Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 8. 2021

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Otázky života a smrti

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 21:15

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 31/2021)

Byli mladí, ale v téhle oblasti už měli spoustu zkušeností. Tenhle zákrok pro ně byl už jen rutina a snadný přivýdělek. Snadné to mělo být i tentokrát, ale… Přímo in medias res nás uvádí rozhlasová dramatizace příběhu Valji Stýblové Mne soudila noc (2001). Studenti medicíny Jan (Ivan Trojan) a Albert (Jiří Langmajer) jsou myšlenkové i povahové protipóly; Jan je přemýšlivý, do sebe zahloubaný, Albert zase povrchnější a s chutí získat všechno hned. Je brzy po válce a studentům medicíny se nežije zrovna lehko, a tak Albert přijde s nápadem, jak si přivydělat: provádět kyretáže čili potraty. Janovi se to nezdá jako dobrý nápad, má vůči takové praxi mravní výhrady, ale nakonec svolí, že bude Albertovi pomáhat. Dívky a ženy se o jejich praxi dozvídají “tichou poštou” mezi sebou, a tak mají oba studenti o práci a peníze postaráno. Až do chvíle, kdy při zákroku dojde ke komplikacím a zoufalý Jan přivolá na pomoc rodinného přítele, dr. Rutha. Ten oběma beze slova pomůže a dívku zachrání, Jana však varuje před pokračováním této nezákonné praxe. Ten jeho radu poslechne, ale všechna dobrá předsevzetí naruší jeho sestra Stanka, která ho požádá o pomoc s nechtěným těhotenstvím. Jan nerad svolí – a tragicky banální chybou svou sestru zabíjí…

Román, který poprvé vyšel již v roce 1957, se mohl zdát v době natáčení již myšlenkově zastaralý, ale opak byl pravdou. Argumenty pro- i protipotratové, které tu zaznívají, jsou dodnes aktuální ve společenské diskusi, a tak není divu, že látku dramaturgie Vltavy zpracovala. Roli zajisté hrálo i to, že text Valji Stýblové byl populární a mnohokrát vydaný, a tak měl zaručen své posluchače.

Inscenaci herecky vede Ivan Trojan v postavě Honzy, medika, kterého jeho lehkomyslnější kolega svede ke snadnému výdělku. Hned v úvodní scéně má příležitost herecky zpracovat tragický moment jím zaviněné smrti vlastní milované sestry. Vzepjatý výkon je pak vystřídán tiššími polohami ve vnitřních monolozích a flashbacích. (more…)

Aureola (1963)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 21:06

Jeremi Przybora. Rozhlasová hra. Zvuk Andrzej Pruski. Hudba Krzysztof Szlifirski. Režie Jeremi Przybora.

Osoby a obsazení: Pricilla (Irena Kwiatkowska), Edwardova žena (Danuta Wodyńska), hlas v telefonu (Jerzy Bielenia), ministr (Andrzej Bogucki), hlas odnikud (Feliks Chmurkowski), Edward (Ignacy Gogolewski), kněz (Edmund Fidler), kriminalista (Czesław Kalinowski), lékař (Jan Matyjaszkiewicz), sekretář Jeho Eminence (Jan Nowicki), dítě (Krzysztof Turowski).

Natočeno 1963. Repríza 17. 7. 2021 (RDC  – Radio dla Ciebie). K poslechu na YouTube.

Lit.: anonym: „Aureola” – słuchowisko J. Przybory dzisiaj w „Wieczorze literackim” RDC! In web RDC, 16. 7. 2021 (článek). – Cit.: Kolejne wyjątkowe słuchowisko Polskiego Radia na antenie RDC! Już dziś w „Wieczorze literackim” „Aureola” Jeremiego Przybory. Zapraszamy tuż po godzinie 20:00.

To historia Edwarda (w tej roli Ignacy Gogolewski), któremu podczas lekcji angielskiego nad głową pojawia się aureola. Jego żona i syn (Danuta Wodyńska i Krzysztof Turkowski) uważają, że Edward jest dobrym człowiekiem, możliwe że nawet świętym. Kolejni ludzie starają się to wykorzystać. Ksiądz chce, żeby pokazywał się parafianom, by wzmocnić ich wiarę, ministrowi służy jako pochodnia przy łowieniu raków. Edward zauważa jednak kolejne złe strony posiadania aureoli – koledzy odmawiają mu gry w karty, kochanka odmawia spotkań, śni mu się, że aureola przeszkadza w napadzie na bank. Głos znikąd wyjaśnia mu, że nie jest świętym – aureola jest jedynie eksperymentem.

W spektaklu wzięli udział m.in. Jan Nowicki, Irena Kwiatkowska czy Czesław Kalinowski. Słuchowisko zdobyło II nagrodę w konkursie Polskiego Radia w 1963 roku.

Emisja w najbliższym „Wieczorze literackim” Radia dla Ciebie. Do usłyszenia w sobotę o 20:05! W programie również rozmowa z dr Anetą Kielak – sekretarz literacką Teatru Ateneum – o Janie Matyjaszkiewiczu, wieloletnim aktorze scen warszawskich. Gośćmi będą również Rafał Pyka i Łukasz Matecki, którzy opowiedzą o „Romeo i Julii” w reżyserii Johna Weisgerbera w Ogrodach Pałacowych w Wilanowie.

 

Wilki w nocy (Vlci v noci, 1956)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 20:52

Tadeusz Rittner. Rozhlasová adaptace Wilam Horzyca. Režie Wilam Horzyca. Asistent režie Wiesław Opałek. Zvuková realizace Romana Belczyk.

Osoby a obsazení: Wiktor, státní zástupce (Zdzisław Mrożewski), Julia, manželka prokurátora (Anna Lutosławska), Radczyni, matka žalobce (Antonina Klońska), předseda soudu (Tadeusz Wesołowski), Jan Morwicz (Kazimierz Meres), Żaneta Dylska (Alicja Matusiakówna), Ada, její dcera (Anna Jachimczak), mecenáš (Jan Adamski), Adolf, sluha (Władysław Neubelt).

Natočeno 1956. Premiéra 20. 12. 1956. Repríza 31. 10. 2020 (Krakow, 20:20 h.; 87 min.).

Lit.: anonym: Wieczór literacki: dramat Tadeusza Rittnera „Wilki w nocy”. In web RDC.pl, 31. 10. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Gościem audycji był Jan Bończa-Szabłowski, z Biblioteki Narodowej, Rzeczpospolita. Krytyk teatralny przedstawił postać Tadeusza Rittnera. Wstęp rozmowy do słuchowiska na podstawie dramatu Rittnera „Wilki w nocy” w adaptacji i reżyserii Wilama Horzycy.

Lit.: anonym: RK podcasty. Premiera po latach: „Wilki w nocy”. In web Radio Kraków, b. d. (článek) – Cit.: Tego lata w porannym programie Rano na Tak proponujemy podróż wehikułem czasu o ponad wiek wstecz. Lubimy takie wakacyjne podróże sentymentalne, stąd pomysł na „premierę po latach”. Przypominamy zatem nagrane w 1956 r. w krakowskiej rozgłośni słuchowisko wg sztuki Tadeusza Rittnera „Wilki w nocy”, w reżyserii (i z udziałem) słynnego Wilama Horzycy, postaci bardzo znaczącej dla polskiego teatru epoki międzywojnia. Zagrali w nim poza tym m.in. Zdzisław Mrożewski, Anna Lutosławska, Alicja Matusiakówna i Kazimierz Meres. Rzecz napisana przez zmarłego 100 lat temu Tadeusza Rittnera w 1916 r., a więc w roku odejścia cesarza Franciszka Józefa I, mówi o wiecznie aktualnych mechanizmach działania wymiaru sprawiedliwości i mimo kameralnej realizacji, jest pełna zaskakujących sytuacji i zwrotów akcji, a do Słuchacza przemawia piękną, szlachetną polszczyzną. Zapraszamy do słuchania ok. 7:20. Powtórki odcinków będą emitowane kolejnego dnia ok. 6:40.

Biała śmierć (Bílá smrt, 1966)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 20:40

Adam Bahdaj. Rozhlasová adaptace Andrzej Wiktor Piotrowski. Zvuk Teresa Szopówna. Režie Wiesław Opałek.

Osoby a obsazení: Janik (Ryszard Bacciarelli), Zięba (Henryk Borowski), Darmosz (Mieczysław Milecki), Jawień (Konrad Morawski), Helena (Janina Seredyńska), ředitel (Tadeusz Surowa), Brzoza (Stefan Śródka). Dále účinkují Ryszard Gołębiowski, Irena Erchardtówna-Jaglarzowa, Wiktor Nanowski, Zbigniew Oksza, Zdzisław Salaburski, Andrzej Tomecki, Wojciech Zagórski

Natočeno 1966. Premiéra 6. 3. 1966.  Repríza 24. 7. 2021.

Pozn.: Słuchowisko według powieści „Portret z paragrafem” napisanej przez Adama Bahdaja pod pseudonimem Dominik Damian to misterna intryga kryminalna. Jeden z pracowników tartaku – Janik (Ryszard Bacciarelli) za przyzwoleniem dyrekcji zakładu dopuszcza się przestępstw. Inspektor nadzorujący zakład znajduje wiele nadużyć, a w międzyczasie Janik zapada się pod ziemię. Dodatkowo w zakładzie znaleziono zwłoki ubrane w garnitur Janika, są tam też jego dokumenty. Były pracownik tartaku – Darmosz (Mieczysław Milecki), zwolniony, ponieważ nie chciał ukrywać przestępstw i przestępców, postanawia na własną rękę przeprowadzić śledztwo dotyczące zwłok i Janika.

Ptám se já – Lukáš Kolářík (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 19:22

Připravila Veronika Sedláčková. Editorka Eliška Dokulilová.

Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Lukáš Kolářík.

Natočeno 2021. Webová premiéra 5. 8. 2021 (Seznam Zprávy, 13:10 h.).

Lit.: Sedláčková, Veronika: Prezident Zeman musí lhát, když napadá kontrarozvědku, říká poslanec. In web Seznam Zprávy, 5. 8. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanci o budoucnosti šéfa kontrarozvědky Koudelky zatím rozhodovat nebudou. Proč? A co říkají na nejasné kroky premiéra?

Hostem Ptám se já byl místopředseda sněmovního Výboru pro bezpečnost a pirátský poslanec Lukáš Kolářík.

Budoucnost šéfa tuzemské civilní kontrarozvědky Michala Koudelky je stále ve hvězdách. Premiér Babiš se původně rozhodl politickou odpovědnost za rozhodnutí nechat na Poslanecké sněmovně. Po pondělním jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech uvedl, že požádá, aby Bezpečnostní výbor Sněmovny projednal, jestli má BIS i dalších pět let řídit právě Koudelka. A to také odstartovalo řadu spekulací o motivacích lídra ANO nebo zapojení prezidentské kanceláře do celé věci. (…)

Dnešní Plus – Kauza Cimanouská (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 17:38

Co ukázala kauza atletky Cimanouské o běloruském režimu? Analýzu připravili Martin Matějka a Lucie Vopálenská.

Hovoří  analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 8. 2021 (ČRo Plus, 13 min.).

Lit.: Matějka, Martin – kac: Případ Cimanouské ukazuje, jak jsou všichni v Bělorusku odkázáni na milost režimu, říká analytik. In web ČRo Plus, 5. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská, jež po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistála ve středu večer na varšavském letišti. „Její případ ukazuje, jak jsou lidé, kteří se proti režimu nechtějí stavět, nakonec na milost a nemilost režimu odkázaní. Kdykoli a a kdokoli, sportovci, akademici, můžou skončit, když si to režim usmyslí. Je to prvek brutálního autoritářství a represe,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Sama Cimanouská zdůraznila, že z její strany nejde o politický protest. „V běloruském olympijském výboru sedí syn vládce Alexandra Lukašenka, jakkoliv nebyl mezinárodním společenstvím uznán,“ ukazuje ovšem Havlíček na to, že v Bělorusku jsou politika a sport provázány.  (…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Roman Prymula (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:17

Hostem je bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Je nezbytné, aby se lidé po prodělání covidu 19 ještě očkovali? Proč ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že nestačí protilátky vytvořené v průběhu onemocnění? Nemají pravdu imunologové, podle kterých je očkování osob s protilátkami zbytečné? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2021. Premiéra 5. 8. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:07 h.).

Zaostřeno na stavbu 511 (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:09

Přes pražský Spořilov projíždějí denně tisíce kamionů. Z periferie míří do města proto, že zatím neexistuje jihovýchodní část pražského okruhu. Spojnice dálnic D1, D10 a D11, takzvaná stavba 511, má být dlouhá 12 kilometrů a její cena je aktuálně 9, 4 miliardy korun. Nepravomocné územní rozhodnutí padlo už před rokem, jenže desítky odvolání přípravy k zahájení stavby zarazily. Komu chystaná stavba nejvíc vadí? A kdo ji naopak netrpělivě vyhlíží? Odpoví Zaostřeno, které natočil Jan Herget.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 8. 2021 (ČRo Plus, 17:34 h.).

Vizitka – Ladislav Tázlar (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:06

Host: Ladislav Tázlar, houslista, opravář hodinek. Moderuje: David Hamr. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 8. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Tabatěrka z Bagomba (2002)

Filed under: Povídky — Premek @ 16:04

Kurt Vonnegut jr. Povídka amerického spisovatele. Překlad Jiří Popel. Účinkuje Jiří Ornest. Režie Ivan Chrz.

Natočeno 2002. Repríza 8. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 27 min.); 27. 7. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: Mačas, Dominik: Tohle je můj syn a Tabatěrka z Bagomba. Povídky Kurta Vonneguta čte Jiří Ornest. In web ČRo 3 Vltava, 27. červenec 2025 (článek). – Cit.: V dílech amerického spisovatele Kurta Vonneguta (1922–2007) se často mísí prvky satiry, černého humoru, postmodernismu a sci-fi. Povídky, které jsme pro vás vybrali, vyšly poprvé v 50. letech v Cosmopolitanu a The Saturday Evening Post.  (…)

Vonnegut začal už během studia na střední škole a vypracoval se až na editora prvního amerického středoškolského deníku The Daily Echo. Když mu bylo pouhých jednadvacet let, spáchala jeho matka sebevraždu. O tu se v roce 1984 mimochodem pokusil i on. Během druhé světové války narukoval jako voják a později se stal válečným zajatcem.

Během bombardování Drážďan byl jedním ze sedmi amerických zajatců, kteří tuto událost přežili v podzemním krytu tamějších jatek. Ovlivnilo ho to natolik, že adresa administrativní budovy s názvem Schlachthof  Fünf (Jatka č. 5) se stala názvem jeho nejvýznamnějšího díla.

Po válce nejprve studoval antropologii na chicagské univerzitě, psaní se ale věnoval i nadále. Jeho první vydanou knihou byl v roce 1952 antiutopický román Mechanické piano. Do dnešní doby je považován za jednoho z nejvýznamnějších amerických spisovatelů, mezi jeho další známá díla se řadí Sirény z Titanu (1959), Kolíbka (1963) nebo Snídaně šampiónů (1973). (…)

Třiatřicetiletý obchodník Eddie Lert se po jedenácti letech vrací do amerického Cunninghamu. V tamější putyce se dává do řeči s barmanem a zjišťuje, kolik se toho za uplynulý čas změnilo. Vzpomíná na svou bývalou ženu Amy, se kterou byl půl roku ženatý.

Rozmýšlí se, zda jí zavolat? Přicestoval z daleka, až z ceylonského Bagomba, odkud jí přivezl malý dárek – tabatěrku. Nakonec i taková věc jako je pouzdro na cigarety dokáže rozpoutat více, než by člověka napadlo.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress