Literárně hudební koncert o Lotyšské sovětské socialistické republice. V pořadu jsou uvedena díla lotyšských spisovatelů a básníků (V. Lacis, J. Rainis, J. Plaudis, V. luks a J. Vanag) a skladatelů (M. Zaryň, A. Kruklis, Lepin, A. Žilinskij, J. Ozolin). Připravil Kruh pracovníků literární redakce. Hudební spolupráce Pavel Nykles. Režie Jiří Horčička.
Účinkují Václav Voska, Josef Červinka, Jiří Šrámek a Jindra Hollmanová.
Natočeno 1952. Premiéra 25. 9. 1952 (Československo, 20:00 h.).
Bohumil Polách. Rozhlasová hra o nové mládeži na naší vesnici.
Osoby: Jan Brázda, vedoucí tajemník okresního výboru strany – Sluka, vrchní strážmistr – Metoděj Buřil, předseda JZD – Božena, jeho žena – Filip Klínek, dělník, státní strojní stanice – Martin Klesnil, vesnický boháč – Milča, jeho žena – Suchánková, družstevnice – Toník a Pepík, mládežníci.
Nastudovalo Brno v roce 1952. Premiéra (?) 3. 2. 1952 (Praha, 16:00 – 17:00 h.).
Literárně hudební kabaret. Zaručeně spolehlivé čištění pomocí humoru a satiry – čili hledání dobrých lidí a skutků. Připravil Jan Kuneš. Režie Jiří Horčička.
Účinkují Antonie Hegerlíková, Lída Vostrčilová, Lída Otáhalová, Jaroslava Drmlová, Štěpánka Holečková, Vlastimil Brodský, Vladimír Hrubý, Svatopluk Skládal, Emil Kadeřávek a lidový vypravěč František Surovec. Pořad uvádějí Bohumil Švarc a Jaromír Spal.
Natočeno 1953. Premiéra 14. 10. 1953 (Praha I, 20:50 – 22:00 h.).
Připravila Lucie Hostačná.
Hovoří zpěvák Kristián Šebek.
Připravilo Brno v roce 2024. Premiéra 3. 1. 2024 (ČRo Brno, 36 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: lop – Hostačná, Lucie: Z pozitivních reakcí mám radost, Gottovy písně by měly znít dál, myslí si jeho obdivovatel a zpěvák Kristián Šebek. In web ČRo Brno, 3. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rozhodli jsme se, že nebudeme revival. A od začátku jsem přesvědčený o tom, že nechci Karla Gotta napodobovat,“ říká mladý zpěvák Kristián Šebek.
„Občas mi lidé říkají, že vypadám jako Karel Gott, ale já sám sebe tak nevnímám,“ směje se 24letý Kristián Šebek, který se s písněmi několikanásobného Zlatého slavíka vydal na turné – to odstartoval v Břeclavi. „Nechci Karla Gotta napodobovat či imitovat, snažit se vystupovat jako on. Chci být sám za sebe. A takto jsme to ukázali i divákům, kteří to přijali. Reakce byly nádherné, mám z toho radost!“ Čím ho zpěvák inspiroval? A jak si představuje svou další hudební cestu? (…)
Jiří Wolker. Hudba Vilém Petrželka. Symfonické drama o třech dílech pro sóla, recitaci, smíšený sbor, symfonický a jazzový orchestr a varhany. Hraje Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, Orchestr Václava Hybše. Řídí Václav Neumann. Zpívají Gabriela Beňačková (soprán), Vilém Přibyl (tenor), Jaroslav Souček (baryton), Libuše Márová (alt). Sbormistr Lubomír Mátl.
Recitace Petr Haničinec.
Nahrávka dokončena 15. 4. 1982. Vydal Panton v roce 1982 (1 LP). Reedice 3. 1. 2024 (MP3, Supraphonline, VT 9555-2).
Obsah: 1. Sbohem (19:05) – 2. Marseille. Návrat (20:01) – 3. Sám (16:43).
Lit.: Štilec, Jiří: {Námořník Mikuláš}. Sleeve-note. – Cit.: Dávno minul čas, který zabraňoval poznat a docenit Viléma Petrželku bez zátěže provincionalismu, ale v zobecnění, ve významu této osobnosti pro kulturu naší země, jako někoho, kdo má právo být zván českým skladatelem. Spoluvytvářel velkou generaci našeho umění po Leoši Janáčkovi, možná nejslibnější v tomto století. Petrželkův život se jeví jako závažná společenská práce adresovaná národu, době, budoucnosti. Ten odkaz, v němž výčitkou je dosud neprovedená opera „Horník Pavel“, vytvořil náš současník nejen daty, která ohraničují jeho lidský věk(1889-1967), ale duchem i cítěním pulsu života v plástech opravdové duchovnosti. Nepatřil k těm, kteří prioritu spatřují v hledání „originálních“ výrazových prostředků a v maniakální posedlostizačínat od bodu nula. Neboť – jestliže první základní premisou dějin je skutečnost, že je tvoří člověk, druhou stejně základní premisou je nutnost, aby v tomto tvoření existovala kontinuita. Petrželkova tvorba je organickou slitinou národní hloubky s novodobým hudebním myšlením evropským. Bylo proto logické, že měl tak blízko k E. Milénovi a J. Mahenovi, který v Brně také těžce nesl „onehybnou hladinu podzemního jezírka české duše.“ (more…)
Připravila Marie Bastlová. Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík.
Natočeno 2024 (?). Premiéra 1. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 11:51 h.; 42 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Možná se hnutí ANO poučilo ze své předchozí chyby, říká expert. In web Seznam Zprávy, 1. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat? (…)
Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají. (…)
Připravila Marie Bastlová. Hostem Ptám se já byla rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Natočeno 2024. Webová premiéra 3. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 16:25 h.; 26 min.).
Lit.: Bastlová, Marie: Podle kolegů zásah policie zachránil další životy, říká rektorka UK. In web Seznam Zprávy, 3. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Univerzita Karlova řeší, jak po předvánoční tragické střelbě na filozofické fakultě zvýšit bezpečnost. Škola se zároveň snaží pomoci všem, kdo byli přímo i nepřímo událostí zasaženi. Co se teď změní na českých vysokých školách? (…)
Vysoké školy upraví svá bezpečnostní pravidla, týkat by se mohla například vnášení zavazadel do budov univerzit. Studenti a zaměstnanci škol zároveň projdou intenzivním školením o bezpečnosti. Školy také navážou spolupráci s policií a bezpečnostními experty.
Rektoři se na tom dnes shodli s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN) a zástupci Ministerstva vnitra a policie. Schůzka se konala v reakci na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy před dvěma týdny. Střelec, který nakonec sám spáchal sebevraždu, připravil o život 14 lidí, dalších 25 zranil, část velmi těžce. (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Editor a koeditor Dominika Kubištová,Eduard Freisler. Sound design a hudba David Kaiser. Zdroje audioukázek: ČT24, Reportéři ČT, Archiv Vojtěcha Blažka.
Hovoří investigativní novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek.
Natočeno 2024. Webová premiéra 4. 1. 2024 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 25 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka: „Zůstává pachuť.“ Reportér vypráví o největší restituční kauze po roce 1989. In web Seznam Zprávy, 4. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Restituční kauza Bečvářova statku je u konce. Stát v ní bojoval o lukrativní pozemky v Praze, které někdejší Pozemkový úřad neprávem přiznal restituentům. Úředníky už soud za zásadní pochybení potrestal, majetek v hodnotě miliard korun se ale státu nejspíš nikdy nevrátí. Majetek nakonec skončil legálně v rukou podnikatele a bývalého člena ODS Tomáše Hrdličky. Ten prý zatím neví, jak s nimi naloží. (…)
Stát zřejmě definitivně přišel o lukrativní pozemky v okolí Prahy v městských čtvrtích jako Uhříněves, Kolovraty, Kunratice nebo Krč. Ty tak zůstanou bývalému členovi ODS Tomáši Hrdličkovi, kterého někdejší premiér Mirek Topolánek v roce 2009 označil za jednoho z kmotrů politických stran. Podnikatel se k nim sice dostal legálně, ale pozemky pocházejí z restituční kauzy známé jako Bečvářův statek.
„Je to největší restituční skandál v polistopadové historii,“ přibližuje případ investigativní novinář Seznam Zpráv Vojtěch Blažek, který se jeho sledování věnuje více než deset let. „Pozemky patřící státu, které byly určené pro restituce, se dostaly do rukou lidí, kteří je z velké části vůbec dostat neměli a státu tím vznikla obrovská škoda,“ vysvětluje v podcastu 5:59. (…)
Martin Fendrych. Komentář.
Natočeno 2024. Premiéra 3. 1. 2024 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fendrych, Martin: Martin Fendrych: I svoboda slova má své hranice. In web ČRo Plus, 3. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na konci loňského roku policie řešila zhruba 90 případů schvalování střelby na Filozofické fakultě UK nebo vyhrožování napodobením útoku. Většinou se to odehrálo na sociálních sítích, 28 případů se týkalo schvalování trestného činu, 11 představovalo nebezpečné vyhrožování, sedm násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, šest policie vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy.
Za schvalování spáchaného zločinu nebo vychvalování pachatele trestní zákoník vyměřuje trest odnětí svobody až na jeden rok. Za nebezpečné vyhrožování hrozí opět až jeden rok za mřížemi nebo zákaz činnosti. (…)
Připravila Petra Ševců.
Hovoří režisér Michal Bureš.
Připravil ČRo Olomouc v roce 2024. Premiéra 3. 1. 2024 (ČRo Olomouc, 11:04 h.; 23 min.).
Lit.: pese: Rozhlas otevírá lidi světu, říká režisér Michal Bureš. Sám pro něj pracuje už od gymnázia. In web ČRo Olomouc, 3. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český rozhlas Olomouc si v lednu připomíná dvě výročí – 75 let od svého založení a 30 let od obnovení samostatného vysílání. S novodobou érou naší regionální rozhlasové stanice je spjat také režisér Michal Bureš.
Jak vzpomíná na své režijní začátky? Čím je podle něj rozhlas pro své posluchače? I o tom jsme si s Michalem Burešem povídali. (…)
Powered by WordPress