Co všechno se skutečně odehrávalo v evropské i světové politice v přelomovém roce 1989? Zapomenuté události rozebírá publicista Jan Sedmidubský.
Repríza 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 21:05 h.). K poslechu zde.
Co všechno se skutečně odehrávalo v evropské i světové politice v přelomovém roce 1989? Zapomenuté události rozebírá publicista Jan Sedmidubský.
Repríza 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 21:05 h.). K poslechu zde.
Česká vláda se v době války výrazněji zaměřila na potírání propagandy a dezinformací, které se snaží přesvědčit českou veřejnost o svých pravdách. V Souvislostech Plus tentokrát Lukáš Matoška zacílí právě na informační válku.
Hovoří socioložka Barbora Vacková, analytik Vojtěch Bahenský, mluvčí Českých elfů Vít Kučík a advokát Jan Vobořil.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 55 min.). Repríza 19. 3. 2022 (ČRo Plus, 11:07 h.).
Lit.: Matoška, Lukáš: Válka o Ukrajinu na sítích. Kdo vyhrává boj o veřejné mínění a co můžeme dělat s dezinformacemi? In web ČRo Plus, 16. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak se o Ukrajinu bojuje na poli informací? Je už možné říct, že boj o to, jak bude válku vnímat světová veřejnost, ukrajinská vláda vyhrála? Jakým způsobem by se uprostřed konfliktu mělo zacházet s informacemi, které přicházejí od válčících stran? Co se dá dělat s dezinformacemi a jak velké nebezpečí představují? Ptá se Lukáš Matoška. Odpovídají socioložka Barbora Vacková, analytik Vojtěch Bahenský, mluvčí Českých elfů Vít Kučík a advokát Jan Vobořil.
Komplexní poslechový kus propletený úryvky básně ze čtvrtého svitku Vergiliových Zpěvů rolnických, vytvořený z nahrávek celkem 15 včelstev, z jejichž zdánlivě chaotického hemžení zaznívá hudební struktura písně včel. Poslední kompozice „Götz Naleppa festivalu“ v sérii pořadů věnovaných oceňovanému německému skladateli.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér. Repríza 24. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér; 19. 2. 2025 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.) v cyklu Radioateliér.
Rozhlasové pásmo s ukázkami z díla připravila k 100. výročí narození Jacka Kerouaka (1922-1969) Eva Schulzová. O překladech Kerouakových textů, jeho vlivu na světovou i českou literaturu a o edici nakladatelství Argo, která vydává spisovatelovo kompletní dílo, hovoří Petr Onufer, Vít Penkala, Hana Zahradníková a další. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkují Eva Schulzová, Barbora Goldmannová, Eva Novotná, Jiří Valůšek, Marek Hurák.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 116 min.).
Lit.: Schulzová, Eva: Hipster s andělskou hlavou. Rozhlasové pásmo ke 100. výročí narození Jacka Kerouaca. In web ČRo 3 Vltava, 16. březen 2022 (článek). – Cit.: V premiérovém Večeru na téma nabízíme další zajímavý pohled na osobnost amerického spisovatele Jacka Kerouaca. O překladech jeho textů, vlivu na světovou i českou literaturu a o edici nakladatelství Argo, která vydává spisovatelovo kompletní dílo, hovoří Petr Onufer, Vít Penkala, Hana Zahradníková a další. Zazní také ukázky z děl Jacka Kerouaca a jeho dcery. (…)
„Hipster s andělskou hlavou“ je jedno z mnoha označení spisovatele, který proslul jako „otec beat generation“, tulák, mystik, poutník, dobrodruh, katolík, buddhista. A taky alkoholik, jehož nezřízené pití se stalo příčinou jeho předčasné smrti v sedmačtyřiceti letech.
Je známo, že Kerouacovy prózy jsou částečně autobiografické, zpracovával v nich zážitky z dětství a mládí v maloměstě Lowell v Massachusetts (Doktor Sax, Gerardovy vize, Maggie Cassidyová), pak z období, kdy se přestěhoval do New Yorku, strávil několik semestrů na Kolumbijské univerzitě a seznámil se s těmi, kdo později tvořili jádro a nejvýznamnější představitele beat generation – Allen Ginsberg, William S. Burroughs, Gregory Corso a zejména Neal Cassady. Právě jeho jako Deana Moriartyho či Coda Pomeraye učinil ve svých prózách nesmrtelným (Na cestě, Codyho vize). (…)
Hostem je Anna Richterová, bývalá prokurátorka Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Zprávy z Ukrajiny potvrzují násilí na civilistech. Televizní záběry ukazují vybombardované obytné domy, školy i nemocnice. Bude možné ruské velitele stíhat kvůli válečným zločinům? Přichází v úvahu žaloba prezidenta Putina před mezinárodním soudem? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Josef Maršálek hostem Alex Mynářové.
Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Region, 27 min.).
Lit.: Mynářová, Alexandra: Josef Maršálek: V pořadu Peče celá země bych vystupoval i zadarmo. Je to noblesní práce. In web ČRo Brno, 15. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pracoval v londýnském obchodním domě Harrods a připravoval dezerty i pro královskou rodinu přímo v Buckinghamském paláci. V Česku je známý z pořadu Peče celá země, jehož druhou řadu vysílá Česká televize.
Cukrář Josef Maršálek procestoval díky svému povolání velkou část světa. Teď žije se svým partnerem Petrem už přes dva roky na jihu Čech a neplánuje odsud nikdy odejít. „Já už jsem se za život stěhoval tolikrát přes různé země, kontinenty, světadíly, že mám odstěhováno, už mě to nebaví.“
Jižní Čechy miluje a nevadí mu ani časté dojíždění do Prahy. „Jižní Čechy jsou propagovány jako opravdová láska a z mé strany to tak je. Já to tam prostě miluju. Bydlíme na malé vesnici, všude jsou rybníky, pole, lesy, milí sousedi a Petrova velká rodina.“ (…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří reportérka Deníku N Petra Procházková.
Natočeno 2022. Webová premiéra 16. 3. 2022 (Deník N, 38 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Co říkají na Putinovu válku ruští intelektuálové. In web PodBean Deník N, 16. 3. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Putinova válka s Ukrajinou pokračuje a kromě jejího odsouzení většinou světa se nad ní zamýšlí i ruští intelektuálové. Reportérka Deníku N Petra Procházková s několika z nich mluvila a přinesla zásadní rozhovory, které odhalují, jak na konflikt ruská inteligence nahlíží. Co se z nich dozvídáme o současném Rusku i vlastních chybách? Filip Titlbach si s Petrou povídá ve Studiu N. (…)
Dobrých zpráv je v poslední době stále méně. Herec a režisér Miroslav Hanuš, kterého dobře znají divadelní i televizní fandové, se s tím podle svých slov vypořádává jednoduše ? zprávy poslouchá pouze jednou denně. V rozhovoru s Petrem Králem kromě toho dodává: „Jsem optimista. Věřím, že kreténů je na světě míň než hodných lidí. Problém je, že kreténi jsou hodně vidět.“ Moderuje Petr Král.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min).
Lit.: als – Král, Petr: Slíbili mi, že budu jako Anthony Hopkins, směje se Miroslav Hanuš. Ve Stínech v mlze ztvárnil pedofilního vraha. In web ČRo 1 Radiožurnál, 16. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dobrých zpráv je v poslední době stále méně. Herec a režisér Miroslav Hanuš, kterého dobře znají divadelní i televizní fandové, se s tím podle svých slov vypořádává jednoduše – zprávy poslouchá pouze jednou denně. V rozhovoru s Petrem Králem kromě toho dodává: „Jsem optimista. Věřím, že kreténů je na světě míň než hodných lidí. Problém je, že kreténi jsou hodně vidět.“ Petr Král se ho ptal i na to, jak vnímá svoji roli pedofilního vraha ve Stínech v mlze.
Zaznamenal jsem historky, že když přišly Případy 1. oddělení, tak vás policisté při kontrolách nadšeně zdravili. Jak se to změnilo, když jste ve Stínech v mlze přešel na druhou stranu barikády? Jde tam z vás strach…
Režisér Špaček mi zavolal a ptal se, zda bych si zahrál pedofila. Říkal jsem, že do pedofila se mi úplně nechce, nějakého normálnějšího vraha ale dát můžeme. A on na to: Byl bys takový Anthony Hopkins (smích). Udělal jsem si tedy „zlé vlasy“ a šel do toho. Mimochodem, předevčírem ke mně přistoupila dáma na ulici, řekla, že se mě bojí, a zase šla dál. (…)
Alexander Grin. Rozhlasová hra. Dramaturgie Emil Kočiš. Překlad Zdena Prútková. Úprava Michal Príbus. Zvuk Helena Lovasová. Technik Július Lavo. Režie Milan Semík.
Osoby a obsazení: Gnor (Peter Mikulák), Enewc (Daniel Michaelli), Carmen (Eva Poláková), kapitán (Anton Glézl), Aligoux (Alojz Kramár), Ross (Ján Géc), Kent (Vladimír Minarovič), číšník (Ján Kákonyi).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1967. Premiéra 2. 9. 1967 (Československo I., 17:00 h.; 51 min).
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Neprojektujme si do lidí prchajících před válkou vlastní představy o utrpení. In web ČRo Plus, 16. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S tím, jak roste počet uprchlíků, kteří do České republiky prchají před válkou Vladimira Putina, začínají se opět vynořovat stereotypní představy o „ideálních uprchlících“. Stejně jako v případě sexualizovaného násilí, kdy si často máme tendenci představovat dokonalou oběť, ale nic takového jako ideální uprchlík neexistuje.
„Vždyť mají chytré telefony!“ „Proč jsou čistí?“ „Vůbec nevypadají zbídačeně.“ To jsou jen některé z vět, které na adresu zoufalých lidí občas padají.
Jako bychom si nedokázali představit, že by lidé na útěku mohli ještě před pár týdny žít jako my: v civilizaci, ve stabilizovaném bydlení, vykonávající práci nebo koníčky, využívající standardních výdobytků dnešní doby. Ano, i uprchlíci jsou lidé z různých tříd a s různými zkušenostmi, to nás však neopravňuje promítat si do nich své předsudky a fantasmagorie a na jejich základě jim upírat pomoc, kterou potřebují.
Divit se, že příchozí do Česka nejsou dostatečně zablácení, je stejně naivní a nepochopitelné jako pronášet bohorovné řeči o nutnosti pomáhat v místě konfliktu, se kterým jsme byli opakovaně konfrontováni před lety.
Dnes snad všichni vidíme, jak absurdní takové výkřiky jsou. Vždyť kdo může vyčítat lidem, že utíkají před zničující válkou a z rozbombardovaných měst? Kdo se v takové situaci může divit třeba tomu, že v digitálním věku si lidé na cesty berou chytré telefony? A odkdy se telefony měří míra blahobytu, když jsou dnes všeobecně dostupné? I tyto dřívější pohledy na válku dnešní krize podstatným způsobem nabourává. (…)
Powered by WordPress