Host: herečka Kristýna Frejová. Jaká vzpomínka z dětství jí připomene hlas její maninky herečky Věry Galatíkové? Jaký přínost z pobytu ve tmě jí zůstal? Proč napsala Potměchuť? A přinesou jí Zákony vlka kromě mrtvých také milostný příběh? Moderuje Tereza Kostková. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Cyril Svoboda, ředitel Diplomatické akademie a bývalý politik. Po odchodu z aktivní politiky i nadále aktivně sleduje dění v domácí i mezinárodní politice a šéfuje Diplomatické akademii. Je stoupencem jednání s Ruskem bez ohledu na to, že ruští vojáci zůstávají na ukrajinském území, nebo má diplomacie nastoupit až po odchodu ruských vojáků z Ukrajiny? Proč podle něj Ukrajina nesplňuje požadavky pro vstup do NATO? A má ještě ambice vrátit se do politiky? Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Tachecí, Barbora – lup: Fotka s Putinem? Pokud se na to dívám zpětně a pohledem dějin, tak to asi vhodné nebylo, přiznává bývalý politik Cyril Svoboda. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko je od 1. dubna v čele Rady bezpečnosti OSN a mezi jeho úkoly patří zachování míru ve světě. Ředitel Diplomatické akademie a bývalý politik Cyril Svoboda tvrdí, že se s tím nedá nic dělat. „Má odpověď je, že je to nevhodné. Protože je agresorem, ale i stálým členem Rady bezpečnosti – a na tom nic nezměníme.“
„Rusko může argumentovat třeba tím, že v době suezské války byly Spojené státy a Velká Británie také členy Rady bezpečnosti a taky došlo k válce, ve které byli iniciátory Britové. Takže to není poprvé v dějinách,“ dodává v Osobnosti Plus.
Mnohem vážnější otázka je, že už v 18 státech Afriky vládnou wagnerovci.
Podle Svobody jde u předsedající země spíš o symbolickou roli. „Mnohem vážnější otázka je, že už v 18 státech Afriky vládnou wagnerovci. Jestli teda existuje někde vliv Ruska, jestli nás něco ohrožuje, tak je to tento trend, který je katastrofálně nebezpečný,“ tvrdí.
„A kromě toho je tam i Čína. Například v Mali a v dalších státech už Rusové normálně a fakticky vládnou. To považuji za mnohem vážnější a silnější podporu ruské autority ve světě. Tam, kde to Evropa vyklidila, nastupují wagnerovci a Rusové. A pozor na to, že nad tím zavíráme oči, jako by tu tento jev nebyl. Je to vážnější než celá Rada bezpečnosti, protože tam se střílí.“
„Afrika je katastrofálně mladý kontinent, kde je průměrný věk 21 let a věk dožití 40 let. Je tam tak velmi mladá populace, která je schopná velkého pohybu. Může tedy dojít k masovému pohybu obyvatelstva. A kam? No, proti bohaté Evropě. Takže pozor, my jsme v Čechách úplně zavření a vůbec nepřemýšlíme nad tím, co se na jihu děje. Tady roste časovaná bomba,“ upozorňuje bývalý šéf diplomacie. (…)
Někteří vládní politici volají po tom, aby se obnovila karenční doba, kterou zrušila předchozí vláda. To by znamenalo, že by se znovu neproplácela nemocenská v prvních dnech nemoci. Karenční doba má svoje přesvědčené zastánce i zavilé odpůrce. Jaké jsou její výhody a nevýhody? Zeptáme se viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje a odborníka na trh práce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jiřího Vaňáska. Moderuje Lukáš Matoška.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 9:34 h.; 24 min.).
Lit.: Matoška, Lukáš – oci: Obnovení karenční doby bychom uvítali, říká zástupce Svazu průmyslu. Trestat zaměstnance za první tři dny nemoci není správné, odmítá odborář. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda zvažuje znovuzavedení karenční doby. Debatují Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy a odborník na trh práce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek.
Vládní koalice zvažuje znovuzavedení karenční doby, tedy že by se v prvních dnech nemoci neproplácela nemocenská. Zastánci opatření věří, že zabraňuje jejímu zneužívání, odpůrci tvrdí, že tlačí zaměstnance chodit do práce i s nemocí. Odborářský expert Jan Vaňásek plošné zneužívání nemocnosti odmítá, zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj tvrdí, že těch, kteří si dobře spočítají, kdy „se hodit marod“, je víc, než se obecně myslí.
„Jako zaměstnavatelé bychom zavedení karenční doby přivítali, protože jsme byli proti jejímu zrušení. Navíc ono očekávané zlepšení zdravotní kondice pracovní síly se nepotvrdilo,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Odborník na trh práce z Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek znovuzavedení karenční doby neschvaluje. „Lidé mají do práce chodit zdraví. Navíc je to způsob ohleduplnosti ke svým kolegům, aby například respirační onemocnění nešířili dál.“
„Nesystémový krok byl ten, že když se zaváděla karenční doba, tak se mělo přistoupit k větší zodpovědnosti zaměstnanců. Ale stát to vzal velmi vážně a těm lidem to kompenzoval, třeba snížil odvody na zdravotní pojištění pro zaměstnance. A když se opatření v roce 2019 rušilo, tak k tomu stát nepřistoupil,“ kritizuje viceprezident.
Nárůst nemocných o pětinu po zrušení karenční doby vykládá Vaňásek jako souhrn vícero faktorů a prý ho je třeba vyhodnocovat v širším kontextu. „Říci jednoznačně, že to bylo jen kvůli zrušení karenční doby, to bych si netroufl.“ (…)
Sladké jsou někdy plody protivenství. Rozhlasové vzpomínání profesora anglistiky, překladatele a shakespearologa. Připravila Ivana Myšková. Technická spolupráce David Dibelka.
Natočeno 2023. Premiéra 3. – 7. 4. a 10. – 14. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 1. dílu 4. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h.).
Lit.: Myšková, Ivana: Sladké jsou někdy plody protivenství. Poslechněte si Osudy Martina Hilského! In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Martin Hilský, emeritní profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, překladatel kompletního díla Williama Shakespeara a řady dalších děl anglicky psané literatury, autor mnoha esejů, předmluv a doslovů, shrnutých v knize Rozbité zrcadlo, nositel Řádu britského impéria, Státní ceny za překladatelské dílo, Národní ceny projektu Česká hlava a ceny Magnesia Litery za obsáhlou publikaci Alžbětinská Anglie 8. dubna oslaví své osmdesáté narozeniny. (…).
Své Osudy pojal Martin Hilský, zprostředkovatel nejenom anglicky psané literatury, ale i anglické noblesy a humoru, rovněž jako dramaticky a místy velice vtipně vykreslený portrét doby. Jestliže jej na Shakespearových hrách baví ambivalentní a paradoxní vidění skutečnosti, pak podobným způsobem přistupuje i k vyprávění o vlastním životě, v němž se tragické momenty mísí s momenty komickými či radostnými.
Zázemí, kde vzdělání, navzdory všeobecnému úpadku doby, hrálo primární a nezastupitelnou roli, mu vytvořili jeho rodiče, na které s láskou a úctou vzpomíná. Malý Martin chodil do anglické mateřské školky, později měl soukromé hodiny angličtiny. Na gymnáziu se věnoval latině, francouzštině a ruštině, před cestou na prázdniny do Itálie se sám obstojně naučil italsky. Na vysoké škole jej kamarád přemluvil, aby spolu s anglistikou místo češtiny studoval hispanistiku. (…)
Host: Tomáš Jamník, hráč na violoncello. Moderuje: Renáta Spisarová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 6. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Eliška Cílková Andršová. Situační portrét Karlova – místa, kde se léčí závislé matky s dětmi. Dokument. Dramaturg Marek Mojžíšek. Zvukový mistr Radek Veselý. Produkce Petra Petříčková.
Natočeno 2023. Premiéra 30. 3. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 45 min.) v cyklu Radiodokument. Repríza 27. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 45 min.) v cyklu Radiodokument.
Lit.: Cílková Androšová, Eliška: Eliška Cílková Andršová: Nechat život běžet znovu. Situační portrét komunity Karlov, kde se léčí závislé matky s dětmi. In web ČRo 3 Vltava, 30. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historická osada Karlov leží asi sto kilometrů od Prahy. Je tvořena z malebných statků, kterým vévodí lovecký zámeček. Od roku 1998 zde působí organizace Sananim, která na Karlově zavedla první terapeutickou komunitu v České republice pro maminky s dětmi. Karlov jim nabízí bezpečné prostředí, kde mohou řešit svou minulost, současnost i budoucnost, a narovnat vztahy k sobě samým i svým dětem.
Dokument Elišky Cílkové Andršové přibližuje denní chod místa, které závislým matkám umožňuje roční léčbu závislosti. Tato komunita je zároveň jednou z pouhých dvou v Česku, která společnou léčbu matek s dětmi poskytuje. (…)
Karlovská komunita razí filosofii, že každé dítě má právo na rodiče, který se o něj umí postarat. Právě společná léčba matek a dětí zvyšuje naději na úspěšnou léčbu závislosti matky a navázání pevného mateřského vztahu k dítěti.
„Vono těhotná v zimě na ulici, to nebylo nic moc,“ popisuje Andrea, která je v komunitě už tři měsíce, spolu se svou dvouletou dcerou Lolinkou. „A po 17 letech braní to už člověku nic nedává, jen bere.“ (…)
Nakolik souvisí transformace České pošty s digitalizací? A ztratí v budoucnu pobočky smysl úplně? Přispěje k té záchraně zrušení tří stovek poboček? A může problémy vyřešit rozdělení podniku na dvě části a nabídka jedné z nich soukromníkům? Kolínská automobilka Toyota znovu rozjíždí výrobu. Podařilo se jí překonat potíže s čipy? Před pětasedmdesáti lety spatřil světlo světa tzv. Marshallův plán. Jak významný byl pro poválečný mír? Moderují Martina Mašková a Tomáš Pavlíček.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.; 12 min.).
Lit.: knem – Pavlíček, Tomáš: Všechny pobočky České pošty jsou ztrátové. Za pět let jejich návštěvnost klesla o 40 procent, uvádí bývalý generální ředitel Knap. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká pošta zruší 300 svých poboček. Jedná se o součást transformačního plánu, který připravoval i její bývalý generální ředitel Roman Knap. „Za mého působení vznikl princip, na základě kterého se budou pobočky ke zrušení vybírat podle požadavku Českého telekomunikačního úřadu, který definuje ve své vyhlášce dostupnost poštovních služeb,“ míní.
Situace je podle něj nyní taková, že všechny pobočky České pošty jsou ztrátové. „Je to dáno přirozeným poklesem poptávky po poštovních službách. Nemůžu souhlasit s tím, že datové schránky a postupující digitalizace neseberou pošťákům práci. Za posledních pět let návštěvnost a počet transakcí na pobočkách České pošty klesl o 40 procent.“
„Myslím si, že už nikdo nepochybuje o tom, že celá poštovní síť musí projít nějakou reorganizací, restrukturalizací, optimalizací a podobně,“ dodává Knap.
Nyní je prý třeba podívat se na to, jaká je poptávka spotřebitelů a zákazníků České pošty po službách, a tam investovat. „Naopak tam, kde je klesající, je samozřejmě potřeba optimalizovat a omezovat ty služby, které jsou s tím spojeny.“ (..)
Připravil Matěj Skalický. Editace Kateřina Pospíšilová. Rešerše Alžběta Jurčová. Sound design Damiana Smetanová. Hudba Martin Hůla.
Hovoří Klára Filipová, datová novinářka iRozhlas.cz.
Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:10 h.; 22 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Většina páťáků má profil na sociálních sítích, mluvme o tom s nimi co nejdřív. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Screenagers nebo taky generace Alfa. Život dětí na sociálních sítích. Jaký na ně mají vliv? Jak se o nich s nimi bavit? A proč v americkém Utahu sociální sociální sítě zakazují – čeká nás to i v Evropě? Matěj Skalický se ptá Kláry Filipové, datové novinářky Českého rozhlasu. (…)
Proti účasti ruských a běloruských sportovců v soutěžích pod neutrální vlajkou se zvedla vlna odporu. Podcast připravila Barbora Sochorová. Editor a koeditor Dominika Kubištová, Matěj Válek. Sound design a hudba Martin Hůla. Zdroje audioukázek: ČT24, ČTK LiveVideo, TV Nova, Československý rozhlas (prostřednictvím České televize), Vláda České republiky, International Olympic Committee, twitterový účet Cordova Media, youtubový kanál 211UKRhump.
Hovoří sociolog sportu Vojtěch Ondráček.
Natočeno 2023. Webová premiéra 3. 4. 2023 (Seznam Zprávy, 5:59 h.; 30 min.).
Lit.: Sochorová, Barbora: Expert k olympionikovi Svobodovi: Nejspíš to nebylo čistě proruské gesto. In web Seznam Zprávy, 3. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) umožnit návrat ruských a běloruských sportovců do soutěží vyvolalo vlnu emocí. Oznámení komentují sportovní funkcionáři, politici i samotní sportovci. V Česku si získalo pozornost vystoupení bývalého pětibojaře Davida Svobody, který po svých výrocích skončí v Komisi sportovců Českého olympijského výboru. Může sport zůstat stranou politiky? (…)
Důtka, odchod z čela Komise sportovců Českého olympijského výboru a také cesta za ukrajinskými vojáky, kteří jsou v Česku na výcviku. Takové důsledky mají pro bývalého moderního pětibojaře Davida Svobodu jeho výroky k válce na Ukrajině a k návratu ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží.
Svoboda, který trénuje v armádním klubu Dukla Praha, v České televizi uvedl, že by sportovci neměli být diskriminováni kvůli politickým postojům. Mluvil ale i o tom, že odsouzení ruské invaze v OSN mohla být „mýlka“. Své výroky později korigoval. (…)
Připravil Miroslav Kobza.
Připravila Olomouc v roce 2023. Premiéra 22. 3. 2023 (ČRo Olomouc, 4 min.).
Lit.: kbz: V Lechovicích na Mohelnicku stávala dokonce tvrz. In web ČRo Olomouc, 22. březen 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Název osady Lechovice si mnozí lidé pletou s vesnicí ležící ve vinařském kraji jižní Moravy. Lechovice na Mohelnicku jsou však sice malou, avšak velmi zajímavou lokalitou osídlenou snad již ve starověku.
Prapočátek osídlení na dnešním katastru Lechovic na Mohelnicku sahá skutečně až do doby cca 1000 let před naším letopočtem. Tehdy osídlil oblast Mohelnicka tzv. lid lužické kultury. Tito obyvatelé našich zemí starší doby železné jsou pro nás docela tajemní. Nevíme, odkud pocházeli, ani kam zmizeli. Dávnější pokusy o určení jejich původu byly motivovány spíše politicky a tak se dnes uvádí, že se jednalo o indoevropany. (…)
Powered by WordPress