Na webu iROZHLAS.cz podrobně informujeme o kauze léčitele Richarda z Kutné Hory. Je velmi výjimečná, překvapivá a i varující. Manipulace, psychický nátlak, náboženské blouznění, nebezpečné rituály. Tím vším se vyznačovala sekta, kterou kolem sebe shromáždil samozvaný léčitel z Kutné Hory. Desítky lidí dovolily tomuto muži, aby zcela ovládl jejich životy. Důsledkem byla v několika případech i smrt. (…)
Natočeno 2023. Premiéra 29. 7. 2023 (ČRo Plus, 5 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Vstoupí Jan Zahradil do ANO? In web ČRo Plus, 29. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Europoslanec a ještě donedávna člen vedení ODS Jan Zahradil má nesporně smysl pro timing a sebeprezentaci. Využil zuřící okurkové sezóny a vypálil, že by ODS měla do budoucna uvažovat o koalici s krajně populistickým hnutím ANO. No, a protože se aktuálně v politice nic moc neděje, získala jeho myšlenka publicitu, která o světelná staletí přesahuje její racionalitu i význam Jana Zahradila. Ale je venku, takže jí pojďme rozebrat.
Nejprve, co svědčí pro to, že by nemuselo jít o úplný nesmysl. Zahradil není první z ODS, kdo o spolupráci s ANO uvažoval. Když se sestavovala pražská koalice, byli ochotni někteří členové pražské ODS, do které mimochodem Zahradil patří, uzavřít s babišisty cosi jako opoziční smlouvu, aby vyšachovali Piráty. Zarazil to až předseda Petr Fiala, kterému bylo jasné, že by to ODS a celou jeho vládu velmi poškodilo. Takže Zahradil má ideově na co navazovat. (…)
Magdalena Wagnerová. Četba na pokračování. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Režie Vladimír Rusko. Hudební spolupráce Miroslav Tóth.
Vypráví Václav Neužil II.
Natočeno 2022. Repríza 1. dílu 7. 7. 2023 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování. Vydala Radiotéka, červenec 2023 (MP3). Ukázka k poslechu zde.
Lit.: anonym: Ešusoun. Veselé táborové historky s Václavem Neužilem. In web ČRo Rádio Junior, 7. červenec 2023 (anotace). – Cit.: Letní tábory buď milujete, nebo nenávidíte. Jak je na tom 13letý Filip, který tráví léto u řeky Blanice? Kdo je tajemný Ešusoun, který vydává neznámý plechový zvuk, jako by někdo vzal lžící o ešus? (…)
Studio N: Sinéad O’Connor. Ta, co si vždy pevně stála za svým. In web Deník N, 28. 7. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Irská zpěvačka Sinéad O’Connor byla nejen ženou s nádherným hlasem a komplikovaným životem, ale také bojovnicí, která se nebála bourat stereotypy a říkat nepříjemné pravdy. Jak se bolest, kterou musela prožít, propsala do její tvorby a životních postojů? (..)
Emily Brontëová. Seriál. Dramatizace Mircea Ştefănescu. Umělecké vedení Paul Stratilat. Režie studia Constantin Botez. Hudební režie Marga Capitanovici. Technické vedení inženýr Flavia Cosma. Režie Mircea Ștefănescu.
Účinkují Olga Tudorache, Alexandrina Halic, Constantin Brezeanu, Nicolae Luchian-Botez, Mihai Stoenescu, Daniel Horhocea, Alina Iovaneli, Gabriel Marinescu.
Lit.: anonym: Emily Brontë – La Răscruce De Vânturi (1969). In web Teatrula Microfon, 28. 7. 2023 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: „La răscruce de vânturi” de Emily Brontë este considerat ca fiind unul dintre cele mai apreciate romane ale literaturii clasice, fiind unul dintre titlurile ce trebuiesc citite cel puÈ›in o dată în viaÈ›ă. Emily Brontë reuÈ™eÈ™te să aducă la viaÈ›ă doi protagoniÈ™ti atipici, respingători, a căror poveste de dragoste atrage tocmai prin brutalitatea sa. Romanul este unul realist È™i psihologic, conturând tragedia celor doi eroi, ce se iubesc până în pragul nebuniei È™i mai departe de viaÈ›a din această lume.
Emily Brontë reuÈ™eÈ™te să se dezică de tiparul poveÈ™tilor clasice ideale de dragoste, unde destinul îi aduce pe cei doi îndrăgostiÈ›i împreună, pentru o viaÈ›ă împreună. Geniul scriitoarei pune în lumină nu numai sentimentele puternice ale personajelor, ci È™i episoade groteÈ™ti, respingătoare, menite să evidenÈ›ieze latura monstruoasă a acestora.
Romanul debutează într-o manieră realistă È™i-i prezintă neÈ™ansa lui Heathcliff de a se naÈ™te într-o familie fără viitor. Adoptat de domnul Earnshaw pe când era doar un copil, este adus în familia acestuia È™i obligat să suporte invidia È™i agresiunea fratelui său adoptiv Hindley, în timp ce Catherine, sora lor, reuÈ™eÈ™te să vadă mai departe de pielea sa închisă È™i de caracterul său brutal È™i ajunge chiar să-l îndrăgească.
Heathcliff este fascinat încă de la început de figura lui Catherine, pe care o protejează È™i o răsfaÈ›ă cu fiecare ocazie. Dragostea nu va avea însă să-i unească, căci protagonista ajunge să se căsătorească din vanitate È™i orgoliu cu un alt bărbat, Edgar Linton. DeÈ™i în aparenÈ›ă îndrăgostită de Linton, care era o fire sensibilă, iubitoare È™i al cărui aspect fizic era foarte plăcut, Catherine îl păstrează în inima sa pe Heathcliff. Cei doi bărbaÈ›i din viaÈ›a sa sunt două figuri opuse, atât prin înfăÈ›iÈ™are cât È™i prin caracter, însă eroina nu-l poate iubi decât pe unul: cel al cărui suflet era exact ca al ei.
Vă invităm să ascultaÈ›i în continuare cele 6 episoade ce alcătuiesc dramatizarea radiofonică a romanului scris de Emily Brontë, realizată de către Mircea Ștefănescu în anul 1969. (…)
Lit.: anonym: Bonus: Český Šternberk – šlechta a 20. století. In web Gazetisto, 28. 7. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos uplyne sto let od narození Zdeňka Sternberga. Jeho rodina stála u vzniku Národního muzea a dalších významných institucí. On sám pak prožil skoro celé století zvratů od život na hradě, přes PTP a doly, dělal kulisáka a po roce 1968 zvolil exil v Rakousku. A kde jinde si jeho pestrý osud připomenout než na hradě Český Šternberk, o který dnes pečuje jeho syn. Přepište dějiny se tam vypravily 12. července.
Použité zvuky: Zdeněk Sternberg – Seriózní podniky (ČRo, 2010), Občané s erbem (1966, režie: Vít Olmer), Hrad Český Šternberk (YouTube, 21. 9. 2022).
Carlos Fuentes. Úryvky z esejistické knihy, ve které se mexický spisovatel zamýšlí nad osobností a filmovým dílem svého přítele. Z vlastního překladu připravil Petr Gojda. Účinkují Igor Bareš a Jaromír Meduna. Režie Vlado Rusko.
Natočeno 2023. Premiéra 29. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.; 15 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha. Repríza 29. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:00 h.; 15 min.) v cyklu Esej a Víkendová příloha.
Váš oblíbený podcast z produkce Paměti národa. Pravidelná dávka názorů, vzpomínek, informací a sentimentu. Od devadesátých let po současnost. Připravili Jindřich Šídlo a Jan Dobrovský.
Natočeno 2023 (Malá Skála u Turnova). Webová premiéra 28. 7. 2023 (Seznam Zprávy, 96 min.). K poslechu zde.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Dobrovský & Šídlo: Už je to tu zase… Evropu děsí migrace. In web Paměť národa, (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je možné se na ni připravit? Kolik jí sneseme jako stát i jako společnost? A nebudeme migraci nakonec potřebovat, ať chceme, nebo ne? O dalším palčivém tématu dneška natáčeli Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo s publikem v Malé Skále u Turnova. (..)
Evropský pakt o migraci, za který opozice vyčinila ministru Rakušanovi, opět vynesl na světlo problém, který s fenoménem migrace Evropa dřív nebo později zase bude mít. Nedá se předpokládat, že by se rok 2015 v Evropě opakoval ve stejné podobě, ale je dobré být připraven.
„Vlna uprchlíků ze Sýrie, Afghánistánu a ze severní Afriky vytvořila v roce 2015 několik vln a množstí uprchlíků vytvářelo v Evropanech obavy z toho, jak lze takové množství příchozích zvládnout,“ říká Jan Dobrovský.
„Bylo to ovšem kombinované s vlnou teroristických útoků v západní Evropě, v Nice, v Bruselu a Berlíně,“ připomíná Jindřich Šídlo. „Vytvořilo to ve společnosti velmi třaskavou atmosféru, která nasměrovala někam jinam i českou politiku. Mioši Zemanovi to fouklo do zad v půlce jeho prvního mandátu.“
Další důležitý aspekt: převážná část evropských zemí by se pracovně dnes bez cizinců neobešla. K tomu Jan Dobrovský dodává:
„Je problém, v jakém stavu západní civilizace je. Že si odvykla pracovat sama. Že všechno outsourcuje do Číny a Indie, a už si sama neumí ani zamést dvůr. Na všechnu práci, která je trochu nepříjemná, v mraze nebo na sluníčku, potřebujeme někoho, koho budeme zneužívat.
Jindřich Šídlo k tomu poznamenává: „To taky byla první přirozená reakce Andreje Babiše v roce 2015: je to dobré, jede mi pracovní síla. Než pochopil, že to je téma, ze kterého se dá leccos politicky získat.“
Jan Dobrovský také připomíná, že podle shodného názoru expertů na cizince, uprchlíky a migraci je poměrně dlouho známa hranice citlivosti společnosti na víceméně bezproblémovou integraci cizinců do společnosti – jde o asi deset procent. Této hranice jsme v zásadě už dnes dosáhli. V České republice dnes žije podle údajů ministerstva vnitra přes jeden milion cizinců. Co to znamená pro budoucnost? (…)
Hostem Hovorů je spisovatel Josef Formánek. Která dvě slova mohou být klíč? Jak diváci přijmou nový film režiséra Dana Svátka volně navazující na úspěšné Úsměvy smutných mužů? A proč Josef Formánek propadl paraglidingu navzdory tomu, že trpí závratěmi? Moderuje Vladimír Kroc.
Hostem je Aleš Erber, lesnický poradce, správce lesních majetků a expert České zemědělské univerzity na klimatickou změnu. Proč v Česku v posledních letech výrazně roste počet lesních požárů? Jak by na to měli reagovat majitelé lesů? Jak daleko je příprava státní koncepce prevence a zvládání lesních požárů? A v jakém stavu vlastně jsou české lesy po obdobích sucha a kůrovcových kalamit? Moderuje Tomáš Pancíř.