Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 2. 2022

Checkpoint – Ve válce jsme už osm let, říkají Ukrajinci (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 15:42

Situace na ukrajinsko-ruských hranicích eskaluje už několik měsíců. Připravila Jolana Humpálová.

Natočeno 2022. Webová premiéra 10. 2. 2022 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 26 min).

Lit.: Humpálová, Jolana: V Kyjevě lidé trochu blázní, zní na východě Ukrajiny. In web Seznam Zprávy, 10. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Napětí na hranicích Ukrajiny s Ruskem dosud neutichlo. Reportér Seznam Zpráv Filip Harzer proto do oblasti odcestoval a v novém Checkpointu mluví mimo jiné o tom, jak se Ukrajinci k hrozícímu konfliktu staví.

„Všichni svorně opakují, že jsou ve válce osmým rokem, že to pro ně není nová situace. Za pozornost médií i západních politiků jsou obecně rádi – říkají, že to je potřeba, že je to takové preventivní, odstrašující opatření. A že se situace možná malinko zveličuje, ale i za to jsou rádi. Ten hrozící vojenský střet to může oddalovat, nebo ho i znemožnit,“ říká v podcastu Filip Harzer, reportér Seznam Zpráv.

Novinář vyrazil před týdnem na Ukrajinu. Strávil tam několik dní – pobyl v Kyjevě, odcestoval na východ k ukrajinsko-ruským hranicím a zúčastnil se i vojenského cvičení. (…)

Dopoledne s Proglasem – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:33

Připravila Kateřina Rózsová.

Hovoří Martin Kavka – tiskový mluvčí Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy, Marcela Kopecká, Kateřina Rózsová.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 2. 2022 (Rádio Proglas, 9:00 h.; 55 min.).

Lit.: Najman, Petr: Opravdu sjíždíme po tyčích, jsou bezpečnější a rychlejší než schody, říká mluvčí pražských hasičů. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, Martinem Kavkou, tiskovým mluvčím Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy a hasičským vyšetřovatelem, jsme hovořili v prostorech nové hasičské stanice v Praze-Holešovicích. K jakým typům událostí pražští hasiči nejčastěji vyjíždějí? A co konkrétně je náplní práce hasičského vyšetřovatele?  (…)

13+ – Omikronové rozvolňování a návrh státního rozpočtu (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:30

PřipravilaAnežka Jakubcová.

Hovoří Petr Koubský – vědecký redaktor Deníku N, Miroslav Kalousek – bývalý poslanec za TOP09 a bývalý ministr financí, Anežka Jakubcová.

Natočeno 2022. Premiéra 9. 2. 2022 (Rádio Proglas, 13:05 h.; 25 min.).

Lit.: Blažke, Daniel: Miroslav Kalousek: Úspory v rozpočtu jsou maximum možného, deficit je stále obludný. Pořad v souvislostech. In web Radio Proglas, 9Vláda schválila jednomyslně návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Rozpočtová odpovědnost byla jedním z témat současné vládní koalice SPOLU v podzimních sněmovním volbách. Jako poslanec a svého času ministr financí se jí věnoval Miroslav Kalousek, dnes řadový člen TOP 09 a člen správní rady VZP, který byl hostem relace 13+.

„Návrh státního rozpočtu je maximem možného vzhledem k času, který tato vláda měla. Ona neměla čas řešit tzv. povinné výdaje, které jsou bohužel v rozpočtu dominantní. Šetřila mezi těmi nepovinnými výdaji, kterých nebylo víc než maximálně 420 miliard korun. Takže ona ty úspory nehledala v téměř dvou bilionech, ale v těch 420 miliardách, kde se samozřejmě hledají špatně. Do toho vešla nutnost nových, nepředpokládaných výdajů spojených s inflací, např. mimořádná valorizace, řešení energetické chudoby, takže ten výsledek je, opakuji, maximum možného. Na výdajích celkově vláda ušetří oproti původnímu rozpočtu 34 a půl miliardy a díky inflaci bude mít vyšší příjmy o zhruba 62,2 miliardy, takže ten deficit bude o téměř 100 miliard nižší. Nicméně je třeba říct, že je to první krok a je to „kosmetika“. Aby se skutečně dospělo k politice rozpočtové odpovědnosti, bude muset dojít k zásadní reformě povinných výdajů, což jsou změny zákonů a vyžaduje to delší čas a diskusi.“ říká Miroslav Kalousek.

Chybí Miroslavu Kalouskovi aktivní politika? Co říká na současnou spolupráci koalice, kam patří i jeho TOP 09? Co ho přimělo nakonec nekandidovat na prezidenta republiky? A proč přirovnává Andreje Babiše k holubovi?  (..)

Vinohradská 12 – Zpravodaj na linii doteku: “Odhodlání Ukrajincům nechybí“ (2022)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Premek @ 15:10

Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Barbora Sochorová, Dominika Kubištová, Martin Hůla.

Hovoří zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 2. 2022 (ČRo Plus, 8:34 h.; 29 min.). K poslechu zde.

Lit.: Kabrhelová, Lenka – Sochorová, Barbora – Kubištová, Dominika: Relativní klid ale i obavy z provokací. Zpravodaj Českého rozhlasu popisuje situaci na linii dotyku na východě Ukrajiny. In web ČRo Plus,  10. únor 2022 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Kyjev se v posledních dnech stal centrem mezinárodní politiky. Ani intenzivní diplomatické úsilí na trase mezi Moskvou, Kyjevem a Washingtonem ale zatím nepřineslo průlom v jednání s Ruskem, které u hranic s Ukrajinou nashromáždilo desetitisíce vojáků. Jak situaci vnímají Ukrajinci? Jaké řešení by ukrajinští představitelé považovali za přijatelné? A rýsuje se na obzoru nějaké východisko? (…)

K rozhlasovému Brechtovu Galileovi

Filed under: Historie rozhlasových her,Názory a komentáře — Premek @ 14:22

Kryštof Krejčí, student 3. ročníku DAMU, obor dramaturgie-režie. Text vznikl jako výstup kurzu Rozhlasová tvorba, který v ZS 2021//22 vedl Dr. Tomáš Bojda.

Rozhlasová inscenace hry Bertolta Brechta Život Galileiho vznikla v režii Františka Štěpánka v Českém rozhlase roku 1957 a byla uvedena pod názvem Galileo Galilei. Stala se jednou z prvních vlajkových lodí brechtovské dramaturgie v Československu. Znovu byla vysílána 8. ledna 2022 na vlnách Radia Vltava u příležitosti 380. výročí úmrtí tohoto slavného i kontroverzního italského astronoma a fyzika.

Brechtovy práce na hře začaly v průběhu jeho dlouhotrvajícího útěku z nacistického Německa. Brecht k námětu (sebe)pokoření významné osobnosti reprezentující svou dobu shromáždil úctyhodný podkladový materiál. Vycházel nejen z primárních zdrojů, jako byly Galileiho Rozpravy a matematické důkazy o dvou nových vědách, ale zásadní pro něj byly i doprovodné vědecké materiály (Nové organon Francise Bacona), či konzultace s laureátem Nobelovy ceny Nielsem Bohrem. Určujícími pro první verzi hry, jež bývá označována jako „dánská“, se staly protokoly z moskevských čistek proběhnuvších ve druhé polovině 30. let – zejména pak vynucená sebeobžaloba jednoho z vůdců revoluce Nikolaje Ivanoviče Bucharina.

„Dánského“ Galilea Brecht dokončil v rekordní rychlosti tří týdnů. Tato první verze bývá považována za Brechtovu nejosobnější hru, neboť se v ní vyrovnává nejenom se svou emigrací z nacistického Německa, ale i s mlčením během politických procesů v SSSR. V rozhovoru s přítelem Walterem Benjaminem Brecht tvrdí, že ze Sovětského svazu se stal kvaziteologický stát a že „ti, kdo si přivlastnili a využívají Marxovo teoretické učení, budou vždy tvořit flanďáckou kamarilu. Marxismus přímo vybízí k zjednodušujícímu „výkladu“.“[1]

Ač bývá toto dílo (jako i Brechtovy další hry) mnohdy vykládáno jako antifašistické a antiklerikální, prvotním impulzem pro jeho vznik byla reakce na dogmatický náhled na marxistické myšlenky. A i když je tato linka v následujících dvou verzích oslabena, stále je dílo možné číst i tímto způsobem.    Na následující verzi Brecht pracoval od roku 1944 s americkým hercem Charlesem Laughtonem. Druhá verze se ale nesetkala u Brechtových přátel s pochopením, vyjadřovali se o ní jako o „nedůsledné a triviální“. Brecht z toho vinil zejména Laughtona, jemuž dle názoru autora zcela chybělo politické myšlení.                                                                                                         (more…)

Fade in Rubín #37 Náhradní existence (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 12:48

Podcast Studia Rubín. Ukázky z první čtené divadelní zkoušky nové inscenace. Použité texty Jan Zábrana. Dramatizace Simona Petrů. Hudba Matyáš Krtička. Dramaturgie Lucie Ferenzová, Jiří Ondra. Režie Adam Steinbauer.

Účinkují a hovoří Tomáš Milostný, Václav Marhold a Agáta Červinková.

Natočeno 2022. Webová premiéra 1. dílu 10. 2. 2022 (Studio Rubín).

Pozn.: Náš rukopis, tedy abychom byli přesnějí, rukopis pražského divadla A studio Rubín tvoří nově vznikající divadelní texty a výrazné autorské inscenace. Svůj podpis u nás nechávají začínající tvůrci, kteří ho propojují s těmi již zkušenějšími. Akcentujeme intimnější témata z naší každodenní zkušenosti, zasazujeme je do širšího společenského kontextu a odhalujeme nečekané detaily. Jak to děláme a proč?

Lit.: anonym (= Petrů, Simona?):  Fade in Rubín #37 – Náhradní existence – díl I. In web Buzzprout, 10. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.:  Tentokrát exkluzivně nahlížíme do „rubínovské kuchyně“ a zprostředkováváme atmosféru první čtené divadelní zkoušky. Řeč je o nově vznikající inscenaci s názvem Náhradní existence, která čerpá z deníkových záznamů a překladů nezaměnitelné a svébytné osobnosti české literatury Jana Zábrany. V reportáži mapujeme nejenom první zkoušku Náhradní existence, ale také bezprostřední dojmy herců a inscenátorů před zahájením zkoušení.

„To, že existují, by tě nemělo svést k omylu, že jsou tvojí mírou, že právě oni jsou ti, s nimiž by ses měl měřit.“

Tento deník, to není záznam, ale diagnóza. Diagnóza náhradní existence básníka v třicetiletém hnoji zrůdného režimu. Nikdy mě nenechají říct pravdu. A já nehodlám psát něco, jen aby to mohlo vyjít. Nevzdám se morálního závazku – ne, ta slova mi nejsou směšná – spisovatele. Nikdy v životě jsem nehodlal žrát z jednoho koryta se sviněmi –  a nebudu to dělat ani teď, i kdybych měl umřít. Měl bych se snažit vyhovět těm, kdo programově dělají z lidí nesoudná hovada a  podlé obojetníky, kteří mají přetvářku jako celoživotní povolání? Za koho mě máte? Já viděl už všecky zvraty a masky,  všechny druhy likvidací administrativních, kriminálních i šibeničních, odpisování celých generací. Viděl jsem další a další přihlouplé můry letět do plamene a nechat se spálit, znáhubkovat a zkurvit jen proto, že se nebyli ochotni poučit na osudech svých předchůdců.  Pokud – bohužel – člověk není s to vidět skutečnost takovou, jaká je, nevěří tomu, o čem mluví fakta – pak je ztracen pro svou hloupost. Svou duši – „světlo, které je v tobě“ – zachráníš jen tak, že řekneš ne, že jim plivneš do ksichtu!

Autorská inscenace vycházející z deníkových záznamů Jana Zábrany. Jedno lidské zoufalství v jednom režimu. Jeden osobní komentář k dějinám.

(more…)

Pražské jaro 1968 (1971)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 12:14

steigerDokumenty a poznámky k československým událostem 1968-1969. Historie pádu Antonína Novotného, nástupu Alexandra Dubčeka a pražského jara, vpádu Pěti a jednání, vrcholících podepsáním tzv. moskevského protokolu. Doslov Pavel Tigrid. Cover Ivan Steiger. Režie Luboš Kaválek.

Čte Jan Prokop.

Natočeno 1971. Vydalo Svědectví / Caston v roce 1971 (2 LP, Caston 1420 – 1421).

Pozn.: Obsah obou desek tvoří z podstatné části obsah časopisu Svědectví č. 34-37.

9. 2. 2022

Smolíček (1967)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 22:31

Božena Němcová. Česká lidová pohádka pro nejmenší. Úprava František Hrubín. Rozhlasová dramatizace Jarmila Štítnická. Dramaturgie Viera Janusová. Zvuková a technická spolupráce Ada Rehorová, Mária Vrancová. Režie Anna Antošková.

Osoby a obsazení: vypravěčka (Jela Lukešová), Smolíček (Zora Kolínska), jelen se zlatými parohy (Karol Machata), dědeček Machnáč (Jozef Kroner). Dále účinkují Ján Jamnický, Viera Bálinthová, Michal Slivka.

Natočeno 1967 (20 min.).

Za 5 pět – Umírání odhaluje jádro života (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:12

Připravil Petr Vizina.

Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (Rádio Proglas, 16:55 h.).

Lit.: Hauserová, Sabina: Za 5 pět: Umírání odhaluje jádro života. In web Radio Proglas, 3. 12. 2021 (anotace). – Cit.: Dokumentární film Jednotka intenzivního života vznikal tři roky ve Fakultní nemocnici na pražských Vinohradech. Na počátku stála frustrace a hněv, přiznává režisérka Adéla Komrzý. Výsledek je citlivým portrétem situací, v nichž je třeba mluvit o tom, jak naložit s časem, který nemocnému zbývá. (…)

Fenomény – Ženy v IT (2022)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 16:57

Připravila Zuzana Golianová.

Hovoří Monika Kapráliková z občanského sdružení Aj ty v IT.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 2. 2022 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.). Repríza 12. 2. 2022 (SRo Rádio Devín, 8:05 h.).

Pozn.:  Nové Fenomény budú venované aj prelomeniu predsudkov, že ženy do istých oblastí – napríklad do IT – nepatria, aj snúbeniu krásy a vysokej inteligencie. Zuzana Golianová sa pristaví pri dvoch významných ženách v našej histórii, priekopníčkach v IT.  Ada Lovelace, zakladateľka počítačových vied, sa narodila v roku 1815, Hedy Lamarr, ktorá dostala prívlastok Lady Bluetooth, o 99 rokov neskôr, v roku 1914. Aké životy viedli, v čom boli prvé a ako to prijímala vtedajšia spoločnosť?  O tom všetkom bude autorka relácie hovoriť spolu s Monikou Kaprálikovou z občianskeho združenia Aj Ty v IT. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress