Podcastová série. Připravil Štěpán Sedláček.
Hovoří Tomáš Brolík (1), Petr Horký (1), Erik Tabery (2), Mireia Ryšková (2), Jan H. Vitvar (2), Silvie Lauder (3), Johanna Nejedlová (3), Jakub Pavlovský (3), Lenka Jungmannová (6), Aleksander Kaczorowski (6), Jaroslav Spurný (6), historik Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy (9), archeolog Petr Květina z Akademie věd ČR (9) vědecký novinář Martin Uhlíř (9) a Štěpán Sedláček.
Úryvek z knihy Úsvit všeho četla Barbara Lukešová (9).
Natočeno 2023 – 2025. Webová premiéra 1. dílu 10. 2. 2023 (Respekt.cz, 47 min.), 2. dílu 31. 3. 2023 (Respekt.cz, 57 min.); 3. dílu 24. 4. 2023 (Respekt.cz, 74 min.); 4. dílu 24. 5. 2023 (Respekt.cz, 72 min.); 6. dílu 16. 10. 2023 (Respekt.cz, 79 min.); 9. dílu 28. 12. 2024 (Respekt.cz, 116 min.).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Románové fotoalbum Annie Ernaux je příběhem jedné rodiny i poválečné Francie. In web Respekt.cz, 10. 2. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast: Čtení s Respektem #1 O románu Roky francouzské nobelistky diskutují Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček.
Životní příběh Annie Ernaux se začal psát ve Francii roku 1940. Více než šedesát let poté se za ním ohlíží nad rodinným fotoalbem. Výsledkem je autobiografický román, který nevšední formou snoubí osobní historii autorky a její rodiny s dějinami francouzské společnosti druhé poloviny minulého století. Jde o jedno z klíčových děl spisovatelky, která minulý rok získala Nobelovu cenu za literaturu za „odvahu a pronikavost, s níž odhaluje kořeny, odcizení a omezení osobní paměti“. Svou čtenářskou zkušenost s románem v podcastu sdílejí novináři týdeníku Respekt Tomáš Brolík, Petr Horký a Štěpán Sedláček.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Tučková probudila debatu o vztahu církve k ženám. Otázkou je mísení fikce a reality. In web Respekt.cz, 31. 3. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #2: o románu Bílá voda s Erikem Taberym, Mireiou Ryškovou a Janem H. Vitvarem. (…)
„Kateřině Tučkové se podařilo něco, co se nepodařilo asi nikomu v rámci katolické církve v Česku – tuhle otázku probudit,“ podotýká o románu Bílá voda teoložka Mireia Ryšková s odkazem na roli žen v římskokatolické církvi. Zároveň ale hodnotí kriticky vztah fikce a reality. Jak se pamětnice takzvané podzemní církve za minulého režimu dívá na její zpodobnění v knize? Jak se román četl šéfredaktoru Eriku Taberymu a čím je pro něj podstatný? Jak dílo hodnotí Jan H. Vitvar, který četl úryvky z ranějších verzí románu? Je překvapený, že Bílá voda není nominovaná na Maganesii Literu? I o tom je řeč v podcastové sérii Čtení s Respektem. Příští natáčení se koná 17. dubna v čítárně Unijazz od 18:00. Řeč bude o knize Klub: Sexuální skandál ve Švédské akademii od Matildy Voss Gustavsson. V květnu pak čteme novelu Den opričníka od Vladimira Sorokina.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Svědectví, která už nešlo přejít. Kniha Klub mění pohled na sexuální násilí. In web Respekt.cz, 24. 4. 2023 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Čtení s Respektem #3: Nejen o zmapování skandálu ve Švédské akademii diskutují Silvie Lauder, Johanna Nejedlová a Jakub Pavlovský v Čítárně Unijazz (…).
V roce 2018 nebyla udělena Nobelova cena za literaturu a Švédská akademie, která ocenění udílí, se otřásala v základech kvůli sexuálnímu skandálu a korupci, které vyšly na povrch díky investigativním článkům Matildy Voss Gustavsson ze švédského deníku Dagens Nyheter. Na základě svědectví mnoha žen popsala sexuální násilí, kterého se dopustil Jean-Claude Arnault, manžel členky Švédské akademie, básnířky Katariny Frostenson, jenž byl posléze odsouzen za znásilnění. Jak se mohlo stát, že mu sexuální útoky procházely desítky let, když o nich mnozí věděli a média na ně upozornila? Jak ovlivnilo hnutí MeToo novinařinu a veřejnou debatu o sexuálním násilí? Může se obdobné zneužívání mocenských pozic dít i v české kulturní sféře? Nad knihou Klub: Sexuální násilí ve Švédské akademii se zamýšlí novinářka Silvie Lauder, vedoucí spolku Konstent Johanna Nejedlová a literární publicista Jakub Pavlovský. Moderoval Štěpán Sedláček (…).
Lit.: Sedláček, Štěpán: Poetika hnusu a hrůzy. Sorokin předpověděl Putinovu opričninu. In web Respekt.cz, 24. 5. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #4: O slavné novele, další tvorbě předního ruského prozaika i současném Rusku. (..)
Bezmála před 20 lety napsal Vladimir Sorokin, který byl hostem letošního Světa knihy, dystopický příběh z Ruska roku 2027. Dnes působí Den opričníka místy až prorocky. V čem se Vladimir Sorokin strefil, a v čem ne? Jaké místo má tato novela v Sorokinově další tvorbě? A co vypovídá o současném Rusku. I o tom debatovali překladatel Libor Dvořák, spisovatelka Petra Hůlová a redaktor Petr Horký.
Lit.: Sedláček, Štěpán: Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě. In web Respekt.cz, 16. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #6 s Aleksanderem Kaczorowskim, Lenkou Jusngmannovou a Jaroslavem Spurným o Havlově existenciální revoluci, nedůvěře v parlamentní demokracii a o tom jak číst jeho slavnou esej po 45 letech (…).
Co to znamenalo být disident za normalizace a nežít ve lži? V čem měla spočívat vzpoura zelináře? A jak to vše souviselo s dramaty pozdějšího prvního prezidenta ČR? Václav Havel v roce 1978 napsal svoji nejznámější politickou esej s názvem Moc bezmocných. Nad tím, jak se čte tento manifest s odstupem 45 let, a nad tím, čím je dodnes cenný, se ve Čtení s Respektem zamýšlejí polský bohemista a publicista Aleksander Kaczorowski, investigativní novinář a chartista Jaroslav Spurný a divadelní teoretička Lenka Jungmannová. Ukázku přečetl umělecký šéf Dejvického divadla a herec Martin Myšička. (…)
Lit.: Sedláček, Štěpán: V čem se kniha Úsvit všeho mýlí? Jak pravěké ženské kulty narušili obnažení muži z Göbekli Tepe. In web Respekt.cz, 28. 12. 2024 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Čtení s Respektem #9 o práci Davida Graebera a Davida Wengrowa a jejich novém pohledu na historii lidstva s Petrem Květinou, Jakubem Rákosníkem, Martinem Uhlířem a Barbarou Lukešovou. (….)
Jak by asi pravěký člověk reagoval při pohledu na dnešní společnost? Žijeme v rozmanité síti států spjatých globalizovaným kapitalismem. Ale z jakých podmínek a jakými vývojovými etapami jsme dospěli až sem? Učitelé dějepisu mnohdy vyprávějí v hodinách o rovnostářských společenstvích lovců a sběračů a následné zemědělské revoluci, která vedla k usedlému životu, vzniku bohatství i chudoby, byrokracie a soupeřících vládců až k moderním státům. Autoři knihy Úsvit všeho se snaží tento osvícenský příběh o lineárním vývoji lidstva od přirozené jednoduchosti ke komplexním rozvrstveným společnostem nabourat.
Poukazují mimo jiné na to, že naši předci nežili jen v malých kočujících tlupách, ale i v poměrně velkých společnostech a zakládali města ještě před nástupem zemědělství. Ekonomický antropolog David Graeber a archeolog David Wengrow na základě nové interpretace archeologických poznatků polemizují s řadou klasických výkladů dějin a kladou si přitom otázku, jestli tento vývoj opravdu vyústil v nejlepší z možných světů. Co jejich kniha mění na našem porozumění minulosti? Jaké důkazy autoři předkládají? Jak obstojí jejich hypotézy u historiků a archeologů? A jak se do knihy promítá Graeberův aktivismus? Nejen o tom debatovali na Čtení s Respektem v Antikvaritátu Dejvického divadla historik Jakub Rákosník z Univerzity Karlovy, archeolog Petr Květina z Akademie věd ČR a vědecký novinář Martin Uhlíř z týdeníku Respekt. Úryvek z knihy Úsvit všeho četla Barbara Lukešová. Večerem provází Štěpán Sedláček.