Sovětský voják za druhé světové války. Připravil Milan Horák. Režie Petr Adler.
Účinkují Václav Mareš, Hana Kofránková, Karel Richter a Karel Urbánek.
Natočeno 1975 (?). Premiéra 7. 3. 1975 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.).
Sovětský voják za druhé světové války. Připravil Milan Horák. Režie Petr Adler.
Účinkují Václav Mareš, Hana Kofránková, Karel Richter a Karel Urbánek.
Natočeno 1975 (?). Premiéra 7. 3. 1975 (Vltava, 19:00 – 19:30 h.).
Sead Fetahagič. Rozhlasová komedie. Překlad a úprava Irena Wenigová. Režie Josef Červinka.
Osoby a obsazení: Boris (Jiří Sovák), Tina (Karolina Slunéčková), Janko (Karel Richter), Marija (Svatava Hubeňáková).
Natočeno 1975 (?). Premiéra 3. 3. 1975 (Vltava, 11:00 – 12:00 h.).
Miroslava Tomanová. Rozhlasová hra. Úprava a texty písní Petr Markov. Hudba Vítězslav Hádl, řídí Jan Hrábek. Zpívají Hana Zagorová a Michal Prokop. Hudební režie Jan Hrábek. Režie Alena Adamcová.
Osoby a obsazení: František Matula, stavbyvedoucí (Čestmír Řanda), Matulová, jeho žena (Pavla Maršálková), Eliška, jejich dcera (Hana Zagorová), Florián Datel, betonář a vedoucí amatérské kapely (Michal Pavlata), Jolana Veselá, účetní (Nina Divíšková), Arnošt Melíšek, pomocník VB z Trhanic (Vladimír Hrubý), Anežka, jeho žena (Stella Zázvorková), hostinský v Trhanicích (Oldřich Musil), Jarda a Zdeněk, členové Floriánovy kapely (Miroslav Saic a Oldřich Vlach), Odvárka, soused (Ladislav Šimek), první pořadatel (Václav Sloup), druhý pořadatel (Otta Žebrák).
Natočeno 1975 (?). Premiéra 19. 2. 1975 (Praha, 19:30 – 20:35 h.).
Lit.: vg (= Gromov, Vladimír): Na lvy dáme zlatou, maminko… In Rozhlas 8/1975 (10. 2. 1975), s. 1 (článek).


Oles Hončar. Povídka. Překlad Hana Pražáková. Režie Eva Skopalová.
Čte Milan Vágner (1).
Nastudovalo Brno v roce 1974 (?). Premiéra 16. 2. 1975 (Praha, 11:00 – 11:20 h.); 2. dílu 23. 2. 1975 (Praha, 11:00 h.); 4. dílu 9. 3. 1975 (Praha, 11:00 h.).
Obsah: 1. Oles Hončar: Modrý Kameň – 2. Jaro za řekou Moravou – 3. Ilonka – 4. Hory zpívají.
Lit.: hp: Jaro na frontě. In Rozhlas 7/1975 (3. 2. 1975), s. 4 (článek).

Literární pásmo o životě a díle Pabla Nerudy se svědectvím o jeho smrti. Připravili Václav Cibula a Libuše Lukešová. Překlad Vladimír Brett, Jan Pilař a další. Režie Petr Adler.
Účinkují Jan Teplý, Karel Hlušička, Drahomíra Fialková a Karel Urbánek.
Natočeno 1974 (?). Premiéra 11. 2. 1975 (Vltava, 11:00 – 12:00 h.).
Lit.: v: Poslední dny Pabla Nerudy. In Rozhlas 7/1975 (3. 2. 1975), s. 4 (článek).

Eduard Bass. Kompletní audiokniha. Hudba Ondřej Brousek. Režie Michal Bureš.
Čte David Novotný.
Natočeno 2024. Vydal OneHotBook 14. 6. 2024 (1 CD MP3, katalogové č. AK711; EAN 8594169487113; celková délka nahrávky 4 hodiny 10 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: „Na zelené trávě svítí bílé linie. Kdo chce s námi hráti, ten si to vždy vypije…“
Bylo nebylo, žil v Dolních Bukvičkách u Kouřimi chalupník Klapzuba a ten na loučce za stavením vycepoval ze svých synů fotbalovou jedenáctku. Nastoupil s nimi do zápasu III. třídy středočeské župy, ale funkcionáři už po pár parádních kličkách zjišťují, že někde udělali chybu. Po urychleném přeřazení do nejvyšší soutěže svěřenci vysmátého pantáty smetou Spartu i Slavii a ovládnou republikové mistrovství s celkovým skóre 122:0. V dresu mladého Československa poté pokoří nafoukané Italy i Němce, zákeřnou Barcelonu a už si to hasí na mač s Angličany, reprezentanty pravlasti fotbalu. Lze s takovým tahem na branku vůbec ještě zažít větší čest a slávu? Co třeba v Austrálii?
Nesmrtelná fotbalová pohádka z dob, kdy se před kopačkami Čechoslováků třásla celá Evropa, je tu po sto letech pro malé i velké kluky konečně v úplném zvukovém znění. Ani u protinožců se féroví Klapzubáci neocitnou v ofsajdu. A postaví se i lidojedům! (anotace)
Lit.: Novotná, Iveta: OneHotBook přichází s novou verzí Bassova nejslavnějšího příběhu. In web Naposlech.cz, 5. 8. 2024 (recenze). – Cit.: V Lidových novinách se v první polovině 20. století sešlo hned několik dnes velice významných českých spisovatelů. Redaktory těchto listů byli v té době například Karel Poláček, Karel a Josef Čapkové, Rudolf Těsnohlídek nebo Ondřej Sekora. Publikovali v nich také Vítězslav Nezval a František Halas. V letech 1933 až 1938 byl jejich šéfredaktorem Eduard Bass. Jméno posledně jmenovaného je poměrně často skloňováno také v audiální tvorbě a v poslední době vzniklo hned několik audioknižních verzí Bassových knih.
Kromě velice povedeného Cirkusu Humberto v podání Zbyška Horáka z loňského roku (Audiotéka) nebo souboru povídek Lidé z maringotek v interpretaci hned několika interpretů z roku 2022 (Kanopa) vyšla před prázdninami nová verze jednoho z nejslavnějších autorových příběhů – Klapzubovy jedenáctky.
Kdo by neznal jedenáct kluků Klapzubových, které jejich táta tak dokonale vytrénoval, že se dokázali i přes prvotní posměch stát nejlepším fotbalovým týmem u nás i ve světě. Příběh obyčejných kluků z Dolních Bukviček vyšel poprvé v roce 1922 a od té doby byl mnohokrát audiálně zpracován buď jako kompletní audiokniha nebo zkrácená četba na pokračování či jako dramatizace. Nemalý podíl na tom má Český, respektive Československý rozhlas, pod jehož křídly většina titulů vznikla. Aktuálně je v prodeji pět audioknižních zpracování tohoto příběhu. V roce 2013 Radioservis vydal původně rozhlasovou, notně upravenou verzi z roku 1953 v podání geniálního vypravěče Karla Högera. Ve stejném roce vydal tentýž vydavatel původně dvoudílnou rozhlasovou inscenaci Jiřího Horčičky z roku 1990. Také Supraphon přispěchal v roce 2016 s digitální verzí původně 2LP alba vydaného v roce 1987, přičemž se jednalo také o dramatizaci Jiřího Horčičky akorát s jiným obsazením (dle dostupných ukázek by obě dramatizace měly být v podstatě stejné). V roce 2021 u vydavatelství J. S. Russel s.r.o. vyšla kompletní audiokniha v podání Václava Müllera. A konečně, svou verzi Bassova příběhu vydalo v roce 2024 také OneHotBook v interpretaci Davida Novotného a v režii Michala Bureše.
​V poslední době se se jménem tohoto interpreta setkáváme čím dál častěji a chceme-li uvažovat o tom, kdo by měl načíst novou verzi Klapzubovy jedenáctky, nemůže nás napadnout vhodnější narátor. David Novotný má totiž k fotbalu blízko, nejenže si zahrál v televizním seriálu Okresní přebor (a jeho filmovém prequelu), ale on sám je nadšeným fotbalovým fanouškem a příležitostným hráčem. Právě znalost fotbalového prostředí se v jeho interpretaci zcela zásadně promítá. Novotný v zásadě pracuje se dvěma hlasovými polohami – vypravěčskou a komentátorskou. Jako vypravěč zprostředkovává posluchačům hlavní příběh i se všemi jeho odbočkami (pohádka o kouzelné píšťalce). Do komentátorské polohy Novotný přechází během popisu fotbalových utkání. Na vhodných místech zrychluje tempo a svým zaujetím se téměř přibližuje komentáři skutečných sportovních reportérů. Tímto způsobem interpret v posluchačích vzbuzuje obrazotvornost a přenáší je za pomoci hlasu na popisované fotbalové utkání. Ti se tak de facto stávají diváky neviditelného mače.
Režisér Michal Bureš s fotbalovou tématikou pracoval také v hudbě. Jako krátký předěl skvěle funguje hvizd fotbalové píšťalky. Delší hudba, jejímž autorem je Ondřej Brousek, oddělující jednotlivé kapitoly svým tempem a náladou zase připomíná fotbalovou hymnu. Režisér v Klapzubově jedenáctce opět dokázal, že mu není lhostejné celkové vyznění díla a že přemýšlí nad vyzněním i takové „drobnosti“ jako je vteřinový předěl. Díky pečlivé práci režiséra a prožité interpretaci Davida Novotného je nová verze Klapzubovy jedenáctky opravdu skvělým posluchačským zážitkem a v poměrně velké nabídce tohoto titulu má rozhodně své místo.
Vsevolod Ivanov. Na motivy autorova románu Cesta do země, která nebyla dosud objevena. Překlad Naděžda Slabihoudková. Dramatizace Aleš Fuchs. Režie Jana Bezdíčková.
Osoby a obsazení: profesor Pavlikov (Luděk Munzar), profesor Sodman (Vladimír Šmeral), inženýr Tavčavadze (František Hanus), Uljana Sožová (Miriam Kantorková), inženýr Soža (Milan Klásek), Rentulič (Ferdinand Krůta), Sanhygupor (Zdeněk Kryzánek), Sanhyglot (Viktor Preiss), Jadko (Oldřich Vlach), Karabevickij (Antonín Hardt) a další.
Natočeno 1974 (?). Premiéra 12. 2. 1975 (Vltava, 19:30 – 20:30 h.).
Pozn.: Román o dobrodružném hledání nafty na Kavkaze několikačlenným kolektivem sovětských průzkumníků v období první pětiletky. Mistrovskou kresbou kladných i záporných charakterů, dramatickou kompozicí i fantastičností zápletek vyjádřil autor svůj obdiv rodící se socialistické epoše. (anotace)
Andrej Nemčok. Rozhlasová hra. Režie Mikuláš Bugár.
Osoby a obsazení: matka Žbirková (Viera Strnisková), Ondrík, její syn (Dušan Taragel), Ondrej Žbirka (Vlado Müller), Martin Mozola (Gustáv Legéň), Vinco Bôc (Anton Korenči), Števo Haľama (Vlado Kostovič), Jano (Elo Romančík), Jožo (Július Vašek), Fero (Slávo Drozd), Scheler (Ladislav Chudík), Vlado (Marián Labuda), Ďuro (Dušan Blaškovič).
Natočeno 1974 (?). Premiéra 11. 2. 1975 (Vltava, 20:20 – 21:10 h.).
Vyprávění o událostech, které v posledních dnech války obestřely tajemstvím jezera na Šumavě a v Rakouských Alpách. Dokumentární pásmo redakce umělecké publicistiky. Připravil Jiří Navrátil. Režie Alena Adamcová.
Účinkují Bohumil Bezouška, Miriam Kantorková, Luďa Marešová, Karel Richter, Oldřich Janovský a Jan Teplý.
Natočeno 1974 (?). Premiéra 9. 2. 1975 (Vltava, 15:00 – 15:45 h.).
Lit.: TOM: Smrt na jezerech. In Rozhlas 6/1975 (27. 1. 1975), s. 4 (článek).

Obraz černomořského města v próze i poezii připravil Jan Vít. Režie Josef Melč.
Účinkují Hana Houbová, Zdeněk Buchvaldek, Jaroslav Kepka, Vladimír Leraus a Bohumil Švarc.
Natočeno 1974 (?). Premiéra 9. 2. 1975 (Vltava, 21:30 – 22:30 h.) v cyklu Schůzky s literaturou. Repríza 1. 8. 1976 (Vltava, 21:30 – 22:30 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.
Lit.: vd: Matka Oděsa. In Rozhlas 6/1975 (27. 1. 1975), s. 4 (článek).

Powered by WordPress