Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ondřej Soukup. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Soukup, Ondřej: Ondřej Soukup: Kdy bude válka na Ukrajině? Světová média přebírají americký narativ, aniž by ho ověřila. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Asi nejčastější otázkou, na kterou jsem od Nového roku odpovídal, byla: „A bude válka?“ Teď jsem byl týden na Ukrajině a nejvíce se mne lidé od Kyjeva až po Mariupol ptali: „Co tam na Západě blázníte? Jaká válka? Proč my tady o tom nic nevíme?“ Když čtete titulky západních médií, skutečně to vypadá, že válka začne každou chvíli. Nicméně je zarážející, jak rychle jsou i vážená média ochotna přehánět a zveřejňovat věci, které ani od amerických představitelů nezazněly. (…)

Ondřej Neff. Glosa.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: A je to tady. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Věřím, že na sebe neprozradím nic intimního, když vám sdělím, že jsem od  počátku bezmezný fanda filmového opusu Hvězdné války. Celovečerních filmů je od roku 1977 celkem devět plus velké množství odvozenin. K nim patří i sedmidílný seriál provozovaný společností Disney. Jmenuje se The Book of Boba Fett, u nás je nedostupný.

V praxi to znamená, že my, co spolu chodíme, ho známe všichni. V předposledním díle vystupuje Luke Skywalker. To je hrdina už vůbec prvního filmu na to téma a v roce 1977 ho hrál Mark Hamill, v roce uvedení mu bylo 26 let.

Koho myslíte, že uvidíte v Boba Fettovi, v epizodě šest? Marka Hamilla v té podobě, jaké je v prvním filmu Hvězdných válek. Je šestadvacetiletý. Není to dvojník. V závěrečných titulcích je uveden Mark Hamill, v září mu bude jednasedmdesát. Statný prošedivělý pán pozdního středního věku. Jak je to možné? (…)

Apolena Rychlíková. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Odkdy smí Židovky vydávat knihy? Mezinárodní studie zkoumá rasismus, diskriminaci a nenávistné útoky optikou těch, na které dopadají. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žít nenáviděn. Tak nazval kolektiv autorů a autorek studii, ve které se zaměřují na projevy každodenního rasismu, nenávisti, útoků i diskriminace, a to optikou těch, na které tyto útoky dopadají. Oproti jiným studiím, které bývají často zaměřeny na osoby pachatelů a pachatelek, se autoři a autorky jednoduše rozhodli zkoumat druhou stranu.

Publikace analyzuje rozhovory, které byly uskutečněny v šesti evropských zemích. Projekt vznikl pod vedením Bohuslava Kuříka z Katedry sociální a kulturní antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a za Česko se na něm podíleli i Jan Charvát z Fakulty sociálních věd UK a Marie Heřmanová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Studie sleduje celou škálu projevů: negativní stereotypy, trestné činy z nenávisti nebo diskriminaci. Mají různé podoby – od verbálních urážek na ulici přes fyzické napadání aktivistů a aktivistek k otevřeným projevům rasismu. To, co mají nenávistné projevy společné, jsou útoky na lidi vyznačující se nějakým typem jinakosti. Studie uvádí, že terčem útoků v Evropě jsou nejčastěji imigranti a uprchlíci, lidé odlišné barvy pleti, muslimové, Židé, LGBTQ+ osoby, Romové či osoby se zdravotním postižením.  (…)

Jan Vávra. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 14. 2. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Nesnesitelná lehkost prezidentské kandidatury. In web ČRo Plus, 14. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zájem, který naše média projevují s více než ročním předstihem o volbu prezidenta republiky, potvrzuje, jak jsou prezidentské volby mezi voliči oblíbené. I když prezident nemá v českém ústavním systému zvlášť silné postavení, je už od dob Tomáš G. Masaryka vnímán jako jakási náhražka císaře pána a jeho úřad se donedávna těšil automaticky značné důvěře veřejnosti.

Až v poslední době se Miloši Zemanovi podařilo dostat se na přibližně stejnou úroveň důvěry – nebo spíše nedůvěry – veřejnosti, jaké se těšila vláda.

Pokud tedy necháme stranou nároky našich předků na moudrost a mravní integritu hlavy státu, které jsou symbolizovány v hesle Pravda vítězí, vyšitém na prezidentské standartě, můžeme být spokojeni.

Boj o nového prezidenta republiky slibuje docela napínavou podívanou. Zatím se přihlásilo asi třináct kandidátů a další veřejně prohlašují, že o své kandidatuře uvažují. Několik takzvaně těžkých vah, u kterých se účast předpokládá, se jistě ještě přidá. Mohlo by se říct, že budeme mít z čeho vybírat.

Problém ovšem je, že řada z těch, kteří s takovým předstihem ohlásili kandidaturu, nemá skoro žádnou šanci na zvolení a bude obtížně shánět i těch potřebných 50 tisíc podpisů. Co si tedy od své kandidatury slibují? Mají za to, že je už jen kandidatura na prezidenta republiky posune v jejich politické nebo společenské kariéře? (…)