Wiesław Rogowski. Rozhlasový dokument.
Natočeno 1962. Premiéra 7. 12. 1962 (22 min.). K poslechu zde.
2. 1. 2022
Zygmunt z ulicy Miłej (Zikmund z Pěkné ulice, 1953)
Wiesław Rogowski. Rozhlasová hra o dělnické protestní akci v únoru 1931. Hudba Stanisław Kozłowski. Realizace Mikołaj Popowicz. Režie Henryk Adamczak.
Účinkují Bolesław Bombor, Henryk Olszewski, Hieronim Konieczka, Jan Ciesielski, Jan Urlich, Jerzy Siekierzyński, Kazimierz Biernacki, Leon Jaroszyński, Leon Niemczyk, Lucyna Ćwiklikówna, Ludmiła Legut, Mieczysław Wielicz, Natalia Morozowiczowa a Rafał Kajetanowicz.
Natočeno 1953. Premiéra 12. 11. 1953 (31 min.). K poslechu zde.
O chytrym gburze (O mazaném tyranovi, 1954)
Wiesław Rogowski. Pohádka o Gbuře a rybářových synech.
Natočeno 1954. Premiéra 29. 9. 1954 (17 min.). K poslechu zde.
Wrzesień (Září, 1957)
Wiesław Rogowski. Rozhlasový dokument. Spolupráce Zdzisław Pająk (archiv) a Mikołaj
Popowicz (realizace).
Natočeno 1957. Premiéra 29. 8. 1957 (18 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Audycja dokumentalna – świadkowie września 1939 z „Kuriera Polskiego“ opowiadają o wydarzeniach w Bydgoszczy i okolicy, początek wojny i rozstrzelania Polaków; lista zamordowanych, fragment wystąpienia Forstera; eksperymenty na kobietach; o partyzantce; wydźwięk pacyfistyczny! Audycja udźwiękowiona efektami i stosowną muzyką. (anotace)
Nad przepaścią (Nad propastí, 1958)
Wiesław Rogowski. Rozhlasová hra o hrozbě atomového výbuchu. Režie Henryk Adamczak.
Natočeno 1958. Prmeiéra 27. 12. 1958 (27 min.). K poslechu zde.
Grunt 1/7 (2012)
Anna Malchárková. Četba na pokračování. Rozhlasová úprava a režie Eva Lenartová.
Účinkuje Alena Sasínová-Polarczyk, herečka ostravského divadla Komorní scéna Aréna.
Natočeno 2012. Premiéra 31. 3.; 7. 4., 14. 4., 21. 4., 28. 4; 5. 5. a 12. 5. 2012 (ČRo Ostrava) v cyklu Listování.
Pozn.: Kniha hlučínské spisovatelky Anny Malchárkové je vlastně románovou kronikou, která mapuje osudy rodiny sedláka Rotha na pozadí bouřlivé historie dvacátého století. (anotace)
Noční Mikrofórum – Jan Jandourek (2021?)
Host: Jan Jandourek, sociolog, spisovatel, duchovní. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tereza Boučková.
Natočeno 2021 (?). Premiéra 2. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Rudý Měsíc z Meru aneb Kam se poděl vzácný drahokam (2021)
Gilbert Keith Chesterton. Detektivní povídka. Připravila Eva Lenartová. Překlad Jan Čulík. Zvuk Zdeněk Prchlík. Režie Tomáš Soldán.
Účinkuje David Viktora.
Nastudoval Český rozhlas Olomouc v roce 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo Olomouc; 26 min.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 29. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h).
Lit.: ele (= Lenartová, Eva): G. K. Chesterton: Rudý měsíc z Meru aneb Kam se poděl vzácný drahokam. In web ČRo Olomouc, 1. leden 2022 (článek). – Cit.: Zveme vás k rozhlasové premiéře poslední ze čtyř detektivních povídek britského prozaika Gilberta Keithe Chestertona. Jmenuje se Rudý měsíc z Meru aneb Kam se poděl vzácný drahokam.
Rubín neobvyklé velikosti a kvality někdo uloupí. Příběh má kromě detektivní roviny silný filosofický náboj, mistrovsky namíchaný s humorem a jemnou ironií. V hlavní roli se opět představí katolický kněz a detektiv amatér otec Brown. (…)
Novinář, básník, prozaik, dramatik, ale také ilustrátor a filozof, vášnivý diskutér a křesťanský myslitel, to vše můžeme přiřadit ke jménu britského autora přelomu 19. a 20. století. K výše uvedenému výčtu dodejme ještě, že Gilbert Keith Chesterton uvedl na literární scénu jednoho z nejznámějších detektivů amatérů otce Browna.
V neposlední řade je G. K. Chesterton mistrem bonmotu. „Jenom ti, kteří vydrží ještě deset minut, když už je vše ztraceno, vytvářejí naději.“
Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Zároveň psal sloupky pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G. K.’s Weekly, a navíc články pro Encyklopedii Britannica. (…)
Prosincový cyklus Setkání s literaturou nabídne čtyři detektivní povídky G. K. Chestertona: Nejhorší zločin na světě, Apollonovo oko, Herečka má alibi a Rudý měsíc z Meru. Prozradit můžeme, že všechny padouchy nakonec pokaždé dopadne otec Brown.
Katolický kněz je na první pohled neobvyklý detektiv, Chesterton jej obdařil vtipem, laskavou ironií, dobrým srdcem a silným intelektem. Jako inspirační zdroj mu posloužil přítel, katolický kněz John O`Connor. Příběhy pátera Browna vyšly v pěti sbírkách v letech 1911 až 1935, je jich přesně padesát a jsou neoddělitelnou součástí literárního díla svého tvůrce. Právě díky netradičnímu detektivovi v nich najdeme výrazný otisk autorovy osobnosti, jeho filosofii i etiku, nekonformismus, smysl pro paradox a věčné okouzlení tajuplností přírody a lidské duše.
Výrazným znakem Chestertonova díla, detektivní povídky s otcem Brownem v hlavní roli nevyjímaje, je humor. Když noviny The Times požádaly několik význačných osobností, aby napsaly esej na téma „Co je na světě špatného“, Chesterton odepsal stručně: „Vážení pánové, to já. S úctou G. K. Chesterton.“
Niekto to rád slovenské (Někdo to rád slovenské, 2021)
Stanislav Štepka. Rozhlasová adaptace divadelní hry Radošínského naivního divadla. Hudba Ĺubica Čekovská. Texty písní Stanislav Štepka. Ozvučení Roman Laštiak, Juraj Minarovič. Mistr zvuku Milan Greguš. Produkce Eva Viteková. Dramaturgie a režie Viera Benediková.
Účinkují Stanislav Štepka, Ondrej Hraška, Michaela Součová, Maruška Nedomová, Mojmír Caban, Samo Spišák, Broňa Kováčiková, Vladimír Svitek, Ladislav Hubáček.
Natočeno 2021. Premiéra 31. 12. 2021 (SRo Rádio Slovensko, 17:25 h.; 83 min.).
Pozn.: Správa o slovenskej Amerike tridsiatych rokov dvadsiateho storočia, ale aj príbeh o vynálezcovi Slovákovi Jozefovi Murgašovi, jeho snoch, farníkoch a jeho vete : Počuje ma niekto – v podaní RND.
Lit.: anonym: Stanislav Štepka: Niekto to rád slovenské. In web SRo Rádio Slovensko, 28. 12. 2021 (článek + rozhovor k poslechu). – Cit.: Počúvať pozýva Maruška Nedomová (…).
Mozaiku silvestrovskej rozhlasovej zábavy tradične doplní rozhlasová adaptácia hry Stanislava Štepku konkrétne veľmi vydarenej hry Niekto to rád slovenské s podtitulom Správa o slovenskej Amerike tridsiatych rokov dvadsiateho storočia, ale aj príbeh o vynálezcovi Slovákovi Jozefovi Murgašovi, jeho snoch, farníkoch a jeho vete: Počuje ma niekto? Autorka hudby skvelá Ĺubica Čekovská, texty piesní Stanislav Štepka, účinkujú stáli i celkom noví členovia Radošinského naivného divadla.
… vedeli ste, že sa Jozef Murgaš dostal do konfliktu so slávnym Marconim?… A „Radošinci“ ponúkajú aj svoju verziu vzniku slova „televízia“.. (…)
Hovory Plus – Jan Royt (2021?)
Hostem Hovorů je historik umění Jan Royt. Pro které lidi je umění důležité? Jak působí podvědomě na celou společnost? Kultivuje i toho, kdo k němu nemá vztah? Co je pro něj samotného kýč a má také „právo na existenci“? Tyto a další otázky v Hovorech, moderuje Eva Hůlková.
Natočeno 2021 (?). Premiéra 2. 1. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: marz – Hůlková, Eva: Zakazovat hry s Othellem je zrůdné. Nechme umělcům svobodu, vyzývá kunsthistorik Royt. In web ČRo Plus, 2. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Myslím si, že dialog s lidmi a konfrontaci mých názorů, které nemusí být vždy pravdivé, je dobré zažít,“ říká kunsthistorik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Dodává ale, že mu vadí, když diskutují lidé, kteří nemají co říct. „Nevzdělaní lidé to nahrazují arogancí a hraním si na něco, čím nejsou. To je to nejhorší, co vůbec může být. Myslím, že je to dané tezemi, že musíte být za každou cenu úspěšný. “
V životě se řídí heslem „pracuj a pánbůh ti pak pomůže“, které se snaží naplňovat i coby vysokoškolský pedagog. Rozdělit se o své znalosti s druhými totiž považuje za vnitřní povinnost: „Je to ale spojeno s radostí – jsem toho povinován sobě, Bohu a bližním.“
Jan Royt se netají tím, že je věřící katolík, přestože byl pokřtěn v církvi evangelické. „A moje manželka je farářkou Církve československé husitské, takže mám velice pozitivní vztah ke křesťanství jako takovému.“
Umění, o kterém od devadesátých let přednáší nejen na Filozofické, ale i Katolické teolofické fakukltě Univerzity Karlovy, Akademii výtvarných umění nebo ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, je podle Jana Royta bytostnou potřebou člověka.
„Je to něco, co je pro člověka naprosto nezbytné a duchovně potřebné,“ domnívá se. (…)