465. díl podcastu připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 2026. Webová premiéra 28. 1. 2026 (Přepište dějiny – HeroHero – PodBean, 36 min.).
Pozn.: Před třiceti lety zemřela Olga Havlová. Žena, která, i když se o to neprosila, vtiskla pojmu první dáma novou podobu a pro mnohé je dodnes tou skutečnou první dámou porevolučního Česka. Jaké byly její předrevoluční osudy a jak naplnila svou disidentskou roli? (anotace)
Vaše každodenní inspirace: Vůně čerstvě upečeného chleba. Host: Stanislav Janíček, chlebový somelier. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Umělá inteligence údajně negativně ovlivňuje naše kritické myšlení a oslabuje kognitivní dovednosti. A nejvíce se to projevuje u mladých lidí. Poukazují na to studie. Budou čeští žáci a studenti dostatečně připraveni na svou profesi, když se budou spoléhat jen na AI? Ptá se Alexandr Saša Michailidis. Editorka Lenka Buriánková.
Hovoří Martin Richter a Ivana Böhmová.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.). Repríza 13. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).
Jiří Weil. Příběh všerubského lékaře a spisovatele Jiřího Leopolda Weisela. Účinkuje Tomáš Drápela. Režie Jakub Doubrava.
Natočeno 2025. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 25 min.).
Hostem je herečka Iva Janžurová. Asi si vzpomenete na desítky jejích rolí, rozhodně si ale vybavíte její smích. Iva Janžurová dokazuje, že talent, energie a humor nemají datum spotřeby. Vždyť ještě loni byla nominovaná na Českého lva. Jaká role by ji ještě lákala, když už si vyzkoušela i britskou královnu Alžbětu II.? A co ji i dnes zaručeně rozesměje? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 39 min.).
Lit.: Výborná, Lucie – jkh: Snažím se o hezké kolegiální vztahy. Když o roli přijdu, přeji ji herečce po mně, usmívá se Iva Janžurová. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi si vzpomenete na desítky jejích rolí, rozhodně si ale vybavíte její smích. Iva Janžurová nejen svojí loňskou nominací na Českého lva dokazuje, že talent, energie a humor nemají datum spotřeby. Jaká role by ji ještě lákala, když už si vyzkoušela i britskou královnu Alžbětu II.? A co ji dnes zaručeně rozesměje? „Herecká bytost – tedy moje určitě – velmi často bez vlastního sebekritična začne pracovat na roli a vy ji někdy nestačíte vůbec dohonit,“ líčí Iva Janžurová. (…)
Lit.: Aust, Ondřej: Lucie Výborná po 20 letech končí v Českém rozhlasu, chce vlastní podcast. In web Mediář, 28. 1. 2026 (článek). – Cit.: Z Českého rozhlasu odchází patrně její nejznámější tvář a hlas. Téměř po 20 letech ve veřejnoprávním rádiu končí Lucie Výborná. Informaci na dotaz Médiáře potvrdila mluvčí Českého rozhlasu Lidija Erlebachová. „Její loučení s Českým rozhlasem souvisí s nastartováním sólové dráhy v podobě vlastního podcastu,“ uvedla mluvčí. „Mám radost, že jsem mohla 20 let toho nejlepšího, co umím, odevzdat veřejnoprávní službě, kterou považuji v dnešní době za obzvlášť důležitou. Duch rozhlasového domu na Vinohradské 12 je neopakovatelný,“ řekla Výborná. Z rozhlasu odchází ke konci ledna, „novou profesní cestou v podobě vlastního podcastového projektu“ se podle rozhlasu vydá hned od února.
Známá moderátorka každý všední den od 9 do 10 hodin provází pořadem Host Lucie Výborné. Vysílá se na Radiožurnálu, hlavním programovém okruhu Českého rozhlasu a nejposlouchanějším tuzemském rádiu.
V minulosti Výborná působila v rádiích Bonton či City, poté byla dvanáct let na Frekvenci 1. „Od září začnu pracovat pro Český rozhlas,“ avizovala na jaře 2006. Ve veřejnoprávním rozhlasu se záhy se stala nejoblíbenější moderátorkou. V roce 2013 ji generální ředitel uvedl do rozhlasové Síně slávy. Dřív pracovala také v komerčních televizích Nova a Prima. (…)
Jindřich Šídlo, komentátor serveru Seznam.zprávy. Andrej Babiš pozval prezidenta Petra Pavla i ministra Petra Macinku ke společnému jednání. Šéf diplomacie odmítá, že by chtěl hlavu státu vydírat. Obviňuje ho ale z porušování ústavy a chce zamezit tomu, aby vedl českou delegaci na letním summitu NATO. Začala otevřená válka mezi Pražským hradem a Černínským palácem? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – esta: Šídlo: Macinka může prezidentovi znepříjemnit život. Babiš z toho není šťastný, ale řešení je na něm. In web ČRo Plus, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.
Macinka prý hodlá v Bruselu vysvětlovat, že prezident Pavel porušuje Ústavu, a proto nemůže reprezentovat Česko na summitu Aliance. To by bylo proti zvyku, kdy na Evropskou radu jezdí předseda vlády a na summity NATO prezident. (…)
Šimon Pánek, ředitel organizace Člověk v tísni. „Někteří lidé říkají, že solidarita je naivní, že pomáhání je slabost. My to nejsme. Pomáháme lidem, kteří se autoritářům odmítají podřídit,“ odpověděl coby šéf největší humanitární organizace v zemi na plán ministra zahraničí Macinky seškrtat peníze pro neziskové organizace. Ukazuje se soucit v dnešním světě strategickou nutností? A má jako bývalý studentský vůdce chuť jít do ulic, když sleduje, co se v posledních dnech a hodinách odehrává mezi Hradem a vládou? Ptá se Barbora Tachecí.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – jud: Budou útoky na novináře, opozici, uprchlíky. To už je posun v kvalitě demokracie, obává se Pánek. In web ČRo Plus, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Českou politickou scénou rezonují SMS zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), ve kterých podle Hradu vyhrožoval prezidentovi Petru Pavlovi. „Bohužel, celý svět se stal svým způsobem hrubší, tvrdší, někdo říká pragmatičtější, já bych řekl cyničtější. A projevuje se to i v politice a v chování politiků,“ poukazuje v Osobnosti Plus ředitel organizace Člověk v tísni a bývalý studentský vůdce Šimon Pánek.
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil textové zprávy, ve kterých Macinka požadoval i jmenování Filipa Turka (Motoristé) ministrem, za nešťastně formulované. (…)
Host: Alexander Hemala, moderátor. Moderuje Adéla Gondíková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Přes poslední představení dvojice Vodňanský + Skoumal z 8. 4. 1981 před zakázáním jejich činnosti odtajní Jan Vodňanský záznam a bude jej prokládat komentářem a dobovými reáliemi.
Natočeno 1993. Premiéra 13. 2. 1993 (Praha, 20.00 – 20.45 h.).
Alexandr Grin. Novela ruského spisovatele. Překlad a úprava Zdeňka Psůtková. Hudba Zdeněk Šikola. Režie Miloš Novotný.
Účinkují Jan Hartl, Radoslav Brzobohatý, Marcela Rojíčková a Blanka Bohdanová.
Natočeno 1992. Premiéra 7. 2. 1993 (ČRo 3 Vltava, 20.00 – 21.00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 8. 2. 1993 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou. Obnovená premiéra 15. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Lit.: Psůtková, Zdeňka: »Krysař« Alexandra Grina. In Týdeník Rozhlas 6/1993 (25. 1. 1993), s. 4 (článek). – Cit.: Alexandr Grin (1880-1932) se nikdy nestal bytostné ruským spisovatelem, i když se v Rusku narodil a prožil celý život. Kromě jediné cesty do Port Saidu, kterou absolvoval jako mladičký plavčík (aby tím naplnil svůj dětský sen stát se mořeplavcem), nikdy nevytáhl z Ruska paty… Jeho otec byl polský šlechtic, poslaný po nezdařeném pokusu o povstání ruskými úřady do vyhnanství. Matka trpěla tuberkulózou a brzo zemřela, a syn z prvního manželství začal otci, který se znovu oženil, doma překážet. Odešel tedy dobrovolné »do světa«. Jako carský vyhnanec prošel Sibiř a Ural a později i tajgu poblíž Archangelska. Dva roky si odseděl v sevastopolském vězení. Právě tady, v Sevastopolu, kde si odpykával trest za členství v eserském hnuti, absolvoval svou »univerzitu«. Měl možnost vypůjčovat si knížky z bohaté vězeňské knihovny, a tak četl a četl. Opájel se Stevensonem. Poem, Twainem, Doylem, Dickensem i bizarními prózami sester Bronteových. Styl, který si osvojil, nebyl důsledkem literárního opojení anglosaskými autory. Jak to tak často bývá, krutá realita ho dovedla až k vysněnému světu. Pro sebe a své čtenáře stvořil nádhernou přímořskou Grinlandii, kde na rozdíl od skutečného světa vítězi spravedlnost, něha, láska, úcta a krása.
Grin, který poznal hlad a bídu, lidskou nízkost, odporné prostředí oděských nocleháren a brlohů, který žil mezi nejhorším lidským odpadem, se právě díky svému talentu ubránil mravní špíně. Jeho imaginace působí dodnes. Měl smysl pro napětí, zápletku i silu metafory, která překypuje obraznosti. Snad proto připadal mnohým sovětským kolegům nesrozumitelný, pro svou zásadovost nepochopitelný a vlastně nebezpečný. Ta nenávist trvala až do spisovatelovy předčasné smrti.
Že Grin uměl nazírat svět zcela realisticky, dokumentují některé povídky a zejména autobiografie Svědectví mého života (vydal ji Odeon). Rozsáhlá povídka Krysař byla napsána na počátku občanské války v Rusku, když se Grin vrátil z fronty do Petrohradu a jen zázrakem se uzdravil z těžkého střevního tyfu. Ozvy blouznivých horečnatých stavů najdeme v atmosféře bankovního kolosu, v nesmyslném kancelářském bludišti, obydleném »krysami«. Svou bizarnosti scéna připomíná Kafkovy prózy, ale Grin je rozhodně nikdy nečetl. Symboly použité v povídce jsou dešifrovatelné: Grin po nemoci nalezl velmi skromný útulek v Petrohradě, kde se seznámil se svou budoucí ženou Ninou, ošetřovatelkou. Trpěl v důsledku choroby těžkou nespavostí. Takové je nahé tělo vcelku fádních skutečnosti. O tom, jak působivé je odělo roucho autorovy fantazie, se český posluchač může přesvědčit v nedělních Schůzkách s literaturou. Grin je ostatně znám nejen našim čtenářům, ale také filmovým divákům. České filmy Kolonie Lanfieri a Morgiana byty totiž natočeny na náměty jeho novel.
Lit.: Psůtková, Zdeňka: Alexandr Grin: Krysař. Magický příběh z pera solitéra ruské novoromantické literatury. In web ČRo 3 Vltava, 15. 2. 2026 (článek). – Cit.: Chudý mladík se z nouze ubytuje ve zpustlém bankovním paláci. V noci se mu dostane nečekané společnosti… Magický příběh, variaci na slavné hamelnské téma (…).
Tak jako byl Alexandr Grin životním outsiderem, tak se i v literárním světě pohyboval nejčastěji na jeho okraji. Dlouho byl považován jen za autora dobrodružné literatury, a to spíše pro mládež. Vytýkali mu, že se vymyká ruské mentalitě. I později, ve šťastnějších chvílích života, hrál roli jakéhosi solitéra.
Miloval Edgarea Allana Poa a E. T. A. Hoffmanna. Pro své příběhy vymyslel říši Grinlandie a spojoval v nich staré námořnické pověsti s pohádkami a historkami s hororovými prvky. Jeho dílo je plné fantastických motivů, ale i realistických postřehů.
Příkladem může být právě povídka Krysař (1924), kde najdeme i autobiografické okamžiky, můžeme rozpoznat čas a místo děje a zachytit řadu odkazů na Grinovy literární lásky.
V kulisách města Petrohrad, líčeného ve velmi temných barvách, se odvíjí příběh mladíka, který jen s velkými obtížemi zápasí o holou existenci. Když se pokouší prodat na rohu tržiště své knihy, seznámí se s krásnou dívkou. Dostane od ní telefonní číslo, ale ve spádu událostí útržek papíru, kam si ho napsal, ztratí. Vážně onemocní a poté, co v nemocnici přečká horečnaté stavy, zjistí, že přišel o střechu nad hlavou.
Z nouze se ubytuje ve zchátralém, pustém paláci, kde kdysi sídlila banka. A tam začne jeho dobrodružství, které vyvrcholí nový setkáním s krásnou dívkou, ale také s tajemnou postavou Krysaře.
S námětem slavné středověké pověsti naložil velmi volně. Poválečný, zbídačelý Petrohrad, ovládnutý novou vrchností, líčí jako město, které jakoby se chtělo znovu ponořit do močálu, ze kterého kdysi povstalo.
Powered by WordPress