Podcast připravili Martin Groman a Michal Stehlík.
Natočeno 28. 2. 2024 (Studio3, Moskevská 12, Most 1).
Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Peníze, nebo život? Před šedesáti lety nechali komunisté zmizet celé jedno město. Nevyplatilo se to. In web Deník N, 6. 3. 2024 (článek). – Cit.: Seriál Přepište dějiny: Existují-li v naší zemi konkrétní místa, jež prošla skutečně radikální a fatální proměnou, je město Most horkým favoritem na přední umístění mezi nimi. Třebaže jsou jeho osudy již poměrně dobře zpracovány, například výtečnou knihou historika Matěje Spurného, přece jen se tato proměna do veřejného povědomí hlouběji nevtiskla, a fenomén Mostu je tak známý spíše díky televiznímu seriálu, případně kvůli problémům sídliště Chánov. A přitom jde o neskutečně silný příběh, který byl navíc svého času masivně zneužíván komunistickou propagandou. (…)
O mosteckých dějinách bychom přitom mohli docela dobře hovořit v mnohem širším kontextu. Komunistické dějepisectví a zdůrazňování dělnických bojů samozřejmě vypíchly obrovskou mosteckou stávku z roku 1932, kterou si již v období první republiky chtěla komunistická strana přivlastnit. Stejně tak se Most ocitl v hledáčku velkých dějin v letech 1947 a 1948 v tzv. mostecké aféře, vyprovokované akci Státní bezpečnosti, která měla dokázat existenci spiknutí proti státu.
Každopádně, Most se do dějin patrně nejostřeji zapsal svým zmizením, respektive přesunem mezi šedesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Ještě dříve, než nahlédneme do zcela mimořádného procesu „zmizení města“, je dobré zdůraznit, že ani tato historická událost nebyla bez kontextu. Rozhodně to nelze jednoduše stavět tak, že „přišel komunista a zničil Most“. Byl zde dlouhodobější kontext těžby – a o velkém nerostném bohatství pod městem se vědělo dekády. Navíc, dávno předtím, než Most zmizel, zažívalo město i konkrétní tragédie spojené s těžbou.
Jednou z nich byla například takzvaná kuřavková katastrofa, která bývá dokonce nazývána „mosteckými Pompejemi“. (…)