Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Alena Šedivá.

Hovoří scenáristka Zuzana Šimečková, dramaturg Jakub Třešňák a režisérka Linda Kallistová Jablonská.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 1. 2023 (Rádio Proglas, 9:00 h.).

Lit.: Šedivá, Alena: Plné hnízdo. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 26. 1. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Plné hnízdo – tak zní název nového unikátního projektu České televize, který je zaměřen na rodičovství. Od 1. února budeme moci sledovat každý týden jednu pěstounskou rodinu, její příběh a především jejich běžné starosti i radosti, zkrátka to, co souvisí nejen s pěstounstvím, ale s rodičovstvím vůbec.

Každá je jiná – jedna z města, druhá z vesnice, jiná z malého bytečku a vedle toho z velkého domu. Některá rodina byla původně bezdětná, jiná zase s obrovským počtem biologických dětí. Projekt se snaží bořit zažitý mýtus, že existuje nějaký prototyp pečovatele. Autentické výpovědi doplňují praktickými radami experti, renomovaní odborníci z řad psychologů, terapeutů, poradců, sociálních pracovníků a dalších. Cílem je oslovit ty, kteří už někdy s myšlenkou stát se pěstounem koketovali. Právě pro ně bude zřízena od 1. února, kdy projekt ožije na televizních obrazovkách, infolinka a webový rozcestník. Ale nejen to. Smyslem čtrnáctidílného cyklu je oslovit všechny rodiče, kteří se dnes a denně potýkají s výchovnými problémy a chtějí se stále zdokonalovat v umění být dobrým rodičem. Jaké rady od nich dostaneme? Co se od nich tvůrci dozvěděli a možná i díky nim sami o sobě? (…)

Lid, lidovláda, socialismus, plánování – to  byla klíčová slova, používaná ve veřejných diskusích v období takzvané třetí československé republiky, tedy mezi lety 1945 až 1948. Parlamentní demokracie byla výrazně omezena působením takzvané Národní fronty, která vylučovala skutečnou a autenticky jednající politickou opozici. Za jediný vzor pro poválečné Československo byl vydáván tehdejší Sovětský svaz. Klíčová ministerstva v zemi ovládala komunistická strana. Jak a co za těchto okolností mohl psát nezávislý tisk? A existoval vůbec? Nad politickým myšlením českých novinářů po osvobození se zamýšlí publicista Milan Kudrys.

Natočeno 2006. Repríza 25. 1. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.; 50 min.) v cyklu Dokument Plus; 24. 8. 2023 (ČRo Plus, 21:10 h.; 50 min.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.:  Kudrys, Milan: Třetí republika a novináři aneb Jak se psalo v letech 1945-1948. In web ČRo Plus, 25. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lid, lidovláda, socialismus, plánování. Klíčová slova používaná ve veřejných diskusích v období takzvané třetí československé republiky mezi lety 1945 až 1948. Parlamentní demokracie byla výrazně omezena působením takzvané Národní fronty, která vylučovala skutečnou a autenticky jednající politickou opozici.

Za jediný vzor pro poválečné Československo byl vydáván tehdejší Sovětský svaz. Klíčová ministerstva v zemi ovládala komunistická strana.

Jak a co za těchto okolností mohl psát nezávislý tisk? A existoval vůbec? Nad politickým myšlením českých novinářů po osvobození se v dokumentárním pásmu z roku 2006 zamýšlí publicista Milan Kudrys. (…)

„Slibuji věrnost České republice.“ Václav Havel se stal prezidentem Československa a o pár let později i prezidentem České republiky. Reportáž připravila Lucie Korcová.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 1. 2023 (ČRo 1 Radiožurnál, 2 min.) v cyklu Reportáže Radiožurnálu.

Lit.: agf – Korcová, Lucie: Poslední i první prezident. Před 30 lety byl zvolen Václav Havel. In web ČRo 1 Radiožurnál, 26. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanci zvolili první hlavu státu samostatné České republiky 26. ledna 1993. Tato role nebyla pro Václava Havla nová. Disident a dramatik se stal prezidentem už krátce po sametové revoluci v prosinci 1989. Ve funkci českého prezidenta zůstal 10 let do roku 2003. Poslechněte si reportáž.

Ve funkci československého prezidenta zůstal Václav Havel dva a půl roku. Abdikoval 17. července 1992. Abdikaci oznámil dva týdny poté, co ho Federální shromáždění na další funkční období nezvolilo prezidentem a bylo jasné, že konec Československa je na spadnutí.

„Bezprostředním impulzem byla 17. července deklarace o svrchovanosti Slovenska,“ upozorňuje Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.

Do prezidentské volby v roce 1993 šel Václav Havel s podporou vládní koalice. Opozice postavila své dva kandidáty – Marii Stiborovou a Miroslava Sládka. Pro Václava Havla hlasovalo 109 poslanců. (…)

Pražský soud se zabývá případem, který obžaloba chápe jako nebezpečné pronásledování. Mělo se týkat veřejně vystupujících osob v období pandemie. Kde je hranice mezi přípustnou kritikou a obtěžováním? Co jedince přiměje k tomu, aby veřejně vystupující osobu začal sledovat kvůli jejím názorům? A jak se takovému chování bránit? Moderuje Lukáš Matoška.

Hovoří prezident České lékařské komory Milan Kubek, psycholog a psychoterapeut Daniel Štrobl, ředitelka organizace In Iustitia Klára Kalibová.

Natočeno 2023. Premiéra 26. 1. 2023 (ČRo Plus, 8:10 h.; 21 min.).

Lit.: Matoška, Lukáš – arych: Srocovali se mi před domem a křičeli „vydejte nám vraha“, popisuje Kubek chování skupiny okolo dezinformátora Tušla. In web ČRo Plus, 26. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pražský soud začal projednávat případ obtěžování prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Jeden z obžalovaných Patrik Tušl je obviněný z nebezpečného pronásledování, podle obžaloby se opakovaně snažil vynutit si s Kubkem kontakt, aby mu mohl pokládat otázky. Měl na něj čekat před domem, kde bydlel, zvonit na něj, čekat na něj před pracovištěm nebo mu volat do ordinace.