Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Emanuele Ridi, šéfkuchař. Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Stanislav Biler, sociolog a publicista. Politici, ekonomové i novináři se snaží odhadnout, zda bude začínající rok lepší než ten předchozí. Úvahy se vesměs točí kolem inflace, zdražování nebo výše platů. Jsou to ale správná kritéria pro hodnocení kvality života? Soustředí se vláda na řešení problémů, které lidi skutečně pálí, nebo věnuje energii zbytečnostem? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Západní elity si stále neuvědomují závažnost okamžiku. Válka na Ukrajině není omezený lokální konflikt, varuje bývalý diplomat Votápek. In web ČRo Plus, 4. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruský prezident Vladimir Putin poslal světu novoroční „poselství“ v podobě masivního dronového útoku na Ukrajinu. Svět by mu měl konečně oplatit stejnou mincí, přeje si bývalý český generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. „Novoroční přání bychom měli brát vážně, i když všichni rozumíme, že si do něj projektujeme hodně to, co bychom chtěli, a to, co se možná nestane. Ale je na čase, abychom se k Putinovi začali chovat tak, jak si zaslouží,“ říká.

V Osobnosti Plus pokračuje: „Tedy abychom mu přestali věčně ustupovat a brát na něj ohledy – vlastně ani nevím na co. Protože pokud se podíváme na holá fakta, čeho se Rusko dopustilo, čeho se ruské vedení dopouští, a to včetně válečného zločince Putina, a přitom se mu vůbec nic neděje. Tak to je pro mě dost nepochopitelné.“

Votápek přitom doufá, že stále máme čas na to, abychom se k Rusku začali chovat jinak. „Teď je to lacinější a snazší než za půl roku nebo za rok. Ale také je to teď těžší než třeba před rokem.“

Západ by pak prý rozhodně měl dělat víc. „Rusko je nezpochybnitelný agresor a my v souladu s Chartou OSN můžeme pomáhat Ukrajině mnohem víc, než pomáháme. Nechci si přihřívat polívčičku, ale je to pořád stejný příběh.“ (…)

Co ukazuje debata o životních hodnotách mezi mladými lidmi, často označovanými za sněhové vločky, a staršími, kteří si vysloužili titul boomer? Jsou příslušníci generace Z opravdu tolik přecitlivělí a hyperkorektní, nebo jejich případná větší citlivost s sebou nese i pozitiva jako je větší tolerance a empatie? V Pro a proti o tom diskutují umělec Jií Černický a redaktorka online deníku Alarm Magdalena Dušková. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 1. 4. 2024 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: kbr – Koubová, Karolína: Studentům vadí i nevinné vtípky, míní umělec. Chceme humor, který nikoho neuráží, říká novinářka. In web IRozhlas.cz, 4. 1. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generace Z versus generace 40+. Co ukazuje debata o hodnotách mezi mladými, označovanými za sněhové vločky, a staršími lidmi? „Přijde mi jako ctnost, že se dokážeme ozvat, když někdo překračuje naše hranice,“ říká v pořadu Pro a Proti redaktorka online deníku A2larm Magdalena Dušková. „Pro studenty to začíná být důležitější než třeba edukace jako taková,“ míní umělec Jiří Černický, někdejší profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.

Černický v otevřeném dopise mezi důvody svého nedávného odchodu z UMPRUM uvedl mimo jiné i to, že pociťuje v ateliéru se studenty nesouhlas a nesoulad a generační osamocenost v nazírání na základní hodnoty.

„Pedagogové jsou svým způsobem čím dál víc pečovatelé o komfort studentů. Mluvím ale o katedře volného umění na UMPRUM, leckde to může být jinak,“ upozorňuje.

„Nechci generalizovat, v dopise jsem napsal své zkušenosti. Až posléze, když dopis začal nějakým způsobem fungovat v médiích, spustila se na mě lavina reakcí, které byly pozitivní. Až tehdy jsem zjistil, že je to něco globálního, širokého, co se netýká jenom školství, ale obecně jakéhokoli zaměstnání,“ popisuje akademický malíř a experimentální umělec.

Označení generace Z za snowflakes čili sněhové vločky neznamená podle Duškové přecitlivělost, ale něco, na co mohou být tito mladí lidé hrdí. Že se umí ohradit třeba proti šikanóznímu či sexistickému chování nebo nevhodným návrhům ze strany pedagogů.

„Tím, že diskurs, ve kterém generace Z vyrůstala, byl hodně ovlivněný liberálním feminismem, více nám vadí sexistický humor, jsme také citlivější na nějaké formy projevu nenávisti nebo netolerance,“ vysvětluje redaktorka.

„Je správné, když se lidé umí za sebe postavit. To, že se na DAMU studentky postavily za to, že nějaké praktiky, které se na té škole děly dlouhodobě, nejsou v pořádku, mi přijde jako ctnost spíše než nějaká slabost,“ naznačuje. (…)

Host: Miroslav Wanek, hudebník, frontman skupiny Už jsme doma. Moderuje: Ondřej Cihlář. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 60 min.). Repríza 30. 1. 2024 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.; 60 min.).

Lit.: Slívová, Hana – Cihlář, Ondřej: Mluvčí Občanského fóra? Byla to přechodná služba, po politice jsem netoužil. Chtěl jsem hlavně hrát, říká Miroslav Wanek z Už jsme doma. In web ČRo 3 Vltava, 4. leden 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Oba studovali sklářské školy, říkají si bratři a pojí je třicet let spolupráce. Zakladatel teplické kapely FPB a zpěvák, skladatel a textař Už jsme doma Miroslav Wanek se s malířem Martinem Velíškem sešel i v loňském dokumentu Rozsviť světlo, ať je vidět. Jakými zákrutami prošlo jejich přátelství? Proč pan Wanek začal hudbu pro Už jsme doma zapisovat do not? A jak se seznámil s americkou kapelou The Residents? (…)

Dnes to jsou dva týdny od tragické události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, během níž střelec zavraždil 14 náhodně vybraných studentů a učitelů této vysoké školy. Kam se posunulo vyšetřování postupu policie? Včera také v souvislosti se střelbou projednávali možná bezpečnostní a další opatření zástupci České konference rektorů, policie a resortů vnitra a školství. Vltava v Českém Krumlově dosáhla třetího povodňového stupně, je to kvůli upouštění vody z Lipenské přehrady. Velké vody se obávali taky na Otavě v Sušici, předpovědi se ale zatím nenaplnily. Sever Francie zasáhla už třetí povodňová vlna za několik posledních týdnů. Jaké škody tam vysoká voda napáchala? A kdy se do záchranných prací zapojí tým českých hasičů, který míří na místo? Je běžné, že jsou v lednu povodně? Jaké jsou jejich příčiny? Kdy by se situace na českých tocích mohla dostat do normálu? Jeskyňáři v Moravském krasu před pár dny objevili síň plnou krápníků. Čím je zajímavá? Co dalšího nedávno speleologové objevili a jak vlastně hledají nové jeskyně? Uvažujete o elektrické koloběžce? Už letos – nejspíš na jaře – za ni totiž asi budete muset platit povinné ručení. A novela taky rozšíří povinné pojištění například na zahradní traktůrky, nebo sněžné skútry. Moderuje Tomáš Pavlíček a Martina Mašková.

Natočeno 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo Plus, 8:10 h.).

Přímý přenos z otevření zrekonstruované budovy plzeňského Hlavního nádraží moderují Pavel Halla a Stanislav Jurík.

Hosté: Radek Makovec, ředitel Oblastního ředitelství Správy železnic; Petr Toman, hlavní inženýr stavby – Správa železnic; Pavel Čížek, náměstek hejtmana Plzeňského kraje pro oblast dopravy.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2024. Premiéra 4. 1. 2024 (ČRo Plzeň, 14:00 h.).

Pozn.: Půlhodina živého vysílání přímo od vás! Jsme u důležitých událostí i akcí ve vašem regionu. Přinášíme aktuální zprávy a publicistiku. Představujeme zajímavé osobnosti a objevujeme vaše příběhy. Historii, současnost i budoucnost. Tentokrát zavítáme do budovy Hlavního nádraží v Plzni. Výpravní budova Hlavního nádraží Plzeň z přelomu 19. a 20. století se dočkala kompletní rekonstrukce – dovršila se tak mnohaletá modernizace plzeňského železničního uzlu, včetně propojení s městskou a autobusovou hromadnou dopravou. Na opraveném nádraží najdou cestující nové sociální zázemí, obchody i občerstvení. Povedla se rekonstrukce podle plánu? Stane se železniční stanice Plzeň hlavní nádraží reprezentativním dopravním uzlem 21. století? A přečkala opravy legendární socha hutníka? Nejen na to se budeme ptát 4. ledna přímo na plzeňském Hlavním nádraží zástupců Správy železnic, Plzeňského kraje, ale také cestujících.  (anotace)