Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

6. 3. 2024

Nervy (2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 15:43

Dick Francis. Kompletní audiokniha. Mastering Ivan Mikota. Hudba Karpof Brothers. Výroba Karpofon (Audiostory). Produkce Audiostory.  Zvuk a režie Daniel Tůma.

Čte Jan Nedbal.

Natočeno 2024. Vydal Témbr, únor 2024 (MP3, celková délka 9 hod. 7 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Mladý žokej Rob Finn stojí na počátku dostihové kariéry, a tak – ale zároveň díky tomu, že snad nezná strach – dostává koně spíše problematické a papírově slabé než úspěšné. Když se mu však povede několik dostihů, naskytne se šance jezdit v jedné z nejlepších stájí v zemi. O to horší je potom pád a série porážek na koních, s nimiž ostatní jezdci vítězí. Na závodištích se o něm začne šuškat, že „ztratil srdce“, tedy že dostal strach. Skoro tomu začne věřit i on sám… Než si uvědomí, že to všechno nemůže být jen pouhá náhoda nebo jeho neschopnost. Zvlášť když ví, že není prvním, žokejem, jemuž se něco podobného stalo. Jenomže od podezření k důkazu je daleko a za každý krok se na cestě za pravdou draze platí.  (anotace)

Lit.: Macháček, Tomáš: Jak chutná pomsta. In web Naposlech.cz, 5. 3. 2024 (recenze). – Cit.:  Počátkem března uspokojil Témbr ty fanoušky detektivek, kteří už netrpělivě čekali na další dostihový příběh Dicka Francise. Na řadu tentokrát přišel autorův druhý román Nervy, s nímž se čtenáři mohli poprvé seznámit přesně před půlstoletím. A ačkoliv se od jeho prvního vydání mnohé změnilo, základní ingredience nevyčpěly. Že Dick Francis může něco říct i dnešním posluchačům, vynikne tím spíše, že audiokniha dostala nečekaně svěží zvukovou podobu.

Když bývalý žokej Dick Francis po skončení jezdecké kariéry přesedlal do o poznání pohodlnějšího koženého křesla za stolem, vyměnil otěže a bičík za psací stroj. A šlo mu to s ním možná ještě lépe. Stejně jako se předtím mohl spoléhat na servis svých stájníků, i při psaní měl po boku věrného společníka. V obou případech se nicméně prezentovalo jen jeho jméno, a to jak na dostihových výsledkových tabulích, tak na obálkách knih. Tím, kdo mu v psaní pomáhal více, než je obecně známo, byla jeho žena Mary. Snad i díky ní nechyběl v jeho knihách kromě živého popisu cválajících koní většinou ani nějaký ten milostný prvek. Bylo by však nefér říct, že jeho detektivky jsou jen červenou knihovnou z prostředí dostihů.

Francisovy romány byly vždy především výborně namíchaným koktejlem, který měl poctivý základ v precizní znalosti prostředí, nezbytnou složkou byla kromě napětí i řádně zamotaná detektivní zápletka. Speciální přísadu pak představoval typicky anglický humor, který okořenil příběh stejně jako již zmiňované romantické trable hlavního protagonisty. V případě Nervů je ale hrdinova vytoužená dívka i aktivní pomocnicí v jeho plánu, jak pomstít bezpráví, které hrdina příběhu Rob Finn na závodištích na vlastní kůži pocítil. Některým žokejům se totiž v posledních měsících začala smůla lepit na paty v takové míře, že už podle něj nemůže jít jen o dílo náhody. Jednoho kolegu to dokonce stálo život. Podaří se Finnovi přijít věcem na kloub dříve, než si smrt přijde i pro něj?

Protože se protagonisté románů Dicka Francise střídají, mění se i jejich audioknižní obsazení. Režisér Daniel Tůma sáhl tentokrát po Janu Nedbalovi, který momentálně zazářil v televizní sérii Matematika zločinu a filmu Bratři. Román Nervy je ovšem hercovou první zkušeností s čtenou audioknihou. Na výsledku to však není téměř vůbec znát. Až na drobné šumlování na několika místech a poangličtěnou výslovnost slova triedr si vedl výborně. Patrně bude jen otázkou času, než si jej budou stále častěji vybírat i ostatní audioknižní vydavatelé.

Třiatřicetiletý herec totiž příběh vypráví příjemným tempem, přirozeně mění hlasy jednotlivých postav a s lehkostí proplouvá popisnějšími odstavci i akcí nabitými napínavými scénami. Nepodléhá přílišnému sklonu dramatizovat, ani četbu neodbývá lehkovážnou ležérností. Poctivý přístup k nahrávce je znát i z anglické výslovnosti většiny výrazů, stejně jako z hudebního doprovodu, o nějž se postaralo duo Karpof Brothers. Právě použité filmově znějící melodie spolu s Nedbalovým překvapivě jistým a vyrovnaným výkonem aktualizují Francisův román i pro dnešní posluchače. A to zejména ty, kteří mají už dost skandinávské brutality a ocení spíše jemnější mrazení v zádech. Kulisy stále ještě v mnohém poklidné staré dobré Anglie z doby před padesáti lety, kterou už byste dnes hledali jen marně, jim pak dozajista rovněž nebudou na překážku. Nervy jsou zkrátka detektivní oddechovkou, jak má být.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress