Podcast Studia Rubín. Ukázky z první čtené divadelní zkoušky nové inscenace. Použité texty Jan Zábrana. Dramatizace Simona Petrů. Hudba Matyáš Krtička. Dramaturgie Lucie Ferenzová, Jiří Ondra. Režie Adam Steinbauer.
Účinkují a hovoří Tomáš Milostný, Václav Marhold a Agáta Červinková.
Natočeno 2022. Webová premiéra 1. dílu 10. 2. 2022 (Studio Rubín).
Pozn.: Náš rukopis, tedy abychom byli přesnějí, rukopis pražského divadla A studio Rubín tvoří nově vznikající divadelní texty a výrazné autorské inscenace. Svůj podpis u nás nechávají začínající tvůrci, kteří ho propojují s těmi již zkušenějšími. Akcentujeme intimnější témata z naší každodenní zkušenosti, zasazujeme je do širšího společenského kontextu a odhalujeme nečekané detaily. Jak to děláme a proč?
Lit.: anonym (= Petrů, Simona?): Fade in Rubín #37 – Náhradní existence – díl I. In web Buzzprout, 10. 2. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Tentokrát exkluzivně nahlížíme do „rubínovské kuchyně“ a zprostředkováváme atmosféru první čtené divadelní zkoušky. Řeč je o nově vznikající inscenaci s názvem Náhradní existence, která čerpá z deníkových záznamů a překladů nezaměnitelné a svébytné osobnosti české literatury Jana Zábrany. V reportáži mapujeme nejenom první zkoušku Náhradní existence, ale také bezprostřední dojmy herců a inscenátorů před zahájením zkoušení.
„To, že existují, by tě nemělo svést k omylu, že jsou tvojí mírou, že právě oni jsou ti, s nimiž by ses měl měřit.“
Tento deník, to není záznam, ale diagnóza. Diagnóza náhradní existence básníka v třicetiletém hnoji zrůdného režimu. Nikdy mě nenechají říct pravdu. A já nehodlám psát něco, jen aby to mohlo vyjít. Nevzdám se morálního závazku – ne, ta slova mi nejsou směšná – spisovatele. Nikdy v životě jsem nehodlal žrát z jednoho koryta se sviněmi – a nebudu to dělat ani teď, i kdybych měl umřít. Měl bych se snažit vyhovět těm, kdo programově dělají z lidí nesoudná hovada a podlé obojetníky, kteří mají přetvářku jako celoživotní povolání? Za koho mě máte? Já viděl už všecky zvraty a masky, všechny druhy likvidací administrativních, kriminálních i šibeničních, odpisování celých generací. Viděl jsem další a další přihlouplé můry letět do plamene a nechat se spálit, znáhubkovat a zkurvit jen proto, že se nebyli ochotni poučit na osudech svých předchůdců. Pokud – bohužel – člověk není s to vidět skutečnost takovou, jaká je, nevěří tomu, o čem mluví fakta – pak je ztracen pro svou hloupost. Svou duši – „světlo, které je v tobě“ – zachráníš jen tak, že řekneš ne, že jim plivneš do ksichtu!
Autorská inscenace vycházející z deníkových záznamů Jana Zábrany. Jedno lidské zoufalství v jednom režimu. Jeden osobní komentář k dějinám.
(more…)
