David Becher se narodil v Karlových Varech v roce 1725. Pocházel ze starobylého karlovarského rodu, který měl téměř v každé generaci lékaře či lékárníka. O životě lázeňského lékaře a propagátora pitné kúry hovoří karlovarský archivář Milan Augustin. Připravila Alena Zemančíková.
Natočeno 2025. Premiéra 21. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:25 – 10:10 h.) v cyklu Víkendová příloha.
Olena Solodovniková a Julija Stachivská. Co všechno dokáže spojovat Ukrajince napříč odtrženými světy? O umění banduristů, kteří jsou, podobně jako v dávných dobách, nositeli paměti. O síle míst, která, byť se stala svědkem hrůzných válečných zločinů, znovu díky umění obrůstají nadějí. Kompozici z textů Oleny Solodovnikové a Julije Stachivské připravila Tereza Chlaňová. Režie Petr Gojda.
Účinkuje Magdalena Borová.
Natočeno 2025. Premiéra 21. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:25 h.; 27 min.) v cyklu Víkendová příloha.
Pozn.: Pořad Od bandury k mozaikám z úlomků dlažby je vytvořen na základě textu Oleny Solodovnikové „Bandura – nástroj ukrajinské identity / Бандура — інструмент української ідентичності“ (překlad Petr Háček) a Julije Stachivské „Scenérie s jitrocelem / Пейзаж із подорожником“ (překlad Aneta Mašindová).
Lit.: Chlaňová, Tereza – Gojda, Petr: Od bandury k mozaikám z úlomků dlažby. Co všechno dokáže spojovat Ukrajince napříč odtrženými světy? In web ČRo 3 Vltava, 21. červen 2025 (článek). – Cit.: O umění banduristů, kteří jsou podobně jako v dávných dobách nositeli paměti. O síle míst, která, byť se stala svědkem hrůzných válečných zločinů, znovu díky umění obrůstají nadějí. (…)
Pořad Od bandury k mozaikám z úlomků dlažby je vytvořen na základě textu Oleny Solodovnikové „Bandura – nástroj ukrajinské identity“ (překlad Petr Háček) a Julijе Stachivské „Scenérie s jitrocelem“ (překlad Aneta Mašindová).
První ze zmíněných textů se věnuje kobzarskému umění – a to jak v minulosti, kde je představeno jako nástroj uchování národní paměti, tak i v současnosti, kdy v zmodernizované formě působí jako stmelující prvek probouzející genetickou paměť Ukrajinců.
Druhý text nás zavede do městeček v okolí Kyjeva, jejichž názvy se v roce 2022 staly celosvětově známými kvůli tragickým událostem spojeným s ruskou invazí. Buča, Irpiň, Hostomel, Vorzel – místa s historickým a uměleckým pozadím, která v současné době znovu ožívají díky řadě iniciativ ukrajinských umělců.
Moderuje šéfredaktor Denníka N Matúš Kostolný.
Hovoří bývalá prezidentka SR Zuzana Čaputová a šéfredaktor Týdeníku Respekt Erik Tabery.
Natočeno 2025. Webová 18. 6. 2025.
Lit.: anonym: Čaputová: Netreba opravovať demokraciu, ale politikov. In web PodBean, 18. 6. 2025 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Diskusia s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a šéfredaktorom týždenníka Respekt Erikom Taberym o riziku, či Slovensko vystúpi z Európskej únie, o neutralite, ale aj nádeji, že to znovu bude lepšie.
Po volbách můžeme mít vládu populistů s extrémisty. Nebo je tu ještě jiná možnost? Podcast připravili Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.
Natočeno 2025. Webová premiéra 19. 6. 2025 (66 min). K poslechu zde.
Dan Brown. Kompletní audiokniha. Překlad Michala Marková a David Petrů.
Čte Aleš Procházka.
Natočeno 2025. Vydalo Tympanum (1 CD MP3). Ukázka k poslechu zde.
Série Robert Langdon #6
Pozn.: Nejpopulárnější autor současnosti se vrací na scénu a nabízí své doposud nejúchvatnější dílo – akční, spletitý a myšlenkově provokativní příběh, který čtenáře pobaví tak, jak to dokáže jen Dan Brown. Robert Langdon, uznávaný profesor symbologie, přijíždí do Prahy a vydává se na přednášku Katherine Solomonové – přední badatelky v oblasti noetiky, s níž nedávno navázal romantický vztah. Katherine chystá k vydání kontroverzní knihu, jež přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí. Poklidný průběh jejich pražského pobytu však náhle naruší brutální vražda a zavládne naprostý chaos: Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem a Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend. A zatímco se děj přelévá i do Londýna a New Yorku, Langdon zoufale hledá Katherine… a také odpovědi. Během zběsilé honičky přízračným světem futuristické vědy i prastaré mytologie objevuje šokující pravdu o tajném projektu, která navždy promění naše vnímání lidské mysli.
Obálku připravujeme a je součástí tajemství. (anotace)
Tomáš Němeček, novinář a právník sledující dění na Slovensku. Slovenský premiér Robert Fico ztratil jistotu, že může změnit ústavu tak, aby slovenské právo získalo v kulturních a hodnotových otázkách přednost před právem mezinárodním či evropským. Hlasování v bratislavské Narodné rade se proto odsouvá až na září. O co Ficovi jde? Jak se k jeho návrhům staví slovenští křesťanští politici? Moderuje Šárka Fenyková.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 6. 2025 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Petr Roubal je historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd: „Myslím, že stát by neměl mít univerzální příběh dějin, který vnucuje celé populaci. Jde o hodnoty jako lidská práva, na kterých stojí a které prostřednictvím kulturních a vzdělávacích institucí propaguje… Stát by měl kultivovat způsoby přemýšlení o minulosti – určité zákazy dávají smysl, protože například propagace hodnot nacismu jsou diskriminované určité skupiny občanů a občanek.“ Jak se vyrovnat s nedávnými dějinami a jak nám v tom může pomoci historické bádání? Jakou roli v našem vztahu k dějinám hraje naše vlastní, osobní nebo rodinné historie? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 6. 2025 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: lup – Vizina, Petr: Chybí nám vyrovnání s minulostí? Nesmysl, přece jsme zažili velmi dramatický zlom, odpovídá historik Roubal. In web ČRo Plus, 20. červen 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Stát by neměl mít univerzální příběh o své historii, který by mocenskými, někdy až násilnými způsoby vnucoval celé populaci. To určitě není správně. Jiná věc je, že by lidé měli vědět, jaké má hodnoty, na kterých stojí – a ty jsou ostatně vyjádřeny v Ústavě ČR. Myslím hlavně oblast lidských práv, kterou by stát – prostřednictvím kulturně vzdělávacích institucí – propagovat měl,“ říká historik Petr Roubal z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
A v Hovorech dodává, že zájem státu by měl být na vzniku kritické diskuse o minulosti, kterou by měl kultivovat.
„Když se pak na porušování lidských práv díváme pohledem obětí, dávají mi smysl i nějaké zákazy. Například – propagace nacismu cílí na některé etnické skupiny, sexuální menšiny atd., a ty jsou touto propagací ohrožení, často i fyzicky. Tady je zákaz úplně na místě.“
Zhruba před měsícem se totiž Poslanecká sněmovna rozhodla zpřísnit vymezení trestného činu, a to u propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod včetně komunismu. „V tomto případě mi není moc jasné, kdo je tady ta oběť. Když se na tričku objeví srp a kladivo, kdo je oběť, kterou je třeba chránit?“ (….)
Host: Markéta Vacovská, tanečnice, choreografka a performerka. Proměnil ji pobyt v Paříží? O jak bolestných životních okolnostech vypovídalo její představení Odloučení, které získalo ocenění za výjimečný počin roku i nominaci na Cenu Thálie? A co zažívá v roli lektorky lidí nemocných třeba Parkinsonovou chorobou? Moderuje Zuzana Maléřová.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 6. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 3. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
David Jan Žák. Povídka. Z odstupu let se těžko pozná, kdo byl nepřítel a kde je pravda. Příběh dvojitého agenta z Prachaticka v autobiografické povídce jihočeského autora. Připravila Martina Toušková. Účinkuje Jan Vlasák. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 6. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 25 min.) v cyklu Historické povídky.
Hostem je Martin Chlumský, starosta sokolské obce. Česká obec sokolská si o víkendu zvolí nové vedení. Jak daleko je vyšetřování bankovního a úvěrového podvodu, kvůli němuž odstoupila bývalá starostka sokolské obce Moučková? Co má přinést Strategie Sokol 2030 a jak se ji daří naplňovat? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2025. Premiéra 20. 6. 2025 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Powered by WordPress