Jaroslav Šimov, redaktor ruské sekce Rádia Svobodná Evropa. Do voleb do ruského parlamentu i nižších zákonodárných sborů zbývají tři týdny. Jak se ruské úřady před volbami chovají k nezávislým médiím a volebním pozorovatelům? Bude ruské hlasování odpovídat západním demokratickým zvyklostem? Může někdo ohrozit Putinovo Jednotné Rusko? Zeptá se Jan Bumba.
Natočeno 2021. Premiéra 30. 8. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).
David Greig. Hra současného skotského autora, inspirována teroristickým činem Anderse Breivika. Hudba John Browne. Dramaturgie a rozhlasová úprava Marek Horoščák. Přeložil David Košťák. Zvuk Lukáš Dolejší. Režie Lukáš Kopecký.
Osoby a obsazení: Claire (Eva Novotná), Chlapec (Marek Hurák), Catriona (Barbora Goldmannová), Kněz (Michal Bumbálek), Psycholog (Martin Sláma), Otec (Petr Štěpán), Politik (Martin Siničák), Gary (Jiří Valůšek), sbor (Daniel Rymeš, Pavel Čeněk Vaculík, Natálie Rašín, Linda Milotová, Rastislav Širila, Michaela Hasalová, Zuzana Kasová, Petr Svozílek).
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 8. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:15 h.) v cyklu Večerní drama.
Lit.: Horoščák, Marek: Události. Kontroverzní hra Davida Greiga, inspirována teroristickým činem Anderse Breivika. In web ČRo 3 Vltava, 7. září 2021 (článek). – Cit.: Claire, která jako jediná přežila vražedný atentát, se vydává hledat odpověď na jednu z nejsložitějších otázek: Proč? Hru Události současného skotského autora Davida Greiga inspirovanou teroristickým činem Anderse Breivika (…).
Skotský dramatik David Greig není u nás zcela neznámý. Diváci navštěvující Divadlo Na zábradlí mohli vidět jeho hru s dlouhým názvem Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval (premiéra v roce 2003), tamtéž pak byla uvedena v roce 2007 také jeho hra Pyreneje. Další text s názvem Vzdálené ostrovy uvedlo v roce 2007 Městské divadlo Kladno a byl v roce 2019 natočen i v Českém rozhlase, kde byla předtím uvedena i původní rozhlasová hra Labutí píseň (2008). Tento výběr je jen malou částí obsáhlého díla, zahrnujícího původní hry, adaptace, libreta i překlady. Greig, narozený v roce 1969 v Edinburgu, studoval na Bristol University a psal například pro Traverse Theatre, Royal Court Theatre, National Theatre nebo Royal Shakespeare Company. Působil také jako dramaturg skotského Národního divadla a je velmi vlivnou a uznávanou osobností britského divadla a současného dramatu obecně. (more…)
Petra Hátlová. Příběhy dubového panáčka, srnky Amálky, pana hajného a jeho smečky psů i dalších zvířat z Kerského lesa. Dramaturgie Zuzana Vojtíšková. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Růžena Merunková.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 13. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).
Obsah: 1. Jak Kerýsek přišel do hájovny.
A
ntoine de Saint-Exupéry. Texty, úvahy a myšlenky. Překlad Zdena Stavinohová, Věra Dvořáková, Jiří Konůpek, Marie Veselá a Věra Smetanová. Scénář a režie Alan Piskač. Použitá hudba Claude Debussy, Maurice Ravel. Hraje Boris Krajný – klavír. Mastering Radek Veselý.
Čte Klára Issová a Matouš Ruml.
Natočeno březen 2021 (studio DAMU). Vydal Supraphon 8. 10. 2021 (1 CD MP3, katalogové číslo: SU 6630-2). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Literární pásmo sestavené z nejkrásnějších textů Antoina de Saint-Exupéryho. Známé, inspirativní a stále aktuální myšlenky o přátelství, lásce, Bohu, smyslu života, válce a míru vybrané z děl tohoto výjimečného autora. Příběhy, úvahy a citace z knih Malý princ, Citadela, Země lidí, Noční let, Dopis rukojmímu, Kurýr na jih a Válečný pilot doprovázené hudbou Maurice Ravela a Clauda Debussyho. Nádherná podobenství a životní moudrost se skrývají v textech slavného francouzského spisovatele, které interpretují herci Klára Issová a Matouš Ruml. Při poslechu tohoto poetického vyprávění si uvědomujeme, jak nadčasové jsou knihy Antoina de Saint-Exupéryho. (anotace)
Připravil Miloš Doležal.
Natočeno 2021. Webová premiéra 27. 8. 2021 (Aktuálně.cz, ).
Lit.: anonym: Podcast: Popravit, zavřít, okrást a vyhnat. Jak komunisté zničili Vysočinu. In web České podcasty, 27. 8. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Uprostřed sluncem zalitého léta odstartovala před 70 lety série těch nejtemnějších komunistických monstrprocesů. V rozhovorech s Milošem Doležalem na ně vzpomínají lidé, kteří jimi prošli. Jako oběti i jako aktéři.
Připravil Omar Mirza.
Hovoří grafičtí designéři Samuel Čarnoký, Ondrej Jób a Pavlína Morháčová.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 9. 2021 (SRo Rádio Devín, 20:00 h.).
Lit.: anonym: Večer na tému: Dizajn písma a typografia. Témy. In web SRo Rádio Devín, 23. 8. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dnes už len málokedy píšeme rukou – namiesto toho ťukáme do klávesníc počítačov či obrazoviek mobilov. Digitálne písmo je síce neosobné, no poskytuje oveľa viac možností. Ako sa tvorilo písmo v minulosti, ako vznikajú súčasné digitálne písma a aké majú využitie v rôznych oblastiach dizajnu? Prečo ich je vlastne tak veľa, keď väčšina ľudí za celý život využije možno tak dva-tri fonty? S moderátorom Omarom Mirzom budú v relácii Večer na tému o dizajne písma a typografii diskutovať grafickí dizajnéri Samuel Čarnoký, Ondrej Jób a Pavlína Morháčová.
Libor Dvořák. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 28. 8. 2021 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Blížící se volby budou nejméně demokratické v historii samostatného Ruska. In web ČRo Plus, 28. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Už za necelé tři týdny, 17.-19. září, se v Rusku konají volby do dolní komory ruského parlamentu, Státní dumy. Nejvyšší místa dělají vše pro to, aby vítězství znovu dosáhla „strana moci“ – Jednotné Rusko. Jde to ale ztěžka, obliba strany se podle hned několika sociologických pracovišť pohybuje sotva nad čtvrtinou.
Strana počátkem týdne uspořádala sjezd, hned dvakrát na něm vystoupil prezident Putin, který Jednotné Rusko opět považuje za svou hlavní oporu.
Ruská nejvyšší státní moc už dávno nedokáže přijít s nějakými mobilizujícími nebo alespoň čerstvými myšlenkami. Putinovi se svou vlastní popularitu naposledy podařilo výrazně zvýšit v roce 2014, ovšem jen za cenu anexe Krymu. Krymský efekt ale dlouho nevydržel a popularita všech ruských mocenských formací znovu začala klesat – prezidenta nevyjímaje.
Pak v roce 2018 přišla zcela nevyhnutelná, ale zároveň nepopulární penzijní reforma a preference nejvyšších ruských politiků, tedy i Jednotného Ruska jakožto hlavního partajního garanta státní moci, opět klesly nad předkrymskou úroveň. Když k tomu přičteme fakt, že kandidáti „strany moci“ v různých volbách v předchozích dvou či třech letech utrpěli řadu citelných porážek, bylo Kremlu už na počátku dalšího volebního cyklu jasné, že tentokrát k dosažení přijatelného výsledku tradiční výzvy, manipulace a administrativní mobilizace nepomůžou. (…)
Spojené státy podnikly letecký útok, při kterém, podle vlastního tvrzení, zabily sebevražedného atentátníka, který se chystal zaútočit v Kábulu. Může tento úder naznačovat změnu amerického přístupu v Afghánistánu? Je možné, že se američtí vojáci nakonec úplně nestáhnou ze země, kterou už opět ovládá islamistické hnutí Tálibán? A proč tak rychle začala v Afghánistánu operovat teroristická skupina Islámský stát? Moderuje Jan Bumba.
Hosty byli Zdeněk Novák, redaktor Český rozhlas; Jakub Landovský, ČSSD, velvyslanec České republiky při NATO; Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity Praha; Jan Hornát, amerikanista, vedoucí Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Natočeno 2021. Premiéra 30. 8. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 26 min.).
Lit.: marz – Bumba, Jan: Americké drony zneškodnily atentátníka. Je to budoucnost boje s terorismem, domnívá se velvyslanec při NATO Landovský. In web ČRo Plus, 30. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po útoku sebevražedného atentátníka, jemuž podlehlo na 170 lidí, se americké armádě prý podařilo zneškodnit člena organizace Islámský stát, když se chystal zaútočit na kábulské letiště. V pondělí ráno na letiště zamířilo pět dalších raket, i ty se ale povedlo včas zlikvidovat. „Odpovědnost za ochranu civilistů na letišti je v tuto chvíli hlavně na armádě USA. Američané mají právo chránit své vojáky a odsouvající se Afghánce,“ říká velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD).
Ačkoliv vrcholnou platformou pro diskusi o Afghánistánu zůstává Severoatlantická aliance (NATO), o dronových útocích na atentátníka rozhodly Spojené státy samy. Na dohadování na úrovni aliance nebyl čas, myslí si Landovský. (…)
Epidemie koronaviru rozšířila naše slovníky o výrazy jako covidový popírač nebo prorok covidové apokalypsy. Dokážeme z interpretace informací o covidu rozpoznat dojmologa a dezinformátora od spolehlivého odborníka? Přinesla pandemie cenzuru do vědy? A jak epidemie poznamenala tzv. evidence- based, tedy medicínský přístup založený na důkazech? Ptá se Karolína Koubová.
Odpovídá poslanec TOP 09 a lékař Vlastimil Válek a senátor za ČSSD a onkolog Jan Žaloudík, garant senátního semináře, který byl zrušený po kritice, že dával prostor problematickým hostům.
Natočeno 2021. Premiéra 30. 8. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Koubová, Karolína – oci: Filtrujeme, ještě než se to řekne. Jako za normalizace, hájí zrušený seminář o covidu senátor Žaloudík. In web ČRo Plus, 30. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Plánovaný seminář Co budeme učit mediky o infekci SARS-CoV-2? se ve Valdštejnském paláci nekoná. Kontroverze vzbudil seznam řečníků, mezi nimi třeba molekulární bioložka Soňa Peková (za Hnutí Švýcarská demokracie). „Je to odraz doby, které začínám říkat normalizační. Jde tu o svobodu projevu před projevem,“ reaguje spoluorganizátor semináře senátor ČSSD a lékař Jan Žaloudík. Poslanec, místopředseda TOP 09 a lékař Vlastimil Válek měl také vystoupit, svou účast pak ale stáhl.
„Akce byla zpočátku velmi dobře míněna, ale zasedá sněmovna a já jako předseda poslaneckého klubu tam nemohu nebýt,“ vysvětluje svoje odstoupení z plánované akce Válek.
A dodává další argumenty proti semináři: „Část přednášejících ale nikdy mediky neučila. A původní záměr, jak jsem ho vnímal, je, že budou přednášet ti, co reálně na lékařských fakultách učí. Já si připravil takový kompilát toho, co budeme mediky učit, což někteří přednášející dokázat nemohli.“ (..)
Nikolaj Vasiljevič Gogol. Četba na pokračování. Režie Zuzana Galková.
Čte Miloslav Kráľ.
Natočeno 2020. Repríza 1. dílu 30. 8. – 5. 9. 2021 (SRo Rádio Litera); 28. 2. – 4. 3. 2022 (SRo Rádio Devín, 18:30 h.) jako reakce na ruskou okupaci Ukrajiny.
Obsah: 1. Nevský prospekt – 2. Kepeň /Plášť/ – 3. Zápisky choromyseľného.
Pozn.: Ruský autor poukazuje na osudy postáv, slabých a biednych, ktoré sú poznačené únikom do vysnívaného sveta pred zraňujúcou realitou. Gogoľ patrí k velikánom ruskej literatúry. Preslávil sa síce predovšetkým ako komédiograf, no aj jeho poviedková či novelistická tvorba tvorí pozoruhodnú časť jeho diela. Tento týždeň vám v čítaní na pokračovanie ponúkneme postupne tri poviedky zo zbierky Petrohradské novely. (…)
Powered by WordPress