Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 1. 2026

Pohádky o českých hastrmanech (1955)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 20:09

Veselé, skoro neuvěřitelné trampoty a osudy vodních mužíků připravil Jan Kuneš. Použité texty Alois Jirásek, Karel Čapek, Eduard Bass a Jan Drda. Režie Přemysl Pražský.

Účinkují Václav Vydra I., František Filipovský, Antonín Zíb, František Hanus, Josef Červinka a Erik Konečný.

Natočeno 1955. Premiéra 16. 7. 1955 (Praha II, 20:00 – 21:05 h.).

Lit.: anonym: Pohádky o českých hastrmanech. In Čs. rozhlas a televize 29/1955 (4. 7. 1955), s. 12 (článek). – Cit.: Jsou to pohádky a nejsou… totiž, trochu jiné než jsme zvyklí poslouchat v nedělním vy sílání pro děti. Když se vypravují pohádky – všichni jsme dětmi. Ti malí caparti i ti se stříbrem ve vlasech. Zkazky a vyprávění, které připravila reiakce humoru a satiry pořadem Pohádky o českých hastrmanech““, patří všem, ale přece jen víc těm dospělým. Pro dobrou pohodu, pro vzpomínky na mládí, kdy si četli v pohádkových knížkách, nebo poslouchali dě dečka vyprávět staré příběhy plné kouzel a ta jemství. Ivoda je kouzelným a tajemným živlem. Život kolem vody je vždy trochu jiný, postičtější, ať jej pozorujeme pohledem turisty, rybáře, plavce či veslaře… a pohádkáře! Z literárního díla českých mistrů Aloise Jiráska, Karla Čapka, Eduarda Basse a Jana Drdy budeme číst ve- selé, skoro neuvěřitelné trampoty a příhody vodních mužíků. Ze vodnici a hastrmani jsou osoby pohádkové, o tom nemůže být pochyb. Až do konečků vlhkých frakových šusků jsou pohádkoví… ale i oni měli svoje člověčí sta- rosti Příhody našich hastrmanů však nejsou truch- livé. Vyvolají jen úsměvnou pohodu u přiji mačů, stanou se oslavou naší krásné řeči a země i jejích křišťálově čistých pokladů. Vý- stižně o tom napsal Karel Čapek v „Pohádce vodnické? „Když někdo opustí domov, ať je to kdo chce, a ohlédne se pak zpátky, vidí, že tam doma je to pravé nebe. Víš, to pravé modré a krásné nebe! V pořadu, „Pohádky o českých hastrmanech uslyšíte národního umělce Václava Vydru, An- tonína Líba, nasitele Řádu práce, Františka Ha- muse, Josefa Červinku, Františka Filipovského a Emila Konečného. Režisér pořadu je Přemysl Pražský. Program uvádíme v sobotu 16. července od 20.00 hod. na Praze II.

Mozaika – Milost (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:57

Připravila Naděžda Hávová.

Hovoří filmová kritička Alice Aronová.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 5 min.).

Lit.: Hávová, Naděžda – Šedivý, František – Aronová, Alice – afo: Drama Milost sleduje italského prezidenta před odchodem z úřadu. Skvostné meditativní drama o odpovědnosti, morálce a etice, ale především vztazích a lásce, hodnotí kritička. In web ČRo 3 Vltava, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Snímek Milost vzbudil na benátské festivalu značnou pozornost. Jeho protagonistou je fiktivní italský prezident na sklonku své politické kariéry. Zda bude mít film režiséra a držitele Oscara Paola Sorrentina úspěch také u českých diváků posoudila filmová kritička Alice Aronová.

Hlavní postavou snímku je vysoký politický činitel, končící italský prezident, kterého před odchodem z úřadu čekají tři těžká rozhodnutí. Na stole má dvě žádosti o milost za vraždy z lásky a jeden kontroverzní zákon. Odcházející prezident ale více řeší nedávný odchod své manželky, i podezření, že mu kdysi byla nevěrná. Protagonistu ztvárnil vrchní herec italského režiséra Toni Servillo.

„Diváky čeká spíše film o vztazích než o politice. Již potřetí zachycuje Sorrentino italské politiky s nadhledem, chytrým humorem i kritikou,“ míní Aronová. „ Režisér je v nejlepší formě. Má jedinečný filmový styl, po obrazové stránce jde vždy o mistrné příběhy,“ dodává a chválí také představitele hlavní role, který si za svůj výkon odnesl z festivalu v Benátkách cenu. (…)

Hlasy paměti – Vztahy Československa a Izraele (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:30

Jakým způsobem pašovalo Československo zbraně do Izraele? Kdo prošel výcvikem izraelských pilotů v Českých Budějovicích? Čím se snažil ministr zahraničí Vladimír Clementis usmířit Egypt? Připravila Lucie Korcová a Adam Drda.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:32 h.; 27 min.).

Lit.: Drda, Adam – Korcová, Lucie: Od podpory k otevřenému antisemitismu. Vztah Československa k Izraeli diktovala Moskva. In web ČRo Plus, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dodávky zbraní a výcvik pilotů na straně jedné, na té druhé jen o pár let později antisemitsky laděné soudní procesy a otevřená nenávist k sionismu. Vazby mezi Československem a Izraelem se od čtyřicátých let nejprve pevně propletly, aby byly následně násilně přetrhány. To vše dle pokynů Sovětského svazu.

„Je pro mě zvláštním vyznamenáním, že jako první diplomatický zástupce státu Izrael mohu pracovat v zemi, které si vláda a lid Izraele i celé židovstvo vřele váží pro jí upřímné a věrné přátelství k národu bojujícímu za svou svobodu a samostatnost,“ pronesl v červenci 1948 první izraelský velvyslanec v Československu Ehud Avri’el.

„Dva národy, jichž veškeré snahy se nesou jen k míru a mírově pokrokovému rozvoji, budou, jak upřímně doufám a věřím, vytvářeti a utužovati i nadále v těsné spolupráci vzájemné přátelské vztahy.“

Ehud Avri’el tehdy mimo jiné narážel na československou pomoc během izraelské války o nezávislost. David Ben Gurion – pozdější premiér Izraele a v roce 1947 předseda židovské agentury – vyslal svoje zástupce do evropských zemí s žádostí o dodávky zbraní. Ty měly židům umožnit bojovat o samostatný stát. A později ho bránit.

Většina států odmítla, nechtěly porušit zbrojní embargo, které vydala OSN. Většina, ale ne všichni. Československo s dodávkami souhlasilo. (…)

Křížová palba (2025)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:58

Štěpán Kopřiva. Kompletní audiokniha.

Čte Jiří Wittek.

Natočeno 2025. Vydal Walker & Wolf v roce 2025 (MP3, celková délka 17 hod. 54 min.). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Růžičková, Iva: Křížová palba: O střelených policajtech, někdy doslova. In web Naposlech.cz, 28. 1. 2026 (recenze). – Cit.: Štěstí se usmálo na všechny, kdo se nemohli dočkat dalšího nářezu z pera Štěpána Kopřivy, autora legendární Rychlopalby. Díky vydavatelství Walker & Wolf si po desetileté pauze můžete užít navazující detektivní román Křížová palba, tentokrát v interpretaci Jiřího Witteka.

Křížová palba, název příjemně satirického románu nadupaného akčními scénami, je nejenom výrazem pro nepříjemnou situaci, kdy se člověk ocitne v ohrožení střelbou z více stran, ale i trefným označením doslovné slovní palby. Autor jako by se mazlil s každým souvětím a neustále nás ujišťoval, že hlavní hrdina má čas na nějaké to smítko humoru i tehdy, kdy mu hoří koudel u zadnice. Snad se nedotkneme autorské cti, když si dovolíme téma interního pohledu do policejních poněkud prohnilých řad spolu s vyšetřováním vražd připodobnit ke stylu L.A. – Přísně tajné. Jazykový rukopis spolu s užitím ich-formy pak jako by připomínal frackovitý sklon dělat si ze všeho na světě šoufky, jaký známe od Dennise Lehanea.

Protagonista dělá všechno pro to, aby nám šel špatným příkladem a učinil se nesympatickým policistou, ale nezvládne to. Sice porušuje předpisy, kde může i nemůže, hraje si na samozvaného mstitele bezpráví, lže, kudy chodí, a jeho styl výslechu nechcete zažít, nicméně každý z těchto více či méně ujetých kroků mu přidává na popularitě. Je úlevné naslouchat toku myšlenek někoho, kdo si na nic (zejména sám před sebou) nehraje, je nadobro zbaven iluzí a hlavně: chce vyřešit případ. Další devízou je možnost prohlédnout si zevnitř toxické prostředí současných policejních sborů, naslouchat policejnímu ptydepe plnému paragrafů – a mimo jiné se podívat na téma starého dobrého praní špinavých peněz, konkrétně v oblasti obchodu s realitami. 

Lahůdkou v textu se zápletkou pátrání po zmizelém podnikateli jsou scény boje o život. Zde je již na místě zmínit umělecký vklad interpreta Jiřího Witteka. Ten vystřídal Ludvíka Krále, který načetl zmíněnou Rychlopalbu a kultovní brutálně-satirický horor Asfalt. Po vysoce nastavené laťce prokázal Wittek krásnou schopnost zachovat klackovitý projev drsného křiváka, který však působí věrohodně i ve chvílích, kdy bojuje o život – ať už o svůj, nebo někoho jiného. Jiří Wittek si drží rovnováhu i tehdy, kdy by neustálý sarkasmus a vtípky dané situaci neslušely. Dobře tak souzněl s duchem své postavy, která je cynická tak akorát. 

Kapitoly Křížové palby jsou uváděny skromným řadovým číslem a zakončeny vkusně dramatickou, gangstersky působící znělkou, kterou už ostatně známe z audioknižní Rychlopalby. Co se týče zvukových efektů, jsou využity v celé nahrávce čítající hutných 18 hodin zřídka a skromně. Na mysli máme pouze upravený hlas v policejním hlášení radiostanice a zvuky ťukání do klávesnice v případě naznačení e-mailové komunikace – v tom ostatně audiokniha navazuje na Rychlopalbu. Všechno ostatní je vyjádřeno přednesem Jiřího Witteka, a není toho málo: spousta krve, bitek, slovních i skutečných přestřelek.

Domek v Kolomně (1955)

Filed under: Povídky — Přemek @ 15:54

Alexandr Sergejevič Puškin. Povídka. Překlad Vítězslav Nezval. Úvodní slovo Jan Křapa.

Čte Ota Otakar Dadák.

Nastudovalo Brno v roce 1955. Premiéra 8. 7. 1955 (Praha II, 11:30 h.).

Knížka na dovolenou (1955)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 15:38

Rozhlasový kabaret o dovolených rekreantech a přede vším návod, co na dovolené číst. Připravil Jiří Štuchal. Hudba Alois Palouček, text Bedřich Bobek. Hraje Ladislav Bezubka se svým orchestrem, zpívají Rudolf Pellar a Nezbední bakaláři. Režie Jiří Horčička.

Učinkují Jan Pivec, Jiří Dohnal, Oldřich Nový, Antonín Zíb, Karel Beníško, Vlastimil Brodský, Jiří Šrámek, Bedřich Veverka, Zdeněk Hodr, Jindra Hollmanová, Karel Kastner a Jiří Štuchal.

Natočeno 1955. Premiéra 7. 7. 1955 (Praha II, 11:00 – 12:00 h.).

Noční Mikrofórum – Jaroslav Kepka mladší (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:11

Host: Jaroslav Kepka ml., úspěšný kuchař a vášnivý sběratel nepotřebných suvenýrů. Jak se cítil v tak rozmanitých působištích, jaká představují luxusní restaurace i nemocniční kuchyně? Dařilo se mu v obou najít profesní uspokojení? A proč jeho otec – herec nechtěl, aby se stal kuchařem? Moderuje Ondřej Kepka.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 5. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Reaktor Vlevo dole – Macinka psal na Hrad víckrát. Pavel vybuchl kvůli dvěma věcem (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 14:28

Podcast připravili Lucie Stuchlíková a Martin Čaban.

Natočeno 2026. Webová premiéra 28. 1. 2026 (Seznam Zprávy, 11:30 h.; 29 min.).

Lit.: Čaban, Martin – Stuchlíková, Lucie: Vlevo dole: Macinka psal na Hrad víckrát. Pavel vybuchl kvůli dvěma věcem. In web Seznam Zprávy, 28. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Petr Macinka tlačil na okolí prezidenta kvůli jmenování Filipa Turka víckrát. Zdroje z Hradu popisují, že od Vánoc ministr zahraničí psal několika různým lidem a naléhal na ně, aby prezident změnil názor.

„Zdroje se shodují, že předchozí zprávy sice nesly znaky Macinkovy arogantní komunikace, ale byly ještě v nějakém normálním duchu. Hrad tuhle opakovanou komunikaci nijak veřejně neřešil,“ říká Lucie Stuchlíková, autorka podcastu Vlevo dole. (…)

Zlom pro prezidenta přišel až ve chvíli, kdy dorazily zprávy vyloženě vydíracího charakteru s ultimáty, že má hlava státu čas do středy. „Prezidenta to rozčílilo, což bylo mimochodem vidět i na té tiskovce. A byl to osobně on, kdo rozhodl, že tahle komunikace má být zveřejněna,“ dodává Stuchlíková.

Dvacet minut Radiožurnálu – Tomáš Pojar (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:49

Hostem je Tomáš Pojar, bývalý vládní poradce pro národní bezpečnost. Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro naše zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).

ArtCafé – Flamenco (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:48

Flamenco je mezi mladými Španěly znovu v kurzu. A není divu. Objevila se generace, která z něj radikálněji než kdy dřív setřásla nálepku „hudby pro staré“ a v experimentálně elektro-popové podobě ho otevřela posluchačům, kteří by se k flamencu jinak nejspíš nikdy nedostali. S nejlepšími nahrávkami loňského roku vás seznámí Jiří Moravčík.

Natočeno 2026. Premiéra 28. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress