Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 4. 2023

Káva o čtvrté – Bolesti a otoky kloubů (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:06

Vaše každodenní inspirace: Bolesti a otoky kloubů. Host: prof. MUDr. Vojtěch Havlas, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK. Moderuje Patricie Strouhalová .

Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

V druhé polovině sederu, Vepřožrout Moške (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:05

Jaroslav Achab Haidler. Dvě staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 7. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Z knihy Vepřožrout Moške dnes uslyšíte titulní povídku, příběh obecního blázna Moškeho, který se má v litevském městečku Kraetingenu stát nástrojem msty zdejšího faráře proti židovské obci. Příběh doprovází malé zamyšlení o tradici sederové večeře, při které se se slovy „vylej svůj hněv na všechny činitele nepravosti“ nalévá pohár vína pro proroka Eliáše…

Nejkrásnější seder, Neztratit se, Dvakrát během jednoho dne (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:04

Jaroslav Achab Haidler. Tři staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 6. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Sederová večeře se v židovské diaspoře koná první dva večery svátku Pesach. Je připomínkou vysvobození židovského národa z egyptského otroctví. Večeře má přesně stanovený průběh, podávají se symbolické pokrmy a předčítají se texty z Pesachové Hagady. Který seder se „tam nahoře“ líbil ze všeho nejvíce, se chystá v povídce Nejkrásnější seder svým chasidům oznámit lublinský cadik, zvaný též Jasnovidec z Lublinu. I pro něj je ale tak trochu překvapením, že to byl seder Chajkla Wassertrégra… Zamyšlení Neztratit se připomene symboliku rituálu, kterého se účastní celá rodina u sederového stolu. Při slavnostní večeři stojí uprostřed stolu pohár s vínem symbolicky určený proroku Elijášovi. Pesachový příběh Dvakrát během jednoho dne představuje tohoto starozákonního proroka jako spravedlivého ochránce chudých a utlačovaných. (…)

Nemůžeš ho minout, Král řezník (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:04

Jaroslav Achab Haidler. Dvě staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 5. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Na to, abys potkal boha, ti stačí jeden jediný rok a nemůžeš ho minout, praví se v první pesachovém vyprávění z knihy Vepřožrout Moške. Druhá povídka má název Král řezník a zavedená nás do období krátce po roku 1948, kdy se po Evropě začala z Francie valit bouře revoluce, která s sebou vedle probuzené touhy po svobodě přinášela i vlnu násilí a utrpení. Jedna z band zdivočelých žoldáků dostala zálusk na majetek obyvatel jednoho malého alsaského městečka. Žije zde i početná židovská komunita. Je Pesach, čas sváteční. Domek řezníka Aharona Niereho stojí na samém kraji městečka, žoldákům přímo v cestě… (…)

Kawana, Povedení židé, Slib (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:03

Jaroslav Achab Haidler. Tři staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 4. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Jak už bylo uvedeno, židé po celý Pesach nesmí jíst ani pít nic kvašeného ani mít něco takového v domě. Jak se s tímto problémem vypořádali rabbi Kopl z Lukavy, který se živil provozováním krčmy a přátelé Nachum Dov a Aharon Josl, kteří společně provozovali pivovar, se dozvíte z příběhů Kawana a Slib. Třetí příběh Povedení židé se také týká pokynu o hledání a vymetání chamecu. Anekdota vypráví o jednom slonimierzském skrblíkovi. (…)

Nesplacený dluh, Jak magid Ber zdržoval, Ty nejlepší macesy (2023)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:02

Jaroslav Achab Haidler. Tři staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. Připravil Dominik Mačas. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Jaroslav Achab Haidler: Staré pesachové příběhy z knihy Vepřožrout Moške. In web ČRo 3 Vltava, 3. duben 2023 (článek). – Cit.: Autor převyprávěl prastaré „ercejlungen“, které si v potrhané čítance přivezl v polovině devadesátých let z Izraele. Byly psány v jidiš a „ušít jim košilku z češtiny byla výzva a dobrodružství,“ vzpomíná Haidler. Jednotlivé povídky otevírají dveře do světa judaismu. Odehrávají se v různých historických obdobích a i pro laika jsou silnou výpovědí o síle víry a jednotného společenství a morální a duchovní posilou. (…)

Jarní svátek Pesach patří k nejdůležitějším židovským svátkům v roce. Připomíná židům, že Bůh vysvobodil jejich národ z egyptského otroctví a otevřel mu cestu ke svobodě. Jeho tradice sahá až do časů před darováním Tóry na Sinaji. S Pesachem, který v židovské diaspoře trvá osm dní (letos od 5. do 13. dubna 2023), je spojena řada pravidel, příkazů i zákazů.

Slavnostním setkáním celé rodiny je sederová večeře. Židé ale například nesmí jíst ani pít po celý Pesach nic kvašeného (chamec), ani mít něco takového v domě. To býval pro obchodníky nebo výrobce kvašených nápojů problém, se kterým se museli vypořádat. V praxi to znamenalo svou živnost na období Pesachu někomu spolehlivému prodat a po svátcích ji znovu koupit zpět. (…)

Povídka Nesplacený dluh vypráví o zázračné pomoci, které se dostalo jeruzalémským židům, jimž se po období sucha nedostávalo obilí na sváteční macesy. Svatý reb Ber z Mezriče je protagonistou druhého příběhu Jak magid Ber zdržoval. Blíží se bdikat chamec (hledání kvasu), při kterém židé hledají a vymetají nejen drobečky kvašeného těsta, ale symbolicky i všechno, co vede k zakyslosti mezi lidmi, hněvu a sporům, které kazí radost ze života. Rebbe ale ne a ne začít s vymetáním, protože někde v okolí tu podle něj ještě stále je někdo, kdo nemá všechny potřebné věci na slavnostní večeři seder a nemůže tak mít hezké svátky… Třetí příběh Ty nejlepší macesy nepřipomíná nikoho menšího než slavného cadika z Belzu, rav Šaloma. Na seder k němu tentokrát dorazilo velké množství chasidů a Belzský posílá svého gabaje ke kramáři Janklovi pro pár macesů… (…)

Host Radiožurnálu – Eva Kubátová (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:00

Hostem je Eva Kubátová, tlumočnice a překladatelka, autorka průvodce Mexikem. Moderuje Jan Pokorný.

Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Pokorný, Jan – prh: Kraví oči a vepřové rypáčky. Mexickou kuchyni i celou zemi představuje Eva Kubátová už ve druhém průvodci. In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Chystáte se na cestu do Mexika? Spisovatelka a novinářka Eva Kubátová doporučuje zaměřit se nejdříve na menší část, a pak se do Mexika vracet a postupně poznávat další místa. O zemi a její kultuře se také dozvíte v druhém díle Mexikopedie, abecedáři mexické kultury. „Mexiko nelze procestovat během tří neděl ani tří let, je to obrovská země, kde jsou přesuny dlouhé,“ říká autorka knihy. (…)

Studio N – Rusko se sklání před Čínou (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:57

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří politický geograf Michael Romancov.

Natočeno 2023. Webová premiéra

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Rusko se sklání před Čínou. In web Deník N, 3. 4. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ze společné deklarace, na které se shodli diktátor Vladimir Putin s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, to vypadá, že Rusko nezískalo vůbec nic. Místo toho se v dokumentu samo a opakovaně zavázalo k akceptování a následování čínského pohledu na řadu problémů. Sklání se Moskva před Pekingem? A vzniká tu nový světový pořádek? (…)

Interview Plus – Jakub Lucký (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Jakub Lucký, zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu ve Finsku. Průzkumy před nedělními parlamentními volbami ve Finsku naznačovaly vyrovnaný souboj mezi sociálními demokraty dosavadní premiérky Sanny Marinové, konzervativci a krajní pravicí. Kolik sympatií k mladé a nekonvenční premiérce nakonec voliči projevili? Co všechno jí při hlasování uškodilo a co jí pomohlo? Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: arych – Bumba, Jan: Finská ekonomika není zrovna v nejlepším stavu. Konzervativcům tak k výhře pomohly sliby o šetření, hodnotí zpravodaj. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sociální demokraté dosavadní finské premiérky Sanny Marin neobhájili mandát a ve volbách skončili až třetí. Přestože jsou mezi prvními třemi stranami jen nepatrné rozdíly, jako první dostane šanci k sestavení vlády lídr konzervativní Národní koaliční strany Petteri Orpo.

Na druhém místě se před dosavadní vládní stranou ve volbách umístila strana Běžní Finové, označovaná za nacionalistickou a populistickou. Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu ve Finsku Jakuba Luckého byl současný výsledek vcelku očekávatelný.

„Ve Finsku je klasika, že strana, která předtím byla ve vládě a měla premiéra, v následujících volbách spíš prohraje. Zároveň strana Běžní Finové je jednou ze silnějších stran už od roku 2011, kdy se poprvé dostala do parlamentu,“ říká Lucký.

Volební kampaň se točila především okolo vnitřních finských témat a zahraniční politika zůstávala stranou, a to i přesto, že strana Běžní Finové chce z dlouhodobého hlediska vystoupit z Evropské unie. Podle nejpravděpodobnější varianty by přitom právě Běžní Finové měli utvořit vládu s Národní koalicí. (…)

Bruselské chlebíčky – Osa Praha-Varšava-Řím může mít budoucnost (2023)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 14:59

Premiéři Česka, Polska a Itálie se nově začali na unijních summitech scházet ke koordinačním schůzkám a vysloužili si tím přezdívku o vzniku osy Praha-Varšava-Řím. Může tato spolupráce přerůst v něco většího a jaký vliv mají podobné zájmové nebo regionální koalice v současné Evropské unii? Na to se zaměřil nejnovější díl podcastu Bruselské chlebíčky a jejich autor Filip Nerad.

Natočeno 2023. Premiéra 3. 4. 2023 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: agf – Nerad, Filip: Osa Praha-Varšava-Řím může mít budoucnost, českou politiku v EU neohrožuje, tvrdí šéf AMO. In web ČRo Plus, 3. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Evropské unii funguje řada více či méně formálních sdružení a koalic. Premiér Petr Fiala (ODS) se nově začal před summity scházet s pravicovými lídry z Itálie a Polska. „Pro Českou republiku je tento formát zajímavý už z toho hlediska, že jde o uskupení, ve kterém je se dvěma většími zeměmi, které mají výraznější potenciál,“ říká výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál v podcastu Bruselské chlebíčky, který se zaměřil i na další spojenectví v současné EU.

V Česku vyvolalo zintenzivnění kontaktů s předáky silně konzervativních vládních stran v Itálii a v Polsku otázky nad směřováním české unijní politiky po předsednictví v sedmadvacítce. Vít Dostál ale tyto obavy nesdílí.

„Utvoření tohoto nového konzultačního formátu zatím nikam českou evropskou politiku nenasměrovalo. Mimo jiné kvůli tomu, že tam chybí nějaké výrazné společné téma,“ soudí šéf AMO. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress