Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Jan Šikl, psycholog a psychoterapeut. Jak poznáme, že se naše tělo ozývá dřív než naše mysl? Co dělat, když nás přemáhá úzkost a zdánlivě k tomu není žádný důvod? A proč je někdy vůbec nejtěžší pomoci právě sám sobě? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Růžena de Weij, rodným jménem Kollnerová, pocházela ze smíšeného česko-německého manželství. Její dětství bylo plné traumat, největší prožila v důsledku poválečného odsunu Němců z Československa. Příběhy 20. století připravil Adam Drda.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 47 min.).

Lit.: Kovářová, Martina – Drda, Adam: Ztracená řeč. Příběh Růženy de Weij, opuštěné dívky z Prosiměřic u Znojma. In web ČRo Plus, 21. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V létě 1946 objevil kdosi neznámý v prázdném domě ve vysídlené pohraniční vesnici Prosiměřice (Proßmeritz) dvanáctiletou dívku. Přivolal četníka (tehdy už příslušníka SNB). Dívka byla vystrašená, krčila se v rohu místnosti, neodpovídala na otázky, zdálo se, že jim nerozumí. V Čechách ji nikdo nehledal a nepostrádal, převážně němečtí obyvatelé obce byli vyhnáni. Ukázalo se, že dívka se jmenuje Růžena Kollnerová. Dnes má příjmení po svém nizozemském muži: Růžena de Weij.

Růžna Kollnerová se narodila 26. února 1934 v Tvořihrázi u Znojma, kde dlouho žil její český otec Jan Kollner. Matka Růžena Kollnerová pocházela z blízkých Prosiměřic, kde bydleli téměř výhradně čeští Němci. Kollnerovi nebyli zámožní, pocházeli z chalupnických rodin. (…)

Další díl pořadu se bude věnovat závislostem a novým modelům a způsobům ambulantní péče a větší mezioborové spolupráci lékařů. Svůj příběh přijde vyprávět Pavel, který byl závislý na kokainu a v terapiích nadále pokračuje. Pozvání autorky a moderátorky pořadu Šárky Volemanové přijal také Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. – přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, proděkan pro nelékařské studijní programy a celoživotní vzdělávání na 1. LF UK, klinický psycholog, psychoterapeut a adiktolog. S lékaři a vědci včetně skutečných příběhů pacientů.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Mohl to být malý zázrak. Rozjetá kariéra na prahu třicítky, ambiciózní plány a hlavně milující manžel, dítě. Kristíně Kim ale vstoupla do života ONA a najednou se vše změnilo. O těžkém období se rozhodla zanechat svědectví, které jí pomohla zachytit novinářka Šárka Fenyková.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo Plus, 14:34 h.).

Lit.: Fenyková, Šárka: Když si vás vybere Ona. Svědectví o životě s nechtěnou společnicí a hledání zázraku. In web ČRo Plus, 21. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mohl to být malý zázrak. Rozjetá kariéra na prahu třicítky, ambiciózní plány a hlavně milující manžel, dítě. Kristíně Kim ale vstoupla do života ONA, a najednou se vše změnilo. O těžkém období se rozhodla zanechat svědectví, které jí pomohla zachytit novinářka Šárka Fenyková.

Zatímco Šárka hledá opravdový zázrak, Kristína ho prožívá, jen trochu jiný, než jaký by si pro ni přálo její okolí. Vede si audio deník a natáčí momenty bolestivé, někdy radostné, vždy ale s upřímností a bez přetvářky. (…)

V Československu před 60 lety našly svůj domov desítky indonéských studentů. V jejich rodné zemi se z nich ze dne na den staly nežádoucí osoby. Nástup generála Suharta provázely masakry statisíců lidí a politické čistky – temná skvrna na indonéské minulosti, se kterou se země stále nevyrovnala. Její součástí jsou i pohnuté osudy exulantů, kteří dlouhá desetiletí zůstali v zapomnění tisíce kilometrů od domova a od svých rodin. Jak se současná Indonésie staví ke svým nuceně vystěhovaným obyvatelům? A jak se snaží exulanti uchovat historickou paměť navzdory hlubokým historickým křivdám? Téma dalšího dílu pořadu Za obzorem, který připravil Jiří Kordík.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo Plus, 13:33 h.).

Jarmila Stráníková, autorka psychologických hororů a mysteriózních románů ze Slezska, vydala letos novinku Meluzína. Mrazivý příběh propojuje místní legendy, historii a temnou imaginaci. Jak se rodí příběhy, které vás donutí nechat rozsvícenou lampu i po přečtení poslední stránky? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2025. Premiéra 21. 9. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Jak se o helsinské konferenci mluvilo ve vysílání Československého rozhlasu? A o čem se naopak mlčelo? David Hertl nabídne okomentované ukázky z dobového programu.

Natočeno 2025. Premiéra 19. 9. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hertl, David: Sověti chtěli potvrdit poválečné uspořádání, zavázali se ale i dodržovat lidská práva. In web ČRo Plus, 19. 9. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.

Je paradoxem, že iniciátorem KBSE byl Sovětský svaz. Už od roku 1954 tlačili sovětští představitelé na neutrální Finsko, aby podobnou konferenci uspořádalo.

Komunistický blok chápal Závěrečný akt KBSE jako další potvrzení jaltských a postupimských dohod, které mu zajišťovaly nadvládu ve střední a východní Evropě. „Helsinský proces konsolidoval poválečné skutečnosti, mezi nimi i rozdělené Německo,“ řekl po létech bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov.

Karty v Evropě přitom byly jasně rozdány a Západ dal jasně najevo, že vojensky se nehodlá angažovat. Ani v roce 1953 ve východním Německu, ani při sovětském vojenském zásahu v roce 1956 v Maďarsku, ani při okupaci Československa v roce 1968. (…)