho dílo se vyznačuje originálními a aktuálními náměty a obdivuhodnou uměleckou vyzrálostí. Ve hře Hrdinství se nekoná (kterou uvádíme v rozhlasové úpravě) hledá novinářka podklady pro svůj článek o neštěstí v chemické továrně, pátrá po příčinách, které havárii zavinily. Azernikov vybudoval komorní příběh na dobře odpozorovaných a výborně napsaných charakterech lidí, kteří v továrně pracují, zároveň však vytvořil portréty současníků a zachytil podstatné rysy širších etických problémů současné doby. Jeho hra navazuje na nejlepší tradice sovětského dramatu a řadí se k nejpozoruhodnějším sovětským jevištním dílům posledních let.
V nastudování režiséra zasloužilého umělce Stanislava Vyskočila uslyšíte herce pražských divadel.

Anton Pavlovic Čechov. Hra o 4 dějstvích. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Osoby: Irina Nikolajevna Arkadinová, po muži Treplevová, herečka — Konstantin Gavrilovič Treplev, její syn, mladík — Petr Nikolajevič Sorin, její bratr — Nina Michajlovna Zarečná, mladá dívka, dcera bohatého statkáře — Ilja Afanasjevič Šamrajev, vysloužilý poručík, správce na statku Sorinově — Polina Andrejevna, jeho žena — Maša, jeho dcera — Boris Aleksějevič Trigorin, beletrista — Jevgenij Sergějevič Dorn, lékař — Semen Semenovič Medvěděnko, učitel — Jakov, dělník — kuchař — panská. Místo děje: statek Sorinův. — Mezi třetím a čtvrtým dějstvím uplynou dva roky.

Natočeno 1934. Premiéra 6. 11. 1934 (Praha I, 20:30 – 22:00 h.).

Ferdinand František Vamberk. Veselohra ve třech jednáních. Hudební vložky složil Karel Moor.

Osoby: Florián Králíček, statkář -Veronika, jeho manželka – Julie, jejich dcera – Jiří Voborský, soukromník – Emma, rozená Králíková, jeho manželka – Emanuel Střela, úředník – Jičínský, major ve výslužbě – Beránek, profesor, přátelé Voborského – Vojtěch, sluha Jičínského – Bartoloměj Pecka, soustružník, velitel hasičů a ostrostřelců – Františka, služka u Voborského – Ferdík, kupecký mládenec – Pepík, pekařský učedník. Děje se před rokem 1900 v menším městě v Čechách.

Natočeno 1935. Premiéra 26. 1. 1935 (Praha I, 19:00 – 21:30 h.).