Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 4. 2023

Česko se má podílet na světovém spojenectví demokracií. I s Jižní Koreou a Tchaj-wanem (2023)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:21

Luboš Palata. Komentář.

Natočeno 2023. Premiéra 1. 4. 2023 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Česko se má podílet na světovém spojenectví demokracií. I s Jižní Koreou a Tchaj-wanem. In web ČRo Plus, 1. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jižní Korea a Tchaj-wan jsou na druhém konci světa, ale přesto nám jsou velice blízko. Jsou to totiž demokratické země. Návštěva velké české delegace pod vedením předsedkyně poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové v této části Asie měla proto smysl.

Ve světové politice dochází k sbližování autoritářských velmocí Ruska a Číny, což potvrzují především poslední kroky Pekingu. Jejich společným tématem je revizionistický postoj k současnému světovému uspořádání, ale i územní realitě. (…)

Aprílové řádky o humoru (2023)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 13:13

Milan Uhde. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Čte Vladimír Krátký.

Nastudovalo Brno v roce 2023. Premiéra 1. 4. 2023 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 5 min.).

Lit.: Uhde, Milan: Milan Uhde: Aprílové řádky o humoru. In web ČRo Brno, 1. duben 2023 (článek + nahrávka poslechu). – Cit.: „Pane šéf,“ řekla slečna Karla jakoby mimochodem a soustředěně se věnovala břitvě a   zákazníkově namydlené tváři, „máte jít za panem Jamborem.“

Seděl jsem na sousední židli, už nikoli dětské, protože mi bylo skoro šest, a pan šéf Kratochvíl se zabýval mými vlasy. „Kdy volal?“

„Ráno, než jste přišel. Bude džemborí.“

Porozuměl jsem, že jde o oslavu, jakou šéfův kamarád v protější denní vinárně pořádal při nejrůznějších příležitostech, a nedivil jsem se, že pan Kratochvíl bleskově dokončil práci a obrátil se na mého tatínka: „Pardon, pane doktore, Karla vás obslouží.“ Svlékl bílý plášť a vyrazil ze dveří. (more…)

Pěna dní – Píseň pro Chudobku (2023)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 11:41

Jiří Nohel. Pásmo připravil Jan Novotný.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 3. 2023 (Rádio Proglas, 13:30 h.; 28 min.).

Lit.: Novotný, Jan: Pěna dní – Píseň pro Chudobku. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 4Březnové vydání poetického měsíčníku Pěna dní přinese rozhovor o vztahu člověka a krajiny, o světě venkova – takového, který z našeho času odchází, povídání o životě lesa. Naším hostem bude Jiří Nohel, lesní hospodář, autor básnických textů a také kapelník hudby z Vysočiny – hudební skupiny Listověj.

Ta je volným pokračováním kapely Žalozpěv, jejímž nosným tématem byla mystická krajina Vysočiny a literární kořeny doby florianovské. Tedy čas, kdy se na Vysočině setkali Jakub Deml, Otokar Březina, Anna Pammrová, Jan Zahradníček a Bohuslav Reynek. Na slyšenou v neděli o půl druhé odpoledne se těší autor pořadu Jan Novotný.

Diagnóza F – Neříkej autista, to se nehodí (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 11:37

O své jinakosti věděla autorka knihy Neříkej autista, to se nehodí Natálie Ficencová už od malička. To, že se nachází na autistickém spektru, se ale dozvěděla až ve dvaceti letech. O svém životě s vysokofunkčním autismem mluvila s Adélou Paulík Lichkovou.

Natočeno 2023. Premiéra 31. 3. 2023 (ČRo Rádio Wave, 29 min.).

Lit.: Paulík Lichková, Adéla: „Je lepší vědět, že jste zebra než nefunkční kůň.“ Natálie přijala diagnózu autismus s úlevou. In web ČRo Radio Wave, 31. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Poruchy autistického spektra jsou vrozená neurovývojová postižení některých mozkových funkcí. Mohou mít různé podoby v závislosti na tom, v jaké části spektra se člověk nachází. Natálie Ficencová o sobě píše jako o vysokofunkční autistce. Autismus přitom bere jen jako jednu ze svých stránek.

O své jinakosti věděla Natálie už od malička. To, že je její příčinou autismus, se ale dozvěděla až ve dvaceti letech. Diagnostiku autismu u žen podle ní ztěžují stereotypy – když nejste nemluvný milovník vláčků a držíte oční kontakt, lidi zpravidla nenapadne, že se nacházíte na autistickém spektru.

Diagnóza jí přinesla úlevu. „Je lepší vědět, že jste zebra než nefunkční kůň, protože člověk pořád řeší, proč má ty pruhy, proč vypadá jinak, je třeba divočejší než koně a nedá se tak dobře osedlat, ale zas umí jiný věci,“ popisuje s úsměvem mladá žena.

Autismus byste na ní nepoznali. Natálie je komunikativní, pracuje, žije v partnerském vztahu, s manželem vychovávají tři malé děti, s nejmladší čtyřměsíční holčičkou přišla i do studia. O životě s autismem píše blog Zrzavá holka, za který byla nominovaná na cenu Magnesie Litera. I díky němu a knížce Neříkej autista, to se nehodí, je možné si udělat konkrétnější představu o tom, co všechno autismus může být. (…)

Hovory Plus – Tereza Formánková (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:34

Hostem Hovorů je psychiatrička Tereza Formánková, která říká, že ve společnosti přibývá psychiatrických diagnóz a systém je přetížený. Ptá se Tatiana Čabáková.

Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: lup – Čabáková, Tatiana: Psychiatrie by měla být daleko komplexnější, ne jen řemeslo, domnívá se lékařka Formánková. In web ČRo Plus, 30. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Psychiatrie se stává řemeslem – kolegové mi ta slova doufám prominou,“ tvrdí psychiatrička Tereza Formánková. „Abychom mohli někoho úspěšně provázet jeho potížemi až ku zdraví nebo ke zlepšení stavu, potřebujeme komplexní přístup. A ten spočívá i v tom, že nejen dobře vybereme léky, ale podíváme se i na jeho příběh. Jak se sebou ten člověk zachází, kde má slabiny a trhliny, kde si sám ubližuje. Jinak efekt léků propadává a postupně skomírá,“ dodává v pořadu Hovory.

„Až pokud se na člověka podíváme celostně jako na bytost, dostavuje se dobře i efekt medikace,“ přidává.  „Pro mě osobně je tato možnost komplexnějšího pohledu na člověka naprosto nezbytná k tomu, abych k lidem mohla přistupovat v souladu sama se sebou.“  Také proto po letech strávených prací v nemocnicích i léčebnách prošla sebezkušenostním psychoterapeutickým výcvikem.

„V tomto výcviku nahlížíme na vlastní příběh, kterému musíme porozumět – vlastním slabinám i silným stránkám. Jen tak pak máme nadhled. A když pracuji s pacientem, vím, na co si dát pozor, abych mu do toho nemotala vlastní přehnané emoce nebo komplexy,“ popisuje.

„V běžné psychiatrické praxi na to ale není čas, často ani dovednost samotných lékařů. Taková je alespoň má zkušenost. Samozřejmě – mnoho kolegů psychiatrů pracuje jinak a komplexně.“ (…)

Pěna dní – Moji přátelé (2023)

Filed under: Literární pásma — Premek @ 10:42

Listování básnickou prózou Jakuba Demla připravili Monika Tintěrová, Martina Pavlíková a Jan Novotný.

Z archivních záběrů recituje Miloš Kročil.

Natočeno 2023. Premiéra 2

Lit.: Novotný, Jan: Pěna dní – Moji přátelé: Listování básnickou prózou Jakuba Demla. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, „Přicházel jsem z několika stran…“

Člověk něžné lásky k přírodě a k všemu živému, kněz prodchnutý hlubokou vírou a básník intenzívní smyslovosti, burleskně veselý společník a tvůrce bezmála uhranutý nicotou, smrtí a absurditou – tak protikladně rozporuplnou osobností byl Jakub Deml (1878 – 1961).

„Přicházel jsem z několika stran“, charakterizuje Deml sám svou poetiku, „ne jako člověk, nýbrž jako blížící se rozbřesknutí dne, nikdo nemůže říci, kdy vlastně nastalo.“

V jeho básnickém světě mohou květiny mluvit i plakat, protože jsou symbolem krásy a něhy i symbolem srozumitelnosti přírody, jež stojí v ostrém protikladu vůči nesrozumitelné realitě zla, utrpení a smrti. Jediná moc, která může smířit tuto protikladnost, je láska.

Láskyplný apel je základní hybnou silou Mých přátel, určuje nejen jejich křehce něžnou a osobitou senzibilitu, ale také jejich literární tvar. Všechno je zde demlovsky „uzemněno“, pod povrchem snu je pevná půda rodné tasovské krajiny s její květenou a probleskuje zde zážitek z neustále prožívané liturgie.

Vybráno z odborného komentáře Jaroslava Meda z roku 1989

O Květné neděli budou básnickou prózou Jakuba Demla Moji přátelé společně listovat Monika Tintěrová, Martina Pavlíková a Jan Novotný. Zazní také části z archivní nahrávky s interpretací Demlových textů Milošem Kročilem, někdejším hercem brněnského Divadla bratří Mrštíků a pedagogem Divadelní fakulty JAMU v Brně. Šesté vydání měsíčníku Pěna dní uvedeme 2. dubna 2023 o půl druhé odpoledne.  (….)

KONIKLECI, v týdnu pašijovém je tak prázdno na polích, a bílá oblaka mají tak naspěch, že si nás ani nevšímají, a my bychom přece snad nějaké slovo našli a někomu po nich vzkázali…

Respekt podcast – Čtení s Respektem 1/?? (2023-2025)

Filed under: Podcast — Premek @ 8:34

Podcastová série. Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Tomáš Brolík (1), Petr Horký (1), Erik Tabery (2), Mireia Ryšková (2), Jan H. Vitvar (2), Silvie Lauder (3), Johanna Nejedlová (3), Jakub Pavlovský (3), Lenka Jungmannová (6), Aleksander Kaczorowski (6), Jaroslav Spurný (6), historik Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy (9), archeolog Petr Květina z Akademie věd ČR (9) vědecký novinář Martin Uhlíř (9) a Štěpán Sedláček.

Úryvek z knihy Úsvit všeho četla Barbara Lukešová (9).

Natočeno 2023 – 2025. Webová premiéra 1. dílu 10. 2. 2023 (Respekt.cz, 47 min.), 2. dílu 31. 3. 2023 (Respekt.cz, 57 min.); 3. dílu 24. 4. 2023 (Respekt.cz, 74 min.); 4. dílu 24. 5. 2023 (Respekt.cz, 72 min.); 6. dílu 16. 10. 2023 (Respekt.cz, 79 min.); 9. dílu 28. 12. 2024 (Respekt.cz, 116 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Románové fotoalbum Annie Ernaux je příběhem jedné rodiny i poválečné Francie. In web Respekt.cz, 10. 2. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Podcast: Čtení s Respektem #1 O románu Roky francouzské nobelistky diskutují Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček.

Životní příběh Annie Ernaux se začal psát ve Francii roku 1940. Více než šedesát let poté se za ním ohlíží nad rodinným fotoalbem. Výsledkem je autobiografický román, který nevšední formou snoubí osobní historii autorky a její rodiny s dějinami francouzské společnosti druhé poloviny minulého století. Jde o jedno z klíčových děl spisovatelky, která minulý rok získala Nobelovu cenu za literaturu za „odvahu a pronikavost, s níž odhaluje kořeny, odcizení a omezení osobní paměti“. Svou čtenářskou zkušenost s románem v podcastu sdílejí novináři týdeníku Respekt Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček.

Lit.: Sedláček, Štěpán: Tučková probudila debatu o vztahu církve k ženám. Otázkou je mísení fikce a reality. In web Respekt.cz, 31. 3. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #2: o románu Bílá voda s Erikem Taberym, Mireiou Ryškovou a Janem H. Vitvarem. (…)

„Kateřině Tučkové se podařilo něco, co se nepodařilo asi nikomu v rámci katolické církve v Česku – tuhle otázku probudit,“ podotýká o románu Bílá voda teoložka Mireia Ryšková s odkazem na roli žen v římskokatolické církvi. Zároveň ale hodnotí kriticky vztah fikce a reality. Jak se pamětnice takzvané podzemní církve za minulého režimu dívá na její zpodobnění v knize? Jak se román četl šéfredaktoru Eriku Taberymu a čím je pro něj podstatný? Jak dílo hodnotí Jan H. Vitvar, který četl úryvky z ranějších verzí románu? Je překvapený, že Bílá voda není nominovaná na Maganesii Literu? I o tom je řeč v podcastové sérii Čtení s Respektem. Příští natáčení se koná 17. dubna v čítárně Unijazz od 18:00. Řeč bude o knize Klub: Sexuální skandál ve Švédské akademii od Matildy Voss Gustavsson. V květnu pak čteme novelu Den opričníka od Vladimira Sorokina.

Lit.: Sedláček, Štěpán: Svědectví, která už nešlo přejít. Kniha Klub mění pohled na sexuální násilí. In web Respekt.cz, 24. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Čtení s Respektem #3: Nejen o zmapování skandálu ve Švédské akademii diskutují Silvie Lauder, Johanna Nejedlová a Jakub Pavlovský v Čítárně Unijazz (…).

V roce 2018 nebyla udělena Nobelova cena za literaturu a Švédská akademie, která ocenění udílí, se otřásala v základech kvůli sexuálnímu skandálu a korupci, které vyšly na povrch díky investigativním článkům Matildy Voss Gustavsson ze švédského deníku Dagens Nyheter. Na základě svědectví mnoha žen popsala sexuální násilí, kterého se dopustil Jean-Claude Arnault,  manžel členky Švédské akademie, básnířky Katariny Frostenson, jenž byl posléze odsouzen za znásilnění. Jak se mohlo stát, že mu sexuální útoky procházely desítky let, když o nich mnozí věděli a média na ně upozornila? Jak ovlivnilo hnutí MeToo novinařinu a veřejnou debatu o sexuálním násilí? Může se obdobné zneužívání mocenských pozic dít i v české kulturní sféře? Nad knihou Klub: Sexuální násilí ve Švédské akademii se zamýšlí novinářka Silvie Lauder, vedoucí spolku Konstent Johanna Nejedlová a literární publicista Jakub Pavlovský. Moderoval Štěpán Sedláček (…).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Poetika hnusu a hrůzy. Sorokin předpověděl Putinovu opričninu. In web Respekt.cz, 24. 5. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #4: O slavné novele, další tvorbě předního ruského prozaika i současném Rusku.  (..)

Bezmála před 20 lety napsal Vladimir Sorokin, který byl hostem letošního Světa knihy, dystopický příběh z Ruska roku 2027. Dnes působí Den opričníka místy až prorocky. V čem se Vladimir Sorokin strefil, a v čem ne? Jaké místo má tato novela v Sorokinově další tvorbě? A co vypovídá o současném Rusku. I o tom debatovali překladatel Libor Dvořák, spisovatelka Petra Hůlová a redaktor Petr Horký.

Lit.: Sedláček, Štěpán: Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě. In web Respekt.cz, 16. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #6 s Aleksanderem Kaczorowskim, Lenkou Jusngmannovou a Jaroslavem Spurným o Havlově existenciální revoluci, nedůvěře v parlamentní demokracii a o tom jak číst jeho slavnou esej po 45 letech (…).

Co to znamenalo být disident za normalizace a nežít ve lži? V čem měla spočívat vzpoura zelináře? A jak to vše souviselo s dramaty pozdějšího prvního prezidenta ČR? Václav Havel v roce 1978 napsal svoji nejznámější politickou esej s názvem Moc bezmocných. Nad tím, jak se čte tento manifest s odstupem 45 let, a nad tím, čím je dodnes cenný, se ve Čtení s Respektem zamýšlejí polský bohemista a publicista  Aleksander Kaczorowski, investigativní novinář a chartista Jaroslav Spurný a divadelní teoretička Lenka Jungmannová. Ukázku přečetl umělecký šéf Dejvického divadla a herec Martin Myšička.  (…)

 

Lit.: Sedláček, Štěpán: V čem se kniha Úsvit všeho mýlí? Jak pravěké ženské kulty narušili obnažení muži z Göbekli Tepe. In web Respekt.cz, 28. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #9 o práci Davida Graebera a Davida Wengrowa a jejich novém pohledu na historii lidstva s Petrem Květinou, Jakubem Rákosníkem, Martinem Uhlířem a Barbarou Lukešovou. (….)

Jak by asi pravěký člověk reagoval při pohledu na dnešní společnost? Žijeme v rozmanité síti států spjatých globalizovaným kapitalismem. Ale z jakých podmínek a jakými vývojovými etapami jsme dospěli až sem? Učitelé dějepisu mnohdy vyprávějí v hodinách o rovnostářských společenstvích lovců a sběračů a následné zemědělské revoluci, která vedla k usedlému životu, vzniku bohatství i chudoby, byrokracie a soupeřících vládců až k moderním státům. Autoři knihy Úsvit všeho se snaží tento osvícenský příběh o lineárním vývoji lidstva od přirozené jednoduchosti ke komplexním rozvrstveným společnostem nabourat.

Poukazují mimo jiné na to, že naši předci nežili jen v malých kočujících tlupách, ale i v poměrně velkých společnostech a zakládali města ještě před nástupem zemědělství. Ekonomický antropolog David Graeber a archeolog David Wengrow na základě nové interpretace archeologických poznatků polemizují s řadou klasických výkladů dějin a kladou si přitom otázku, jestli tento vývoj opravdu vyústil v nejlepší z možných světů. Co jejich kniha mění na našem porozumění minulosti? Jaké důkazy autoři předkládají? Jak obstojí jejich hypotézy u historiků a archeologů? A jak se do knihy promítá Graeberův aktivismus? Nejen o tom debatovali na Čtení s Respektem v Antikvaritátu Dejvického divadla historik Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy, archeolog Petr Květina z Akademie věd ČR a vědecký novinář Martin Uhlíř z týdeníku Respekt. Úryvek z knihy Úsvit všeho četla Barbara Lukešová. Večerem provází Štěpán Sedláček.

2. 4. 2023

Požiar v Banskej Štiavnici 1/6 (Požár v Banské Štiavnici, 2023)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 21:09

Připravili Jarmila Vitovičová (1), Zuzana Golianová (2), Tomáš Bartoněk (3). Jarmila Vitovičová (4), Martin Uram (5) a Mariana Jaremková (6).

Natočeno 2023. Premiéra březen 2023 (SRo Rádio Devín).

Obsah: 1. Mila Dromovich z Divadla Kosmopol – 2. Tomáš Lazar z antikvariátu v BŠ – 3. Irena Chovanová, riaditeľka ZUŠ BS  – 4. Slovenské Banské múzeum BŠ – Zuzana Denková – 5.Marek Pavlík z Eleuzíny  – 6. Peter Konečný, vedúci banského archívu v BS.

Lit.: anonym: Požiar v Banskej Štiavnici: Stav v zasiahnutých kultúrnych inštitúciách a centrách. Témy. In web SRo Rádio Devín, 20. 3. 2023  (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Zďaleka nie len Banskoštiavničania, ale my všetci, ktorí máme k Banskej Štiavnici blízko, chodievame tam radi a vieme oceniť výnimočnosť tohto mesta, si budeme pamätať smutný dátum 18. marec 2023, kedy rozsiahly požiar napáchal obrovské škody a zasiahol osem budov v historickom centre mesta. Presná príčina požiaru zatiaľ nie je známa, pravdepodobne však ide o skrat elektrického vedenia.

V rámci ranných a popoludňajších Ladení sme zisťovali, v akom stave sa nachádzajú priamo zasiahnuté kultúrne inštitúcie a centrá. Aké sú následky požiaru, aké kroky sa vyhodnocujú ako prioritné a najmä, ako sa im dá v týchto chvíľach pomôcť. Deň po dni sme sa telefonicky spájali so Slovenským Banským múzeom, Eleuzínou, Divadlom Kosmopol, Banským archívom, Základnou umeleckou školou aj Antikvariátikom.

V pondelok Zuzana Golianová telefonovala s režisérkou, scenáristkou a dramaturgičkou Milou Dromovich z Divadla Kosmopol, ktoré hrávalo v ťažko zasiahnutom kultúrnom centre Eleuzína. Ako hovorí, vlna solidarity je mohutná a to im dodáva s energiou aj nádej (…).

Jarmila Vitovičová v utorok telefonovala s Tomášom Lazarom, majiteľom známeho Antikvariátiku v Banskej Štiavnici, ktorý bol takisto zasiahnutý požiarom, no vďaka rýchlej pomoci ľudí sa priamo na mieste podarilo väčšinu kníh včas zachrániť pred ohňom či vodou (…).

V stredu Zuzana Golianová oslovila Irenu Chovanovú, riaditeľku Základnej umeleckej školy v Banskej Štiavnici. V budove školy sa nachádzal aj výnimočný drevený krov z roku 1750, strecha však nenávratne zhorela do tla… Tomáš Bartoňek telefonoval aj so Zuzanou Denkovou zo Slovenského Banského múzea (…).

Martin Uram telefonoval s Marekom Pavlíkom, prevádzkovateľom Eleuzíny a Mariana Jaremková oslovila Petra Konečného, vedúceho Slovenského banského archívu (…)

Desiatka Anasoft litera 2023 1/10 (Desítka Anasoft litera 2023, 2023)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 20:47

Připravila Ivica Ruttkayová.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 3. 4. 2023 (SRo Rádio Devín, 9:10 h.).

Obsah: 1. Jana Bodnárová o knihe Patchwork v bielej  – 2. Jakub Juhász o knihe PS – 3. Slavka Liptáková o próze Krajina matiek – 4. Dušo Martinčok o knihe Niekto sa nájde – 5. Dominika Moravčíková o knihe Dom pre jeleňa.

Lit.: anonym: Cyklus: Desiatka Anasoft litera 2023. Témy. In web SRo Rádio Devín, 31. 3. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nasledujúce dva týždne sa v našom cykle venujeme desiatim pôvodným prózam, ktoré odborná porota ceny Anasoft litera 2023 vybrala do desiatky tých najlepších kníh uplynulého roka.

Začneme rozhovorom s etablovanou spisovateľkou Janou Bodnárovou o jej knihe Patchwork v bielej. Próza má mnoho rovín, porotkyňa Magdaléna Bystrzak upozorňuje na originálne filiácie medzi výtvarnou a literárnou poetikou a oceňuje spôsob, akým Jana Bodnárová píše o materstve, o blízkosti a odcudzení. Viac o próze Patchwork v bielej, ktorá sa, okrem iného, venuje aj fenoménu spomienok, hovorí spisovateľka Jana Bodnárová s redaktorkou Ivicou Ruttkayovou (…)

Spisovateľ Jakub Juhász zaujal odbornú verejnosť už svojim debutom Novoročný výstup na Jaseninu v roku 2017 a jeho terajšia kniha PS je druhou vo výbere desiatky ceny Anasoft litera 2023. V rozsiahlom texte autor pátra po Sándorovi Petofim a jeho legende, raz je to životopisné rozprávanie, inokedy cestopis. O podrobnostiach sa s autorom porozprával Rastislav Šimášek (…).

(more…)

1. 4. 2023

Noční Mikrofórum – Ema Rónová (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:34

Host: Ema Rónová, vozíčkářka. Sedmnáct let se pohybuje na vozíku, sama vychovala dvě děti, studuje a pracuje tady i v zahraničí. Na co upozorňuje její dosud poslední iniciativa? Které bariéry rozmanitého druhu ji v životě potkávají? A jsou spíš mentální, nebo fyzické? Moderuje Šárka Maixnerová.

Natočeno 2023. Premiéra 2. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). Repríza 20. 8. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress